Slaná

Tahákem představení je Lambora jako Nikola. Na loupežníka je sice trochu moc uhlazený, ale převážně jsem mu vše věřila. Eržika v podání Terezy Císařové mne až tak nepřesvědčila až do scény kdy má dva muže ( Nikolu i Kubeše), tam jsem s ní soucítila. Živá kapela je plus představení. Hudební sluch nemám. ale písně jsou naší generaci tak známé, že vždycky chytí za srdce. 10 % z hodnocení patří výborně zpracovanému programu v části, kde popisuje skutečný příběh Nikoly a Podkarpatské Rusi. Tohle ukotvení příběhu dává další rozměr pro postpubertální diváky, kteří na to chodí možná jako na pohádku.

Absolutní zážitek. Ať už scéna nebo herecké výkony. Scéna vtáhne diváka do miliardářského domu bez jakýchkoliv pochyb. Celý soubor hraje naprosto vyrovnaně a přitom herci ve vedlejších rolích nechávají zcela vyniknout dva hlavní hrdiny. Scény kdy Kryštof Dvořáček tahá bezvládné tělo Lukáše Pečenky jsou naprosto reálné. Cesta autem po Paříži na obrazovce s využitím modelu auta je vítaným oživením. Inscenace má obrovské tempo a nenechá diváka vydechnout. Eiffelovka ve výhledu z terasy dochutí atmosféru. Philippe nevzbuzuje lítost, je to jen konstatování osudu. Bezprostřední smích v hledišti. Velký obdiv režisérovi za práci.

Absolutně vyrovnané představení Chytrý humor, vychytaná scéna, nečekaná oživení ( reklama -Skotsko) a perfektní spolupráce a načasování mezi všemi herci Vřele doporučuji.

Pan autor a režisér hýří nápady, které jsou vtipné, ale někdy je jich trochu moc a bylo by třeba zvolnit, aby divák stačil vše tzv. pobrat a užít si je. Ale třeba je to dobře, aby to zlákalo jít na to podruhé. Pointa nečekaná a naprosto super, žádná detektivka kde už se dopředu ví kdo je vrah. Skvěle propracovaná scéna i kostýmy. Plocha jeviště absolutně využita.

Takhle má vypadat profesionálně odvedené divadlo. Klasický text a přitom nápad a vtip, který nepřekrývá děj. Nádherné nápadité kostýmy. Stoprocentní nasazení herců. Možná právě proto, že premiéra byla v roce 2019 vše jede jak dobře namazaný stroj a herci na sebe evidentně " slyší".

Tak nějak nevím co s tím. Miroslav Hanuš zase srší nápady, vychutnává si dialogy,ale je to nějak celé rozsypané. Chvíle absolutního vtažení diváka se střídají s místy hluchými. Uchopení historie naprosto jedinečné. Přehazování Stalina přes zeď je velmi zdařilá scénka s nadhledem i s ironií. Geniální scéna a naprosto jedinečná ,, šlapací autíčka " zaručeně zaujmou. Herci hrají s radostí. Scéna s pitvou Stalina působí (snad záměrně) jako staré divadlo u táboráku , které si pamatujeme z dětských táborů. Vidět jednou prima, ale rozhodně bez nutnosti se na představení vracet a snažit se jej uchopit.

Není to životopisné drama, ani komedie ani tragédie. Prostě příběh jednoho života. Všechno podáno velmi jednoduše, někde popisně někde v náznacích. Vše protkáno silnými emocemi a silnými hereckými výkony. Velmi kvituji, že se autor nezastavil v dění před a ve válce které sám Ota Pavel popsal ve svých povídkách ale ,, dotáhnul" jeho život až do konce. Jaroslav Slánský výborný. Za mně úžasný výkon J.Hájka. Jeho otec v plné síle, palbě a životním postoji v první části a v druhé části shrbený člověk pomlácený životem a přece se nevzdající. Vypadalo to že přes přestávku zestárl o 20 let. A  jednička s hvězdičkou J. Hubertovi za roli Holana.

Na mne až moc třeskutě " vtipné". Spíše se mi líbili repliky a slovní humor než crazy akce.

Viděno již podruhé a tudíž jsem si mohla vychutnat všechny dopsané vtípky. Mozartova hudba je skutečně nesmrtelná a v podání komorních hudebníků možná ještě více zapamatovatelná .Herci hrají i zpívají s nadšením. Královna noci má na otevřené scéně stejný potlesk jako operní divy ve velké opeře. Měli jsme s sebou 8 letého chlapce, který celý děj pobral, hodně se smál a při hudbě vyťukával prsty rytmus na ochoz a místy i tančil. Takže nebojte se brát na tuto " pohádku" děti.

Přidávám se k předchozímu hodnocení. Nádherné kostýmy, skvělá taneční i pěvecká čísla, jen ten děj je trochu mimo, i když režisér se snažil vykřesat z něj co se dalo. Jak napsal p.Říčař trefně do programu, jde o big beat 70.let. Je mým problémem že mně tento druh hudby absolutně míjí, ale rokenrol také nemiluji a přesto mně na divadle v Kladně chytil.

Tahle inscenace zraje s každým uvedením. I Jana Zenáhlíková je s každou další reprízou Edith Piaf blíž. Emoce z ní přímo tryskají. Všechny šansony skvěle zazpívané a skutečně prožité. Velké plus kostýmům, jednoduchost, náznak, spojení všech postav a přesná trefa do vkusu a doby Edith.

Viděno vloni. Forman prostě umí vykouzlit pohádku. Herců je plno po celém kostele, což zaujme hlavně děti. Atmosféra nádherná a pěvecký sbor ovcí je úžasný. Loutky Josefa a Marie naprosto uvěřitelné, A loutka Ježíška, který v dlaních herců pohybuje ručičkama a nožičkama je vysloveně dojemná. Herci i zpěváci to prostě prožívali s diváky, a to je na představení hodně znát. Bohužel na představení přišlo i množství divadelních analfabetů, kteří i přes přísný zákaz v průběhu představení pořizovali fotky a dokonce i selfíčka. A to prostě ruší a ani přísní pořadatelé neměli šanci to uhlídat.

Viděla jsem několikrát v ABC. Obsazení mi přišlo lepší, chybí mi Jitka Smutná, Zdeněk Velen a hlavně kapela Dynamit s Písaříkem. Na scéně je méně herců. Vtip se ovšem neztratil a hlavně hormony ( Kalina a Jurek) jsou opět nepřekonatelní no a na Máslo se nedá zapomenout. Viděno jako druhé představení večer, po odpoledním představení mi někteří herci přišli unavení. Oproti ABC se na Fidlovačce ztratil komornější ráz představení a díky velikosti a uzpůsobení sálu i kontakt s divákem v zadních řadách. Přesto na to půjdu kdykoliv znovu.

Musím souhlasit s tím, že vizuelně zvládnuté a scéna vtipná, povedla se i tramvaj. Možná se z toho trochu vytratil původní román, ale s ohledem na předlohu, kterou si každý čtenář vykládá hodně rozdílně fandím SKUTrům že je to srozumitelné pro všechny. Jan Vondráček hraje skvěle, jen mi neseděl jeho kostým a vzhled. Mocného Wolanda si přece jen představuji jinak. V souhrnu ovšem musím říct, že to byl úchvatný a skvěle prožitý večer.

Na tohle představení se zřejmě chodí hodně z nostalgie po starých časech kdy byl tenhle film naprostým zjevením. Divák je spokojen s tím že slyší filmové hlášky, které dobře zná. Vše sedí jak má, hlavní role jsou obsazené dobře. Obdiv dámám které v malém počtu hrají množství roliček včetně rychlých převleků. Plus hodnotím snahu o aktuálnost některých vtipů a situací, které publikum s povděkem kvituje. A procenta za odvahu za nasazení tohoto titulu, v genderově korektní Evropě už by určitě někdo protestoval, to snad ve svobodomyslném Kladně nehrozí.

Souhlasím s Jitřenkou. Miroslav Večerka perfektně ztvárnil Ila a jeho změnu, přerod, katarzi, vinu ....... Zaujal víc než Zuzana Mixová v titulní roli a možná to byl záměr režiséra. Protože pak se divák zákonitě ptá, kdo má větší vinu a kdo má vlastně právo zasáhnout i zdánlivě nezúčastněné. Nové žluté boty jsou super nápad. A dávám body i tištěnému programu, který nenásilně osvětluje použití žluté barvy a grotesky aniž by z diváka rovnou dělal nechápavého. Perfektní souhra pohybů občanů městečka a dalších posouvá představení do dalšího levelu.

VIděno v Radonicích v přírodě. Přírodní scéna přidává atmosféru, nevím jestli by se mi to líbilo nikoliv pod letním nebem. Děj musí dovysvětlovat hostinský. Příjemné pokoukání na vlahý letní večer, nic míň, nic víc.

V tomto případě hraje bezesporu hlavní roli vila. Její prohlédnutí a projití před představením je téměř nutnost pro nasátí atmosféry. Herci výborní, ale příběh těžko uchopitelný.

Chudák Michael Vykus, i když jinak výborný byl v této hře naprosto převálcován Janou Zenáhlíkovou a Barbarou Janatkovou, které zcela zaplnili jeviště svou energií a vtipem. Na hře je přece jen znát její datum vzniku, takže něčemu už se moc zasmát nedá, ale režisér se s tím popasoval dobře, a pointa je vychytaná.

Prostě líbilo. Výborný byl Zbyněk Fric v roli Artuše, jak pěvecky tak pohybově.

Jedna rada : kupte si program. Bez znalostí reálií / např. zmiňovaného veřejného domu/ Vám ujde několik vtipných momentů. Souhlasím s tím, že odcházení ze života tancem s příjemným mladíkem je krásné. 110 % pro Janu Jiskrovou, která vystřihla "madam" par excelence, a pokud bych se nedočetla kolik jí je tak tomu neuvěřím . Nedoporučuji pro diváky, kteří čekají třeskutou legraci.

Přečetla jsem si, že se při zkoušení vystřídali režiséři ( Kavčiak, Žantovská) i herečky ( Anežku Rusevovou nahradila Kristina Sitková),a to je zřejmě problém toho, že inscenace je prostě nijaká. Nějak stále čekáte že něco bude, něco se stane, a ono to jen tak plyne a ta hra mezi služkami není ani nijak napínavá ani nijak negraduje. Když ovšem přijde na scénu Madam Jaromíry Mílové, tak je to hned jiné. Po jejím odchodu zase nic. Kostýmy i scéna jakési neidentifikované doby taky moc nepomohly.

Kytici miluji od malička. A toto obsazení super herci s nádhernou scénou a někdy překvapivými momenty nemá chybu. Paní Janžurová dokázala, že umí zahrát mladou dívku a myslím že jí to všichni věřili.

Děj mne vtáhl, i když se od románu mírně liší. Herci v rolích mušketýrů nezklamali. Našlo se i dost vtipných momentů. Ovšem D'artagnanova sestra jako dopsaná postava je naprosto mimo. Jak by se chovanka klášterní školy mohla dostat na královský ples apod., to opravdu nevím. Velké plus za šerm a rvačky na jevišti, perfektně nazkoušené a zaplňující celý prostor jeviště.