PRAHA
aktuální festivalyKlicperovo divadlo Hradec Králové [hlavní scéna]
Laura Wade
Doma, jsem zlato!
Premiéra: 12.3.2022 | 2:45
Překlad: Ester Žantovská. Dramaturgie: Martin Satoranský. Scéna: Ján Tereba. Kostýmy: Helena Tavelová. Hudba: David Hlaváč. Choreografie: Michal Necpál. Režie: Jan Holec.
Poslední uvedení: březen 2025.
Poslední uvedení: březen 2025.
Lucie Andělová, Jakub Tvrdík, Natálie Holíková, Michal Lurie, Martina Nováková, Michala Gatialová...
Svižná, chytrá komedie úspěšné britské dramatičky v retro estetice 50. let, která se zabývá postavením mužů a žen ve společnosti. Autorka se s lehkostí a humorem zamýšlí nad touhou dnešního člověka opustit složitý svět plný stresu a zmatku a vrátit se do doby, kdy vše mělo jednoduchá a jasná pravidla a věci byly nablýskané a krásné. Judy je dokonalá žena. Její domácnost je čistá i v tom nejzapadlejším koutku, košile jsou vždy perfektně vyžehlené, jídlo navařené, a když se manžel Johnny vrátí udřený z práce, čeká na něho koktejl a nahřáté papuče. Perfektní domácnost jak z reklamy z 50. let, dokonalý život v dokonalé době. Až na to, že je rok 2021...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení (25)
HODNOCENÍ REDAKCE
Lukáš Dubský 70 %
2.1.2023 | 1253 hodnocení
+ souhlasím
Zdařilá konverzační tragikomedie, která ukazuje, jak to dopadá, když se člověk rozhodne ignorovat životní realitu a snaží se vytvořit si vyfantazírovaný svět. Manželská dvojice Judy a Johnny, která se snaží žít jako v 50. letech, je postupně konfrontována s nutností řešit problémy, které prožíváme tady a teď a na něž útěk do jiné doby neplatí. Inscenace disponuje přesvědčivými hereckými výkony, zaujme hlavně ústřední pár v podání L.Andělové a J.Tvrdíka. Povedená je také realistická scéna J.Tereby, režisér hru rytmizuje využitím "dobových" songů. Snad jen monology matky Judy (M.Nováková) působí moc plakátově, což ale není chybou herečky.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Radarrius 80 %
25.3.2025 | 91 hodnocení
+ souhlasím
Střetnutí barvotiskové představy o idyle padesátých let 20.století s nehostinným světem dvacátých let 21.století. Idylický svět, kde se žena stará o svého muže a ten na oplátku zabezpečuje rodinu, je ve hře více a více v ohrožení. A to pod ekonomickým tlakem, který si způsobili lpěním na autentických věcech z padesátých let. Ale hlavně pod ideologickým tlakem okolí. Protože přece žena (a ani muž) nemá vidět naplnění svého života v tom, že se věnuje rodině a domácnosti. Přitom mít vysmýčené všechny rohy obýváku, být usměvavý na toho druhého a stíhat to bez stresu by bylo tak krásné.
JSebesta 50 %
20.3.2025 | 16 hodnocení
+ souhlasím
Psáno z derniéry - L. Andělová děsně přehrávala, vše působilo tak plakátově, povrchně, což znemožňovalo hlubší ponoření se do děje. Nadšení z tance a zpěvu ihned zarazily laciné vtípky narážející na genderové stereotypy. Dneska už jsme přeci v oboru gender dále, než nám nabízí tato inscenace. Cítil jsem se až trapně, jak blbé a stereotypní ty vtipy byly. První půle byla ovšem svižnější a dynamičtější, než ta druhá. V druhé půli jsem se z nudy několikrát díval na hodinky, což není dobré znamení. Inscenace tak nakonec vyzněla jako ,,mnoho povyku pro nic" a asi je dobře, že je již zderniérovaná.
B.such 40 %
6.1.2024 | 38 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace se mi zdála především vyprázdněná, zvlášť v první polovině neměla vůbec spád. Bylo v ní málo materiálu, nápadů, podnětů na délku přes 2 hodiny.
Komediální stránka stála na vtipech a situacích opřených o stereotypy, tragická zase na dost základních lekcích feminismu. Pokud člověk o feminismu už trochu přemýšlel, nepřinese mu po této stránce nic k zamyšlení.
Chyběly mi nějaké scénografické a režijní nápady. Tanec, kterým se předělovaly scény, se mi omrzel už před polovinou a bohužel hru natahoval až do konce. Závěrečné scény navíc úplně postrádaly gradaci.
Lehce zapomenutelná konverzačka, ze které toho ve mně bohužel moc nezůstalo.
Komediální stránka stála na vtipech a situacích opřených o stereotypy, tragická zase na dost základních lekcích feminismu. Pokud člověk o feminismu už trochu přemýšlel, nepřinese mu po této stránce nic k zamyšlení.
Chyběly mi nějaké scénografické a režijní nápady. Tanec, kterým se předělovaly scény, se mi omrzel už před polovinou a bohužel hru natahoval až do konce. Závěrečné scény navíc úplně postrádaly gradaci.
Lehce zapomenutelná konverzačka, ze které toho ve mně bohužel moc nezůstalo.
HMLT 100 %
8.10.2023 | 60 hodnocení
+ souhlasím
Jedna z nejlepších inscenací Klicperova divadla, kterou jsem viděla. Velmi působivá scéna a k tomu skvělé výkony všech herců a hereček, přičemž mě nejvíce zaujal herecký výkon Natálie Holíkové a Lucie Andělové. Obě dámy hrají naprosto fantasticky. Moc se mi líbila také hudební složka a taneční kreace herců a hereček během inscenace. Velice se těším, až inscenaci uvidím znovu. A vy, kdo jste tuto parádně napsanou chuťovku ještě neviděli, určitě zajděte! Věřím, že nebudete litovat.
Pavel Pešek 70 %
2.5.2022 | 46 hodnocení
+ souhlasím
Bavil jsem se, ale nepřišel jsem na to, kdo je ten, jenž nechápe nic. Zda dokonalá paní Judy, která nechápe svět kolem sebe, nebo já, který nechápu smysl celé hry ani s nápovědou v programu. Ale nejspíš já, přiznávám. Stejně jako, že pro Lucii Andělovou - herečku začínám mít slabost.
Koeman2 80 %
29.4.2022 | 191 hodnocení
+ souhlasím
Totální rozklad jedné britské středostavovské rodiny žijící v retro ideálech 50. let, avšak v dnešní době. Emancipace, feminismus, sexismus, genderová vyváženost, staromilství, ale hlavně letité partnerské (posléze manželské) soužití - to jsou hlavní témata této hořkosladké komedie s bravurními hereckými výkony a tanečními kreacemi obou hlavních postav Judy (Lucie Andělová) a Johnnyho (Jakub Tvrdík). Další podařený počin hradeckého Klicperova divadla.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
