Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Pojďme si zarepovat, Oidipe!
SVATOŠOVÁ, 6.12.2019

Oidipus...no,jo, klasické drama! Tak to do Národního divadla patří, to bezpochyby. A vzhledem k letošní nabídce je to jedno ze dvou klasických děl. Druhý má být ke konci letošní sezony Idiot. Takže nabídka jak víno!
Text je pevně daný. A v tomto smyslu je jedno, jaký kostým má kdo na sobě. Takže i kdybych se pohoršovala, jak je možné, že hlavní hrdina přijde na forbínu v papežském rouchu, pořád slyším Oidipa mluvit ke svému národu v Thébách. V Řecku.

A Diův kněz, když svému vládci vysvětluje stav své země, má taky na sobě kleriku.Ale mluví k němu, aby jim pomohl. Horší už je, že shánějí nějakého věštce, aby jim pomohl. Nevím, proč pan režisér nandal všem ženám vousy, ale i tak to paní Preissové jako Teiresiovi to velice sluší a je v tom krásná. A rozhodně všem ostatním ženám, ať už hrají pastýře, nebo různé posly, jako paní Štréblová. A že jich tam je.

Pavel Batěk si svého Oidipa nese s vervou, ale jako jakousi dětskou hru. Proto taky se na scéně objevuje plechová šatní skříňka, kam ukládá kleriku. Jsou v tom ukryté různé jemné gagy, které pochopí jen diváci v prvních řadách, když vidí "ozdobený" vnitřek skříňky. Nebo styl, jakým si obléká zmačkaný baloňák a hledá zmateně sirky, když vtáhne z pouzdra doutník.  Okolo něj sbor lidí, kteří jsou střídavě novináři, nebo pátrací tým. A i jeho chování ke své ženě je chvílemi takové dětské. Když ona m vypráví o konci života předchozího manžela. On jí přitom leží s hlavou v klíně. Než pak si vydedukuje, že on sám je ten hledaný zločinec, kterého předtím v dlouhém projevu proklel.

 Zatímco Jana Stryková je elegantní a inteligentní a umí to stejně klasicky podat. Nebere to hravě, ona celkově to bere z té horší stránky. Na ní, jako ženě toho vládnoucího, svéhlavého manžela, vše stojí. Ona ho musí uřídit.

Docela dobrý nápad mi přišel repující Diův kněz, David Prachař. A taky dav tančících dívek, nebo ony se spíše svíjely, ale mělo to něco do sebe. Moc mne překvapila zpívající Lucie Polišenská. A velice mne nadchla živá hudba, elektronický "bicák" a ty varhany....nádhera!

Ten konec s Oidipem ve tmě ohodnocuji jako naprosto stylový. Vždyť on přece nevidí. Hlas jeho mrtvé ženy a matky k nám ze tmy pronáší, jak se sama ze zoufalství připravila o život. A on sám se nad její mrtvolou ze zoufalství oslepil, tak proč ne tma. Je to ten nejjednodušší prostředek, jak zprostředkovat divákovi ten pocit. Až potom leze na svítící objekt, jako že odchází do pouště, to se mi líbilo. 

Celkově jsem spokojena se stylem hry. Kdyby tu hru takto prezentovali v Paláci kultury,přidali tam ještě nějakého klasického muzikálového zpěváka, aby ty nejvypjatější scény zazpíval mohutným basem, jako kdysi Daniel Hůlka, tak by to byla hitovka. Tady jsme ale v historické budově Národního divadla, že? Takže u mne je to dnes 75 %, ať to sviští. Tak.

 

 

 


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.