Zzzz

Shodli jsme se, že vlastně vůbec nevíme, co jsme viděli.

Občas až mrazivé. Hra postupně graduje a potom její dynamika rychle upadá, s ohledem na obsah to ale snad i dává smysl. Udržela bych pozornost lépe, kdyby se skončilo tak o 15 minut dříve.

Věřím, že si hra najde věrnější diváky, než jsem já, potenciál k tomu jistě má. Jsem divákem, který se během celé hry téměř nezasměje, ale přesto odchází s dobrou náladou. Hra mě nepřestávala od začátku do konce překvapovat.

Ivan Vyrypajev se na své divadelní "poslední cestě" loučí ve velkém stylu. Do začátku 3. dějství 100 %, možná proto, že jsem člověk, který má rád překvapení (dějové zvraty) a taky trochu bizár. Zároveň se pod tím vším skrývá i hlubší kontext. Poslední dějství lehce oslabilo, nebo možná už i na mě bylo příliš náročné vstřebávat toto déle než 90 minut vkuse. Celkový dojem si jím ale nenechávám zkazit. Na převážnou většinu mých otázek během hry padly i odpovědi, což oceňuji. Podle počtu odcházejících diváků během představení usuzuji, že se jedná o ten druh hry, kterou si člověk buď zamiluje nebo ji absolutně nesnese a nic mezi tím není možné.

Nejsem si jistá, jestli vidím důvod, proč Vassu uvádět a navíc v Národním divadle, ale pohled na unikátní hereckou formu sdělení byl fascinující a odnáším si netradiční kulturní velrybí zážitek.

Neurazí ani nenadchne. Příjemný průměr.

Možná jsem očekávala text o trochu poetičtější, a tudíž mě nezasáhl tak hluboko. Rozhodně ale pěkný komorní divadelní počin stojící převážně na profesionalitě a bezchybnosti obou herců.