Kristián F.

85% Setkání postav z povídek Rosy Liksom v motelovém pokoji v depresívně zašlé finské chatě. Tragikomické příběhy lidí z okraje společnosti.

Jedinák ve spolupráci s Mikuláškem skvěle vykresluje "severskou mentalitu" - důležitost síly slova, nesoudit jenom konstatovat/pochopit. Severskou kulturu skvěle dotváří i scénografie v podání Marka Cpina - nevkusné oblečení, pochmurná atmosféra...

"Koupila jsem si párek v rohlíku a pepsinu, jakože něco čerstvího."

75%

Svébytné nastudování antické tragédie se skrytou výpovědí obracející se k aktuálnímu dění. Režijně vynalézavá inscenace se silným nábojem. Deus ex machina příchází v neprůstřelné věste.

75%

75% Režijně zdatně popasováno s rychlým dospíváním D. Smiřického. Klíč k interpretaci jednotlivých postav divák nachází poněkud rychle. Naživo hrané jazzové pozadí dotváří příjemný zážitek a přestavění dodává šmrnc. I když je větší důraz na práci ze světlem (hra s kontrastem, doosvětlování...) jsou během přestavění výrazně slabší části, které potřebující dopracovat.

Přestavění začíná zrodem zrůdné noční můry, která postupem hry vypluje na povrch. Opereta založena na prolínání reality a snů. Herecké souhře dominuje výkon Anežky Kubátové. V přestavění dominuje otázka sexuálního zneužívání dětí a jejich traumata v dospělosti.

Sebeobviňování: Na půl český na půl německý titul. Jednotlivé repliky a monology byly v překladu promítané Meotarem na zdi kostela. Rychlost některých textu a taktéž nečitelnost některých částí způsobí u diváka méně zdatného v němčině ztrátu dějové linie a vyvolává celkově negativní zážitek.

Zdeněk Adamec: Jistou, ale malou záchranu přináší dvojice Pechlát, Majer. Psychologická sonda do života Z.A. a reflexe o možných důvodech sebevraždy. Herecky vynikající, obsahově postrádá větší důraz na odkaz současnosti, který bych od tohoto druhu očekával.

2in1 hodnotím na 40%.

"Věru nevzali na konzervu, protože je příliš malinká. Nehodí se ani do sboru, na to má moc výrazný hlas. Věra žije v blbé době. Nezáleží na tom, jak zpíváte, ale jak jste politicky uvědomělá. Naštěstí talent se prosadí vždycky", píše se v textu, kterým ostravské Divadlo Petra Bezruče představuje jednu ze svých letošních novinek - Špinarku.

65%

Netradiční inscenace sleduje mýty opředenou Kleopatřinu smrt a následně její pouť egyptským podsvětím. Spolupráce s 8lidí se na mé překvapení nečekaně vydařila.

65% "Rozpolcenost hry, která se snaží bavit, zároveň ale zpochybňovat víru a důležitost misie v místech, kde přítomnost nedomorodých lidí způsobila víc škody než užitku. Skvělé intermezzo nabízí už jen jedna ze zmíněných částí, kdy je hrdina zkoušen a stavěn před otázky, zda Bůh existuje a jestli ho v nejhorším případě spasí. Znovu ale jde spíš o komediální vložku než souvislejší veselohru." (informuji.cz)

Hororová kabaretní groteska Tomáše Dianišky řešící otázku komunistického útlaku. Ani v této hře nechybí drsný humor, který je pro autora typický. Ve hře se vyskytuje i Gottwaldova busta, která je využita k ideologickému pomatení Bedřišky Synkové.

Odpovídá David Jařab: "Myslím, že ležíme na geopolitické křižovatce, takže nám zásahy cizích mocností do našich životů jsou blízké téměř od začátků naší historie. Vždycky jsme byli územím, o které byl zájem. Ostatně jsme svědky sofistikovanějšího vměšování, provokací a placených sabotáží našeho politického systému dodnes. Na jedné straně nemá smysl propadat šíleným spikleneckým teoriím o tom, že někdo z venku řídí vše, co se děje u nás (Rusko, USA, Čína apod.), ale Evropa je pilíř, o který se dozajista svádí hra. A my jsme součástí této hry."

Dílo řeší otázky mezilidských / rodinných vztahů a jejich psychologickou analýzu. V představení se vyskytují prvky epického divadla. Role Miloslava Königa, jako "Brechtovského" vypravěče přispívá ke komediální rovině představení. Herecké výkony považuji za vyrovnané.