Kyjem po kebuli aneb Zpráva o dobrovolné smrti jednoho z diváků

Chce to zažít. Závěr byl z zbytečný a moc klišé, ale hra se mi moc líbila.

65% "Rozpolcenost hry, která se snaží bavit, zároveň ale zpochybňovat víru a důležitost misie v místech, kde přítomnost nedomorodých lidí způsobila víc škody než užitku. Skvělé intermezzo nabízí už jen jedna ze zmíněných částí, kdy je hrdina zkoušen a stavěn před otázky, zda Bůh existuje a jestli ho v nejhorším případě spasí. Znovu ale jde spíš o komediální vložku než souvislejší veselohru." (informuji.cz)

Děkuji za zážitek!

Ohromně dynamické představení se spoustou skvělých nápadů - od využití stylu náboženských her s typickými gesty, přes divokou jízdu v závěru. Hra pěkně bilancuje mezi vážností a fraškou, teatrálností a intimitou. Jediné zklamání byl pro mě epilog, který se trochu moc násilně snažil hru aktualizovat a zasadit do politicko-historických kulis. Ale i přes to výborný divadelní zážitek.

Neobvyklé zpracování plné dynamiky udrží divákovu pozornost celou dobu. Jen nevím, jestli není téma trochu staršího data.

+ 5 %

Do Divadla Na zábradlí se člověk většinou nechodí posmát. Jde popíchnout mysl a uvažování nad společenskými tématy a problémy. Tentokrát ale v kombinaci s humorem, který nám neskutečně sedl. Zatím nejlepší premiéra sezony. Hra má nápad, vážnost se snoubí s humorem ve dokonalé symbióze.

Může spolu tahle parta lidí tvořit už, jak to říct, prostě napořád? V současné době jsou největší zárukou, že to, co uvidím, bude stát zato. Stejně jako předchozí inscenace má i tahle důvtip, nápad, šmrnc, originalitu a schopnost přitažlivě, vtipně a přitom tak výstižně a neprvoplánově postihnout společenské problémy a témata. Obdivuju, jak zdatně je spojena vážnost s fraškovitostí, a jak je humor užíván k poukazování na závažné věci. Dobrý nápad s koncem to jen podtrhuje a posouvá důraz do kontextu se současností. Skvěle hráli všichni, ale tentokrát bych asi nejvíce vyzdvihla M. Vedrala.

Po deseti letech a jedenácti měsících Na Zábradlí druhé dívadlo, které mě vzalo. Z třiadvaceti představení, která jsem tu viděl. Tenkrát to byla Blanche a Marie Pera Olova Enquista.

Velmi originální tvar. Občas až cimrmanská dikce a humor, do toho velmi stylizovaný výraz herců včetně gest spíše thajských tanečnic. A to jsou Mariany cmrnda, skoro 5000 kilometrů daleko, ale vem to nešť. Herci se zapojovali z hlediště a hráli jako o život. Nenapadá mě, s čím srovnat. Prostě dívadlo. Kéž by Zábradlí otočilo kormidlo tímto směrem. Kouř byl. Hóóódně kouře.

Chce to zažít. Závěr byl z zbytečný a moc klišé, ale hra se mi moc líbila.

65% "Rozpolcenost hry, která se snaží bavit, zároveň ale zpochybňovat víru a důležitost misie v místech, kde přítomnost nedomorodých lidí způsobila víc škody než užitku. Skvělé intermezzo nabízí už jen jedna ze zmíněných částí, kdy je hrdina zkoušen a stavěn před otázky, zda Bůh existuje a jestli ho v nejhorším případě spasí. Znovu ale jde spíš o komediální vložku než souvislejší veselohru." (informuji.cz)

Děkuji za zážitek!

Ohromně dynamické představení se spoustou skvělých nápadů - od využití stylu náboženských her s typickými gesty, přes divokou jízdu v závěru. Hra pěkně bilancuje mezi vážností a fraškou, teatrálností a intimitou. Jediné zklamání byl pro mě epilog, který se trochu moc násilně snažil hru aktualizovat a zasadit do politicko-historických kulis. Ale i přes to výborný divadelní zážitek.

Neobvyklé zpracování plné dynamiky udrží divákovu pozornost celou dobu. Jen nevím, jestli není téma trochu staršího data.

+ 5 %

Do Divadla Na zábradlí se člověk většinou nechodí posmát. Jde popíchnout mysl a uvažování nad společenskými tématy a problémy. Tentokrát ale v kombinaci s humorem, který nám neskutečně sedl. Zatím nejlepší premiéra sezony. Hra má nápad, vážnost se snoubí s humorem ve dokonalé symbióze.

Může spolu tahle parta lidí tvořit už, jak to říct, prostě napořád? V současné době jsou největší zárukou, že to, co uvidím, bude stát zato. Stejně jako předchozí inscenace má i tahle důvtip, nápad, šmrnc, originalitu a schopnost přitažlivě, vtipně a přitom tak výstižně a neprvoplánově postihnout společenské problémy a témata. Obdivuju, jak zdatně je spojena vážnost s fraškovitostí, a jak je humor užíván k poukazování na závažné věci. Dobrý nápad s koncem to jen podtrhuje a posouvá důraz do kontextu se současností. Skvěle hráli všichni, ale tentokrát bych asi nejvíce vyzdvihla M. Vedrala.

Po deseti letech a jedenácti měsících Na Zábradlí druhé dívadlo, které mě vzalo. Z třiadvaceti představení, která jsem tu viděl. Tenkrát to byla Blanche a Marie Pera Olova Enquista.

Velmi originální tvar. Občas až cimrmanská dikce a humor, do toho velmi stylizovaný výraz herců včetně gest spíše thajských tanečnic. A to jsou Mariany cmrnda, skoro 5000 kilometrů daleko, ale vem to nešť. Herci se zapojovali z hlediště a hráli jako o život. Nenapadá mě, s čím srovnat. Prostě dívadlo. Kéž by Zábradlí otočilo kormidlo tímto směrem. Kouř byl. Hóóódně kouře.

Po deseti letech a jedenácti měsících Na Zábradlí druhé dívadlo, které mě vzalo. Z třiadvaceti představení, která jsem tu viděl. Tenkrát to byla Blanche a Marie Pera Olova Enquista.

Velmi originální tvar. Občas až cimrmanská dikce a humor, do toho velmi stylizovaný výraz herců včetně gest spíše thajských tanečnic. A to jsou Mariany cmrnda, skoro 5000 kilometrů daleko, ale vem to nešť. Herci se zapojovali z hlediště a hráli jako o život. Nenapadá mě, s čím srovnat. Prostě dívadlo. Kéž by Zábradlí otočilo kormidlo tímto směrem. Kouř byl. Hóóódně kouře.

65% "Rozpolcenost hry, která se snaží bavit, zároveň ale zpochybňovat víru a důležitost misie v místech, kde přítomnost nedomorodých lidí způsobila víc škody než užitku. Skvělé intermezzo nabízí už jen jedna ze zmíněných částí, kdy je hrdina zkoušen a stavěn před otázky, zda Bůh existuje a jestli ho v nejhorším případě spasí. Znovu ale jde spíš o komediální vložku než souvislejší veselohru." (informuji.cz)

Může spolu tahle parta lidí tvořit už, jak to říct, prostě napořád? V současné době jsou největší zárukou, že to, co uvidím, bude stát zato. Stejně jako předchozí inscenace má i tahle důvtip, nápad, šmrnc, originalitu a schopnost přitažlivě, vtipně a přitom tak výstižně a neprvoplánově postihnout společenské problémy a témata. Obdivuju, jak zdatně je spojena vážnost s fraškovitostí, a jak je humor užíván k poukazování na závažné věci. Dobrý nápad s koncem to jen podtrhuje a posouvá důraz do kontextu se současností. Skvěle hráli všichni, ale tentokrát bych asi nejvíce vyzdvihla M. Vedrala.

Ohromně dynamické představení se spoustou skvělých nápadů - od využití stylu náboženských her s typickými gesty, přes divokou jízdu v závěru. Hra pěkně bilancuje mezi vážností a fraškou, teatrálností a intimitou. Jediné zklamání byl pro mě epilog, který se trochu moc násilně snažil hru aktualizovat a zasadit do politicko-historických kulis. Ale i přes to výborný divadelní zážitek.

Neobvyklé zpracování plné dynamiky udrží divákovu pozornost celou dobu. Jen nevím, jestli není téma trochu staršího data.

+ 5 %

Do Divadla Na zábradlí se člověk většinou nechodí posmát. Jde popíchnout mysl a uvažování nad společenskými tématy a problémy. Tentokrát ale v kombinaci s humorem, který nám neskutečně sedl. Zatím nejlepší premiéra sezony. Hra má nápad, vážnost se snoubí s humorem ve dokonalé symbióze.

Chce to zažít. Závěr byl z zbytečný a moc klišé, ale hra se mi moc líbila.

Děkuji za zážitek!