Národní divadlo [Státní opera]
Klaus Mann, Marián Amsler
Mefisto
Premiéra: 18.4.2024 | 3:35
Překlad románu: Anna Siebenscheinová. Dramaturgie: Jana Slouková. Scéna: Juraj Kuchárek. Kostýmy: Marija Havran. Hudba: Ivan Acher. Režie: Marián Amsler.
Robert Mikluš, Pavlína Štorková, Pavla Beretová, Alžbeta Ferencová, Zuzana Stivínová, Filip Kaňkovský, Radúz Mácha, Marek Daniel, Lucie Polišenská, Ondřej Pavelka, Jan Bidlas, Miloslav Mejzlík, Martina Preissová, Jindřiška Dudziaková, Zdeněk Piškula...
Jevištní adaptace slavného „románu jedné kariéry“, který nepřestává fascinovat dokonalou psychologickou studií urputné honby za slávou na osudu bezcharakterního hrdiny, neváhajícího kvůli hereckému úspěchu zaprodat se režimu a prospěchářské společnosti. Příběh o lásce k umění, posedlosti divadlem a vábení zlatých portálů. A především varovný pohled na osud herce, pro kterého se hraní stalo životní rolí. Příběh o tom, jak silný vliv může mít divadlo na společnost a jak snadné je přejít od etického poselství k nástroji propagandy. Jak složité je balancovat na hraně měnícího se světa a jak lehké je ztratit tvář za divadelní maskou. A také silné poselství, že v době nejistoty, strachu a zpochybněné důvěry v demokracii nesmíme už nikdy podlehnout pudům a nenávisti...
15! Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
73 %
Hodnocení redakce
Michal Novák 80 %
Lukáš Dubský 70 %
Helena Grégrová 80 %
Iva Bryndová 60 %
Jan Pařízek 60 %
Michal Novák 80 %
Lukáš Dubský 70 %
Helena Grégrová 80 %
Iva Bryndová 60 %
Jan Pařízek 60 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
2.3. | Ne | 17:00 | vstupenky | ||
5.3. | St | 19:00 | vstupenky | ||
6.3. | Čt | 19:00 | vstupenky | ||
16.5. | Pá | 19:00 | vstupenky | ||
24.5. | So | 19:00 | vstupenky |
| ||||||||||||
| ||||||||||||
| ||||||||||||
| ||||||||||||
|
Volby
Hodnocení (48)
HODNOCENÍ REDAKCE
Michal Novák 80 %
19.9.2024 | 1172 hodnocení
+ souhlasím
Činohra ND vstoupila na jeviště Státní opery s velice aktuálním tématem. Proslulý román Klause Manna totiž nabízí přímou explikaci mocenských mechanismů zhoubné doby, včetně propagandy, a metamorfování člověka žijícího v bezpáteřním a bezcharakterním nastavení, který v honbě za kariérním úspěchem se režimu zaprodá… Příběh pokoušeného pokušitele dostal v adaptaci Mariána Amslera podobu rozsáhlé fresky a krystalického panoptika, jež vrství osudové zářezy Hendrika Höfgena. Velký výkon Roberta Mikluše umocní i plocha, kterou musí obsáhnout, je v tom i hraní na detail, neboť režie pracuje také s prvky live cinema, a to nebývale účelně a zajímavě.
Lukáš Dubský 70 %
29.5.2024 | 1228 hodnocení
+ souhlasím
Ve Státní opeře vznikla poutavá inscenace, která je ambiciozní, režisér Marián Amsler dokáže vyhmátnout paralely s dneškem. Jen škoda přepálené stopáže, občas Mefisto trochu ztrácí tempo. První část zachycuje nenápadnost, s jakou se pomalu k moci drápou nacisté. V té druhé se adaptace soustředí na vnitřní boj Hendrika Höfgena, kterého Robert Mikluš ztvárnil jako histriona, kterému bezpáteřnost umožňuje přežít za každého režimu, ale výčitky svědomí ho užírají stále víc a on pomalu ztrácí půdu pod nohama. Technicky velmi kvalitní live cinema záběry, někdy je jich ale zbytečně moc. (více v článku na blogu)
Helena Grégrová 80 %
21.4.2024 | 1736 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
75 %. Inscenace vystihuje atmosféru doby nástupu německého nacismu a zrcadlí zároveň mrazivou paralelu k egomániím a nešvarům politicko-společenského klimatu dnešních dnů. Je to divadlo (nejen) vizuálně efektní, plné silných obrazů a emocí, velkých gest i niterného prožitku. Ač na jevišti Höfgen ztvárňuje Faustova pokušitele, v reálném životě je on sám pokoušen, vlastní duši zaprodávající a zbytky svědomí obelhávající. Náročnost hlavní role Robert Mikluš obsáhl ve všech aspektech, obdivuhodně si poradil s kombinací jevištního projevu a detailním filmovým snímáním jeho tváře. Potlesk za skvělé výkony náleží také všem ostatním hereckým kolegům.
Iva Bryndová 60 %
20.4.2024 | 615 hodnocení
+ souhlasím
Amslerův Mefisto je výpravně opulentní záležitost, hlavně v druhé části. To je z něj žel nejzásadnější dojem. Zatímco první část ještě nabízí kresbu jednoho velmi zvolna se rozvíjejícího bezpáteřního charakteru, v druhé se pod nánosem slov (z portů) a projekcí divadlo jaksi ztrácí. V počátku je forma živě přenášených projekcí využívajících četně detailních záběrů, často se propojujících, společně s velkolepou a působivou scénou efektní, zábavná, zajímavá, posléze však zevšední a zážitek se ztrácí. Tak jako herecké výkony za kamerami a živé divadlo. O zboření čtvrté stěny se zjevně mluví proto, aby se postavila jiná, moderní, velkolepější.
Jan Pařízek 60 %
17.4.2024 | 938 hodnocení
+ souhlasím
Ve spoustě ohledů určitě působivá inscenace, nicméně až příliš natažená. Oceňuji hlavně povedenou scénu, především tu v druhé části. Skvělé využití videí a projekcí, které řadu scén příjemně osvěžily či umocnily. Také velmi dobré kostýmy. I z hereckého hlediska nemám výtek, moc pěkná souhra všech aktérů. Samotný R. Mikluš si rozhodně zaslouží potlesk. Přesto obě části na mě působily dosti roztaženě. V té první zdlouhavější úvod a představení jednotlivých postav. Následně sice výborný úvod druhé části, ale pak následovalo trochu nekonečné čekání na nijak překvapivý závěr. Bohužel mě to nestrhlo natolik, abych tento faktor více nevnímal. 65%
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Braddy 80 %
27.1.2025 | 276 hodnocení
+ souhlasím
Obavy z načtených recenzí a ohlasů, že se herci ztrácí někde v hlubinách Státní Opery se (aspoň pro mě) naštěstí nenaplnily. Ano, v druhé půli je inscenace odsunuta za orchestřiště, ale na síle jí to rozhodně neubírá. Rozjezd inscenace je (i vzhledem ke své délce) pomalejší, ale o to víc je pak poslední třetina mrazivější a strhující. Robert Mikluš mi opět potvrdil, že dokáže utáhnout i takovou "kládu". Generál Marka Daniela sice na první dobrou působí jako vtipná figurka, ale ve scéně před oponou všem úsměv zmrzne. Z dalších herců bych vyzdvihl Pavlu Beretovou, Filipa Kaňkovského a Pavlínu Štorkovou.
Karel1964 60 %
26.1.2025 | 98 hodnocení
+ souhlasím
Hlavní dojem z tohoto představení je bohužel, že je to dlóóóóuhý.
Scéna je opravdu skvělá, hudba také, i herecké výkony jsou super. Ale první půle, to je zápas o to, neusnout. V podstatě se tam nic neděje. Herci se snaží, ale scénář to dobíjí.
Druhá půle je výrazně lepší, především scény s Markem Danielem mají švih a ukazují nadutost a blbost nacismu. Ale i tak tomu občas spadne řemen. Takže ve finále je hlavní dojem ta neskutečná délka. Škoda...
Scéna je opravdu skvělá, hudba také, i herecké výkony jsou super. Ale první půle, to je zápas o to, neusnout. V podstatě se tam nic neděje. Herci se snaží, ale scénář to dobíjí.
Druhá půle je výrazně lepší, především scény s Markem Danielem mají švih a ukazují nadutost a blbost nacismu. Ale i tak tomu občas spadne řemen. Takže ve finále je hlavní dojem ta neskutečná délka. Škoda...
Martin21 60 %
25.11.2024 | 471 hodnocení
+ souhlasím
65%. První část bych prakticky celou vynechal. Druhá je svižná (i když delší), napínavá a má spád. Z herců vyzdvihuji tahouna R. Mikluše a uvěřitelnou L. Polišenskou. Po delší době role, o které si myslím, že jí fakt sedla.
Kateřina Vodáková 60 %
10.11.2024 | 271 hodnocení
+ souhlasím
Rázný kontrast mezi první (vyloženě klasickou) a druhou (naopak moderně přebujelou) polovinou. Celková stopáž i pro mě jako divadelního fajnšmekra a držáka velmi náročná na udržení pozornosti. Výrazný výkon R. Mikluše táhne unikátní jevištní tvar. Tradičně výborný je i R. Mácha. Každopádně kombinace omračujícím způsobem krásných prostor Státní opery s výjimečným principem live cinema stojí za vidění a rozšíření diváckých obzorů.
Klara K 100 %
4.11.2024 | 31 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Inscenace je velmi povedená. Vyniká především herecký výkon R. Mikluše. Velmi mě také překvapila A. Ferencová v roli Juliette, která svou postavu ztvárnila s autenticitou. Scénografie a práce se světlem jsou působivé a skvěle podporují atmosféru představení. Zvolená forma kamery přímo na jevišti působí velmi přirozeně a efektně, což dodává inscenaci jedinečný rozměr.
Celkově jde o povedenou inscenaci, která osloví nejen svou vizuální stránkou, ale i silným hereckým nasazením a nápaditou režijní prací.
Celkově jde o povedenou inscenaci, která osloví nejen svou vizuální stránkou, ale i silným hereckým nasazením a nápaditou režijní prací.
MMK 30 %
4.11.2024 | 203 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
První část nezáživná, ale zůstal jsem ze zvědavosti, zda druhá část bude stejně slabá. Byla ještě slabší. (Vchod se o přestávce nezamyká, měl jsem toho využít.) Postava H. Höfgena je plochá, jediným motivem je kariéra. V originále pochybuje a při rozsahu inscenace by se na to místo určitě našlo. Také premiér je velmi jednoduchý, zatímco v originále by ho šlo označit za Mefista. Dojem zhoršila indispozice herců - O. Pavelka sípal, P. Štorková si šlapala na jazyk. Po přestávce herci mluvili jen přes mikrofony s mizernou reprodukcí. V divadle očekávám živé herce, jejichž hlasový projev nezabije audio technika.
Stepan.chalousek 50 %
8.9.2024 | 62 hodnocení
+ souhlasím
Jsem fanouškem románu, ale toto zpracování nechalo mě chladným. Bob Mikluš se snaží, co to jen jde, ale neumí vybudovat dostatečné charizma a na tom bohužel celá věc stojí a padá. Druhá polovina zajisté lepší, co se rytmu a akcentování tématu týká.
Inscenátoři si s velkým prostorem chtěli poradit skrze live cinema, bohužel ničím jiným nedokázali tento princip opodstatnit.
Inscenátoři si s velkým prostorem chtěli poradit skrze live cinema, bohužel ničím jiným nedokázali tento princip opodstatnit.
CouldWeStartAgainPlease 70 %
31.5.2024 | 40 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Inscenace, která rozhodně stojí za vidění, ale je třeba vyčkat na druhou polovinu. První je dlouhá a nepříliš záživná, druhá ale nabere obrátky a do popředí letí výkon Roberta Mikluše. Výborný nápad s živým kameramanem a projekcemi. I když jde o technicky náročnou inscenaci, skvěle v prostorách Státní opery funguje. Kromě Mikluše i další výborné výkony, například skvělá Zuzana Stivínová. Za mě by bylo dobré představení zkrátit, celková délka 3.35 hod. je na hranici únosnosti.
Riccardo 90 %
30.5.2024 | 48 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Člověk se sám sebe během představení občas ptá, zda je v divadle nebo v kině. Technicky velmi zajímavé provedení, které se do velkolepé budovy Státní opery určitě hodí. Robert Mikluš se divákům odhalil až do morku kosti, za což mu patří náležitý potlesk. Nastudování této hry patří k těm nejlepším v současném repertoáru v ND. Po odchodu z divadla budete tento zážitek dlouho vstřebávat. Pro ještě větší zážitek doporučuju sedět v prostředních řadách a dále od jeviště, abyste na jeviště a plátno pohodlně viděli.
Vladimír Rogalewicz 80 %
24.5.2024 | 830 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Benefice Roberta Mikluše, který dokonale zvládá jak obrovské pódium Státní opery, tak drobnokresbu při blizoučkém snímání živou kamerou. ND zde představilo svůj herecký výkvět a všechny herce je radost sledovat.Pro návrat činohry do Státní opery je to možná ideální inscenace.Amsler nenasytně využívá všech technických prostředků i samotný sál s diváky a tato stránka inscenace baví. Nicméně obě poloviny jsou hodně odlišné - zatímco první baví doslovným vykreslením doby nástupu fašismu v Německu a také přesahem textu, pokud ho vztáhneme do současnosti, druhá polovina je mnohem abstraktnější, ne vše je úplně jasné a inscenace je už příliš dlouhá.
J.anek 60 %
23.5.2024 | 525 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
Státní opera se pro činohru zdá být toxickým prostorem. Akustika je příšerná. Hlasy mají bez portů nepříjemnou ozvěnu, s porty to není o mnoho lepší.
Velké poetické gesto, jakého se nebojí SKUTŘi, by snad bývalému Smetanovu divadlu slušelo, realismu Mannova slavného románu se tu moc nedaří.
V Amslerově Mefistovi je všechno tak velkolepé, až to začne nudit. Především konec se neskutečně vleče. Přitom nápad s živými filmovými záběry vůbec není špatný a technická kvalita je rozhodně nadprůměrná.
Také herecky je tahle inscenace mimořádná. Netuším, proč mě nestrhla. Snad je to tím, že tak jako Hendrik Höfgen obdivuje především sama sebe.
Velké poetické gesto, jakého se nebojí SKUTŘi, by snad bývalému Smetanovu divadlu slušelo, realismu Mannova slavného románu se tu moc nedaří.
V Amslerově Mefistovi je všechno tak velkolepé, až to začne nudit. Především konec se neskutečně vleče. Přitom nápad s živými filmovými záběry vůbec není špatný a technická kvalita je rozhodně nadprůměrná.
Také herecky je tahle inscenace mimořádná. Netuším, proč mě nestrhla. Snad je to tím, že tak jako Hendrik Höfgen obdivuje především sama sebe.
Suzana 50 %
10.5.2024 | 348 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
nadbytečně neúměrně dlouhé vzhledem k obsahu a sdělení
LavinieCamui 60 %
26.4.2024 | 891 hodnocení
+ souhlasím
Příliš dlouhé, děj se dialogy moc neposouvá. Nádherné kostýmy a scéna, dobré herecké výkony, vynikající Robert Mikluš. Hudba Ivana Achera jako vždy excelentní. Asi by se mi hra více líbila v komornějším prostředí Stavovského divadla.
Karolina Such 40 %
22.4.2024 | 28 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace mě příliš neoslovila. Dramatizace Mariána Amslera je rozvláčná, na některých místech nejsou dialogy ani příliš přirozené či úderné. Kameru pokládám za nezbytnost "moderního divadla", ale menší technické nedokonalosti a odosobnění "zapojení techniky" deklasují. Jinak tento Mefisto moc moderní není. Je to klasická činohra, ve které hraje dobře jen Robert Mikluš, ostatní tak nějak standardně. A má to opravdu příšernou choreografii, která snahu všech degraduje.
Jerman 80 %
21.4.2024 | 146 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
Amslerova epická dramatizace Mannova románu ukazuje stejnou měrou nástup fašismu v Německu a vzestup "všeho schopného" o sobě pochybujícího herce, který se chopí příležitosti, a oddaně slouží (nikoliv však bez výčitek svědomí) novému režimu. V první polovině režírované spíše klasicky (s vyjímkou několika projekcí) je herec Hofgen jen jednou z postav reprezentujících společnost konce výmarské republiky. Jeho postava teprve dominuje v druhé části využívající expresivních záběrů pohyblivými kamerami. Inscenace je pestrou podívanou, která má aktualizační rozměr, Miklušova životní role, 3.5 hod je ale excesivní stopáž.
Vendula Hegerová 100 %
20.4.2024 | 24 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Pro mne neskutečný divadelní zážitek. Propojení živého snímání herců na kamery, strhující výkony všech i v malých rolích... Nenudila jsem se ani na malou chvíli. Scéna, hudba, kostýmy a samozřejmě režie, vše zaslouží potlesk. Od ,,strážmistra Topinky" jsem nevěděla co čekat, ale R. Mikluš je PAN HEREC!
Nikoss 90 %
20.4.2024 | 130 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Vydařená dramatizace skvělé literární předlohy. Dramaturgie i režie předává nadčasové poselství Klause Manna s citem pro obsah díla a bez samoúčelných deformací. Oceňuji rozhodnutí tvůrců ohledně časového rozsahu inscenace (podle mě zcela opodstatněného), odvahu nejet na módní vlně osekat autora na kost a místo toho ho vycpat "originálním" režijním nápadem. Herci výborní, i když hlavní postava (v podání R. Mikluše) dost postrádá ďábelské charisma (pořád prostě vidím Brandauera), které bylo předpokladem závratné kariéry. Scéna a kostýmy dobře dotvářející atmosféru Německa přelomu 20. a 30. let.
Layer 100 %
20.4.2024 | 118 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Absolutně fenomenální!
Herecké výkony všech na scéně vyrovnané a opravdu propracované do nejjemnějších detailů, Robert Mikluš, Alžběta Ferencová a Pavlína Štorková mě dostali! Ojedinělý zjev na české divadelní scéně!
Herecké výkony všech na scéně vyrovnané a opravdu propracované do nejjemnějších detailů, Robert Mikluš, Alžběta Ferencová a Pavlína Štorková mě dostali! Ojedinělý zjev na české divadelní scéně!
RaB 60 %
20.4.2024 | 408 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Působivá inscenace, avšak s řadou podstatných problémů - prvním z nich je délka. Řada scén se neskutečně táhne, nerozvíjí děj a jsou jen jakousi vatou. Zejména v první polovině by se dalo škrtat téměř na půlku. Dalším problémem je akustika, kdy Státní opera není pro činohru s hudební vložkou úplně vhodná.
Herecké výkony jsou však výborné (zejména Beretová, Dudziaková, Mikluš).
Herecké výkony jsou však výborné (zejména Beretová, Dudziaková, Mikluš).
Slavek53 60 %
19.4.2024 | 101 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace pěkná na koukání, trochu delší než by bylo nutné. Co mi však opravdu vadí je používání mikroportů. Viděl jsem Hamleta, poslední činoherní inscenaci v tomto divadle, a všichni herci tehdy obsáhli svým hlasem tento velký prostor bez technických berliček.
Jaroslavz 100 %
19.4.2024 | 100 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Událost! Režijně, herecky (Mikluš, Mácha, Štorková, Stivínová, Piškula, Mejzlík, Daniel...) a hlavně naléhavostí paralely fašistického Německa k dnešku. Tři a půl hodiny se zatajeným dechem sledujete velké divadlo, a přitom soustavně myslíte na pořád drzejší Hitlerovy duchovní následovníky, kteří teď řádí u nás, na Slovensku nebo v Maďarsku. Drobné výhrady ke scéně (v první polovině je z některých míst špatně vidět do zadního prostoru tanečního sálu) jsou nepodstatné. To prostě musíte zažít, a pak z toho rozčilením nezamhouřit oka.
Jarmil Křemen 30 %
18.4.2024 | 294 hodnocení
+ souhlasím
nejspíše nebudu cílovkou, neboť důchodkyně na diskuzi s tvůrci mluvily v superlativech, ale já jsem od M. Ámslera (s jehož inscenacemi v MDP jsem byl vždy spokojen) čekal mnohem víc
Mefisto má brutálně přepálenou stopáž, přitom jsem měl celou dobu pocit, že postavy pouze čekají, až se něco stane
proběhla taková falešná modernizace, a to především výpravou, ale ta nenabízí žádný nadstandard, pouze se na ní hezky kouká
projekce jsou velmi kvalitní, zvuk není zpožděný a obraz je ostrý (to v divadelních projekcích často nebývá), kamera je extrémně povedená, ale bohužel záběry celku nic nepřidávají, je to jenom pozlátko (ač povedené)
Mefisto má brutálně přepálenou stopáž, přitom jsem měl celou dobu pocit, že postavy pouze čekají, až se něco stane
proběhla taková falešná modernizace, a to především výpravou, ale ta nenabízí žádný nadstandard, pouze se na ní hezky kouká
projekce jsou velmi kvalitní, zvuk není zpožděný a obraz je ostrý (to v divadelních projekcích často nebývá), kamera je extrémně povedená, ale bohužel záběry celku nic nepřidávají, je to jenom pozlátko (ač povedené)
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.