Profil uživatele

KSnow

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (19)
Veronika Boušová: 11 % (7)
Anežka Hrebiková: 12 % (11)
Helena Grégrová: 13 % (23)
Jiří Landa: 13 % (31)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 > >>

(zadáno: 2.2.2019)
Legenda 997 (V+V) - Městské divadlo Mladá Boleslav: 90 %
Inscenace jak z jiného světa; jak formou, tak obsahem. Na nějakou historickou akurátnost se tu nehraje, notoricky známé postavy jsou využívány ke komentáři současné společenské situace v českém prostředí - a přitom vůbec nemáte pocit, že by se nějak tlačilo na pilu, a všechno to dává smysl v rámci jejich vlastního poutavého příběhu. A na to, že jsem všechno, jen ne fanoušek muzikálů, tak tady jsem i ty písně brala jako přidanou hodnotu; asi i proto, že na sebe vůbec násilně nestrhávaly pozornost, ale jen velmi vhodně dokreslovaly až opojně působící atmosféru.
(zadáno: 27.1.2019)
Revizor - Divadlo na Vinohradech: 70 %
77 %. Přesně takhle jsem si současné zpracování této nadčasové komedie představovala! Modernizující kostýmy, hudba i scéna jsou doplněny hravými a nenásilnými odkazy k současné situaci, což inscenaci dodává novou dynamiku, která vás vymáchá v uvědomění, jak moc se vás tohle téma také týká. A navíc je to fakt (v ostrém kontrastu se zpracováním v Mladé Boleslavi) prostě a jednoduše vtipný! Snad jen první půlka je chvílemi trochu rozvláčnější, ale to se ve druhé napraví, mimo jiné i skvěle zvládnutou závěrečnou scénou.
(zadáno: 22.1.2019)
Revizor - Městské divadlo Mladá Boleslav: 30 %
Pozitivní na představení je, že je to tak neskutečně ukrutná nuda, že vás to donutí přemýšlet nad vlastními problémy, abyste se vůbec nějak zabavili. Moc nechápu, proč by v dnešní době tuhle skvělou hru někdo uváděl se záměrem vyhnout se jakékoliv aktualizaci a sociálnímu komentáři jako čert kříži, tady se to ale stalo. Dokonce i poslední scéna, která o aktualizaci skoro prosí na kolenou, vyzněla úplně naprázdno. Herecké výkony také nezaujmou, na druhou stranu scéna byla skvělá, tohle ohromné zklamání už ale neměla šanci zachránit.
(zadáno: 5.10.2018)
Válka Roseových - Divadlo A.Dvořáka Příbram: 50 %
Skvělé herecké výkony, skvělá scéna, ale "humor" předlohy mým šálkem kávy asi rozhodně nikdy nebude.
(zadáno: 3.10.2018)
Králova řeč - Západočeské divadlo v Chebu: 50 %
Tohle se snad ani nedá hodnotit. Režie a scénografie jsou úderné, moderní a smysluplné, skvěle pracují s výborným textem a dávají hercům příležitost zapůsobit a vyniknout. Ani jeden z nich ale tuhle příležitost nevyužívá a inscenace tím z výšin dopadá tvrdě na zem. Některé herecké výkony byly prostě průměrné, ale většina z nich velmi silně pod standardem. Což je u tohoto představení šílená škoda.
(zadáno: 13.9.2018)
Všechny báječné věci - OLDstars: 80 %
Ždímačka na emoce? Asi jo. Ale výraz "skupinová terapie" pro tohle představení rozhodně funguje mnohem lépe. I se zdá tak nějak mimo tady hodnotit (jo, výborný) výkon Daniela Krejčíka či (zajímavě řešenou) scénografii, protože v tomhle představení jde prostě jenom o jedno - o to šíleně důležité téma, emoce a poselství, které se viditelně na většinu diváků přenést podařilo.
(zadáno: 18.6.2018)
Tajemství - Městské divadlo Mladá Boleslav: 70 %
Formálně je vše na až skoro perfektní úrovni, hlavně bych vyzdvihla scénografii a choreografii. Z nějakého, mně asi neznámého důvodu, se na mě ale bohužel, až na silný úplný závěr, nepodařilo přenést ty silné emoce, které jsou pro takový příběh stěžejní.
(zadáno: 9.6.2018)
Dobří chlapci - Divadlo Na zábradlí: 70 %
Velmi povedená scénografie (která nabízí extra zkušenost především divákům v nejpřednějších řadách), pro DNz typické kvalitní sehrané výkony všech herců, a do toho originální ironický "náhled" do všedního života italské mafie, který s nadhledem nabízí i hlubší zamyšlení se nad možností nápravy člověka či silou osobních pout. Poetika DNz mě prostě strašně baví!
(zadáno: 1.6.2018)
Vítejte v Thébách - Národní divadlo: 90 %
Svěží současná inscenace, která do ND rozhodně patří. Geniální text upozorňuje na problémy, jako je arogance a pokrytectví Západu při jednání s okolním světem, jeho spoluvina na současných konfliktech, ale i sexismus v politice, současná vyprázdněnost politických vůdců či otázka uprchlíků, na které tu koukáme z druhé strany. Do toho obvykle nápaditá režie Špinara, účinný soundtrack a pregnantní scénografie - výsledkem je to nejlepší, co v téhle sezoně ND nabídlo. Mimochodem, hned první scéna byla luxusní! A na skvělého Tydea Radúze Máchy jen tak nezapomenu.
(zadáno: 17.5.2018)
Zbyhoň! - Národní divadlo: 40 %
Dopadlo to stejně jako mnoho jiných českých pokusů o autorské inscenace komentující současnou společenskou situaci - jako nekoherentní a neuchopitelný sled obrazů. Na jevišti se sice něco děje, občas to má dobrou pointu, většinou to pobaví, ale celkově ten chaos vlastně nic moc nevyjadřuje. Hraje se o kritice nacionalismu? O hledání české identity? O autenticitě? O rukopisech? Je tam strašně moc nápadů, ze kterých se autoři měli zaměřit jen na pár, aby to celé aspoň trochu dávalo smysl. A být na závěr, po tom, co vidíme, jak je nacionalismus zhoubný, nucena zpívat hymnu, byl otřesný zážitek.
(zadáno: 13.5.2018)
Periferie - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Místo 40 % dávám 60 % čistě za Marka Lamboru, jehož výkon hru posouvá o mnoho úrovní výš. V jádru, očištěný o většinu vedlejších postav a dialogů, je to velmi poutavý syrový příběh. Scény, kde je zobrazováno rostoucí psychické napětí hlavního hrdiny jsou neskutečně silné, ale jsou bohužel přinejmenším vyvažovány extrémně nudnými scénami, které přicházejí s ostatními postavami. Druhá půlka je právě proto výrazně lepší než první. Nejvíc ale zamrzí ta šílená zatuchlost celého představení, díky které má divák pocit, že představení vlastně nemá s dneškem vůbec nic společného.
(zadáno: 6.5.2018)
Poprvé vdaná - Městské divadlo Mladá Boleslav: 30 %
Jde čistě o můj problém s textem, ve kterém mě neupoutalo jediné téma a který mi jako jeden z mála nepředal žádnou myšlenku. Je mi ale jasné, že pro jiný typ publika to může být úplně jinak. A i když zpracování neurazí, bohužel se tento, pro mě, deficit, nepokouší nahradit nějakým novým nápadem či inovativní režií či scénografií. Výkon I. Nováčkové je sice příjemný, ale tak silný, aby tuhle hru proměnil v zajímavé představení, není.
(zadáno: 1.5.2018)
Kauza pražské kavárny - Švandovo divadlo: 50 %
Procenta nahoru za výstižné myšlenky a přístup se sympatickým nadhledem. U konstantních narážek na výroky politiků, známé twitterové a facebookové příspěvky či na horší stránky jak "pražské kavárny", tak "venkovské hospody", se pobavíte, klidně i na svůj účet, neboť by nemohly být pravdivější, a nad výsledným obrazem společenské a politické situace a umělým rozdělování společnosti se zhrozíte. Skvělá je i zvolená forma detektivky. Celkově to ale prostě bohužel z nějakého důvodu zase tak dobře nefunguje, což je škoda, protože téma je to pro současné divadlo výborné.
(zadáno: 29.4.2018)
Po Fredrikovi - Divadlo Na Fidlovačce: 100 %
Takovou emocionální smršť jsem na divadle snad ještě nezažila. Tahle inscenace vás úplně pohltí, a třeba i zapomenete, že na jevišti stojí výborný herec, a budete jen vnímat ty intenzivní pocity, které tak přesvědčivě vyjadřuje a které přenese i na vás. Honza Fanta je v jedné vteřině personifikací krásné naivní zamilovanosti a v té druhé bezchybným výrazem nejistoty a utrpení, skvěle zvládá nejen přechody mezi emocemi, ale i mezi jednotlivými postavami. Je to výjimečné. Nadějné. Dojemné. Zdrcující. A ta poslední scéna! Tohle prostě musíte vidět - nebo to spíš spolu s hlavní postavou prožít.
(zadáno: 21.4.2018)
Saturnin - Městské divadlo Mladá Boleslav: 40 %
Propadák to není, a jestli náhodou neznáte předlohu, připočtěte si k hodnocení dvacet procent. Inscenace ale bohužel mění úžasný inteligentní humor předlohy za levné vtipy a zbytečné grotesky, které ale jen výjimečně vtipně i vyznějí. Pár velmi dobrých nápadů se najde, ale ty horší je přebíjejí, a tak není tak těžké se po nějaké době začít nudit. Hudební složka potěší, některé herecké výkony už méně.
(zadáno: 17.4.2018)
Velvet Havel - Divadlo Na zábradlí: 80 %
Výkon Miloslava Königa se asi nikdy neomrzí.
(zadáno: 12.4.2018)
Macbeth – Too Much Blood - Divadlo Na zábradlí: 100 %
Macbeth přenesený do dnešního syrového a strašidelně primitivního trumpovského světa, kde se člověk stává zlým tak vlastně náhodou, protože nedokáže najít své místo ve světě jinak. Macbeth sám nedokáže naplňovat ideály toxické maskulinity, kterých je kriminální podsvětí plné, tak se uchýlí k násilí a postupně přivede k šílenství nejen celé své okolí, ale i sám sebe. Pro mě je tato inscenace vzorem toho, jak se klasický příběh dá až příliš dobře aktualizovat, a jak se dá myšlenka skvěle zhmotnit ve formě. Uf, na tohle půjdu asi ještě několikrát.
(zadáno: 8.4.2018)
Bratři Karamazovi - Činoherní klub: 90 %
(zadáno: 8.4.2018)
Popeláři - Švandovo divadlo: 40 %
Hudební složka poměrně nepřesvědčivá a zapomenutelná, vtipy příliš předvídatelné a stereotypní, ale občas se člověk zasměje. Taky jsem si nemyslela, že někdo dnes ještě využívá domácí násilí jako čistě komediální složku. Silným pozitivem byla myšlenka kritiky vypjatého kapitalismu, konzumerismu a sobeckosti dnešní společnosti. Bohužel jí tam bylo moc málo, a slabých vtipů příliš hodně. Herecké výkony ale byly výborné, stejně jako určitá převládající energie, kterou bylo představení nabité.
(zadáno: 6.4.2018)
Její pastorkyňa - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Zpočátku to vypadalo jako sen konzervativního diváka, ale nakonec zase tak špatně nebylo. Scéna, silný původní příběh a T. Terberová s M. Lamborou inscenaci udržují v kladných hodnotách. Stejně to na mě ale asi byla příliš velká klasika, zvlášť, když hra určitě nabízí témata, která rezonují i s dneškem a dala by se úspěšně aktualizovat. Chyběla mi tam jakákoliv inovace, či alespoň určitý pokus přijít s něčím novým. Až na ty kostýmy to ale za zhlédnutí stojí.
(zadáno: 6.4.2018)
Gossip - Lenka Vagnerová & Company: 80 %
(zadáno: 3.4.2018)
Maryša - Národní divadlo: 80 %
(zadáno: 29.3.2018)
Manon Lescaut - Národní divadlo: 80 %
Myslím, že tohle je hra, která se na takhle velké jeviště a do takto velkého prostoru příliš nehodí, přesto v inscenaci ta potřebná jemnost a citlivost zůstala. To především díky absolutně skvělým hereckým výkonům celé ústřední trojice (viděno s P. Děrgelem a P. Štorkovou), ze které ale stejně vyčníval fenomenální Radúz Mácha, kterému jsem snadno věřila každé slovo a z jehož každého posunu obličeje jsem cítila neskutečné emoce a motivaci jeho postavy. Asi jen emocionální zážitek klesá spolu se vzdáleností diváků od jeviště.
(zadáno: 23.3.2018)
Faust - Národní divadlo: 90 %
Tohle budu asi zpracovávat ještě dlouho, ale v tom nejlepším smyslu. Pro mě se vážně jednalo o naprosto fascinující zážitek. A to i ve druhé půlce, která mi nepřišla slabší než ta první, snad i naopak. Jasně, je to hrozně dlouhý a rozhodně to není pro každého, ale pokud vám nevadí divadlo, které vás přímočaře nevede od scény ke scéně, ale které vás donutí přemýšlet, cítit, a vrhne vás do víru, ve kterém je na vás, abyste plavali a neutopili se, tak na to zajděte. Fakt to stojí zato.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 > >>