Kateřina Vodáková

Šetřilo se! Přidávám procenta za krásnou hudbu, ač zvukové problémy přetrvávají a někdy je obtížné rozumět všechna slova. Viděno 2x - poprvé ve slabší kombinaci D. Uličník/K. Brožová (to vážně?)/L. Randák, podruhé ve výrazně lepším castu P. Gazdík/M. Sommerová/T. Löbl. Pro mě jsou ale hvězdami této verze Bídníků J. Štágr (pěvecky neskutečný v jeho věku) jako charismatický Javert (ta postava mě baví nejvíc ze všech, ale sebevraždu to chtělo pojmout jinak) a K. Herčíková jako vynikající Eponine. Režijně by si však výsledek zasloužil mnohem větší péči. A lustr a zlaté balkóny z Fantoma, které jsou posouvány k nuzným domům, jsou vyloženě přešlap.

Vyzdvihnu hudbu J. Hájka, která je krásná (a zpěv B. Bolíkové), ale celé mě to tolik i přes schůdnou délku nudilo, že už v půlce jsem nevěděla, jak to dosedět a neusínat. Scénograficky fajn (schodiště!), kostýmy povedené, vynikající T. Pavelka (výborný úlovek do souboru MDP po odchodu z DnV) s N. Horákovou, text není špatný, je nadčasový. Vždy budou ohledně majetku boje v rodinách až přes mrtvoly. Ale jako celek ve mně Lištičky nevzbudily prakticky žádné emoce, čněla jen utahanost a jakési nedotažené klouzání po povrchu, režijní i dramaturgická bezradnost. No a obsazování a angažmá T. Milostného už roky nechápu, ale zjevně nejsem sama.

Z režie mám pocit, že "nevím, co s tématem...," tak se zaseknu v půlce. Není to ani propadák, ale ani to není dobré. Dýchlo to na mě starým inscenačním rázem muzikálů před 10 lety. Viděno v obsazení - T. Mašková (dobrá pěvecky, ale neuhraje), H. Čermák (přešlap na bodyguarda, působí komicky a jako její otec nebo strýc, chemie s Rachel naprosto na nule), Dasha (pěvecky i herecky naprosto převyšuje ostatní, je vynikající), O. Hes (skvělý, výrazný herecky i pohybově), P. Nečas s R. Genzerem jsou vlastně zbytné postavy. České texty jsou doslova průšvih! Lépe by dopadlo ponechat angličtinu, nebo vše přeložit úplně jinak. Škoda, ta hudba je krásná.

Dějiny násilí mi vyrazily dech... Tolik pohybu, dynamiky, výrazná scéna, světla, dým, kostýmy! Zatmívačky se sekanými pohyby zde miluju. Strhujícím způsobem převedené dílo na komorní jeviště. Jedna z nejlepších činoher, co jsem kdy viděla. Celek vibruje, tematicky šokuje a hlavně neuvěřitelně šlape. Ukazuje nejrůznější aspekty prožitého traumatu a že skutečnost není černobílá. O. Hes se náročné role zhostil bravurně, s J. Grundmanem chemie, agrese a napětí funguje přesně, syrově. Stejně tak N. Řehořová je v komické poloze skvělá. Neodpočinete si u toho, ale pro vnímavého, náročného diváka se jedná o velký divadelní zážitek. Musím vidět znovu.

Moje první potkání s Divadlem Lucie Bílé. Už po 10 minutách jsem věděla, že se míjíme a nesetkáme. Typický kus z Palacu nebo DRB. Plytké, celý děj by se dal zkrátit do chvilky a bylo by řečeno vše podstatné. Všichni přehrávají, přeřvávají se navzájem a jsou afektovaní, nejvíce M. Etzler. Jeho pojetí postavy mi divácky v roce 2024 přišlo až nekoukatelné. Naházíme do textu sexuálně laděná sprostá slova a všichni se lámeme v pase smíchy... No, všichni ne. Éra, kdy toto v komediích stačilo, je už dávno pryč. S hudební a scénografickou stránkou se zde prakticky nepracuje. Aspoň délka není přehnaná a Caroline má fakt hezký župan s vlčími máky.

Nejsem vděčný divák komedií, ale tato mě mile překvapila. Začátek je opatrný, ale pak se to rozjede a rozvine. Text není hloupý, je současný, není ohraný z jiných jevišť a má i vážné podtóny, což žánrově není časté. Hudba (výrazné housle), točna i projekce (tematika Rorschachových testů) jsou povedené a posunují celek do nadprůměru. Dobře do dynamiky fungují i "zpovědi" u bočních mikrofonů. Nejvíce mě přitáhla postava psycholožky Jany. Baví mě, jak je ta role napsaná a zahraná J. Schneiderovou - civilně, zádumčivě a zároveň naléhavě. Délka hry je přiměřená a temperamentní slovenština oživením. A scéna na zubařském křesle je zapamatovatelná :)

Stoupáš vysoko, ale zároveň padáš tak hluboko... Text je dobře napsaný a má plno vrstev. V jakém marasmu jsme proboha 10 let žili?! Úpadek všech hodnot, lži, urážky a zášť jako norma... Je to celé mnohem víc dusivé než vtipné a nutné vidět, aby se to už nikdy neopakovalo. Autenticky "zemanovská" Z. Bydžovská (svá, hraje na dřeň a v jejích očích vidíte vše), geniálně vtipná a zároveň tragická V. Hybnerová, D. Krejčík vystihl přesně vše, co z Ovčáčka vždy psychopaticky tryskalo, ale on si nikdy nepřiznal. Tohle téma žel stále není passé, pořád máme ve společnosti ten smrad a návyky po "partě" kolem MZ. Je to nasedané v lidech jako zatuchlina.

Mám z výsledku oproti loňsku radost! :) Romantické, režijně svěží, vtipné, ale přitom s úctou k autorovi. Shakespeare se nevytratil! Magnetizující je chemie mezi králem a princeznou, oba jsou výborní. Hudební vsuvky taky. U ruské scény jsem se hodně nasmála... Kotrba (J. Maryško) není pro konzervativního diváka, ale brzy jsem si zvykla a plula jsem na jeho vlně ulítlého humoru. A zvažte L. Hampla jako stálou alternaci na Boyeta, zaskočil roli 6. 9. s vervou a statečně a dost se na ni hodí. A kostýmní práce? Jedna z nejlepších, co jsem kdy viděla! Nesmírně slušivé a s jemným větrem na purkrabství úchvatné pro oko i oživující děj... Půjdu zas.

Vtipné, ale s vážnými vrstvami. V nitru poetiky D. Drábka se už roky cítím divácky dobře a hudba D. Krále mě ještě nikdy nezklamala. Ani v Pitevně to nedopadlo jinak! Scénické řešení je věrné realitě a správně sterilní. Herecky nejzajímavější je postava Medy J. Strykové, ale baví mě i linka zakomplexované Divišky S. Remundové, která najde lásku až po smrti s dobrosrdečným Valentýnem R. Štabrňáka. B. Klepl je zárukou smíchu a K. M. Fialová je obrovsky talentovaná pěvecky i herecky. Naopak mě bohužel nepřesvědčila J. Krausová. Narážky na zákonitosti z komparzní bubliny jsou trefné, ale nejsem si jistá, že se napojí i divák bez této zkušenosti.

Zcela přiměřená délka, moderní pojetí, minimalistická scéna ozařující, zvýrazňující situace. "Hráči" ale dost předčili text, který mě neoslovil natolik, abych se na něj znovu vrátila. Vlastně mi nepřijde dostatečně nosný na celou hru. Tematicky není pro mě. Bez debat obrovské nasazení přináší O. Rychlý, který hru táhne a vyniká. Jako vždy mě bavil i J. Burýšek - kometa, v dobrém smyslu zjevení (herecky i hudebně) v nynějším souboru ČK, těším se na jeho další příležitosti. Svérázná je postava Utěšitele v podání J. Hájka, jeho lidovost pobaví. Nejsilnější částí je vypjatý herecký duel mezi J. Burýškem a O. Rychlým, když se vyjeví, kdo je kdo...

"Domov dělaj lidi..." Oproti Werichovi celkově o parník zdařilejší. A měli jsme velké štěstí na obsazení - P. Děrgel, M. Kocek, K. Krhovják (nesmírně mě baví ve všem a jeho song I Got Life je zde zlatý hřeb), A. Petráš, K. Bartoš, D. Šváb, B. Kubátová, A. Královič... Cítila jsem z nich radost a souhru, že je to spolu lidsky baví. Forman je barevný, hravý, nabitý pohybem, druhá půlka je s padnutím tmy vizuální sen. Slyšela jsem názory, že pojetí je až moc pohybové, ale za mě je povedené a nerušivé. M. Třískala je jako V. Havel geniální, ten klučina má velkou budoucnost, pokud se nevrhne jiným směrem. Jo a ten platan na Kampě prostě miluju! :)

Nikdy jsem B. Štěpánovou a O. Brouska neviděla líp hrát než v Krásné vzpomínce. Text je krásný a hluboký... Energie mezi tímto hereckým duem skvěle tepe. B. Štěpánová ukočírovala svérázný charakter Florence velmi vkusně, bez sklouznutí do karikatury, ke které vede tenká hranice. O. Brousek je hudební génius! U hudebních partů jsem se srdečně zasmála, naopak konec mě zlomil. To, jak vás slyší, "znají" a podceňují ostatní, je jedna věc, ale jen vy víte, jací jste, co máte v srdci a co milujete. Dvě odlišné reality... Krásná vzpomínka je skrytý diamant v repertoáru Ungeltu. Nepatří mezi prodejní "trháky", ale dost možná je umělecky nejcennější.

"Je to blbý, bude se to líbit." - Jan Werich. Blbý to je, jenže režijně i scenáristicky. V. Kotek má ohromné charisma, s V. Koptou jsou na roli Wericha typově vhodní, talent N. Horákové mě nikdy nepřestane fascinovat a bavit (zde bych ji přeobsadila do role Zdenky!), ale tady bohužel končím s klady. Výsledný jevištní tvar je nudný slet scének bez dějového propojení. Nedrží pohromadě a zhola nic nesděluje. Chaos, který nevtáhne. Pointa pravidelného dialogu mladého a starého Wericha mi přijde nápadově málo. U osobnosti Wericha by měl hrát prim humor, ale tvůrci ho do hry nedostali. A časté tahání loďky po jevišti působí velmi bizarně... Škoda.

Viděno na letní scéně. Text skýtá hezké, hluboké myšlenky. Druhá polovina je znatelně herecky i dějově barevnější, svižnější. Z dua mě víc bavila T. Brodská jako Frances, její role má širší paletu emocí a odstínů než Madeleine J. Smutné. Jak bylo řečeno i ve hře - má v sobě víc, než dokáže obsáhnout román.

"S knihami je snadnější vyjít než s lidmi."

75 %
Dramox

M. Hofmann je v náročné roli strhující a suverénní, E. Hanušová mě mile překvapila - uvěřitelná, charismatická.

65 %
Dramox

Pro mě místy nepřehledné, žábu bych oželela... Závěrečný monolog J. Sklenáře výborný!

Dramox

J. Burýšek je jeden z největších talentů své generace!

Dramox

Poetiku her D. Drábka s hudbou D. Krále obecně hodně můžu! Pro mě je toto duo zárukou kvality. Směju se humoru, který není hloupý, dojímám se i se často zamýšlím... A tady se stalo, že pokračování v podobě Velké mořské víly je ještě o kus lepší. :)

Je důležité tato témata rozkrývat v knihách i převádět na jeviště. Herecky nadprůměrné, celkově zdařilé. Vyzdvihnu I. Kristekovou a J. Koškovou.

Dramox

Herecky i pěvecky talentovaná K. Půčková - sametový hlas, jiskra v oku, netuctová. Délka přiměřená, scénicky minimalistické, neotřele zpracované. Spíše mi to připomínalo scénické čtení než klasickou inscenaci. Kvůli poetickému charakteru však nevhodné pro venkovní prostory (viděno v restauraci na velké zahrádce).

Dramox

Překrásný text a padnoucí obsazení.