Pan Kolpert

Málokdy jsem zasažen představením tak negativně. Ještě dlouho po představení se mi agresivně vybavují některé obrazy a nedokážu je vypudit z hlavy. Cítím lítost, že takhle někdo vnímá Wernischovu poezii: bez špetky lyriky, hravosti, nostalgie... Pro mě jen neutuchající příval křečovité teatrálnosti a dryáčnictví, kdy je permanentní usilování o humor ještě znásobeno zesílením mikroporty a reproduktory. Nekonečná řada v zásadě nenavazujících výstupů mučí diváka svou popisností, sebevzhlíživosti a perverzí, kterou v textech I.W. vůbec nevnímám. I hudební výstupy, které zpočátku působily jako mírné osvěžení, byly čím dál víc nesnesitelné.

Inscenace možná už po víc než 10 letech trochu "unavená". Děj působí příliš zjednodušeně, situace ani postavy mě emocionálně nezasáhly. Je skoro nemožné s některou z postav sympatizovat nebo soucítit. Pozitivně vnímám scénografii. A výborně udělaná je scéna "divadla na divadle".

Spousta nápadů, kvůli kterým stojí za to představení vidět. Propojení Hérostrata, vraha Johna Lennona a mladých žhářů ale ve výsledku působí násilně, zůstává jen racionálním myšlenkovým konstruktem, který příliš nepůsobí na emoce diváka.

Hloupoučké pásmo populárních písní propojených banálními spojovacími texty. Je mi líto, že to tak musím napsat, Davida Bowieho mám jinak rád.
Pěvecké nastudování je samo o sobě vynikající.
Herecky pro mě vynikla Nina Horáková, snad proto, že má v roli Elly skoro jako jediná co hrát.

Výborné. Viděl jsem v alternativním obsazení.