SVATOŠOVÁ

75%
No....je to až tak moc cool, až je to horror. Zvláště ta rozfázovanost vraždící scény. Celkově mne mocně zaujaly aranže. Jak scéna s kravatou a maminkou, tak tanečky. Chlapci zvlášť při tanci úžasní, ale děvčata se nenechala zahanbit, protože srdceryvně plačící dívka, cítící cizí ruku na svých hýždích, byla taky zábavná.
Ale nejvíce jsem se skutečně bála, když nastala ta šikana. Trolení málomluvného Alberta Stokese, posílání cizí slečny, která se mu má vysmát...učebnicová ukázka korporátní šikany.
Takže Josef Bánovec skvělý, Benjamín Rálek a Kristian Černík taky. Ať žije londýnský fotbal 5O. let a noční život!!

Premiéra
Svoboda ptačí,nebo lidská? Proč ne, všechno jedno jest. Létat krátce pro lov potravy a být v hejnu/davu, nebo létat rychlostní závod se svou vlastní filozofií a být sám? Moje téma.
Hru jsem neznala, ale tato verze mne naplnila úžasem. Ptačí pohyby a hrdelní křik tanečníků a živá hudba symfonického orchestru. Všechen ten sum větru, skřípání a temný zvuk mořského příboje.... A k tomu ješte pan racek vypráví svůj příběh jako rozhovor učitele a žáka v podání pana Lábuse a pana Udatného.
Celkově mně to přišlo jako osvěžující spojení herecké akce, taneční akce a hudby. K tomu ješte zajímavé světelné instalace. Cool!

Limitka
Jeden drobně osvalený, tmavé oko a vlas. Druhý vyšší, blondýn, samý sval. Jeden svádí ženy a umí je oslovit. Druhý nesmělý, rozpačitý a špatně komunikativní. Přesto jeden a tentýž muž. Jedna postava. Franz Kafka.... Hmm, zajímavé.
Některé dopisy znám. Znám taky Proměnu. Ale vždy je tam zmínka o nedobrém vztahu k otci a celkově nějaká sociální porucha.
Ale líbil se mi ten představitel Franze a i ty dívky. Byli svěží a šlo jim to krásně.Pan Florián, co hrál otce Kafku, byl uměřený a dobře souzněl s Markem Sendeckym.
Pořád některým věcem nerozumím,ale neznamená to, že se mi nelíbí. Bavila jsem se.

První ostravská repríza v Praze. Překlad J. Josek.
Je to drsnější, než se zdá. Polonius tvrdý k sobě i k dceři. A pak je maniakálne mlácen žehličkou a uškrcen elektrickým kabelem. Ovšem nechybí dlouhý monolog synovi na cestu do Francie.
Ofélie stejně tvrdá k Hamletovi. Trhá z ní zuby silonky a stejně tak na Gertrudě praskají punčochy silou okamžiku. Král Prizdisrac sice chystá pomstu, ale celá akce vrcholí rychlými údery nožů mezi rozhozenými lebkami, v pozadí vulgární hrobnice....a Hamlet má poslední slovo. Pak si klidně zuje boty a uloží se k smrti. A teď už Vám z toho definitivně jebne. Budete se bát i smát ( možná)

Obskurní muzikál.
Casting dobrý. Jan Mansfeld dobře zpívá a je typově podobný Božskému na začátku kariéry. I Karel Kryl se tam dobře povedl. Děvčata všechna byla pěvecky přesná. O Andree Buršové to vím, ale u Nataši Bednářová jsem byla vysloveně nadšená. Ta pěkně stoupá, klidně může dostat i hlavní roli. Unesla by to ona i celý Švanďák.
Aranže '60, ale co s tím papírem? Já dorůstala v '80, a tam to bylo dost podobné včetně dámských vložek.
Muzikál jako vzpomínka na "zlaté časy"? Nebo hlasy? Nebo něco jiného? Ať žije Ein Kessel Buntes a včelka Mája!

No...je to fucking drsarna. Ale třeba budou chodit jiní diváci, než doposud.
Děvčata byla báječná všechna. Od Reginy Rázové až po
Markétu Dergelovou. Ale asi nejlepší byla akce mezi Reginou Razlovou a Andreou Elsnerovou.

Obdivuji jejich energii, která se přenesla na nás všechny diváky.
A jejich muži šli s nimi. Spolu
Jim to fakt slušelo.
To je dnešní Amerika i s původními obyvateli. Takže dneska za mne 75%. A bez keců.
Doporučuji dát si před tím panáka. A potom venku cigaretu.
Ale do Pakulu se mi asi nebude chtít.

Dnešní noc divadel. Divadelní vycházka po divadelním domě.
Divadelní detektivní příběh. Několik postav hledá svého vraha.
Nejhezčí herecká akce heerecka Ada a její milenec hrabě Metternich. Nesmím říkat,kdo je vrah,ale můžu říct, že jsem se dobře bavila.
Zajímavé a jedinečné. Tato akce už se nebude opakovat. Možná ještě v létě. Herci mně neznámi,ale dobří. Dobrá práce,chlapci a děvčata!

První premiéra. Občas jsem nevěděla, na co se to díváme.
Je tam hodně odkazů na ruskou klasickou dramatiku a ruské knihy.
Dva muži. Starší si přišel stěžovat. Mladý byl předvolán. Oba mají svou vinu. Jeden má vypustit rybník kvůli mrtvole. A ten druhý...tu vraždu spáchal. Oba tam sedí, pijí vodku a chroupou cibuli.
Chvílemi jsem se dobře bavila a chvílemi mi šel mráz po zádech.
Vaše Blahorodí a kupcik...
Pan Strebl byl roztomilý, opilecké filozofování mu šlo krásně. Patrik Dergel byl... taky roztomilý, jeho pohybové etudy byly jedinečné.
Děvčatům to slušelo. Dobré písně. Humor takový lehce nakřivo. Za pohyb +5% navíc.

vzhledem k tomu, že jsem nic neočekávala, jsem dostala dost. Dobré gagy, herci byli fresh, my byly v pohodě. Silvestr je v plné polní připraven na naši dobrou náladu.

Francouzská komedie? no a co. Nemusím pokaždé sledovat, jak mi někdo nastavuje to intelektuální fiktivní zrcadlo.

Bez nějakého zajímavého nápadu. Chtěla jsem pochválit Denisu Barešovou se Zdeňkem
Piškulou, ale moc mi to nejde. Chtěla jsem soudobý pohled a civil...
Mám z toho jen "společenskou komedii". Nemám poučení z krizového vývoje...chci poslání! A bez poslání...tě bodnu už!

Včera. No... nevím, čeho se chytit. Ačkoliv jsem tam měla své oblíbence. I když jsem se zasmála. A já když se tam zasmějí... Seděla jsem přímo uprostřed první řady. To je pak těžké. Jsem tak hlučná? Okolo mne se nikdo nesmál. Viděla jsem víc, než jiní?
Celkově nikdo moc nereagoval. To jsou ti vinohradsti diváci. Ono to nebylo tak špatné. Celkově vzacne sourodé, nikdo není "za hvězdu". I jazz tam byl. Ale jinak žádná další přidana hodnota, než motivy z jeho románů. Což není k zahození. Od Škvoreckého mluvím o"Hacasprndovicich", to je neznámé město na severu Čech,kam dostal Danny umístěnku v Nylonovem věku. Například.

Tři ženy. Každá úplně jiná. Jiné možnosti, jiné zkušenosti. Můžou začít znova? Kdo jim chce něco vyčítat?
No,zase jedna politická věc. Tedy já to tak cítím. Ale že to děvčatům sluší spolu. A prvně se pro mne zaleskla Anežka Šťastná. Někdy jsem se zasmála. A u scény s kufrem jsem plakala...a neměla jsem kapesník. Ale souznělo to se mnou. Kdo z nás, české ženy,by chtěl být poraženou osobou v cizí zemi,aby byl vděčen? To si nikdy nedokážeme představit, dokud nepotkáme ženu s jednou rukou plnou dítěte a v druhé kufr. Která ztrácí doklady od nové školky a s pláčem děkuje za vrácení. Velký dík za holčičí hru s koulema.

No, páni... Už je to dávno,co jsem tu knihu četla. Už jsem skoro zapomněla,jak náročné dílo je.
V době,kdy sama řeším změnu svého myšlení, změnu toxických vzorců chování,na mně vyplázne jazyk představa úmyslné manipulace myšlenek....
Jinak dobré výkony pana Punčocháře. Tento nenápadný herec mne překvapuje svou fyzickou kondici. A vedle něj také nezapomenutelný Tomáš Petřík. Příjemný zpěv a dobré vibráto Andrei Bursove. A zajímavá Anežka Šťastná. Ve druhé části se také projevil Jacob Erftemeijer, který tam předtím jen dělal dav.
Za mně dobré,ale opravdu dost dlouhé. Hodil by se i pro žáky od 15 let. Prostě HUSTYYY!

První návštěva v Rokoku. Zrádce...ale možná jenom nešťastný člověk. To nám historie neříká,co si u toho máme myslet. A my to stejně hodnotíme naším pohledem

Ty hudební proluky byly takové uvolnění, i když to vypadalo zvláštně. Jako kdyby ti pánové šli opravdu již pod vlivem někam po Václaváku.

Moc se mi líbily hlavně dámské kostýmy. Ale herecky nejvíce se mi líbili pánové. Všichni.
Druhá část byla vůbec nejzajímavější. Šli jsme po Václaváku s velkými sluchátky na uších až do Petschkova paláce. Tam jsme viděli už jen konec toho chlapa s velkým komplexem méněcennosti.

Generálka
Ptáci.... takoví divní. Sedí na papírových rolích. A jejich pohyb je velmi ostrý a někdy dost silový.
Vždy mne překvapuje,jako Lenka Vágnerová své tanečníky nešetří. Nosí své kolegyně v podkolenní, svazují jim nohy bundou a předvádějí hru svalů s perovymi vějíři v rukou jako pávi. Některé jejich kreace vypadají velmi efektně a zajímavě,ale dost často
spíš mám obavu. Ženy i muži v rukou svých kolegů létají vzduchem, jsou taháni po zemi, svazováni s koleny pod bradou a různě.
Ale proč ne. Život je prostě složitý a nešetří nikoho. Postavme se k tomu tak.

Tak nevím. V legendách starověkých civilizací se objevuje téma vagíny, která má ocelové čelisti. Ty mají mužům uříznout penis. Ale přijde mi to celé jako ironická nadsázka a tak jsem to i pochopila. Líbili se mi tanečníci. Celé představení tak pěkně dotvářejí,i když ona měla odhalenou horní půlku těla a on zase spodní. No, víte, já mám s těmi mužskými pohlavními orgány taky docela problém. Jako pan autor
Otto Weininger měl podobné problémy zase s těmi ženskými. Já v nich vidím symbol agrese, násilí. A on možná ještě zažil horší věci. Ale pořád jsem obdivovatelka útlých mužských zadečku,jako měl ten tanečník. Jsem přesto všechno hetero.

Americká klasika. Moc jsem to chtěla vidět, protože jsem zaznamenala ve filmové verzi Dustina Hofmana a moc se mi ten úryvek líbil. I když jsem dnes řešila taky následky ne moc dobrých vztahů se svým rodičem, tak jsem se svým způsobem vlastně dobře bavila. Martin Donutil byl skvělý. Pochválila jsem mu už Peachuma v Žebrácké Opeře, tak říkám JO, je dobrý. S Miroslavem Donutilem to je složitější, zachytila jsem jeho konec v Národním divadle v Našich Furiantech a připadal mi velmi mdle. Ale tady jim to oběma šlo krásně. A ještě do toho pan Dvořák, ten měl více dramatické scény a asi si to s panem Donutilem fakt užíval. P. Kronerová skvělá. 85%!

No, tak tady dostala přednost forma před obsahem. Samozřejmě, cirkus je vždy na divadle zajímavý a ta živá hudba má taky něco do sebe,ale není mi jasné, proč zrovna cirkus. On tam zase tolik opodstatnění nemá. Co se mi na tom líbilo nejvíc? Tanečníci. A to není moc.A nebyl tam původně ještě jeden nápadník? Na začátku měl účinkovat ještě Šimon Krupa. Chtěla jsem ho vidět, protože nově přišel do ND. No tak nic,no. David Prachař moc nemá co hrát,jen si tam chodí na pérových nožičkách. Proto asi dostal ty figury okolo sebe. Na té postavě mne fascinuje maximálně ta technika,jak vyluzuje to vrčení a ty zvířecí zvuky. Pro taneční výkony 5% navíc. Uf

Generálka. Soudobé pojetí. Vhodné pro školy. Taky tam jedna třída celá byla. Nevypadali, že by se nudili. Pro menší akční výstupy se sekáním zeleniny, ukecaným Cháronem a rytmizovanou rvačkou dvou bratrů a pro větší současné dialogy na téma občanská politika země. Živá hudba naprosto úchvatná a ten historický zpěv! Myslela jsem, že zaktualizovat Antigonu více nejde, ale zase jsem se mýlila. A ještě jsem si zopakovala celý děj řecké tragédie od Oidipa po vládu Kreonta. A pro pokročilé ještě originální text Sofoklovy hry. Sláva řecké divadelní škole! Za mne dobrá, já chci ještě!!

První repríza. Ejhle tepláková souprava! Nejvíce dnešní mi přišli ti milenci v lese. Ten styl mluvy je opravdu dnešní. Mladí dnes face tu face spíše plivou písmenka, než by pronášeli nějaké hlubší dialogy. Ale překvapení byly sportovní výkony! A Tomáš Petřík byl sladký. Jinak jsem to asi moc nepochopila, přestože jsem se bavila. Utekl mi totiž ten přesah do dnešní doby. V původním kontextu zbyla ta esence trapnosti. Taky jsem zažila rodinné výlety do přírody a žiju z toho dodnes. Ale diváci se skutečně bavili ještě venku na zastávce. Takže to bude asi hit. Jo, ať se divák baví, ať se vrací!

Skvělá živá hudba. Ta dává odpich. Vzrušuje nebo konejší. Rytmizuje děj. Jako další kapitola. Když už dochází dech, ženy zvedají ruce. Tančí nebo hněvivě na sebe víří sukněmi. Ritualizuji pohyb a posunují tím děj. Celé je to kompaktní. Nikdo není hlavní postava, nikdo není upozaděna. Je to oblé,jako oblázek. A tak tvrdé a studené. Doporučuji i pro náctileté, nejen pro dívky. Rozhodně je to velmi dobré představení. A to se Na Vinohradech úplně tak často nestává. Rozhodně je to Lorcovo velké dílo a nechce se dát zkazit. Podívejte se a fanděte. Ale nevolejte či či či.

No, pro mne klidně 110%. Pan Buchta coby Montfleury je tak krásně tuhý, až je úplně vláčný. Ty pohybové kreace jsou jedinečné! A nikdy bych neřekla, že ten čichový orgán nemusí být nošen nositelem jen k dýchání. Může i pociťovat a může se i cítit sám. Je to přece jen orgán. Rap té inscenaci vysloveně sluší. A sluší i Lubošovi Veselému, i když jsem ještě nepotkala tak zralého Cyrana. Ale Natálii Řehořové to s ním krásně harmonizuje. Zatímco Bohdanka Pavlíková harmonizuje ty šansony, jako kdyby nic jiného nedělala. Šlo by něco podobného udělat i se Shakespearem? No prostě vyhrává testosteron.

Obchodníka jsem kdysi s Vinohraďáky už viděla. To ještě jezdili zájezdy. Bylo mi ...náct. Teď jsem Lady ...sátka. A nejvíc se líbil Sváťa Skopal. Ale viděla jsem tam tenkrát i Michala Pavlatu. Takže jsem se tentokrát více než Markovi Lamborovi věnovala Zuzaně Vejvodové a její akci s Tomášem Pavelkou. Ne, že bych se nebavila. To spíš naopak. Až jsem sama sebe překvapila, co se ze mně line za zvuky. Já se hihňala jako malé děvčátko! No, oba dohromady byli na pocuc. A samozřejmě Marek Lambora byl král večera, jak stále vyhledával vyvýšená místa, obhazoval se třpytkami a celkově vypínal prsa.

Je to takové divné. Většina postav jsou magoři. Včetně pastora Ivana. Nějak nedošel k fázi smíření se skutečností. Ale nakonec mi to díru do hlavy neudělalo. No, ale budu si to muset ještě zafixovat. Já jsem taky toho názoru, že nás nepronásleduje ďábel. Ten nás má na háku. To si většinou děláme sami. Neumíme se zeptat správně, v časové tísni zmatkujeme. A zraňujeme další okolo. Vrsime chyby na sebe. Ale svým způsobem to je krásné. Tak jako na levačku, ale půvabné. Tedy Jacob Erftemeijer je roztomilý. To je přesně hra pro něj! A Robert taky dobře sekunduje. Oni to spolu umí. Nebetyčné finále!!

Hm, freak show. Už to zrovna v tomto divadle bylo. Jako muzikál. Nevím, jak to Lenka Wagnerová dělá, používá jen jednoduché prostředky, třeba dřevěné tyče. Ale mne to vždy vyvede někam do lehce nekonformní zóny. Hadí žena, že ktere si impresario uplete třeba vánočku. Dívky siamská dvojčata, která chtějí vlastní muže, vlastní životy... A to zrdcadlo, tam jsem se viděla dostatečně. Vždy jsme dvojí v jednom těle. Věděli jste to? Zrozeni jsme přece z muže a ženy. A jsme tam také jako rodič a dítě.A náš mozek je také složen ze dvou půlek. Nelíbí se vám to? No, není to povinnost. Běžte se podívat!