Antigona

Divadelní pojetí Sofoklovy tragédie v moderním pro mládež srozumitelném provedení. Skvělé herecké výkony, hudební prvky, dramatické a odlehčené pasáže demytizující antickou tragédii o pochování vlastního bratra a následné pomstě otce. Záběr i do širších vztahových a rodinných souvislostí antických hrdinů a antihrdinů - Oidipus, Eurydika, Kréon, Haimón,... Poučné a přitom tak hravé.

75%

Fajn scéna. Vtipy fungují. Chemie mezi postavami není.

Natož, že ty moderní věci, mi moc nesedí, tak zde jsem se chytal perfektně a zcela bez předsudků. Vtipné je, že je to směřováno na mladé, které to dle mých zkušeností vůbec neoslovilo. Uvidíme, co ukáže čas.

bylo mi trochu líto toho množství ovoce a zeleniny

Je skvělé vidět, že Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka neopouští humor a touha hrát si. Zvládnou odvyprávět příběh Oidipa i Antigony v 80 minutách a jako bonus nabídnou v hádankách spoustu dalších postav starých řeckých bájí.
A stejně jako kdysi v Hamleteenovi mají pochopení pro každou z postav na jevišti - pro mě rehabilitovali Isménu - teď už té holce konečně rozumím.
V divadle byla velká skupina teenagerů a kompletně všichni sledovali příběh soustředěně a se zaujetím - protože se týkal každého z nich. Nedovedu si pro tvůrce představit lepší ocenění.

Antická tragédie upravená do podoby komediálního dramatu, navíc doplněná o motivy z jiných antických her a bájí? Inu, proč ne? Já si to užil, bavilo mě to, a přišlo mi to vlastně hodně zajímavé. Ať už co se týče režijních nápadů (hrouda písku jako hřbitov, převyprávění Oidipova příběhu prostřednictvím jídla), tak samotného pojetí inscenace i postav. Místy to možná bylo trochu překombinované, ale bylo to snadno pochopitelné a nemám pocit, že by to šlo proti původnímu textu. Jsem přesvědčen, že každý divák si zde dokáže najít něco, co ho zaujme. Nic moc jsem od toho nečekal a odcházel jsem s pocitem, že tohle byl fajn večer /5.6.2023 v Táboře/

Krásný příklad jak nedělat moderní zpracování. Představení zabaví, ale nachází se zde spoustu naprosto zbytečných rozhodnutí.
Převykládání Krále Oidipa pomoocí jídla je naprosto zbytečné udělání nepořádku na jevišti (které já osobně v lásce nemám). A zahrnutí drog a sebepoškozování je naprosto zbytečně, hloupě až necitlivě nacpáno do představení aby jakože mělo nějaké moderní poslání.
Možná obyčejného puberťáckého diváka zabaví, poučený divák však potřebuje něco víc.

Zajímavé představení s dobrými nápady. Mísení různých tónů vyprávění překvapivě funguje. Ocenila bych větší zaměření na Antigonu a její psychologii, motivace. Velké zaměření na její rodinu chápu, přeci jen jde o představení pro děti, a tudíž je nutné vysvětlit celé pozadí, ale divák z představení odchází s  většími dojmy z podružných, komediálně zpracovaných charakterů, a to je z mého pohledu celkem škoda.

Rozhodně stojí za vidění. Je na co se dívat, je radost se dívat, a navíc je o čem přemýšlet (napříč věkovými kategoriemi).

Generálka. Soudobé pojetí. Vhodné pro školy. Taky tam jedna třída celá byla. Nevypadali, že by se nudili. Pro menší akční výstupy se sekáním zeleniny, ukecaným Cháronem a rytmizovanou rvačkou dvou bratrů a pro větší současné dialogy na téma občanská politika země. Živá hudba naprosto úchvatná a ten historický zpěv! Myslela jsem, že zaktualizovat Antigonu více nejde, ale zase jsem se mýlila. A ještě jsem si zopakovala celý děj řecké tragédie od Oidipa po vládu Kreonta. A pro pokročilé ještě originální text Sofoklovy hry. Sláva řecké divadelní škole! Za mne dobrá, já chci ještě!!

Svěží jako ledový salát, ostré jako nůž šéfkuchaře a planoucí jako flambované palačinky. Jen kdyby nebylo těch pragmatických politických rozhodnutí, na jejichž konci jsou stejně mrtví a občanská válka... Kreón/P. Reif to má v paži, Haimón / M. Hajn kličkuje mezi otcem, Antigonou a matkou a Antigona/ J. Piktorová nesnáší svůj život, situaci ve které se ocitla i sebe sama. Takže tohle asi nedopadne dobře, ale ještě je tu zásvětí s borcem Oidipem v čele a pilným, ale užvaněným Chárónem...

Divadelní pojetí Sofoklovy tragédie v moderním pro mládež srozumitelném provedení. Skvělé herecké výkony, hudební prvky, dramatické a odlehčené pasáže demytizující antickou tragédii o pochování vlastního bratra a následné pomstě otce. Záběr i do širších vztahových a rodinných souvislostí antických hrdinů a antihrdinů - Oidipus, Eurydika, Kréon, Haimón,... Poučné a přitom tak hravé.

75%

Fajn scéna. Vtipy fungují. Chemie mezi postavami není.

Natož, že ty moderní věci, mi moc nesedí, tak zde jsem se chytal perfektně a zcela bez předsudků. Vtipné je, že je to směřováno na mladé, které to dle mých zkušeností vůbec neoslovilo. Uvidíme, co ukáže čas.

bylo mi trochu líto toho množství ovoce a zeleniny

Je skvělé vidět, že Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka neopouští humor a touha hrát si. Zvládnou odvyprávět příběh Oidipa i Antigony v 80 minutách a jako bonus nabídnou v hádankách spoustu dalších postav starých řeckých bájí.
A stejně jako kdysi v Hamleteenovi mají pochopení pro každou z postav na jevišti - pro mě rehabilitovali Isménu - teď už té holce konečně rozumím.
V divadle byla velká skupina teenagerů a kompletně všichni sledovali příběh soustředěně a se zaujetím - protože se týkal každého z nich. Nedovedu si pro tvůrce představit lepší ocenění.

Antická tragédie upravená do podoby komediálního dramatu, navíc doplněná o motivy z jiných antických her a bájí? Inu, proč ne? Já si to užil, bavilo mě to, a přišlo mi to vlastně hodně zajímavé. Ať už co se týče režijních nápadů (hrouda písku jako hřbitov, převyprávění Oidipova příběhu prostřednictvím jídla), tak samotného pojetí inscenace i postav. Místy to možná bylo trochu překombinované, ale bylo to snadno pochopitelné a nemám pocit, že by to šlo proti původnímu textu. Jsem přesvědčen, že každý divák si zde dokáže najít něco, co ho zaujme. Nic moc jsem od toho nečekal a odcházel jsem s pocitem, že tohle byl fajn večer /5.6.2023 v Táboře/

Krásný příklad jak nedělat moderní zpracování. Představení zabaví, ale nachází se zde spoustu naprosto zbytečných rozhodnutí.
Převykládání Krále Oidipa pomoocí jídla je naprosto zbytečné udělání nepořádku na jevišti (které já osobně v lásce nemám). A zahrnutí drog a sebepoškozování je naprosto zbytečně, hloupě až necitlivě nacpáno do představení aby jakože mělo nějaké moderní poslání.
Možná obyčejného puberťáckého diváka zabaví, poučený divák však potřebuje něco víc.

Zajímavé představení s dobrými nápady. Mísení různých tónů vyprávění překvapivě funguje. Ocenila bych větší zaměření na Antigonu a její psychologii, motivace. Velké zaměření na její rodinu chápu, přeci jen jde o představení pro děti, a tudíž je nutné vysvětlit celé pozadí, ale divák z představení odchází s  většími dojmy z podružných, komediálně zpracovaných charakterů, a to je z mého pohledu celkem škoda.

Rozhodně stojí za vidění. Je na co se dívat, je radost se dívat, a navíc je o čem přemýšlet (napříč věkovými kategoriemi).

Generálka. Soudobé pojetí. Vhodné pro školy. Taky tam jedna třída celá byla. Nevypadali, že by se nudili. Pro menší akční výstupy se sekáním zeleniny, ukecaným Cháronem a rytmizovanou rvačkou dvou bratrů a pro větší současné dialogy na téma občanská politika země. Živá hudba naprosto úchvatná a ten historický zpěv! Myslela jsem, že zaktualizovat Antigonu více nejde, ale zase jsem se mýlila. A ještě jsem si zopakovala celý děj řecké tragédie od Oidipa po vládu Kreonta. A pro pokročilé ještě originální text Sofoklovy hry. Sláva řecké divadelní škole! Za mne dobrá, já chci ještě!!

Svěží jako ledový salát, ostré jako nůž šéfkuchaře a planoucí jako flambované palačinky. Jen kdyby nebylo těch pragmatických politických rozhodnutí, na jejichž konci jsou stejně mrtví a občanská válka... Kreón/P. Reif to má v paži, Haimón / M. Hajn kličkuje mezi otcem, Antigonou a matkou a Antigona/ J. Piktorová nesnáší svůj život, situaci ve které se ocitla i sebe sama. Takže tohle asi nedopadne dobře, ale ještě je tu zásvětí s borcem Oidipem v čele a pilným, ale užvaněným Chárónem...

Je skvělé vidět, že Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka neopouští humor a touha hrát si. Zvládnou odvyprávět příběh Oidipa i Antigony v 80 minutách a jako bonus nabídnou v hádankách spoustu dalších postav starých řeckých bájí.
A stejně jako kdysi v Hamleteenovi mají pochopení pro každou z postav na jevišti - pro mě rehabilitovali Isménu - teď už té holce konečně rozumím.
V divadle byla velká skupina teenagerů a kompletně všichni sledovali příběh soustředěně a se zaujetím - protože se týkal každého z nich. Nedovedu si pro tvůrce představit lepší ocenění.

Svěží jako ledový salát, ostré jako nůž šéfkuchaře a planoucí jako flambované palačinky. Jen kdyby nebylo těch pragmatických politických rozhodnutí, na jejichž konci jsou stejně mrtví a občanská válka... Kreón/P. Reif to má v paži, Haimón / M. Hajn kličkuje mezi otcem, Antigonou a matkou a Antigona/ J. Piktorová nesnáší svůj život, situaci ve které se ocitla i sebe sama. Takže tohle asi nedopadne dobře, ale ještě je tu zásvětí s borcem Oidipem v čele a pilným, ale užvaněným Chárónem...

Antická tragédie upravená do podoby komediálního dramatu, navíc doplněná o motivy z jiných antických her a bájí? Inu, proč ne? Já si to užil, bavilo mě to, a přišlo mi to vlastně hodně zajímavé. Ať už co se týče režijních nápadů (hrouda písku jako hřbitov, převyprávění Oidipova příběhu prostřednictvím jídla), tak samotného pojetí inscenace i postav. Místy to možná bylo trochu překombinované, ale bylo to snadno pochopitelné a nemám pocit, že by to šlo proti původnímu textu. Jsem přesvědčen, že každý divák si zde dokáže najít něco, co ho zaujme. Nic moc jsem od toho nečekal a odcházel jsem s pocitem, že tohle byl fajn večer /5.6.2023 v Táboře/

bylo mi trochu líto toho množství ovoce a zeleniny

Divadelní pojetí Sofoklovy tragédie v moderním pro mládež srozumitelném provedení. Skvělé herecké výkony, hudební prvky, dramatické a odlehčené pasáže demytizující antickou tragédii o pochování vlastního bratra a následné pomstě otce. Záběr i do širších vztahových a rodinných souvislostí antických hrdinů a antihrdinů - Oidipus, Eurydika, Kréon, Haimón,... Poučné a přitom tak hravé.

75%

Krásný příklad jak nedělat moderní zpracování. Představení zabaví, ale nachází se zde spoustu naprosto zbytečných rozhodnutí.
Převykládání Krále Oidipa pomoocí jídla je naprosto zbytečné udělání nepořádku na jevišti (které já osobně v lásce nemám). A zahrnutí drog a sebepoškozování je naprosto zbytečně, hloupě až necitlivě nacpáno do představení aby jakože mělo nějaké moderní poslání.
Možná obyčejného puberťáckého diváka zabaví, poučený divák však potřebuje něco víc.

Natož, že ty moderní věci, mi moc nesedí, tak zde jsem se chytal perfektně a zcela bez předsudků. Vtipné je, že je to směřováno na mladé, které to dle mých zkušeností vůbec neoslovilo. Uvidíme, co ukáže čas.

Rozhodně stojí za vidění. Je na co se dívat, je radost se dívat, a navíc je o čem přemýšlet (napříč věkovými kategoriemi).

Zajímavé představení s dobrými nápady. Mísení různých tónů vyprávění překvapivě funguje. Ocenila bych větší zaměření na Antigonu a její psychologii, motivace. Velké zaměření na její rodinu chápu, přeci jen jde o představení pro děti, a tudíž je nutné vysvětlit celé pozadí, ale divák z představení odchází s  většími dojmy z podružných, komediálně zpracovaných charakterů, a to je z mého pohledu celkem škoda.

Generálka. Soudobé pojetí. Vhodné pro školy. Taky tam jedna třída celá byla. Nevypadali, že by se nudili. Pro menší akční výstupy se sekáním zeleniny, ukecaným Cháronem a rytmizovanou rvačkou dvou bratrů a pro větší současné dialogy na téma občanská politika země. Živá hudba naprosto úchvatná a ten historický zpěv! Myslela jsem, že zaktualizovat Antigonu více nejde, ale zase jsem se mýlila. A ještě jsem si zopakovala celý děj řecké tragédie od Oidipa po vládu Kreonta. A pro pokročilé ještě originální text Sofoklovy hry. Sláva řecké divadelní škole! Za mne dobrá, já chci ještě!!

Fajn scéna. Vtipy fungují. Chemie mezi postavami není.