Oheň a popel

Díky tomu, že jsem tu předtím četla různorodá hodnocení, čekala jsem dávku bezbřehé nudy. Ale představení bylo lepší, než co tady sýčkovali. Jen když je člověk po těch dvou hodinách mluvení "o tom" zvědavý, jak to teda sakra tehdy doopravdy bylo... Je ten závěr nesmírně frustrující. Skvělé herecké výkony.

Výborní herci v dlouhé nudě.

Nadherna inscenacia, uzasni herci, skvely Martin Huba, zazitok rezonoval niekolko dni. Slovencine som rozumela :)

Dva výjimeční herci ve velmi statické inscenaci s ubíjejícím tempem a sáhodlouhými monology pana Huby, u nichž by mi ani tak nevadilo, že jsou ve slovenštině, jelikož jsem všemu rozuměl, ale je to vše v jednom tempu a měl jsem tak chvílemi problém udržet pozornost. Jiří Dvořák vlastně jen většinu času naslouchá. Hraje se o minulosti a nevyřčených otázkách, které dost možná budou konečně zodpovězeny. Klobouk dolů před Martinem Hubou, který má obrovské množství textu, jak to bravurně zvládá, ale bohužel inscenace samotná mě příliš nenadchla. Zážitkem tak pro mě zůstane především to, že jsem viděl naživo pány Dvořáka a Hubu. /23.4.2025 v Táboře/

Špatná režie, stejné tempo po celou dobu dlouhého představení

Skvělý Huba! Dvořák moje očekávání nenaplnil. Nemůžu si odpustit srovnání s Trojanem, který i když mlčí, tak hraje. Dvořák byl často tak nějak podivně strnulý. Nebyl špatný byl prostě jen průměrný. Představení mi to přišlo slušné, co mi ale přijde moc je standing ovation. Mám pocit, že se nám rozmáhá v divadlech takový nešvar. A málokdo ten sociální tlak ustojí a tak tedy stojí a tleská a pak po cestě k šatně žádné velké nadšení neprojevuje.

Dokonalé

Těch deset procent je můj obdiv k množství textu, který pan Huba předvedl. Jinak nuda, nuda, šeď, šeď. Scénografie fádní, režie ještě horší. Rozhodně by mi přišlo lepší si tu hru přečíst a měla bych větší zážitek.

Pan Huba je jako Stradivárky, na něž zároveň sám mistrovsky hraje, každé jeho gesto je jako tah smyčcem, který rozechvívá neviditelnou strunu v duši diváka. Hodně těžké, mnohovrstevnaté, dojemné, i po roce je o čem přemýšlet, hluboká brázda v srdci. Klobouk dolů!

Zhruba po roce viděno znovu, znovu skvělé a ještě lepší. Ano, statické, dlouhé, zní kritické hlasy, ale tady je důležité slovo, duše, svědomí a kdo ví, co ještě není člověk schopen umyslet, zachytit, ani poprvé, ani podruhé, ani... a Martin Huba jde přesně po smyslu, významu slov s velikým pochopením pro lidskou duši...to není herectví, ale očistná lázeň! Bravo a díky!

Dominuje bravurní herecký výkon Martina Huby. Má můj obdiv za zvládnutí obrovského množství textu. Naopak Jiří Dvořák má textu minimum (trochu ho podezírám, že to bylo jedno z kritérií přijetí role:-), ale přesto velmi dobře dotváří atmosféru jednotlivých situací. Zkrátka když bilancujete, potřebujete, aby vám to někdo v pravidelných intervalech odkýval.
Trochu náročnější, ale zdařilá inscenace.

Viděno v Dělnickém domě v Brně, kde bylo velmi zajímavé pojetí hlediště a jeviště. Jeviště bylo uprostřed sálu a z obou stran seděli diváci, což činilo tuto hru ještě zajímavější. Divák měl herce jak na dlani. Netřeba komentovat fantastický výkon Martina Huby. Oceňuji také hezkou a výstižnou scénu. Jen pozor, Martin Huba mluví slovensky. Setkal jsem se v divadle s názory, že čeští diváci ne všemu ve slovenštině rozuměli. :-)

Martin Huba vede nekonečné monology, které navíc pronáší svou mateřštinou, a když tedy byla první půlka zakončena slovem ?poľovačka", bola som trošku zmätená.

Jako tomu je u většiny činoher, ani v tomto případě herci neměli porty. To by nevadilo, kdyby aktéři dokázali pracovat se sálem. I přes hrobové ticho v sále jsem místy musela natahovat uši.

Udržet pozornost při sáhodlouhých monolozích mi zkrátka připadalo jako nadlidský úkol, a tedy jsem nic moc neměla ani ze samotného děje. Hodí se zmínit, že totiž jde o představení, v němž nám protagonista povídá o své minulosti. Celá hra je v podstatě jen o slovech.

Velmi kvalitní představení s vynikajícím Martinem Hubou v hlavní roli. Neskutečné množství textu v excelentním podání.
Jiří Dvořák zdařile sekundoval a ve své roli byl rovněž velmi přesvědčivý a charismatický.
Opravdu divadlo na vysoké úrovni.

Kvalitní představení, vlastně one man show Martina Huby, který má 99% dialogů. Za jeho obdivuhodný výkon v osmdesáti navyšuji.

Viděno na Dream Factory.

Titul velmi specifický dobovou atmosférou, o vyrovnávání se s dávnými ranami a jizvami v srdci, inscenačně klasický. Extrémně působivě by Oheň a popel fungoval v prostředí hradů. Stojí a padá na umělecké genialitě a charisma M. Huby. Množství textu zvládá obdivuhodně. J. Dvořák má zde herecky menší prostor, do role je ale dle mě vhodně zvolený. Hru ozvláštňuje a mystický nádech posiluje zjevování manželky. Viděno na velkém jevišti Studia DVA.

Pro diváky, kteří mají rádi komornější činohry, které stojí na jednom hereckém výkonu, bude sledování hry Oheň a popel velmi uspokojující. Jen si dejte pozor, abyste na představení přišli včas. I pár minut po začátku hry už vás nevpustí do sálu. Lepší komunikace napříč organizačními složkami by rozhodně neuškodila, protože při mé návštěvě si jednu divačku přehazovali jako <horký brambor>. Evidentně může nastat situace, kdy si na jedno místo koupí lístek dva lidé zároveň.

Klobúk dole pred výkonom Martina Hubu. Na éterickú Kristýnu sa tiež príjemne pozeralo, takže vo výskedku pekných 70%.

Mě více bavilo přihlížení a mlčení Jiřího Dvořáka než exhibice Martina Huby.

Druhý hluboký zážitek s Martinem Hubou. Kdysi geniální Divadelník v divadle Na Zábradlí. Teď Oheň a popel. Jiří Dvořák je také skvělý, ale toto divadlo je hlavně Martin Huba. Skvělý je i text. Knižní předloha sama o sobě je výborná, divadelní převedení kongeniální. Opravdu zážitek, který se na divadle neodehraje každý den.

Herecký koncert M. Huby. Obdivuji množství textu.
Viděno na pražské premiéře(4.2.2024)ve Studiu DVA.

Mně se velmi líbilo, jednak mám rád Martina Hubu ( a že to teda byl jeho koncert!) a pak příběh, který mně chytil. Dokonce až tak, že sem zakoupil ještě lupeny, ale tentokrát do Bratislavy (Popol a vášeň)
Jiří Dvořák, dobrý, ale moc mladičký. Já bych obsadil Jana Novotného nebo Petra Pospíchala..
(kteří mají teda hlasy, to by se to mlčelo ...)

Naprosto ubíjející tempo, bylo velmi obtížné udržet pozornost, ani postupné odkrývání děje nepomohlo. Klobouk dolů před p. Hubou, který měl obrovské množství textu, ale jeho herecký výkon mě přesto neoslnil. Dvořák hraje skvěle, ale textu měl podstatně méně. Kladně hodnotím také postavu Kristýny, která se na scéně objevuje k dotvoření obrazu. Za měale celkově nezajímavé, v sále Bakaly je také problém slyšet text. Za mě bohužel nuda, nuda, nuda. Na obranu představení musím ale také podotknout, že další dvě osoby, které se mnou na představení byly, byly spokojeny a herecké výkony i děj se jim líbily.

Druhé představení, co jsem u Bolka viděla. Geniální - představení vystavěné jen na dialogu dvou skvělých herců o vině, vášni, žárlivosti a smíření. Skvělý, silný, k zamyšlení.

Díky tomu, že jsem tu předtím četla různorodá hodnocení, čekala jsem dávku bezbřehé nudy. Ale představení bylo lepší, než co tady sýčkovali. Jen když je člověk po těch dvou hodinách mluvení "o tom" zvědavý, jak to teda sakra tehdy doopravdy bylo... Je ten závěr nesmírně frustrující. Skvělé herecké výkony.

Výborní herci v dlouhé nudě.

Naprosto ubíjející tempo, bylo velmi obtížné udržet pozornost, ani postupné odkrývání děje nepomohlo. Klobouk dolů před p. Hubou, který měl obrovské množství textu, ale jeho herecký výkon mě přesto neoslnil. Dvořák hraje skvěle, ale textu měl podstatně méně. Kladně hodnotím také postavu Kristýny, která se na scéně objevuje k dotvoření obrazu. Za měale celkově nezajímavé, v sále Bakaly je také problém slyšet text. Za mě bohužel nuda, nuda, nuda. Na obranu představení musím ale také podotknout, že další dvě osoby, které se mnou na představení byly, byly spokojeny a herecké výkony i děj se jim líbily.

Nadherna inscenacia, uzasni herci, skvely Martin Huba, zazitok rezonoval niekolko dni. Slovencine som rozumela :)

Dva výjimeční herci ve velmi statické inscenaci s ubíjejícím tempem a sáhodlouhými monology pana Huby, u nichž by mi ani tak nevadilo, že jsou ve slovenštině, jelikož jsem všemu rozuměl, ale je to vše v jednom tempu a měl jsem tak chvílemi problém udržet pozornost. Jiří Dvořák vlastně jen většinu času naslouchá. Hraje se o minulosti a nevyřčených otázkách, které dost možná budou konečně zodpovězeny. Klobouk dolů před Martinem Hubou, který má obrovské množství textu, jak to bravurně zvládá, ale bohužel inscenace samotná mě příliš nenadchla. Zážitkem tak pro mě zůstane především to, že jsem viděl naživo pány Dvořáka a Hubu. /23.4.2025 v Táboře/

Špatná režie, stejné tempo po celou dobu dlouhého představení

Skvělý Huba! Dvořák moje očekávání nenaplnil. Nemůžu si odpustit srovnání s Trojanem, který i když mlčí, tak hraje. Dvořák byl často tak nějak podivně strnulý. Nebyl špatný byl prostě jen průměrný. Představení mi to přišlo slušné, co mi ale přijde moc je standing ovation. Mám pocit, že se nám rozmáhá v divadlech takový nešvar. A málokdo ten sociální tlak ustojí a tak tedy stojí a tleská a pak po cestě k šatně žádné velké nadšení neprojevuje.

Dokonalé

Těch deset procent je můj obdiv k množství textu, který pan Huba předvedl. Jinak nuda, nuda, šeď, šeď. Scénografie fádní, režie ještě horší. Rozhodně by mi přišlo lepší si tu hru přečíst a měla bych větší zážitek.

Pan Huba je jako Stradivárky, na něž zároveň sám mistrovsky hraje, každé jeho gesto je jako tah smyčcem, který rozechvívá neviditelnou strunu v duši diváka. Hodně těžké, mnohovrstevnaté, dojemné, i po roce je o čem přemýšlet, hluboká brázda v srdci. Klobouk dolů!

Zhruba po roce viděno znovu, znovu skvělé a ještě lepší. Ano, statické, dlouhé, zní kritické hlasy, ale tady je důležité slovo, duše, svědomí a kdo ví, co ještě není člověk schopen umyslet, zachytit, ani poprvé, ani podruhé, ani... a Martin Huba jde přesně po smyslu, významu slov s velikým pochopením pro lidskou duši...to není herectví, ale očistná lázeň! Bravo a díky!

Dominuje bravurní herecký výkon Martina Huby. Má můj obdiv za zvládnutí obrovského množství textu. Naopak Jiří Dvořák má textu minimum (trochu ho podezírám, že to bylo jedno z kritérií přijetí role:-), ale přesto velmi dobře dotváří atmosféru jednotlivých situací. Zkrátka když bilancujete, potřebujete, aby vám to někdo v pravidelných intervalech odkýval.
Trochu náročnější, ale zdařilá inscenace.

Druhé představení, co jsem u Bolka viděla. Geniální - představení vystavěné jen na dialogu dvou skvělých herců o vině, vášni, žárlivosti a smíření. Skvělý, silný, k zamyšlení.

Viděno v Dělnickém domě v Brně, kde bylo velmi zajímavé pojetí hlediště a jeviště. Jeviště bylo uprostřed sálu a z obou stran seděli diváci, což činilo tuto hru ještě zajímavější. Divák měl herce jak na dlani. Netřeba komentovat fantastický výkon Martina Huby. Oceňuji také hezkou a výstižnou scénu. Jen pozor, Martin Huba mluví slovensky. Setkal jsem se v divadle s názory, že čeští diváci ne všemu ve slovenštině rozuměli. :-)

Martin Huba vede nekonečné monology, které navíc pronáší svou mateřštinou, a když tedy byla první půlka zakončena slovem ?poľovačka", bola som trošku zmätená.

Jako tomu je u většiny činoher, ani v tomto případě herci neměli porty. To by nevadilo, kdyby aktéři dokázali pracovat se sálem. I přes hrobové ticho v sále jsem místy musela natahovat uši.

Udržet pozornost při sáhodlouhých monolozích mi zkrátka připadalo jako nadlidský úkol, a tedy jsem nic moc neměla ani ze samotného děje. Hodí se zmínit, že totiž jde o představení, v němž nám protagonista povídá o své minulosti. Celá hra je v podstatě jen o slovech.

Velmi kvalitní představení s vynikajícím Martinem Hubou v hlavní roli. Neskutečné množství textu v excelentním podání.
Jiří Dvořák zdařile sekundoval a ve své roli byl rovněž velmi přesvědčivý a charismatický.
Opravdu divadlo na vysoké úrovni.

Kvalitní představení, vlastně one man show Martina Huby, který má 99% dialogů. Za jeho obdivuhodný výkon v osmdesáti navyšuji.

Viděno na Dream Factory.

Titul velmi specifický dobovou atmosférou, o vyrovnávání se s dávnými ranami a jizvami v srdci, inscenačně klasický. Extrémně působivě by Oheň a popel fungoval v prostředí hradů. Stojí a padá na umělecké genialitě a charisma M. Huby. Množství textu zvládá obdivuhodně. J. Dvořák má zde herecky menší prostor, do role je ale dle mě vhodně zvolený. Hru ozvláštňuje a mystický nádech posiluje zjevování manželky. Viděno na velkém jevišti Studia DVA.

Pro diváky, kteří mají rádi komornější činohry, které stojí na jednom hereckém výkonu, bude sledování hry Oheň a popel velmi uspokojující. Jen si dejte pozor, abyste na představení přišli včas. I pár minut po začátku hry už vás nevpustí do sálu. Lepší komunikace napříč organizačními složkami by rozhodně neuškodila, protože při mé návštěvě si jednu divačku přehazovali jako <horký brambor>. Evidentně může nastat situace, kdy si na jedno místo koupí lístek dva lidé zároveň.

Klobúk dole pred výkonom Martina Hubu. Na éterickú Kristýnu sa tiež príjemne pozeralo, takže vo výskedku pekných 70%.

Mě více bavilo přihlížení a mlčení Jiřího Dvořáka než exhibice Martina Huby.

Druhý hluboký zážitek s Martinem Hubou. Kdysi geniální Divadelník v divadle Na Zábradlí. Teď Oheň a popel. Jiří Dvořák je také skvělý, ale toto divadlo je hlavně Martin Huba. Skvělý je i text. Knižní předloha sama o sobě je výborná, divadelní převedení kongeniální. Opravdu zážitek, který se na divadle neodehraje každý den.

Herecký koncert M. Huby. Obdivuji množství textu.
Viděno na pražské premiéře(4.2.2024)ve Studiu DVA.

Mně se velmi líbilo, jednak mám rád Martina Hubu ( a že to teda byl jeho koncert!) a pak příběh, který mně chytil. Dokonce až tak, že sem zakoupil ještě lupeny, ale tentokrát do Bratislavy (Popol a vášeň)
Jiří Dvořák, dobrý, ale moc mladičký. Já bych obsadil Jana Novotného nebo Petra Pospíchala..
(kteří mají teda hlasy, to by se to mlčelo ...)

Dominuje bravurní herecký výkon Martina Huby. Má můj obdiv za zvládnutí obrovského množství textu. Naopak Jiří Dvořák má textu minimum (trochu ho podezírám, že to bylo jedno z kritérií přijetí role:-), ale přesto velmi dobře dotváří atmosféru jednotlivých situací. Zkrátka když bilancujete, potřebujete, aby vám to někdo v pravidelných intervalech odkýval.
Trochu náročnější, ale zdařilá inscenace.

Mě více bavilo přihlížení a mlčení Jiřího Dvořáka než exhibice Martina Huby.

Velmi kvalitní představení s vynikajícím Martinem Hubou v hlavní roli. Neskutečné množství textu v excelentním podání.
Jiří Dvořák zdařile sekundoval a ve své roli byl rovněž velmi přesvědčivý a charismatický.
Opravdu divadlo na vysoké úrovni.

Herecký koncert M. Huby. Obdivuji množství textu.
Viděno na pražské premiéře(4.2.2024)ve Studiu DVA.

Dva výjimeční herci ve velmi statické inscenaci s ubíjejícím tempem a sáhodlouhými monology pana Huby, u nichž by mi ani tak nevadilo, že jsou ve slovenštině, jelikož jsem všemu rozuměl, ale je to vše v jednom tempu a měl jsem tak chvílemi problém udržet pozornost. Jiří Dvořák vlastně jen většinu času naslouchá. Hraje se o minulosti a nevyřčených otázkách, které dost možná budou konečně zodpovězeny. Klobouk dolů před Martinem Hubou, který má obrovské množství textu, jak to bravurně zvládá, ale bohužel inscenace samotná mě příliš nenadchla. Zážitkem tak pro mě zůstane především to, že jsem viděl naživo pány Dvořáka a Hubu. /23.4.2025 v Táboře/

Výborní herci v dlouhé nudě.

Viděno na Dream Factory.

Kvalitní představení, vlastně one man show Martina Huby, který má 99% dialogů. Za jeho obdivuhodný výkon v osmdesáti navyšuji.

Titul velmi specifický dobovou atmosférou, o vyrovnávání se s dávnými ranami a jizvami v srdci, inscenačně klasický. Extrémně působivě by Oheň a popel fungoval v prostředí hradů. Stojí a padá na umělecké genialitě a charisma M. Huby. Množství textu zvládá obdivuhodně. J. Dvořák má zde herecky menší prostor, do role je ale dle mě vhodně zvolený. Hru ozvláštňuje a mystický nádech posiluje zjevování manželky. Viděno na velkém jevišti Studia DVA.

Pro diváky, kteří mají rádi komornější činohry, které stojí na jednom hereckém výkonu, bude sledování hry Oheň a popel velmi uspokojující. Jen si dejte pozor, abyste na představení přišli včas. I pár minut po začátku hry už vás nevpustí do sálu. Lepší komunikace napříč organizačními složkami by rozhodně neuškodila, protože při mé návštěvě si jednu divačku přehazovali jako <horký brambor>. Evidentně může nastat situace, kdy si na jedno místo koupí lístek dva lidé zároveň.

Mně se velmi líbilo, jednak mám rád Martina Hubu ( a že to teda byl jeho koncert!) a pak příběh, který mně chytil. Dokonce až tak, že sem zakoupil ještě lupeny, ale tentokrát do Bratislavy (Popol a vášeň)
Jiří Dvořák, dobrý, ale moc mladičký. Já bych obsadil Jana Novotného nebo Petra Pospíchala..
(kteří mají teda hlasy, to by se to mlčelo ...)

Klobúk dole pred výkonom Martina Hubu. Na éterickú Kristýnu sa tiež príjemne pozeralo, takže vo výskedku pekných 70%.

Pan Huba je jako Stradivárky, na něž zároveň sám mistrovsky hraje, každé jeho gesto je jako tah smyčcem, který rozechvívá neviditelnou strunu v duši diváka. Hodně těžké, mnohovrstevnaté, dojemné, i po roce je o čem přemýšlet, hluboká brázda v srdci. Klobouk dolů!

Zhruba po roce viděno znovu, znovu skvělé a ještě lepší. Ano, statické, dlouhé, zní kritické hlasy, ale tady je důležité slovo, duše, svědomí a kdo ví, co ještě není člověk schopen umyslet, zachytit, ani poprvé, ani podruhé, ani... a Martin Huba jde přesně po smyslu, významu slov s velikým pochopením pro lidskou duši...to není herectví, ale očistná lázeň! Bravo a díky!

Díky tomu, že jsem tu předtím četla různorodá hodnocení, čekala jsem dávku bezbřehé nudy. Ale představení bylo lepší, než co tady sýčkovali. Jen když je člověk po těch dvou hodinách mluvení "o tom" zvědavý, jak to teda sakra tehdy doopravdy bylo... Je ten závěr nesmírně frustrující. Skvělé herecké výkony.

Druhý hluboký zážitek s Martinem Hubou. Kdysi geniální Divadelník v divadle Na Zábradlí. Teď Oheň a popel. Jiří Dvořák je také skvělý, ale toto divadlo je hlavně Martin Huba. Skvělý je i text. Knižní předloha sama o sobě je výborná, divadelní převedení kongeniální. Opravdu zážitek, který se na divadle neodehraje každý den.

Viděno v Dělnickém domě v Brně, kde bylo velmi zajímavé pojetí hlediště a jeviště. Jeviště bylo uprostřed sálu a z obou stran seděli diváci, což činilo tuto hru ještě zajímavější. Divák měl herce jak na dlani. Netřeba komentovat fantastický výkon Martina Huby. Oceňuji také hezkou a výstižnou scénu. Jen pozor, Martin Huba mluví slovensky. Setkal jsem se v divadle s názory, že čeští diváci ne všemu ve slovenštině rozuměli. :-)

Těch deset procent je můj obdiv k množství textu, který pan Huba předvedl. Jinak nuda, nuda, šeď, šeď. Scénografie fádní, režie ještě horší. Rozhodně by mi přišlo lepší si tu hru přečíst a měla bych větší zážitek.

Dokonalé

Skvělý Huba! Dvořák moje očekávání nenaplnil. Nemůžu si odpustit srovnání s Trojanem, který i když mlčí, tak hraje. Dvořák byl často tak nějak podivně strnulý. Nebyl špatný byl prostě jen průměrný. Představení mi to přišlo slušné, co mi ale přijde moc je standing ovation. Mám pocit, že se nám rozmáhá v divadlech takový nešvar. A málokdo ten sociální tlak ustojí a tak tedy stojí a tleská a pak po cestě k šatně žádné velké nadšení neprojevuje.

Špatná režie, stejné tempo po celou dobu dlouhého představení

Nadherna inscenacia, uzasni herci, skvely Martin Huba, zazitok rezonoval niekolko dni. Slovencine som rozumela :)

Martin Huba vede nekonečné monology, které navíc pronáší svou mateřštinou, a když tedy byla první půlka zakončena slovem ?poľovačka", bola som trošku zmätená.

Jako tomu je u většiny činoher, ani v tomto případě herci neměli porty. To by nevadilo, kdyby aktéři dokázali pracovat se sálem. I přes hrobové ticho v sále jsem místy musela natahovat uši.

Udržet pozornost při sáhodlouhých monolozích mi zkrátka připadalo jako nadlidský úkol, a tedy jsem nic moc neměla ani ze samotného děje. Hodí se zmínit, že totiž jde o představení, v němž nám protagonista povídá o své minulosti. Celá hra je v podstatě jen o slovech.

Druhé představení, co jsem u Bolka viděla. Geniální - představení vystavěné jen na dialogu dvou skvělých herců o vině, vášni, žárlivosti a smíření. Skvělý, silný, k zamyšlení.

Naprosto ubíjející tempo, bylo velmi obtížné udržet pozornost, ani postupné odkrývání děje nepomohlo. Klobouk dolů před p. Hubou, který měl obrovské množství textu, ale jeho herecký výkon mě přesto neoslnil. Dvořák hraje skvěle, ale textu měl podstatně méně. Kladně hodnotím také postavu Kristýny, která se na scéně objevuje k dotvoření obrazu. Za měale celkově nezajímavé, v sále Bakaly je také problém slyšet text. Za mě bohužel nuda, nuda, nuda. Na obranu představení musím ale také podotknout, že další dvě osoby, které se mnou na představení byly, byly spokojeny a herecké výkony i děj se jim líbily.