Koeman2

Originálně nápadité zpracování klasické pohádky Boženy Němcové s přesahem pro současné nejen dětské publikum.

Skvělá mezigenerační vztahová komedie pro dva herce. Martina Czyžová s Jiřím Zapletalem na sebe skvěle reagují a ač mezi nimi nějaký ten věkový rozdíl bude, člověk jim jejich vztah a souznění lehce uvěří. Názorový střet generací a otázka, zda je možné si lásku či náklonost koupit, to jsou hlavní témata této komorní komedie z pera současného rakouského dramatika Stefana Vögela v režii Pavla Kheka. Příběh pěkně odsýpá a graduje, až je vám na konci líto, že se musíte s oběma hrdiny rozloučit. Příjemná pohodovka a oddychovka, kterou si oblíbí starší a (snad) i mladší publikum.

Tajemný příběh čarodějova učně Krabata na motivy knihy Otfrieda Preusslera. V drakovském provedení opět navýsost originální a hravé zpracování, které připoutá děti k sedačkám svou tajuplnou atmosférou a dospělé svým chytrým a poutavým příběhem. Zkrátka představení pro celou rodinu.

Jako znalec literární předlohy románu Henryho Jamese jsem si nemohl nechat toto představení ujít a odcházel jsem dojat se slzou v oku. Adaptovaný příběh Danielou Špinar přenesený z 19. století do současnosti nic neztratil na naléhavosti hlavního příběhu mladé Američanky Isabel Archerové, která se ocitá v konvencemi svázané Anglii a inspirativní Itálii, jakož i psychologická studie ztráty ideálů a svobody, spolu s barevnou výpravou, kostýmy, moderní hudbou a hlavně širokou škálou nejrůznějších charakterů a hereckých projevů, činí z této hry vynikající divadelní počin a hluboký divácký zážitek. Síla jazyka a hereckého projevu tu zabodovala 100%

Z větší části rekonstrukce rozhlasové hry Orsona Wellese, která se promíchává s literárním vědecko-fantastickým příběhem autora H. G. Wellse (všimněte si té shody v příjmení). Originální nadsázka se plíživě mění v nervy drásající psychothriller o invazi Marťanů na Zemi, do kterého jsou nenásilnou formou zapojeni i samotní diváci. Hravé, nespoutané, originální, apokalyptické a ve výsledku nesmírně aktuální (paralela s dnešním světem každého napadne) představení nejen pro mladší generaci.

Divadelní pojetí Sofoklovy tragédie v moderním pro mládež srozumitelném provedení. Skvělé herecké výkony, hudební prvky, dramatické a odlehčené pasáže demytizující antickou tragédii o pochování vlastního bratra a následné pomstě otce. Záběr i do širších vztahových a rodinných souvislostí antických hrdinů a antihrdinů - Oidipus, Eurydika, Kréon, Haimón,... Poučné a přitom tak hravé.

Hudebně-dramatická divadelní road movie o cestě tří tuláků (2 muži a 1 žena) napříč Amerikou ve stylu Jacka Kerouaca (román Na cestě), s odkazy na prvky dřívějších autorů/tuláků Jacka Londona či Marka Twaina, stejně tak autorů současných Cormac McCarthy. Cesta jako únik od společenských konvencí a cesta jako synonymum svobody, nevázanosti a iniciačního hledání sebe samého. Hravé, nespoutané, hudební, originální, pro mládež ideální pro pochopení myšlenek "beat generation".

Předně musím vyzdvihnout suverénní výkon Martina Hofmanna v hlavní roli romantického básníka, neohroženého kadeta a láskou nenaplněného milovníka Cyrana. Je vidět, že po 20 letech má roli dokonale pod kůží a nedělá mu problém vtipně a pohotově reagovat na jakékoliv náhlé výpadky textu (a že ho tam je) a přidávat aktuální průpovídky. Ostatní herci mi přišli spíše v rolích komparzistů, výkony nebyly úplně vyrovnané, což nic nemění na tom, že tato nestárnoucí klasika patří k tomu nejlepšímu na pražské divadelní scéně za poslední roky. Avšak jakožto Hradečák musím říct, že Klicperovo divadlo ve svém nastudování tentokrát spolek Kašpar poráží.

Nesmrtelná Rostandova klasika v rytmu rapu 21. století přináší neuvěřitelně silný a působivý zážitek zejména díky famóznímu hereckému výkonu Jiřího Zapletala v hlavní roli básníka, fanfaróna, šermíře a hlavně přítele a milovníka Cyrana. Veršované představení, které vás strhne i díky rapovým a tanečním číslům celého souboru, osloví nejen mladší, ale i starší generaci. Moderní zpracování s citlivým zachováním klasického příběhu plného lásky, cti, hrdosti a přátelství, kdy vám stékají slzy od smíchu i smutku. A to je důvod, proč chodíme do divadla. Za mě jednoznačně představení roku a možná i poslední dekády v Klicperově divadle.

Co vlastně víme o našich dětech? Explozivní sonda do duše rodičů a jejich dospívajících dětí. Další mimořádný kus od Bezručů.

Po technické, trikové (s ohledem na divadelní zpracování), kostýmní, výpravné, hudební (časté opakování základního hudebního motivu ze seriálu + nové hudební prvky) a herecké složce není představení co vytknout a zcela nás (Husákovy děti) vrací do osmdesátých let, kdy jsme s tímto seriálem vyrůstali. Věrné přenesení seriálu do divadelní podoby však není možné s ohledem na časovou nerovnováhu. Jednoduše řečeno - třináctidílný seriál do divadelní podoby jednoho představení zkrátka nevměstnáš, aniž bys v lidech (zejména v nejmladší generaci) nevyvolal určité otázky, nejasnosti, ošívání se. Dramaturgicky zkrátit o hodinu a bude to dokonalé.

Velmi podařená zájezdová komedie, zejména díky břitkému konverzačnímu a situačnímu humoru Jana Čenského (je to štramák a překvapivě zde i komik) a elegantní Dany Morávkové. I letitá manželství mohou vytáhnout kostlivce ze skříně a obrátit váš život naruby.

Originálně pojatá zápletka z psychiatrické ambulance, kde muži ztvárňují ženské postavy a ženy mužské. Nejdříve bojujete s pocitem přijetí těchto rolí, kdo na to přistoupí, může si vychutnat brilantní konverzační humor. Já skončil někde na půl cesty.

Typický Welshův text a jazyk, edinburghské prostředí drsné mládeže plné sexu, násilí až brutality, to vše se odehrává v jednoduché výpravě se čtyřmi herci a promítacím plátnem. Drsné, znepokojivé, konfrontační.

Na břehu řeky Svratky v brněnském baru Luna se náhodou sejde 6 postav. 6 výpovědí, 6 osudů, spolu a přitom každý sám se svým příběhem. Nostalgie čišící z většiny postav jen nám padesátníkům hodně příznačná. Příjemně plynoucí představení s typickými Rudišovými dialogy.

Ajťácká konverzačka o tom, jak se nesmělý ajťák za pomoci našeptávací umělé inteligence stává neodolatelným lamačem dívčích srdcí. Skvělé dialogy, absurdní situace, vyvážené herecké výkony, kterým dominuje Michal Isteník v roli "Don Juana". Příjemná inteligentní komedie s varovnými podtóny a poselstvím - nenechme se ovládat bezcitnou AI, poslouchejme raději své srdce.

Kabaret smutku i smíchu, absurdity i reality, humoru, nadsázky i grotesky, ale hlavně působivá koláž sestavená z povídek, dopisů a deníkových záznamů pražského německého spisovatele Franze Kafky. Skvělé souhra všech herců a doprovodná hudební čísla jsou hlavní devízou tohoto představení, které nám představuje život a dílo Franze Kafky tak, jak ho známe i neznáme.

Láska, auta, čorky, drogy a rap... to jsou dnešní young adults v true crime představení Tomáše Ráliše. Má to šťávu, má to sound, má to energii a má to slovník dnešních náctiletých. Ale není to jen pro mladé. A rozhodně stojí za pozornost herecké, pěvecké a pohybové dovednosti ústřední čtveřice - Vojtěch Říha, Petr Kult, Martin Klapil a Štěpánka Todorová.

Něco tak nádherného a čistého jsem už hodně dlouho neviděl. Jestli vůbec někdy. Hudba Z.N. (zahráli Razam, Filharmonie HK), tanec (zejména herečky KD), zpěv (Iva Marešové + všichni herci KD), výprava (Jozef Hugo Čačko), choreografie (Marek Zelinka), režie (Pavel Khek), střípky z života Z.N. (nemá to souvislý příběh, ale to vůbec nevadí). Hluboká poklona celému tvůrčímu a inscenačnímu týmu Klicperova divadla a ta nejhlubší Zuzaně Navarové za všechny ty nesmrtelné písně, které nám tu nechala.

Třeskutá LGBT komedie, která z vás v první polovině vysaje veškerý chechtací potenciál, aby ve druhé polovina působila spíš mravokárně (anebo už jsem byl prostě vyčerpán), plná skvělých travesty hudebních čísel, ale především hra stojící na naprosto famózním výkonu Filipa Rajmonta v roli Albína.

Chcete zaručený recept, jak se rozejít? Přehlídku nejrůznějších rozchodových aktů ať už trapných, klišéovitých až po originální nabízí tato hořkosladká komedie Klicperova divadla pod režijní taktovkou Štindla. Ženy se obnažují, svádějí, dolézají, pláčou, muži dobývají, machrují, dolézají, odcházejí. Vše doprovázeno originálními hudebními a pěveckými čísly všech 4 hlavních představitelů. Dobrá zábava v lehce kontroverzním provedení plná nekorektního humoru.

Morální eko-thriller na motivy knižní předlohy polské spisovatelky Olgy Tokarczuk. Režisérská prvotina dramaturga Martina Satoranského na prknech Klicperova divadla určitě stojí za pozornost. Temný les, kouřové clony, hamižní lovci, zlověstné srnky a mezi tím vším se pohybuje Jana Duszejková, žena, která by nejraději zachránila celý svět. Skvělý herecký výkon Zory Valchařové-Poulové. Na mě možná až moc moralizování, zkrátit o 20 minut a zážitek bude dokonalý.

Nestárnoucí cimrmanovská klasika na prknech Klicperova divadla v rámci festivalu Čekání na Václava. Všechny hlášky, operetní popěvky i lehké tanečky vyvolaly u diváků značné ovace, leč musím kriticky napsat, že věk pánů Svěráka a Čepelky už opravdu nezastavíš a občas je to bohužel i slyšet/vidět. Jinak diváci spokojeni a pro ty se to přeci hraje.

Hospodská putyka pod vedením excentrického hostinského plná štamgastů i náhodných hostů se postupem mění v rej akrobatických, tanečních, pěveckých a dalších uměleckých čísel tohoto mimořádného souboru. Skvěle sehrané, úderné, vtipné, zábavné.

Trochu dada, trochu Cimrmani, ale hlavně neutuchající gejzír slovního humoru, to je mé první (a určitě ne poslední) setkání s Cabaretem Calembour. Smekám a tleskám ve stoje.