U Kočičí bažiny

D. Šoltýsové se znovu povedlo přivést hradecký soubor k soustředěnému kolektivnímu výkonu. Skvělí (Sedlárová, Vápeník, Zapletal, Loubalová, Staněk) inspirují herecké výkony mladých (Kult, Czyžová, Klapil, Leherová, Říha). Všichni tak předvádějí (podpořeni bicími T. Votavy) hru plnou emocí a katarze, v jejímž závěru člověk ani nedýchá a hrobové ticho značí, že byl do příběhu Hester Swanové zcela vtažen. Smutným faktem je jedině poloprázdné hlediště. Kde jsi, hradecký diváku? U Kočičí bažiny se hraje velké divadlo.

Strhující irské rodinné drama plné vášní, lásky, zrady a pomsty odehrávající se v nehostinné oblasti Kočičí bažiny. Skvělé herecké výkony všech představitelů, kterým suverénním výkonem kraluje Kamila Sedlárová v roli divoké Hester. Emoce až na dřeň, ponurá výprava a úderná hudba (živé bicí Tomáše Votavy) dělají z této inscenace Mariny Carr mimořádný divadelní zážitek. A pro mě nejlepší hra roku 2023.

Kamile Sedlárové role Hester Swanové sedla. Líbilo se mi, jak ji ztvárnila. Více mě ale v inscenaci zaujala Kočičí žena v podání Petra Kulta a role Josie v podání Martiny Czyžové. Pobavila mě také paní Kilbridová (Lenka Loubalová). Co se týče rozdělení hry - první půle super, byla jsem nadšená, naopak druhá půle byla podstatně kratší a scházela mi tam gradace. Kvůli horší druhé půli dávám nižší hodnocení, dle mého by to chtělo inscenaci lépe rozdělit.

Ester v podání K. Sedlárové na mě byla moc ukřičená, pořád víceméně v jedné rovině, chyběl mi protipól. Nedokázala jsem se tak na hlavní postavu napojit a její osud mi byl jedno, hlavně ať už je konec a neřve. Působilo to na mě jako divadlo pro efekt a některé věci mi přišly prázdné. Některé nápady by nebyly špatné, pokud by se důsledně držely po celou dobu inscenace, k tomu však kolikrát nedošlo. Pozitivně hodnotím bicí, M. Czyžovou a L. Loubalovou. Největší "problém" zde pro mě byl režijní styl D. Šoltýsové, avšak vím, že stejně tak jako mně to nesedne, spousta lidí to vnímá naopak velice pozitivně. A v tom je krása divadla, ne?:)

D. Šoltýsové se znovu povedlo přivést hradecký soubor k soustředěnému kolektivnímu výkonu. Skvělí (Sedlárová, Vápeník, Zapletal, Loubalová, Staněk) inspirují herecké výkony mladých (Kult, Czyžová, Klapil, Leherová, Říha). Všichni tak předvádějí (podpořeni bicími T. Votavy) hru plnou emocí a katarze, v jejímž závěru člověk ani nedýchá a hrobové ticho značí, že byl do příběhu Hester Swanové zcela vtažen. Smutným faktem je jedině poloprázdné hlediště. Kde jsi, hradecký diváku? U Kočičí bažiny se hraje velké divadlo.

Strhující irské rodinné drama plné vášní, lásky, zrady a pomsty odehrávající se v nehostinné oblasti Kočičí bažiny. Skvělé herecké výkony všech představitelů, kterým suverénním výkonem kraluje Kamila Sedlárová v roli divoké Hester. Emoce až na dřeň, ponurá výprava a úderná hudba (živé bicí Tomáše Votavy) dělají z této inscenace Mariny Carr mimořádný divadelní zážitek. A pro mě nejlepší hra roku 2023.

Kamile Sedlárové role Hester Swanové sedla. Líbilo se mi, jak ji ztvárnila. Více mě ale v inscenaci zaujala Kočičí žena v podání Petra Kulta a role Josie v podání Martiny Czyžové. Pobavila mě také paní Kilbridová (Lenka Loubalová). Co se týče rozdělení hry - první půle super, byla jsem nadšená, naopak druhá půle byla podstatně kratší a scházela mi tam gradace. Kvůli horší druhé půli dávám nižší hodnocení, dle mého by to chtělo inscenaci lépe rozdělit.

Ester v podání K. Sedlárové na mě byla moc ukřičená, pořád víceméně v jedné rovině, chyběl mi protipól. Nedokázala jsem se tak na hlavní postavu napojit a její osud mi byl jedno, hlavně ať už je konec a neřve. Působilo to na mě jako divadlo pro efekt a některé věci mi přišly prázdné. Některé nápady by nebyly špatné, pokud by se důsledně držely po celou dobu inscenace, k tomu však kolikrát nedošlo. Pozitivně hodnotím bicí, M. Czyžovou a L. Loubalovou. Největší "problém" zde pro mě byl režijní styl D. Šoltýsové, avšak vím, že stejně tak jako mně to nesedne, spousta lidí to vnímá naopak velice pozitivně. A v tom je krása divadla, ne?:)

Strhující irské rodinné drama plné vášní, lásky, zrady a pomsty odehrávající se v nehostinné oblasti Kočičí bažiny. Skvělé herecké výkony všech představitelů, kterým suverénním výkonem kraluje Kamila Sedlárová v roli divoké Hester. Emoce až na dřeň, ponurá výprava a úderná hudba (živé bicí Tomáše Votavy) dělají z této inscenace Mariny Carr mimořádný divadelní zážitek. A pro mě nejlepší hra roku 2023.

Ester v podání K. Sedlárové na mě byla moc ukřičená, pořád víceméně v jedné rovině, chyběl mi protipól. Nedokázala jsem se tak na hlavní postavu napojit a její osud mi byl jedno, hlavně ať už je konec a neřve. Působilo to na mě jako divadlo pro efekt a některé věci mi přišly prázdné. Některé nápady by nebyly špatné, pokud by se důsledně držely po celou dobu inscenace, k tomu však kolikrát nedošlo. Pozitivně hodnotím bicí, M. Czyžovou a L. Loubalovou. Největší "problém" zde pro mě byl režijní styl D. Šoltýsové, avšak vím, že stejně tak jako mně to nesedne, spousta lidí to vnímá naopak velice pozitivně. A v tom je krása divadla, ne?:)

Kamile Sedlárové role Hester Swanové sedla. Líbilo se mi, jak ji ztvárnila. Více mě ale v inscenaci zaujala Kočičí žena v podání Petra Kulta a role Josie v podání Martiny Czyžové. Pobavila mě také paní Kilbridová (Lenka Loubalová). Co se týče rozdělení hry - první půle super, byla jsem nadšená, naopak druhá půle byla podstatně kratší a scházela mi tam gradace. Kvůli horší druhé půli dávám nižší hodnocení, dle mého by to chtělo inscenaci lépe rozdělit.

D. Šoltýsové se znovu povedlo přivést hradecký soubor k soustředěnému kolektivnímu výkonu. Skvělí (Sedlárová, Vápeník, Zapletal, Loubalová, Staněk) inspirují herecké výkony mladých (Kult, Czyžová, Klapil, Leherová, Říha). Všichni tak předvádějí (podpořeni bicími T. Votavy) hru plnou emocí a katarze, v jejímž závěru člověk ani nedýchá a hrobové ticho značí, že byl do příběhu Hester Swanové zcela vtažen. Smutným faktem je jedině poloprázdné hlediště. Kde jsi, hradecký diváku? U Kočičí bažiny se hraje velké divadlo.