Halekal

Skvělá sonda do života cynického prostopášníka v krizi středního věku. Miluje holuby na střeše namísto vrabců v ruce, ale už tak nějak nedokáže na tu střechu vylézt, resp. udržet se na ní. Vasil Fridrich se té role doslova zmocnil, perfektní, přesvědčivý, tedy pokud to hraje a není to vlastně on :)

Výborné, sebevědomé, přitom nesklouzává k prázdnému modernismu a snaze o laciné vtipy ?hlavně že se smějeme? (snad vyjma Astrova, kokainu a projevům pudu tam, kde má rezonovat cit). Představení se jakože vleče, postavy ?stojí na místě?, jsou pasáže, kde se sedí, mlčí a čumí, ale přitom se něco děje, divák se nenudí a výborně to funguje. Autor by byl spokojen. U Jeleny její prázdnota měla až moc nádechu odžitého, ale dobré. Váňa se musí nutit, aby mluvil a byl, a je to podáno přesvědčivým způsobem, asi takový měl být. Cyril tradičně výrazný, z profesora udělal ještě větší hovado, než by asi autor chtěl, ale výborné. Doporučeníhodné.

Strhující představení, dokonalý divadelní zážitek. Krajčo skvělý, Švehlík zdatně sekunduje.

Dle titulu událost sezóny, ve výsledku promrhaná příležitost. Kdo viděl film Ingmara Bergmana, skřípe zuby a říká si proboha proč. Tam, kde je třeba nechat vyznít polohy milostného vztahu (jak psáno v upoutávce), herci estrádně křičí (muž dokonce skřehotá) a pobíhají po jevišti. Nevěrohodné, přehrávané.

Výborný text, kterému nebylo nikterak ublíženo. Skvělé herecké výkony, střídmá přiměřená scéna. Nikdo nepřehrává (snad vyjma místy převulgární prostitutky), nikdo nezaostává. Ztvárnění postiženého syna působí věrohodně. Lucie Ž. je herečkou, kvůli které má cenu táhnout se večer do divadla. Zprvu svěží vlídná komedie s miminem prvoplánového humoru časem hutní. Humor zcela nemizí, postupně ustupuje dramatickým sekvencím. Úsměvné, konverzační a dramatické vrstvy se plynule prostupují. Divák se nenudí. Ani při představení, ani při následném rozjímání o něm. Absolutně doporučitelné.