Profil uživatele

Pavel Pešek

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 13.5.2018)
Klášterní ulice aneb To je vražda, hopsala! - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 50 %
Řeknu-li, že v prvé půli vyvolávají herci smích nejen kostýmem pandy, kopretiny a Mickey Mouse, ale naštěstí i citem pro situační komedii, aby pak v půli druhé činili totéž tím nejpopisnějším způsobem (i populistickým psaním na zeď), a že nákladná scéna je tu hlavně proto, aby odvedla pozornost od myšlenkově nenákladné (na žánr to nesvádějme) inscenace, a výsledkem že tedy není žádný Šlágr, ač divák třeskutě naznačuje, že se baví, řekne pan Drabiche nejspíš, že každý Čech (i ten, co neskáče hops, hops, hops) je nejen prezident, ministr či trenér, ale i divadelní kritik. Takže bez komentáře.
(zadáno: 16.4.2018)
Zářez - Divadlo Disk: 60 %
Silné téma, zážitek ne tak. Nevadí mi, že jde víc o studentské cvičení než profiinscenaci. Nasazení herců bylo očividné, a potěšilo. Vadí mi, že mladé herecké a doufám školené hlasy zněly jaksi stejně, bez síly, nezaměnitelné barvy a dikce. Místy vybočovali jen slečna Peřinová a pan Bartoš. Naprostou výjimkou je Renda, postava, kterou ovšem nehrál ten, jehož zmiňuje program. Její tudíž bezejmennou představitelku (Jindřiška D.?), herečku nosného hlasu a svébytné dikce, zdravím, sledoval jsem ji a poslouchal s gustem. Bez ohledu na výše řečené - všem držím palce! Viděno ve Studiu Beseda v HK.
(zadáno: 8.4.2018)
Vincenc - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 80 %
Výtečně napsaný TRAGIKOMICKÝ TEXT O LIDECH. SCHOPNÝ DRAMATURG k nezaplacení. REŽISÉR, který nevolá do světa, podívejte se, co umím a můžu, ale POKORNĚ SLOUŽÍ textu, hercům, divákovi. POCTIVĚ ODVEDENÉ HERECKÉ VÝKONY. Tak se dělá představení, které je VINCENC (v původním významu toho slova).
(zadáno: 4.4.2018)
Černá voda - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 80 %
Inscenace složitého textu o prostém "v mládí bylo fajn, ale zvrtlo se to a teď už to není ono" nabízí: 1.souboj herců s pamětí (na jevišti raději nenapovídat, v hledišti je slyšet :)); 2.souboj diváka s orientací v postavách a v čase (sakra, měla s ním dítě nebo ne?). Divák odejde rozechvěn, že je to vlastně jeho příběh, i když ho prožil a žije jinde a jinak. Navíc s pocitem, že herci jsou moc dobří ve svém úsporném projevu (gesto paní Sedlárové měnící ji v okamžiku a na okamžik v ředitelku školy mne okouzlilo). A potěšen řadou režijních, hudebních a výtvarných nápadů. Jen vyhrát ty souboje!
(zadáno: 27.1.2018)
Pěna dní - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 90 %
Hledaje balzám na duši rozbolavělou pěnou svých vlastních dní, aaajajaj, neovlivněn sice, jako autor předlohy, válkou, (ale jen prezidentskými debatami, aajajaj), vnořil jsem se do Pěny vianovsky SKUTŘÍ. Viděl jsem herecky kreativní, mastixově hudební, scénograficky oceněnou (2016) a žasnutí umožňující inscenaci. Ne, balzám jsem nenašel. Byl to zážitek enervující, rozechvívající, slzy do očí místy nutící a začasté fagotovsky neu(po)chopitelný. Ale MAGICKY KRÁSNÝ. Až vykvete leknín na mé pravé plíci, chtěl bych mít alespoň tolik fantazie, kolik jí v sobě má tato inscenace. Aaajajaj.
(zadáno: 4.1.2018)
Netopýr - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 40 %
1. půlka - i lidová zábava má svou hranici vkusu. To věděli páni Straussové, Offenbach i Nedbal. Překročí-li se tato ve jménu čehokoli (a kdo ví, čeho vlastně?), vše ostatní je už jen svévole a marnost. Snad tohle ví už i pan režisér Drábek.
2. půlka - bez komentáře. Snad jen, Jednadvacet, jakkoli nejzdařilejší zpěv inscenace, si oko u pozorného diváka neudělá. Rozhodně neplatí, že konec dobrý, všechno dobré.
P.S.1-otázka: Shodla se dramaturgie s režisérem, o co vlastně půjde?
P.S.2-vzkaz: Vážené dámy herečky a vážení pánové herci, jste svého druhu hrdinové. (Že smutní, nemusí nikdo vědět.)
(zadáno: 4.1.2018)
Sen noci svatojánské - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 70 %
Kdo poučen usedá do hlediště, s jistou rozkoší objevuje způsob, kterýmžto jest propleten Sen a Čas probuzení. Kdo nepoučen usedá, leč po poučení prahne, záhy s jistou rozkoší listuje Shakespearem, jak že je to doopravdy. Nepoučený a neprahnoucí s jistou rozkoší sleduje přesně časovanou podívanou plnou barev, zvuků, hudby, vkus nepřekračujících gagů - páni herci, díky a udržte to, (s jistou rozkoší) odvedených hereckých výkonů - bravo, pane Panznere, zkrátka, baví se. Díky, pane Drábku, VY na jevišti i VY v zákulisí. Bylo mi velkou rozkoší patřit do všech tří zmíněných skupin diváctva zároveň.