Včera. Předpremiéra 
     Na Astora Pizzola jsem se moc těšila. Znala jsem jeho koncerty pro kytaru. Zvuk kytary já zbožňuji. Na základě toho jsem došla k závěru, že je Španěl. Ale je to jen iluze. Pan skladatel je z Argentiny, jeho hlavní nástroj je bandoneon. Taky jsem se těšila na pohybové kreace vymyšlené Lenkou Vagnerovou, jejíž práci sleduji a mám ji ráda. Hlavně prostřednictvím její stálé a oblíbené tanečnice Fanny Barrouquére. Ta je naprosto fenomenální!  
     Celý soubor je sourodý, ačkoliv jsou tam dohromady tanečníci a místní členové činoherního souboru, tam jsem objevila jenom Aleše Bílíka, protože všichni měli bílé obličeje a jednotné, rudé oblečení. K tomu se přidává postava Duende, který zpívá, tančí a celkově aktivně provází dějem. A pozor, zpívá se španělsky a většina recitativů jsou také ve španělštině. A zatím bez titulků. Některé písně, hlavně árie, které zpívá Maria, jsou v češtině. A potom některé drobné etudky, třeba jak se hledají dvě postavy v propadle. A já jsem viděla zřejmě Ninu Horákovou, což ale neznamená, že proti Kateřině Marii Fialové by byla horší. Má krásný a silný hlas a ty její árie jsou téměř operní. Ono celé to představení je koncipované jako tango opera. 
      Celý ten kus je velmi silný, cítím z toho mocnou ženskou energii. A je tak silná, až to diváka poráží. A je z toho cítit že je to ambiciózní dílo. A bude to asi nadále hodně náročné, protože se musí sladit různí umělci, někteří přijíždí z ciziny a je tam živý orchestr. A protože jsem seděla na kraji, moji pozornost také upoutala skvělá bandoneonistka. Ta byla nejen úžasná hráčka, ale měla výrazný styl hry a ten výraz! Prostě naprosto skvěle sladěné hudebně, pohybově a herecky. Nebojím se dát rovných 100%. Kéž by to tak vydrželo a nesložil to covid. Tak se to stalo už loni v březnu se Švejkem, ten měl být dohromady s rakouskými umělci a tvůrci. No, nedopadlo to, Rakušané to nakonec odpískali. Což je škoda. Ať to drží a vydrží!!!