Národní divadlo [Nová scéna]
<< Z prachu hvězd | Zahrada >>
Karel Hugo Hilar, Daniel Špinar
Za krásu
Premiéra: 14.3.2019 | diváci na jevišti | 1:20x
Dramaturgie: Marta Ljubková. Scéna: Lucia Škandíková. Kostýmy: Linda Boráros. Hudba: Matěj Kroupa. Režie: Daniel Špinar.
Poslední uvedení: rok 2020 (s diváky), únor 2021 (online derniéra ze záznamu).
Poslední uvedení: rok 2020 (s diváky), únor 2021 (online derniéra ze záznamu).
Kateřina Císařová, Martina Preissová, Jana Stryková, Alena Štréblová, Maëlane Auffray / Pavlína Balner / Michala Gatialová / Anita Gregorec / Eliška Hanušová / Anežka Hessová / Zdenka Josefi / Karolína Křížková / Marie Anna Krušinová / Sára Märcová / Barbora Poláchová...; ze záznamu Alois Švehlík
Divadelní inscenace jako pocta velkému duchu Karla Hugo Hilara, osobě výrazné, umělci, který posunul české umění o míle vpřed a jehož slova jsou dnes vzrušující stejně jako před sto lety. Dramatik, dramaturg, režisér, kritik, esejista, který proměnil zdejší divadlo. Pokus o živý dialog s těmi, kdo zakládali českou divadelní tradici. Zkusíme si představit, jaké to mohlo být v kůži K. H. Hilara...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (36)
HODNOCENÍ REDAKCE
Lukáš Holubec 70 %
25.12.2019 | 745 hodnocení
+ souhlasím
--- Všude Špinar jako Hilar --- (více v článku na blogu)
Jan Pařízek 70 %
17.9.2019 | 926 hodnocení
+ souhlasím
Pro mě vydařený pohled na osobnost K. H. Hilara. Ač jsem ho do dnešního dne prakticky neznal, tak mě toto provedení velmi upoutalo a jeho život, i situaci v českém divadle za první republiky (potažmo dnes), dobře přiblížilo. Samotné pojetí hry je uděláno opravdu pěknou formou a zaujme hned od prvních okamžiků. I po herecké stránce není výhrad, přičemž zaujala hlavně J. Stryková, jenž zde má asi nejlepší scénu se zkoušením Macbetha. Celkově jde o počin co jistě stojí za pozornost.
Helena Grégrová 80 %
10.5.2019 | 1718 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
75 %. Kongeniální propojení nadčasových názorů a myšlenek K. H. Hilara s optikou D. Špinara jakožto režiséra, a především a hlavně také současného uměleckého šéfa činohry Národního divadla - molochu se závažím cejchu "národní instituce". Inscenaci se daří pojmenovat (ba přímo vykřičet) úskalí tohoto neustálého a nerovného boje, přičemž si po celou dobu zvládá udržet i tolik potřebnou dávku sebeironického nadhledu. A hlubokosklon všem herečkám interpretujícím s profesionální barvurou nelehké, povětšinou monologické party. Jejich obsah mně zejména díky nim z paměti jen tak nevymizí.
Pavel Širmer 70 %
19.3.2019 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
75%. Daniel Špinar s herečkami a externistkami nejprve ilustruje výběr z Hilarových textů, svědčících o jeho silné osobnosti se zásadním vlivem na české divadlo. Špinar hledá souvislosti se současným stavem ND (částečně jiným, částečně konstantním), ale též mezi Hilarem a sebou samým, což vrcholí fiktivní zkouškou Macbetha, během jehož příprav Hilar zemřel. Mimořádně vtipná scéna, v níž vyniká energická J. Stryková, nabízí alternativu, jak by Hilar mohl pracovat dnes. Estetika zpracování třeba každého nenadchne, nicméně poučný i zábavný titul může obohatit nejen do dění v ND zasvěcené diváky.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Coward 20 %
4.3.2021 | 285 hodnocení
+ souhlasím
(viděno ze záznamu v době covidu)
Tohle mě vůbec nezaujalo. D. Špinar by udělal mnohem lépe, kdyby nazkoušel skutečnou životopisnou hru. Takhle to je jen snůška aklamací a ve druhé části je aspoň trochu naznačeno Hilarovo zkoušení Macbetha. Ale špatný a velmi nudný dojem z první části to nedokázalo vylepšit. Zajímavé je otočení jeviště a hlediště, i když je to pak pochopitelně na úkor scény, ve které se tak nachází prakticky jen jakoby spadlý velký lustr. Trochu neobvyklé je, že Hilara ztvárnilo několik hereček. Jediné, co stojí za pochvalu, jsou herecké výkony Kateřiny Císařové a Jany Strykové a krátké kytarové sólo Kateřiny.
Tohle mě vůbec nezaujalo. D. Špinar by udělal mnohem lépe, kdyby nazkoušel skutečnou životopisnou hru. Takhle to je jen snůška aklamací a ve druhé části je aspoň trochu naznačeno Hilarovo zkoušení Macbetha. Ale špatný a velmi nudný dojem z první části to nedokázalo vylepšit. Zajímavé je otočení jeviště a hlediště, i když je to pak pochopitelně na úkor scény, ve které se tak nachází prakticky jen jakoby spadlý velký lustr. Trochu neobvyklé je, že Hilara ztvárnilo několik hereček. Jediné, co stojí za pochvalu, jsou herecké výkony Kateřiny Císařové a Jany Strykové a krátké kytarové sólo Kateřiny.
RaB 90 %
28.2.2021 | 394 hodnocení
+ souhlasím
Divadlo o divadle.
Inscenace viděna ze záznamu, nicméně i přes obrazovku skvělý zážitek. První režie Špinara, která se mi líbila (po Vítejte v Thébách, Stát jsem já a dalších). Nicméně hlavní zásluhu na tom mají všechny čtyři hlavní představitelky, zejména Jana Stryková podává fantastický výkon hodný Národního divadla.
Inscenace viděna ze záznamu, nicméně i přes obrazovku skvělý zážitek. První režie Špinara, která se mi líbila (po Vítejte v Thébách, Stát jsem já a dalších). Nicméně hlavní zásluhu na tom mají všechny čtyři hlavní představitelky, zejména Jana Stryková podává fantastický výkon hodný Národního divadla.
Matěj Konečný 90 %
13.2.2021 | 240 hodnocení
+ souhlasím
Viděno online v době covidové. Inscenace je zajímavá svou dispozicí, jelikož je hrána v hledišti, chvílemi může vznikat drobný zmatek v postavách.
Slamajak 90 %
15.11.2019 | 72 hodnocení
+ souhlasím
Skvělé herecké výkony (hlavně boží Jana Stryková, standardně skvělá Martina Preissová, a pro mě překvapivě dobrá Alena Štréblová - tohle byla asi první inscenace, kde se mi poslední zmíněná opravdu líbila), úžasná scéna a provedení, nečekaně zábavné, ale zároveň vedoucí k zamyšlení (nejen) o divadle. Doporučuju!
R.JELEN.21 80 %
17.10.2019 | 256 hodnocení
+ souhlasím
Konečně režie Daniela Špinara, která stála za to. Po katastrofální (aspoň pro mě) Manon Lescaut.
Výkon hereček je jednoduše výborný, visela jsem na nich a má to dynamiku a spád. Také ten nezvyklý úhel pohledu (divák sedí na jevišti a hra se odehrává v hledišti). Super
D. Špinar se do osoby K. H. Hilara trochu projektuje. Nemá úplně jednoduchou pozici, je mnoho výhrad vůči jeho osobě a říct: On taky byl takový despotický, ale změnil vnímání a pojetí činohry, pan Hilar měl na své straně diváky a kritiku. Nejsem si jistá, že se to může povést i D. Špinarovi.
Výkon hereček je jednoduše výborný, visela jsem na nich a má to dynamiku a spád. Také ten nezvyklý úhel pohledu (divák sedí na jevišti a hra se odehrává v hledišti). Super
D. Špinar se do osoby K. H. Hilara trochu projektuje. Nemá úplně jednoduchou pozici, je mnoho výhrad vůči jeho osobě a říct: On taky byl takový despotický, ale změnil vnímání a pojetí činohry, pan Hilar měl na své straně diváky a kritiku. Nejsem si jistá, že se to může povést i D. Špinarovi.
Kristián F. 70 %
19.9.2019 | 87 hodnocení
+ souhlasím
75% Představení vzdávající hold prvnímu českému režisérovi Karlovi Hugovi Hilariovi se nese ve znamení expresionizmu. Postupné namnožení Karla až na celkový počet 13, výkřiky, volání a chaotické choreografické prvky dotvářejí skvělou atmosféru. Nechybí i komediální složka v podobě improvizace nácviku Macbetha v režii "Hilara". Scéna: "Co se vám na divadle líbí nejvíc?" "Divadelní lustr."
Michvon 70 %
13.9.2019 | 197 hodnocení
+ souhlasím
Ač mám Špinarovy režie velmi ráda, v tomto případě jsem měla poměrně velké obavy a očekávání naopak malá. O to větší bylo překvapení, že to funguje a je to sdělné.
Vladimír Rogalewicz 80 %
8.9.2019 | 819 hodnocení
+ souhlasím
Viz hodnocení Heleny Grégrové, je přesné. Hilarovo a současně Špinarovo krédo. To že Hilar napsal před sto lety?
Upozornění: představení rozhodně není vhodné pro diváky, kteří by si představovali nostalgické velebení éry Karla Hilara a velkých herců z jeho doby. A takových byla dnes na Nové scéně dobrá polovina.
Upozornění: představení rozhodně není vhodné pro diváky, kteří by si představovali nostalgické velebení éry Karla Hilara a velkých herců z jeho doby. A takových byla dnes na Nové scéně dobrá polovina.
J.anek 80 %
3.6.2019 | 512 hodnocení
+ souhlasím
Jako se Nováková a Kubák před lety pustili do deníků Pavla Juráčka, rozhodli se Špinar a Ljubková prozkoumat duši Hilarovu. A v obou případech se hlediště mění v jeviště. A v obou případech vznikla óda na tvrdohlavost, tvůrčí potenciál, genialitu. U Juráčka to byla pánská záležitost, v hledišti Nové scény řádí 13 žen a jeden hasič. A řádí krásně. Je to tak trochu Špinarova zpověď. A myslím, že na ni má právo. Sálem zní pověstná Hilarova píšťalka, Hilar promlouvá z vrcholku lustru, který se potácí na vlnách divadelních sedadel jako opilý koráb, jenž ztroskotal. Je to krásné a silné. A pravdivé.
KSnow 50 %
29.4.2019 | 106 hodnocení
+ souhlasím
Špinarovu režii zbožňuju hlavně kvůli jeho úchvatné estetice a faktu, že se nikdy nebojí riskovat a divadlo modernizovat. Bohužel byl v této inscenaci přítomný jen druhý z těchto důvodů, a přehršel barev a expresivních prvků (jen v tom nejlepším smyslu!) pro něj tak typických tu byl vyměněn za až znepokojivou a odpornou šeď. Určitě to ale není špatné představení, herecké výkony jsou skvělé, stejně jako nápad využít pro roli KHH místo herců herečky, aby s ním diváci neměli takový problém sympatizovat. A s myšlenkami v tomto manifestu moderního divadla se také nedá jinak než souhlasit.
Studený Čumáček 70 %
23.4.2019 | 430 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
23.4. 2019
75 %
Tak hrajeme, sakra!
Ostře humorné, čisté a svěží divadlo o divadle na divadle. Režisér je vším a všechny jsou režisér. A která náhodou není, tak za chvíli možná bude...a bude se hrát, psát, bojovat a žít...
Dámy, hlubší hlavy sklon, pane režisére, má úcta a pukrle. Mluví to jazykem mého kmene.
75 %
Tak hrajeme, sakra!
Ostře humorné, čisté a svěží divadlo o divadle na divadle. Režisér je vším a všechny jsou režisér. A která náhodou není, tak za chvíli možná bude...a bude se hrát, psát, bojovat a žít...
Dámy, hlubší hlavy sklon, pane režisére, má úcta a pukrle. Mluví to jazykem mého kmene.
Jerman 70 %
4.4.2019 | 136 hodnocení
+ souhlasím
D. Špinar se asi cítí souputníkem K.H. Hilara ve snaze rozpohybovat a modernizovat činohru ND. Inverze jeviště a hlediště je kreativně využita hlavně v první části, kdy jsou prezetovány "násobnými Hilary" názory na divadlo. Zkouška Mackbetha je silnou nadsázkou sklouzávající do karikatury a více baví než vypovídá. Inscenace prezentuje Hilara jako exaltovaného excentrika, ucelený dojem si o něm (a o činoherní režii obecněji) udělá divák při četbě výborně zkomponovaného programu, který se vyplatí koupit.
Majdajirku 70 %
15.5.2019 | 1 hodnocení
+ souhlasím
Hilar promlouvající skrze 13 hereček. Daniel Špinar, režisér inscenace, se až zvlášně Hilarovi podobá. Sám to v diskuzi po představení přiznává. Samotná forma divákovi nabízí možnost sedět na jevišti a samotné herečky obklopují hlediště a kličkují mezi sedadly. Z představení i přednesu sálá dynamika a jakési pochopení Hilarovy vize. Samotnou mě ale znepokojovaly pohyby hereček, které se vždy nečekaně objevily kdesi za sedadlem. Druhá polovina představení se nesla v duchu až skoro zesměšnění Hilarovy režie. Lze to vnímat jako zlehčení, já to spíše viděla trochu pejorativně.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.