Profil uživatele

Radarrius

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Kateřina Jírová: 9 % (8)
Pavel Širmer: 11 % (25)
Jiří Koula: 12 % (5)
Anežka Kotoučová: 13 % (4)
Lukáš Dubský: 13 % (12)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2  > 
(zadáno: 23.6.2022)
Vynikající zábava. Bavil jsem se se skvěle na úkor trampů, až jsem slzel. A bavila se i moje máma, nejstarší osadnice jedné z nejstarších trampských osad u nás. Snad jen škoda neujasněného divadelního konceptu. Začátek dialogy a pak hlavně monolog. Obojí skvělé, ale uměle dělící představení na dvě nespojené části. Za sebe bych hlasoval pro kompletní monolog Magdaleny Zimové. Hrála s plným nasazením a hlavně skvěle a uvěřitelně.
(zadáno: 6.6.2022)
Co se týče oper, jsem kulturní barbar. Jeví se mi jako plytké příběhy pro uvedení několika hitů prokládaných hudební vatou. To mi potvrdilo i toto provedení Kouzelné flétny činoherci. Bylo jim totiž při zpěvu rozumět o čem zpívají, a tak ještě více vyniklo, že je to hra o ničem. Původní mluvené slovo bylo rozšířeno o recitaci "nehitové" hudební části, a tak se v druhé půli zpívalo daleko méně. Jako studie opery bezesporu zajímavé. Na vyšší úroveň to ovšem povýšil styl herectví v Dlouhé, který si dělá šprťouchlata ze všeho. I z opery a operního zpěvu. Smích spolu se skvělou Mozartovou hudbou šel krásně dohromady.
(zadáno: 5.6.2022)
Vynikající hra ve vynikajícím provedení. Každý z herců vytvořil nejednoznačnou, ale živoucí postavu. Pokrytectví lidí z vyšší třídy i jednoduchost těch z nižší třídy je zobrazeno naprosto uvěřitelně jako součást našich normálních životů. Škoda jen, že autor hry nakonec neodolal a hra končí dosti jednostranným odsudkem jedné ze tříd.
(zadáno: 5.6.2022)
Vynikající crazy komedie, která nikdy nezklame. Exceluje Roman Štabrňák, který vytvořil vtipnou, ale i uvěřitelnou postavu. Sluha Bouton Filipa Blažka je už trošku za hranou. Ženské role bohužel jako by byly jen do počtu a působí odbytým dojmem. I tak je ale čemu se ve hře smát. Milovník crazy komedií odejde rozhodně spokojen.
(zadáno: 4.6.2022)
V Braníku jsem prožil více než polovinu života. Takže mohu potvrdit, že místní bezdomovci byli vystiženi dosti věrně. Některé písně nebyly špatné. Ale tím to pozitivní končí. Naprosto plochý, a hlavně nudný příběh o krizi středního věku, vyřešený nocí s bezdomovci v teplém spacáku, propíchnutím břicha a pohozením na koleje.
(zadáno: 16.4.2022)
Není to špatný muzikál. Dobře se poslouchá, písně i činoherní složka spolu dobře fungují, scéna je pěkná a zároveň funkční, company přesvědčivá. Jen to chtělo více vypilovat děj.
(zadáno: 16.4.2022)
Zajímavé moderní pojetí. Pečlivě promyšlené, ale nikoliv přeumělkované. Patrik Děrgel vytvořil Hamleta, se kterým může divák soucítit. Milostný vztah Hamleta a Ofelie byl jak ze současnosti. Což kvitovali i mladí diváci kolem. Vlastně celé to bylo jako rodinná tragedie. Čtení Pasti na myši členy královské rodiny tento pocit dobře umocnilo. Snad jen režijní nápad s pohazováním imaginární lebkou byl zbytečný. O Jorikovi z úst tohoto Hamleta by rád člověk slyšel více.
(zadáno: 16.4.2022)
Prachsprostá vykradačka Hamleta ve Švandově divadle (viděno v rozmezí 14 dní). Obdobné krácení textu, obdobně sexuálně vyjádřené šílenství Ofelie, hodně nepřehledný závěrečný souboj. Odlišnosti jako kolotočářský Claudius, špatně hrající představitelka Gertrudy či rozmatlaný meloun, který pak uklízí zcela nepochopitelně král, to posunuly dramaticky níže. Jediné co opravdu upoutalo byl Hamlet v podání Tomáše Havlínka. Nejvíce nesympatický Hamlet, jakého jsem měl možnost kdy vidět, ničící s radostí lidi kolem sebe. Ocenění zaslouží i Petr Konáš s přesvědčivou moderní verzí pletichářského Polonia
(zadáno: 20.3.2022)
Rozhodně zajímavý pohled na osudy V+W po válce i na jejich vzájemné silné pouto v nelehké době. Nádherná bohatost jazyka i obsahu textů. Ne vždy se povedla k textu doprovodná akce, někdy až příliš nucená. Herecké výkony přesto mimořádně přesvědčivé.
(zadáno: 13.3.2022)
Klauniáda o ženském přátelství. Pro muže hůře uchopitelné o co jim vlastně vůbec jde. Obě herečky jsou vynikající. Jen škoda, že není větší prostor pro postavu představovanou Annou Polívkovou. Úchvatná animovaná projekce v propojení s hudbou.
(zadáno: 21.1.2022)
Mistrně oživený příběh školní četby přinášející emoce strachu i naděje vycházející z lásky. Skvělá scéna, hra se světlem i krutá německá rozhlasová hlášení. Herecké výkony hlavních představitelů hezky předvádí prohlubující se teenagerovskou lásku. I starostlivý otec v podání Tomáše Turka je hodný zapamatování. Jediné co trochu ruší je chór. Ne vždy se daří ho dobře zapojit do emoční vlny děje.
(zadáno: 2.1.2022)
Jako opakování britské historie za posledních 70 let vcelku dobré. Ovšem průměrnou hru nemohou zachránit ani dobré herecké výkony.
(zadáno: 20.12.2021)
Jedinečné propojení fascinace šedesátkami, kouzla vánoc a energie herců. Emoce, smích, nostalgie a radost ze života.
(zadáno: 21.11.2021)
Tak tohle sepětí SKUTRu a herců Divadla v Dlouhé se vskutku povedlo. Nepřetržitá série obrazů krásně vystihuje složitý román. Jen to vyvrcholení je slabší a uspěchané. Ale to je nutné si stěžovat přímo u Bulgakova.
(zadáno: 21.11.2021)
Zajímavé a přesvědčivé herecké výkony. Dobře plynoucí dialogy. Ale marně přemýšlím, o čem že ta hra vlastně byla. A tak není divu, že nejsympatičtější byla postava zvukaře v podaní Zdeňka Velena. Ten chtěl jen natočit smyčku a jít domů.
(zadáno: 21.11.2021)
Máte-li rádi robinzonády, tak tento muzikál mezi ně rozhodně nepatří. Z Robinsona zbyl jen ufňukánek. Vše se točí kolem jeho milé v duchu červené knihovny. Alespoň, že některé písně jsou chytlavé a taneční vystoupení živé.
(zadáno: 16.10.2021)
Skvělé herecké výkony, živý text, propojení emocí s hudebním doprovodem, syrová scéna, funkční využití choru. Dohromady vše krásně drží pohromadě a ukazuje, že jsme se jako lidé za ty tisíce let zase tak nezměnili. Jen ti bohové nám do toho tolik nemluví.
(zadáno: 16.10.2021)
Komedie, která nezklame. Škoda, že každý nehrál tak naplno a přesvědčivě jako Ondřej Česák v roli fiktivní tetičky. Smích ale přišel a to je hlavní.
(zadáno: 2.10.2021)
Bylo úžasné pozorovat jak skupina skvělých herců vytvořila obraz nesnesitelné společnosti. Ale pak nepřišla ve hře žádná katarze. Jen zemětřesení, které všechny včetně diváků osvobodilo.
(zadáno: 2.10.2021)
Skvěle napsaná hra s mnohovrstevnatými postavami. Inscenace na Vinohradech zpracována profesionálně. Jako sázka na jistotu dobré. Ovšem Bill Starbuck v podání Marka Lambory je nejméně uvěřitelný obchodník s deštěm, kterého jsem měl zatím možnost vidět. I proto je, překvapivě u této hry, první půle živější a uvěřitelnější než ta druhá.
(zadáno: 10.9.2020)
Mnohé oproti knize chybělo, něco naopak zbytečně přibylo. Ale jako letní podívání, proč ne.
(zadáno: 4.7.2020)
Velice zajímavé představení. Obzvláště zaujme výkon Jana Zadražila v podobě manažerského manipulátora. Hra je napsaná velice dobře. Rozhodně není jen o fotbale, ale nutí se zamyslet nad mnohými věcmi z běžného života. Zda usilujeme o správné věci a jaké prostředky k tomu volíme. Neškodilo by do programu trochu více vysvětlit pozadí poloprofesionálního fotbalu v Britanii. V těchto reáliích se může neznalý divák snadno ztratit.
(zadáno: 26.2.2020)
Inscenace věrná textu, nikoliv však duchu hry. U shakespearovských komedií ovšem vždy výsledek závisí na interpretaci. A ta zde více než pokulhává. Celé představení je ploché a vlastně nic nepřinášející. Ani humor, ani zamyšlení. Nezachraňují to ani některé skvělé herecké výkony. Zde je nutné především ocenit Daniela Bambase v roli Žaka. Jeho skepticismus je opravdu okouzlující.
(zadáno: 30.1.2020)
Skvělé zpracování asi nejdějovější Havlovy hry. Vynikající režie a nezapomenutelné výkony Jana Mazáka, Petra Štěpána a Viktora Skály jako šéfů zločineckých organizací (a policie) hrajících své hry a podvádějících průběžně jeden druhého. Jediné, co v představení rušilo byly sice vtipné, leč zbytečné forbíny, bezpečáci na scéně a postava Opilce. Asi to měl být odkaz na dobu vzniku hry, který ale rušil tok představení.
(zadáno: 19.1.2020)
Geniální sci-fi povídka Daniela Keyese i ve svém jevištním zpracování nutí k zamyšlení nad tíhou i výhodami inteligence. Ovšem z představení dýchá únava, již tak nerozpracované vedlejší postavy jsou hrány mdle. I Jan Potměšil má kromě supersilných částí i slabší místa. Chtělo by to hru nově nastudovat. A myslím, že to bude to znovu tak skvělé, jak když jsem ji viděl před více jak dvaceti lety poprvé.
1 2  >