Národní divadlo

Koprodukční česko-polský projekt. Středoevropská politická fikce. Mix polského dramatismu a českého humoru v boji proti strachu z třetí světové války. Rok 2034. Rusko obsadilo Ukrajinu a pobaltské státy. Maďaři a Slováci vystoupili z EU a dobrovolně se připojili k Ruské federaci. Ze všech středoevropských národů stráží evropské hodnoty už jen Češi a Poláci. A proto, tváří v tvář hrozbě rozpadu rozhádané EU, vzniká myšlenka spojit tyto země smlouvou o společné unii. Je ale třeba jednat rychle, protože Rusové hrozí válkou. Musí se vytvořit narativ, který posílí historické vazby Polska a Čech, dokázat, že ve skutečnosti šlo vždy o bratrské národy, vlastně o jeden národ. Problém tkví v tom, že ani politici, ani vojáci takový narativ vytvořit nedokáží, natož ho s úspěchem prodat. Důkazu existence Polsko-České unie se proto musí ujmout osobnosti ze světa kultury...

Jevištní podoba známé filmové novely, jejíž námět převzal Josef Škvorecký z dobového novinového článku o muži, který se kdesi v Orlických horách téměř rok velmi úspěšně vydával za kněze. Příběh vesnice odstřihnuté od původních tradic je metaforou rozbíhající se mnoha směry i nadčasovým cynickým podobenstvím. Nešikovný a trochu nešťastný kostelník se rozhodne opustit práci ve velkém kostele ve městě. Za novým životem se vypraví do zapadlé horské vsi – a shodou tragikomických náhod je považován za nového duchovního pastýře, neboť opuštěná dědina faráře zoufale shání a potřebuje...

Volná adaptace Aischylovy antické trilogie v současném moderním uchopení britského dramatika Roberta Ickea. Monumentální vrstevnaté drama, které silně a neúprosně promlouvá směrem k dnešku. Svět po válečném konfliktu, svět hrdinů a svět poražených. Svět obětí a cti, svět silných mužů a ještě silnějších žen. A také svět plný nových začátků a naděje, odpuštění, výčitek, ale i vnitřních běsů, morální viny a nekonečna otázek. Historie rodu Átreovců jako napínavá detektivka, ale i jako osobní i společenské drama o nebezpečí hněvu a marnosti odplaty. Generál Agamemnón, jeho žena Klytaimnéstra a děti Ifigenie, Élektra a Orestés prožívají znovu svá slavná dobrodružství, tentokrát v antice dnešních dnů...

Příběh jedné rodinné tragédie na pozadí rozpadajícího se státu. Na začátku hry je jedna otázka. Na konci je jich mnohem víc. Co je pravda? Co skutečnost? Jak pošpiní člověka touha po moci? A jak pošpiní člověka cesta za odplatou? Má smysl milovat? Má smysl jednat? Má smysl být? A nebylo by nakonec lepší jen spát? Je černočerná noc, hroby jsou dokořán a samo peklo morovým dechem otravuje svět. Hluboko na severu, tam, kde se živí setkávají s duchy mrtvých, v zamrzlém okamžiku místa a času se nelze pohnout dál, dokud Hamlet neposlechne ducha mrtvého otce a nevydá se na cestu za pomstou zvrácené a hnusné vraždy. Má ho ale poslechnout? Protože na cestě ke spravedlnosti mohou zemřít nevinní lidé...

Klasická česká hra o nás samotných napříč generacemi a věky, hra, ve které se boj o místo ponocného stává obrovským zápasem o pravdu a o čest. V Honicích se odehrává volba ponocného, osoby, která zaručuje bezpečí vesnice. Obecní zastupitelé ovšem nemají vůbec jednoduchý úkol, proti sobě stojí dva silní kandidáti. Starosta i první rada navíc tvrdě trvají na svém a nechtějí za žádných okolností druhému ustoupit, celou situaci ještě zamotá anonymní výhružný paličský list. Nejen mezi příslušníky „vejboru“ se nám tak rozkrývá celá paleta lidské typologie. Všichni žijí své malé životy, velké sny, touží, bojují, hádají se a nad jejich střechami se přitom vznáší hrozba červeného kohouta...

Poslední dokončené dílo českého básníka a dramatika Františka Hrubína, které bylo ještě za jeho života uvedeno na jevišti. Nestárnoucí archetypální legenda o síle a magii lásky. Pohádka podle staré indoevropské báje o dívce, která se dokáže zamilovat do netvora a která vnímá víc jeho nitro než (na první pohled) odpudivou tělesnou schránku...

Jevištní adaptace nejčtenější české klasiky, sbírky balad inspirované lidovými pověstmi a báchorkami. Její symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků...

Multimediální inscenace propojující filmové projekce s komiksem, velkorozměrnými loutkami a živou hudbou. V blízké budoucnosti, někde uprostřed Evropy, se nachází říše, ve které se zakazuje nejen lež a vymýšlení, ale i veškerá fantazie ohrožující vládnoucí moc. Každá podobná troufalost se trestá soudem a vězením. A v této zemi se jednomu zchudlému baronovi narodí chlapec, jenž má v rukávu desítky příběhů. V pozdějším věku vstoupí do historie jako Baron Prášil. Vypráví fantaskní historky, kterým lze stěží uvěřit, a přesto jsou pravdivé do posledního obrazu. Ovšem, stále se nachází ve státě, kde je pod důsledným trestem zakázáno říci cokoliv, co není faktické a ověřitelné...

Proslulé drama o ženské síle i temnotě. Heda, hrdá dcera generála Gablera, miluje jízdu na koni, hru na klavír a střelbu z pistole. Nedostupná krasavice s ocelovýma očima se k překvapení všech náhle provdá za ctižádostivého historika a brzy snad i profesora. Manželé se nyní vrací z dlouhé svatební cesty a stěhují se do honosné vily, přesně podle Hedina přání. Objeví se však přízraky minulosti. Do města přijíždí jejich společná známá a především Eilert, Hedina dávná láska. Hedě se její představa o budoucím životě rozpadá pod rukama a probouzí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterou je připravena zúčtovat se světem kolem sebe...

Zpracování proslulého románu, v němž k nám dodnes může promlouvat autorčin osobní příběh, nonkonformní život i intelektuální zázemí. V románu ovšem nejde jen o obraz hrozivého monstra, sešitého z všemožných kusů lidských těl a stvořeného šíleným profesorem Frankensteinem. Na pozadí románu pulzuje i tehdejší klimatická krize způsobená masivním výbuchem indonéské sopky Tambory v roce 1816, která přinesla dva roky trvající zimu, tzv. malou dobu ledovou. Vydejte se s námi do polární pustiny či na nehostinné alpské vrcholky, na hororovou exkurzi do lidské duše, na cestu, kde se střetávají zklamaná očekávání a radikální upřímnost...

Autorská inscenace, volně inspirovaná fenoménem čtení na dobrou noc a také světem Alexandra Dumase a Julese Verna (románů „Tři mušketýři“ a „Dvacet tisíc mil pod mořem“). Křehká vzpomínka na pouto mezi babičkou, rodiči a malým vnukem...

Divadelní adaptace slavného románu. Nadčasový příběh o šedi všedního života, vysněných představách a všudypřítomné reklamě na štěstí. O touze po vášni, blaženosti a opojení. Tragédie moci deziluze, která je silnější než vůle žít. Naivní Ema touží po vzrušujícím životě a velké lásce, kterou poznala jen na stránkách milostných románů. V manželství s rozvážným a starostlivým venkovským lékařem však její sny a růžové vidiny narážejí na šeď všedního života. Ema se dusí obyčejností a banalitou, chvilková vzrušení jí přinesou milostná vzplanutí, ale ani ta neodpovídají vysněným představám. Lepší život se zdá být ke koupi na dluh a zcela na dosah. Vábení lesku ideálního světa však přinese jen ztroskotání při nárazu na neúprosnou skutečnost...

Divadelní adaptace nejnovějšího románu spisovatelky Kateřiny Tučkové. O poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim odvlekl všechny řeholnice do sběrných klášterů, sem přišly dvě mladičké, Bohu zaslíbené dívky – Tobie a Evarista. A stejně jako ostatní řádové sestry byly nasazeny na nucené práce do fabriky. Jednu těžká dřina navždy poznamenala fyzicky, druhá nedobrovolně porušila svůj slib čistoty a posléze byla vystavena ponižování v komunistickém kriminálu. Evaristini věznitelé však její vírou ani věrností řeholi neotřásli. Může se řádová sestra vzbouřit proti světským i církevním autoritám, postavit se režimu a zaprodané církvi? Nejtěžší bitvu musí svést člověk na vlastním poli…

„Rodinný titul pro Stavovské divadlo.“ Dvě sestry, Věra a Květa, přicházejí poprvé v životě do Stavovského divadla. Ne, nejsou to holčičky, ale starší dámy z malého města, které přijely na víkend do Prahy. Z návštěvy této historické budovy mají tak trochu strach. Z nervozity se ani nedokážou včas vypravit a přicházejí pozdě. Věra nečekaně vykřikne – pozná divadlo, o kterém jim otec vyprávěl, když byly malé. Představení je přerušeno a herci čekají, až budou obě hlučné dámy z divadla vyvedeny. Jenže Věra je přesvědčena, že jejich otec, který před mnoha lety zmizel, měl se Stavovským divadlem něco společného. A pak se začnou dít kouzla...

Nová dramatizace slavného románu o rafinovaně předstírané lásce, smyslném jiskření i vypočítavé a kruté hře s city svých obětí, plné vztahové manipulace a bezostyšného svádění v síti proměnlivého milostného mnohoúhelníku. V „nebezpečné hře nebezpečných známostí“ hrají své role nejen zhrzenost a pomsta, ale také uspokojení z moci nad osudem jiného člověka a vlády nad jeho city a vášněmi. Ovšem ani mistři vykalkulované strategie si nemohou být jisti před přirozenou silou lásky, která dokáže všechno zachraňovat i ničit...

Svébytná interpretace antické hry, která se zabývá tématy pokory a msty, davového šílenství, ale i travestie. Jde v ní totiž o konflikt, který vzniká nejen v jednotlivci, ale rovněž i v celém společenství v důsledku popření náboženství. A klade nadčasové otázky. Považujeme se za ateisty, ale v hloubi své duše se víry chtě nechtě stále dotýkáme, transcendence je přece stále přítomná i dnes. Jde o rozměr života, který nelze pojmenovat, ale pouze prožít. V době masivního šíření informací a dat všeho druhu, kdy se virtuálním prostorem šíří nevyvratitelné „pravdy“, kdy racionalita vyklízí pole nepodloženým tvrzením a bludům, se zdá, že naše civilizace nevyhnutelně míří do záhuby. Lidé se požírají mezi sebou navzájem, bijí se kyji, koušou si hlavy, ztrácejí se v nezadržitelném běsnění...

Hra o každodenní politice a politicích obecně, „pohádka“ o monarchii v moderním světě, ve které se autor pokouší konfrontovat politiku se všemi svými záludnostmi s jistým nadčasovým archaickým principem kontroly demokratické vlády. Její Veličenstvo Alžběta II., královna Spojeného království a dalších dominií britské koruny, vždy jeden den v týdnu přijímá své premiéry ke konzultacím...

Komorní inscenace plná poezie, gagů i něhy, která propojuje prvky nonverbálního divadla a filmové poetiky, nahlíží s humorem a laskavostí na život seniorů a stvrzuje pravdu, že milovat nic nestojí. Městský park je místem, kde se odehrává nespočet příběhů. Můžeme je vidět každý den. Mladý pár si pod rozkvetlým stromem dává první polibek, paní se psem usměrňuje svého mazlíčka a školák mezi keři ztratil svůj nový fotbalový míč. A na té nejobyčejnější z obyčejných laviček se náhodou setkávají Josef a Zuzana. Senioři, které toho na první pohled moc nespojuje. Ale kdo ví, co mohou změnit tři odpolední setkání v parku...

Nonverbální komedie, která si klade za cíl poukázat na prudký vývoj technologií a jejich vliv na naše životy. Hlavním výrazovým prostředkem je současná pantomima, fyzické divadlo a moderní filmové technologie. Pluto je filmové studio působící v konkurenčním světě motion capture. Je to technologický start-up založený skupinou podivínů, kteří motion capture téměř nerozumí. Vybaveni nadšením a notnou dávkou sebevědomí se umělci z Pluta odvážně pouštějí do odvětví, o němž nemají ani ponětí...

Inscenace zkoumající neznámé příběhy spojené s kuponovou privatizací – sny a touhu po svobodě, naivitu, bratrovražedný boj o moc a majetek. V živorodém mýtu nového národního obrození, v běhu investic jako by ani nezbýval čas myslet doopravdy na sebe. Vnímat se jako živou bytost, vnímat své meze růstu, vnímat svou konečnost...

Multižánrový projekt, který kombinuje prostředky fyzického a akrobatického divadla s vysokým podílem multimediální intervence. Autorská inscenace zaměřující se na kořeny a tradice lidstva. V rukách koluje naše historie, současnost i budoucnost. Jsou zhmotněním našich kulturních kořenů, otiskem rodokmenu. Zodpovídají za kulturu a kultivaci...

Dílo básníka, překladatele, editora, novináře, pábitele, mystifikátora, solitéra, poutníka a snivce Ivana Wernische optikou jeho přítele, režiséra Jana Nebeského. Wernischovy zdánlivě přístupné, přitom však nepolapitelné a rafinované verše, jeho poezie světská i duchovní, slova s maskou hospodsky zemité posměšnosti i tesklivá vyznání nejistotě a touze, přímá oslava slova a rytmu, nové nárazy významů, jiskry zrodu a zániku světů. Verše milované, básně zapadlé, texty neznámé i dílo zcela nové, napsané přímo pro tuto inscenaci. A především sen a slovo, které se zhmotní v magickém rituálu jménem Divadlo, jako oslava jednoho z nejvýznamnějších žijících českých básníků...

Poetická adaptace bizarního černého románu Vítězslava Nezvala, který budí dodnes emoce, jitří vášeň i strach. Jediný týden stačí, aby se z dívky stala žena a z jejích snů temná noční můra. Svět již není tím, čím se prve Valérii zdál. Iniciační rituál vede do tajů dospívání a společenské přetvářky. Valérie opouští svět dětských iluzí a noří se do hlubin potemnělé a obskurní fantazie. Hlavní hrdinové se ocitnají v kurníku, sklepě plném rakví či v rozpadajícím se chrámu, obklopuje je tajemno, kterým prosvítají paprsky absurdity a humoru...

Autorská inscenace propojující moderní technologie s tanečním divadlem. Tvůrci se snaží vzdát hold pestrému světu literárních klenotů Edgar Allan Poea, složenému nejen z všeobecně známých temných a tísnivých hororových témat, a zároveň se ho snaží představit i jako milovníka přírodních krás, autora filozofických esejů a poezie a překvapivě také skvělých humoristických povídek. Edgar Allan Poe je drahokam. Zpola záměrně surový a zpola vybroušený do briliantu se stovkami faset...

Historicky první inscenace Národního divadla a Laterny magiky určená pro miminka. Batolata od 6 měsíců do 3 let vstoupí spolu se svým dospělým doprovodem na jeviště, které se promění v jedno velké hřiště. Nebudeme jim vyprávět příběh ani předvádět abstraktní choreografii, ale využijeme jejich přirozenou zvídavost. Inscenace vychází z každodenního života a cílí na základní smysly nejmenších diváků, díky kterým mohou objevovat zvuky, barvy, tvary i pevnost nebo měkkost věcí kolem sebe. Přitom neztrácí divadelní tvar a pro miminka tak bude prvním kontaktem se skutečným divadlem...

Poetická inscenace kombinující pantomimu, tanec s prvky akrobacie, loutkoherectví i animaci. Hlavní slovo v ní patří papíru, hravosti a dětské fantazii. Představte si, že byste si mohli vytvořit nový svět z čisté nicoty. Takový, o jakém třeba sníte, bezpečný, ale plný překvapení a dobrodružství. Náš hrdina stojí na úplném začátku – se svou fantazií a bělostným papírem, který se může stát čímkoli. Z představivosti, tvořivosti a hravosti, tak se náš nový svět rodí. Takový kluk, co se rád honí za novými objevy, je ale někdy trochu zbrklý a musí se teprve naučit, jak se ve světě křehkého papíru chovat, aby mu neublížil. Objeví toho ale ještě mnohem víc, třeba jak velkou sílu má laskavost a ochota, a jeho papíroví kamarádi mu pomohou najít i cestu k opravdovému přátelství...

Jevištní báseň o nevyzpytatelné hravosti bohů. Apollón a Dafné, Bakchos, Teiresiás, Perseus, Filoméla či ikonická Médeia. Římský básník Publius Ovidius Naso učinil ve 2. roce n. l. něco neobyčejně impozantního: shromáždil klíčová mytologická vyprávění pozvolna končící antické epochy a seřadil je do jednoho chronologického celku. Cyklus notoricky známých příběhů má jednoho pozoruhodného společného jmenovatele – motiv proměny. V Ovidiově nesmrtelném veršovaném eposu se nám vyjevují skrze poetická, avšak velmi konkrétní a srozumitelná podobenství proměny fyzické i metafyzické, nepatrné i zdrcující, intimní i celospolečenské a apelují na naše vnímání evropských tradic, ale i obecných způsobů hledání pravdy, vyvíjejících se v průběhu času, či zákoutí vlastní duše...

Site specific projekt vracející se k metaforickému autorskému divadlu – divadlu poezie. V reakci na první světovou válku vytvořil T. S. Eliot jednu z nejvlivnějších básnických skladeb 20. století. Krajina na rozhraní města, moře a pouště, která je spletena z historického vědomí lidstva a tvoří ji hlasy evropské literatury. A v téhle otevřené, opuštěné krajině po rozpadu státu se ocitá i Don Quijote. Bludný rytíř, který v sobě nese rytířské hodnoty a především nepřestává věřit v sílu lásky. Je to zpátečnické, pošetilé? Rozumem sice neumíme Quijota pochopit, ale v srdci mu přesto všichni fandíme…