Ples v hotelu Savoy

Viděno 17.3.2024

Po druhém zhlédnutí objektivně slabší opereta než při mém prvotním nadšení ze zpěvné češtiny a moderní výpravy. Dost záleží na štěstí na obsazení. Chemie mezi V. Šípovou a J. Hájkem spíše nefunguje, V. Šípové jsou hlavně ve vysoké poloze velmi obtížně rozumět slova písní a je potřebné sledovat monitor s titulky. Po všech stránkách je však skvělá B. Perná (energická, charismatická), J. Moravec je v roli vtipný. Bohužel herecky je dost nejistá A. A. Khaleg. V. Javořík je jako právník výrazně lepší, herecky vyzrálejší volbou než M. Frňka. Některé scény jsou povedené (např. hotelové "buňky", loď, pohyblivé schody), jiné naopak kusu nesvědčí.

Představení dne 20. 2. 2024

Bohužel se toto představení u mě nesetkalo s úspěchem a během první přestávky jsem odešel, což se mi stalo podruhé v životě.
Ačkoliv jsem fanoušek jazzu, písně se mi zdály naprosto nezajímavé, chyběla hravá chytlavost jazzu. Texty ve stylu "opice v ZOO, dělaly Ooo Ooo", no nevím.
Výkon hlavní herečky byl pěvecky bezchybný, herecký výkon byl ale velmi slabý. Nejvíce trpěl přednes mluveného textu bez emocí.
V choreografii jedna chyba vedle druhé, kdy se někteří tanečníci ještě pochechtli, když udělali chybu.
Pomyslný hřebíček do rakve byla postava krejčího, což byl opravdu levný pokus o humor.

Krásná revuální jazzová opereta P. Abrahama patří dodnes mezi oblíbená díla v Estonsku, Maďarsku, Německu, Švýcarsku a samozřejmě i my máme svoji historii inscenování. HDK v roce 1970 nabídlo nastudování s Talpovou a Fialou, což muselo být skvostné. Kus je to milý, hravý, něžný i zábavný. Můj nejoblíbenější šlágr je samozřejmě Känguruh: "Jak spolu klokaní boxujou, tak všichni dneska foxujou!" Není nutné si myslet, že se Savoy hraje jen z úcty (Musica non grata). Pro ND je to lákavý titul, který hojně navštěvují cizinci a i v alternaci nabízí zážitek srovnatelný s německými regionálními scénami. Samozřejmě skvělý je původní film (1935).

Tento řídký a jednoduchý kus už snad ani nepatří na jeviště, ospravedlňuje to jen zařazení do cyklu Musica non grata. Nicméně kvalitní provedení souborem Státní opery zajišťuje, že shlédnutí docela baví a není to proto propadák.

televarieté s lepší hudbou

Scházela mi jiskřivá lehkost operety, představení bylo v pomalém tempu až nudné.

Viděno 17.3.2024

Po druhém zhlédnutí objektivně slabší opereta než při mém prvotním nadšení ze zpěvné češtiny a moderní výpravy. Dost záleží na štěstí na obsazení. Chemie mezi V. Šípovou a J. Hájkem spíše nefunguje, V. Šípové jsou hlavně ve vysoké poloze velmi obtížně rozumět slova písní a je potřebné sledovat monitor s titulky. Po všech stránkách je však skvělá B. Perná (energická, charismatická), J. Moravec je v roli vtipný. Bohužel herecky je dost nejistá A. A. Khaleg. V. Javořík je jako právník výrazně lepší, herecky vyzrálejší volbou než M. Frňka. Některé scény jsou povedené (např. hotelové "buňky", loď, pohyblivé schody), jiné naopak kusu nesvědčí.

Představení dne 20. 2. 2024

Bohužel se toto představení u mě nesetkalo s úspěchem a během první přestávky jsem odešel, což se mi stalo podruhé v životě.
Ačkoliv jsem fanoušek jazzu, písně se mi zdály naprosto nezajímavé, chyběla hravá chytlavost jazzu. Texty ve stylu "opice v ZOO, dělaly Ooo Ooo", no nevím.
Výkon hlavní herečky byl pěvecky bezchybný, herecký výkon byl ale velmi slabý. Nejvíce trpěl přednes mluveného textu bez emocí.
V choreografii jedna chyba vedle druhé, kdy se někteří tanečníci ještě pochechtli, když udělali chybu.
Pomyslný hřebíček do rakve byla postava krejčího, což byl opravdu levný pokus o humor.

Krásná revuální jazzová opereta P. Abrahama patří dodnes mezi oblíbená díla v Estonsku, Maďarsku, Německu, Švýcarsku a samozřejmě i my máme svoji historii inscenování. HDK v roce 1970 nabídlo nastudování s Talpovou a Fialou, což muselo být skvostné. Kus je to milý, hravý, něžný i zábavný. Můj nejoblíbenější šlágr je samozřejmě Känguruh: "Jak spolu klokaní boxujou, tak všichni dneska foxujou!" Není nutné si myslet, že se Savoy hraje jen z úcty (Musica non grata). Pro ND je to lákavý titul, který hojně navštěvují cizinci a i v alternaci nabízí zážitek srovnatelný s německými regionálními scénami. Samozřejmě skvělý je původní film (1935).

Tento řídký a jednoduchý kus už snad ani nepatří na jeviště, ospravedlňuje to jen zařazení do cyklu Musica non grata. Nicméně kvalitní provedení souborem Státní opery zajišťuje, že shlédnutí docela baví a není to proto propadák.

televarieté s lepší hudbou

Scházela mi jiskřivá lehkost operety, představení bylo v pomalém tempu až nudné.

Scházela mi jiskřivá lehkost operety, představení bylo v pomalém tempu až nudné.

Tento řídký a jednoduchý kus už snad ani nepatří na jeviště, ospravedlňuje to jen zařazení do cyklu Musica non grata. Nicméně kvalitní provedení souborem Státní opery zajišťuje, že shlédnutí docela baví a není to proto propadák.

Viděno 17.3.2024

televarieté s lepší hudbou

Po druhém zhlédnutí objektivně slabší opereta než při mém prvotním nadšení ze zpěvné češtiny a moderní výpravy. Dost záleží na štěstí na obsazení. Chemie mezi V. Šípovou a J. Hájkem spíše nefunguje, V. Šípové jsou hlavně ve vysoké poloze velmi obtížně rozumět slova písní a je potřebné sledovat monitor s titulky. Po všech stránkách je však skvělá B. Perná (energická, charismatická), J. Moravec je v roli vtipný. Bohužel herecky je dost nejistá A. A. Khaleg. V. Javořík je jako právník výrazně lepší, herecky vyzrálejší volbou než M. Frňka. Některé scény jsou povedené (např. hotelové "buňky", loď, pohyblivé schody), jiné naopak kusu nesvědčí.

Krásná revuální jazzová opereta P. Abrahama patří dodnes mezi oblíbená díla v Estonsku, Maďarsku, Německu, Švýcarsku a samozřejmě i my máme svoji historii inscenování. HDK v roce 1970 nabídlo nastudování s Talpovou a Fialou, což muselo být skvostné. Kus je to milý, hravý, něžný i zábavný. Můj nejoblíbenější šlágr je samozřejmě Känguruh: "Jak spolu klokaní boxujou, tak všichni dneska foxujou!" Není nutné si myslet, že se Savoy hraje jen z úcty (Musica non grata). Pro ND je to lákavý titul, který hojně navštěvují cizinci a i v alternaci nabízí zážitek srovnatelný s německými regionálními scénami. Samozřejmě skvělý je původní film (1935).

Představení dne 20. 2. 2024

Bohužel se toto představení u mě nesetkalo s úspěchem a během první přestávky jsem odešel, což se mi stalo podruhé v životě.
Ačkoliv jsem fanoušek jazzu, písně se mi zdály naprosto nezajímavé, chyběla hravá chytlavost jazzu. Texty ve stylu "opice v ZOO, dělaly Ooo Ooo", no nevím.
Výkon hlavní herečky byl pěvecky bezchybný, herecký výkon byl ale velmi slabý. Nejvíce trpěl přednes mluveného textu bez emocí.
V choreografii jedna chyba vedle druhé, kdy se někteří tanečníci ještě pochechtli, když udělali chybu.
Pomyslný hřebíček do rakve byla postava krejčího, což byl opravdu levný pokus o humor.