Blog návštěvníků i-divadla

Nešťastná to vražednice!
vydáno: 27.9.2020, SVATOŠOVÁ

Včera. Přeložené představení z dubna. autor je ruský. A celkově je celý kus laděný do ruské klasiky, i když jen zdánlivě. Natálka Řehořová tam  pěkně vypadá v té krinolíně, jako kdyby jen " spěla". Jakoby půvabně vytvářela obraz mladé paní kupcové s těmi apartními botičkami. Ale Pak předvede parakotoul přes hlavu na pohovku a je tu náhle nudou uplácaná a rozpíjející se měšťka. Také je tu nejistá a ustrašená služebná se svými trhavými pohyby. Trochu přitom připomíná slepičku. A je tu hustá atmosféra. A ta se  zahušťuje pomalým a téměř rituálním příchodem starého kupce p. Veselého. 

Ty rituální, pomalé příchody mi připadají jako typický ruský režijní styl. A nejvíc mi to  přišlo ve druhé  půlce, kdy přichází z cest mladý kupec v podání pana Petříka. Taková ornamentální chůze, kdy je tělo celé zpevněné a nohy pomalu a přitom napnutě jdou vpřed, to je jak originální ruský balet! A do toho rytmicky přesná hudba. Takže třeba po replice, kdy říká paní kupcová svému milenci " je půlnoc, slyšíš?" Já sleduji s napětím violoncelistu, jak  vždy udeří smyčcem do strun.... A atmosféra houstne  jako kdyby se kuličky pěnového polystyrenu shlukly pod tlakem do velké desky a ta živá hudba ji přesnými strojovými rytmy krájela na pláty. Ty pak budou celý příběh vy/potvrzovat, izolovat od okolního světa, ohraničovat...jak chcete.

Ale co ten živočišný milenec, který si rád hraje s provazy? To mi přijde spíš jako německý styl, ničím neodlehčený. Maximálně jsem se tam občas ironicky ušklíbla. Třeba když tchán té mladé paní jí říká, že ona má vše a co by ještě chtěla, že ona tam má jediný úkol. A ona na to, že její manžel nestojí o to, co by mu ona mohla nabídnout. Že na cestách si může laškovat s mladými hochy.A pak ta první vražda, taková blbá. S pomocí milence. To je vlastně takové banální. A pak už to jde s ní z kopce. A jí je to jedno, prostě řekne jen dobře, jen když ji má ten příručí rád.!

Celkový dojem je fakt mocný. Natálka dohromady s Maruškou Štípkovou, Lubošem Veselým a Tomášem Petříkem, to je fakt síla! Opravdu směs ruské klasiky s německy chladným, přímo cool stylem! Tedy až na ten závěr, ten jsem tedy moc nerozklíčovala.  Takže s tím závěrem dávám 75% a ať mne čert vezme, jestli mne neobešel mráz!!


Další články tohoto uživatele na blogu