Slaná

Skvělá atmosféra hry, výstižná scéna. Pokud se vyvarujete srovnání s filmem a vzpomenete si na knihu budete okouzleni.

Kytici miluji od malička. A toto obsazení super herci s nádhernou scénou a někdy překvapivými momenty nemá chybu. Paní Janžurová dokázala, že umí zahrát mladou dívku a myslím že jí to všichni věřili.

Viděno vloni. Forman prostě umí vykouzlit pohádku. Herců je plno po celém kostele, což zaujme hlavně děti. Atmosféra nádherná a pěvecký sbor ovcí je úžasný. Loutky Josefa a Marie naprosto uvěřitelné, A loutka Ježíška, který v dlaních herců pohybuje ručičkama a nožičkama je vysloveně dojemná. Herci i zpěváci to prostě prožívali s diváky, a to je na představení hodně znát. Bohužel na představení přišlo i množství divadelních analfabetů, kteří i přes přísný zákaz v průběhu představení pořizovali fotky a dokonce i selfíčka. A to prostě ruší a ani přísní pořadatelé neměli šanci to uhlídat.

Absolutně vyrovnané představení Chytrý humor, vychytaná scéna, nečekaná oživení ( reklama -Skotsko) a perfektní spolupráce a načasování mezi všemi herci Vřele doporučuji.

Absolutní zážitek. Ať už scéna nebo herecké výkony. Scéna vtáhne diváka do miliardářského domu bez jakýchkoliv pochyb. Celý soubor hraje naprosto vyrovnaně a přitom herci ve vedlejších rolích nechávají zcela vyniknout dva hlavní hrdiny. Scény kdy Kryštof Dvořáček tahá bezvládné tělo Lukáše Pečenky jsou naprosto reálné. Cesta autem po Paříži na obrazovce s využitím modelu auta je vítaným oživením. Inscenace má obrovské tempo a nenechá diváka vydechnout. Eiffelovka ve výhledu z terasy dochutí atmosféru. Philippe nevzbuzuje lítost, je to jen konstatování osudu. Bezprostřední smích v hledišti. Velký obdiv režisérovi za práci.

Repríza 26.12.2018. Předlohu jsem nečetla, nevěděla jsem do čeho jdu. Představení mně vtáhlo, uchvátilo a přimělo se zamyslet nad tím, kdy jsem ve správnou chvíli neřekla ne. Výkony herců obdivuhodné i po fyzické stráce (např. Edita prolézající vitrinou).

hlavně kvůli " kulisákům a tvůrcům specielních efektů". Tolik divů a načasování musí dát hroznou práci fyzickou i psychickou. Z herců úžasný Matěj Vejdělek, který byl tak krásně
" obyčejný" , že diváci, kteří ho neznají museli mít pocit že jde o opravdového technika. Klobouk dolů před Janem Krafkou a Ondřejem Volejníkem za jejich exhibici na " šikmé ploše". U role Vladimíry Benoni bych očekávala, že po protažení oknem bude mít herečka modřiny ještě měsíc. Hra Vás prostě vtáhne, o čemž svědčil potlesk publika v průběhu hry a rady z hlediště kde mají herci najít účetní knihu a psa.

Vše funguje jak má, Mikyho Volka si nepamatuji, jsem narozená později a rokenrol mne jako hudba nikdy nezasáhl. Jde o velmi lidský příběh, i když některé věty mírně šustí papírem, ale od Jana Krafky je to podáno tak, že to vyznívá upřímně. Ne všechny Hanušovy paralely jsem pochopila ( např. Mikuláš ? - že by od jména MIky). Nadšení z muziky v druhé půli z jeviště přímo tryská. A když se povede vnímavé publikum ( nejen na rokenrol), tak je to fakt jízda nejen tramvají.

Tahle inscenace zraje s každým uvedením. I Jana Zenáhlíková je s každou další reprízou Edith Piaf blíž. Emoce z ní přímo tryskají. Všechny šansony skvěle zazpívané a skutečně prožité. Velké plus kostýmům, jednoduchost, náznak, spojení všech postav a přesná trefa do vkusu a doby Edith.

Viděno již podruhé a tudíž jsem si mohla vychutnat všechny dopsané vtípky. Mozartova hudba je skutečně nesmrtelná a v podání komorních hudebníků možná ještě více zapamatovatelná .Herci hrají i zpívají s nadšením. Královna noci má na otevřené scéně stejný potlesk jako operní divy ve velké opeře. Měli jsme s sebou 8 letého chlapce, který celý děj pobral, hodně se smál a při hudbě vyťukával prsty rytmus na ochoz a místy i tančil. Takže nebojte se brát na tuto " pohádku" děti.

Není to životopisné drama, ani komedie ani tragédie. Prostě příběh jednoho života. Všechno podáno velmi jednoduše, někde popisně někde v náznacích. Vše protkáno silnými emocemi a silnými hereckými výkony. Velmi kvituji, že se autor nezastavil v dění před a ve válce které sám Ota Pavel popsal ve svých povídkách ale ,, dotáhnul" jeho život až do konce. Jaroslav Slánský výborný. Za mně úžasný výkon J.Hájka. Jeho otec v plné síle, palbě a životním postoji v první části a v druhé části shrbený člověk pomlácený životem a přece se nevzdající. Vypadalo to že přes přestávku zestárl o 20 let. A  jednička s hvězdičkou J. Hubertovi za roli Holana.

Bazén na jevišti, překvapivé momenty i u tak známé hry a nezapomenutelná Anežka Rusevová schovávající se za delfínka v bazénu.

Ač dospělá cítila jsem se dítětem vtaženým příběhem a krásnou scénou. Interakce herců s přítomnými dětmi i dospělými fungovala na jedničku s hvězdičkou. Na představení jsme měli sebou tříleté děcko, které celou pohádku vydrželo napjatě sledovat. Bohužel jsme viděli představení na Lodi Tajemství 22.6. od 18 hodin, kdy bylo celé podbarveno hlasitou hudbou z přilehlého pivního festivalu. Ale za to tvůrci nemohou, a tím spíš jim patří můj obdiv, že za těchto ztížených podmínek ze svých pohádkových rolí nevypadli.

Na reprize 4.10. mne překvapil počet dětských diváků, kteří se vůbec nenudili. Ano, pro ně je to pohádka. Babička v podání Zuzany Mixové je taková jako bych si ji představovala. Za mne nádherný výkon Barbory Vovsíkové v roli Barunky. V prvním dějství holčička, v druhém dospívající dívka a v závěru z Vídně přijíždí slečna. A to vše dává dohromady herečka která již dětským střevíčkům dávno odrostla. Při smrti Viktorky jsem musela vytáhnout kapesník. A písničku Ó řebíčku zahradnický, která se prolíná představením bude slyšet v uších ještě dlouho.

Dávám 80 % za premiéru. Tam byli vnímaví diváci a vše do sebe zapadalo. Nevím jak budou vypadat reprízy, podle toho jaké se sejde obecenstvo bude hra vypadat. Věřím herečce že to ustojí a moc jí to přeju. Při představení máte pocit jako kdybyste u ní seděli v obýváku na návštěvě a celý sál je plný její energie. Je to trochu jiné divadlo a stojí za to jej prožít.

Viděno venku, takže nepostradatelnou roli hraje večerní park. Spojení obou souborů bylo velmi šťastné. Krásné kostýmy a rekvizity. Bylo vidět, že herci se cítí v parku velmi dobře. Pan režisér mne velmi potěšil různými vtípky, které nijak nevnucuje ani nezdůrazňuje ,takže je jen na divákovi jestli je pochytí a užije si je ( logo Poldi, popcorn u elfů). Nejvíc jsem byla zvědavá na Puka a musím říct, že mne nezklamal a jeho druhé alter ego jako maňásek je skvělý nápad.

Prostě líbilo. Výborný byl Zbyněk Fric v roli Artuše, jak pěvecky tak pohybově.

Musím souhlasit s tím, že vizuelně zvládnuté a scéna vtipná, povedla se i tramvaj. Možná se z toho trochu vytratil původní román, ale s ohledem na předlohu, kterou si každý čtenář vykládá hodně rozdílně fandím SKUTrům že je to srozumitelné pro všechny. Jan Vondráček hraje skvěle, jen mi neseděl jeho kostým a vzhled. Mocného Wolanda si přece jen představuji jinak. V souhrnu ovšem musím říct, že to byl úchvatný a skvěle prožitý večer.

Takhle má vypadat profesionálně odvedené divadlo. Klasický text a přitom nápad a vtip, který nepřekrývá děj. Nádherné nápadité kostýmy. Stoprocentní nasazení herců. Možná právě proto, že premiéra byla v roce 2019 vše jede jak dobře namazaný stroj a herci na sebe evidentně " slyší".

Tahákem představení je Lambora jako Nikola. Na loupežníka je sice trochu moc uhlazený, ale převážně jsem mu vše věřila. Eržika v podání Terezy Císařové mne až tak nepřesvědčila až do scény kdy má dva muže ( Nikolu i Kubeše), tam jsem s ní soucítila. Živá kapela je plus představení. Hudební sluch nemám. ale písně jsou naší generaci tak známé, že vždycky chytí za srdce. 10 % z hodnocení patří výborně zpracovanému programu v části, kde popisuje skutečný příběh Nikoly a Podkarpatské Rusi. Tohle ukotvení příběhu dává další rozměr pro postpubertální diváky, kteří na to chodí možná jako na pohádku.

Živé, dobré, procítěné a místy překvapující ale přece jen ten příběh oproti jiným kusům rockopery moc nesedl.

Hezké představení pro příjemný večer. Milá i když očekáváná scéna. Kostýmy naprosto odpovídají tomu co se dá čekat od hostů tohoto hotelu. Vtipná třetí povídka kdy se inscenuje pravý déšť za oknem včetně namoklé ofiny Jany Zeháhlíkové a holubího trusu na žaketu Honzy Krafky. Souhra herců ve všech tří párech. Tentokrát ovšem mírně vedou ženy Z.MixováJana Zenáhlíková a A.Rusevová.