Hotel Žižkov

Lze se pozastavit nad sporným časovým ukotvením určitých motivů či překombinovaností zápletek. Snad by se v historii Žižkova dala nalézt inspirace pro věrohodnější obraz doby. V první části někteří z herců nedokázali přizpůsobit projev bezprostřední blízkosti diváků, kteří navštíví více prostor divadla. Lépe se daří překvapovat zvraty a rozuzlením po přestávce, kdy má publikum možnost interaktivně se zapojit dobrovolnými otázkami. Neselhává organizace večera, pro takovéto projekty důležitá. V konkurenčních souborech nalezneme dotaženější počiny tohoto druhu, přesto pro diváky obvykle navštěvující kukátkové divadlo může jít o vítané zpestření.

Veskrze záživná detektivní cesta po stopách pachatele dávného zločinu nápaditě využívá většinu prostor Žižkovského divadla (včetně těch zákulisních, běžně nepřístupných), čímž každá scéna děje získá originální kulisy i patřičnou atmosféru a diváci zpestřující bonus v rámci imerzivního charakteru inscenace se sympaticky decentní dávkou interaktivity. Všem hercům se daří po celou dobu udržet tajemství svěřené role, adekvátní napětí i odlehčující humor v optimálním poměru. Z výsledku je patrné, že si tvůrci se zápletkou, příběhem i žánrem "pohráli" s opravdovým nadšením. Bylo mi potěšením stát se pro jeden večer hostem jejich Hotelu Žižkov.

65%. Pro milovníky detektivního žánru se jedná o příjemný zážitek, jakkoliv se zdá příběh trochu překombinovaný. Inscenace také dobře funguje jako první seznámení s imerzivním divadlem, nezkušeného diváka nevyděsí, milovníka tohoto druhu divadla neurazí, byť je imerze oproti třeba projektům Pomezí značně omezená. Prozrazovat děj se nehodí, postupné odhalování příběhu a skládání si dílků dohromady patří k nejzábavnějším částem inscenace. V první části se diváci podívají do různých zákoutí divadla a zhlédnou scény, které jim dají do ruky klíč k rozpletení záhady. Následuje dějový twist a pátrání po pachateli, jehož se publikum účastní. (více v článku na blogu)