Vyfuk

Stále doufám, že se mi to jen zdálo. Že tenhle upištěný experiment (čti exkrement) někdo měl tu soudnost dát do oběhu a hrát ho. Nevím, co mě na tom dráždilo víc. To, že si to hraje na realitu, i když není? Jak moc složité bylo udělat buďto hru o Nirvaně, nebo jenom wannabe grunge osudy říznuté dohromady? Celou dobu člověk čeká, kam se to vyvine, jenže tenhle kočkopes může maximálně metastázovat. Absolutně jsem nepochopil, na co jsem koukal, o čem to je, proč to tak je a proč je to tak prázdné a bezcharakterní. Bílek říká, že si nechce číst články o tom, aby pochopil dílo. Souhlasím. Proto odmítám ztrácet čas chápáním tohoto paskvilu.

Viděno v kině: Je to sranda, řachanda. Herecké výkony na výši, ale ucelenost trochu hapruje. Chápu, že jako dramatizace povídek je to velký úkol, ale to už bych se to snažil dělat spíše jako samostatné obrazy než jako snahu o ucelený děj, který právě pokulhává a snaží se být skoro jako bezduchá řachanda. -- Ste celou neděli žrali jen kari a krupicovou kaši. Kdybyste radši šli do kostela!

Musel bych si přečíst knížku a zjistit, jestli takhle excesivní a bláznivé pojetí je inspirované knihou, protože film si takto nepamatuji. Chápu, že divadlo bývá doslova teatrálnější, ale zde to hraničí s fraškou a trapností na sebe sama. V rámci obecnosti žádná sláva.

Chvíli trvá, než se člověk dostane do jazyka této inscenace. Pokud mu to sedí, je odměněn post-dramatem, které je post jak hudba. Má to svou vlastní symbiózu, která geniálně funguje díky výborné souhře herců, kteří umí nádherně navazovat a hrát jako orchestr. Hudební pasáž velice osvěžující.

Musím uznat, že pokaždé, když vlezu Na Zábradlí, pokaždé mě hned něco vtáhne nebo překvapí. To byla skvělá emoce na začátek. Problém byl v tom, že když se to neživí, opadne to. Někdy to byla sranda, ale někdy už si herci dělali srandu sami ze sebe a bylo to trošku moc. Koncepčně zajímavé, ale někdy zas na mě málo ukotvené. Zrovna tahle hra si přestávku (a tedy tu délku) nezasloužila. Docela jsem přemýšlel, zda během ní neodejít. Navíc teda nevím, jakého troubu napadlo dát sedačky přímo za sebe. Sedne si před vás Frankie Dlouhán a druhý den nemáte krk.

Já vlastně tady nevím, nakolik si Zelenka z nás všech jen udělal prdel. I toto dílo ukazuje, že je jedním z největších českých storytellerů současnosti, ale nebyl jsem si jistý koncepcí. Postavy jsou totiž vyhnané do extrému, takže bych si toto spíše dokázal představit jako sitcom v telce, který by fungoval skvěle. Tady jsem si nebyl jistý, nakolik je autor mrtvý a Zelenka nám trochu dědkovatí, ale snažil jsem se nad to povznést, což se mi nejednou povedlo. Zároveň si myslím, že Trojan svou roli zachraňuje tím, že je geniální herec, ale nevím, nakolik jeho um přebíjí to, že se do té role jednoduše nehodí. Za mě dost rozporuplné.

Divadelní český Oppenheimer, který ale vlastně vůbec není Opp, ale má podobný drajv a hezký přístup. Je už neuvěřitelné, jak dlouho se to hraje, a slušel by tomu film, ale natočit ho ideálně by byla výzva s velkým V.

Asi nejzajímavější je scéna. Herecké výkony jsou taky silné, ale strašně rušivá je ta ukřičenost, až moc velká abstrakce v jednání postav a naopak doslovnost v principu onoho odposlechového tajemství. Takhle si film nepamatuji.

Původně mělo být Nitero. Nevěděl jsem, co s tím, ale nakonec jsem si to užil. Zvrácenost antifeminismu zde dostává naprostou legitimitu a prohloubení jde i za takový čin, jako je vražda. Ta linka s literaturou je sice zajímavá, ale na druhou stranu zcela zbytečná. Herecké výkony byly trochu unavenější a asi zaskočené, ať už kvůli změně. Rozhodně je to jedna z nejzajímavějších her v současnosti u nás.

Rozhodně za dlouhou dobu dynamické divadlo. Herci dělají snad všechno, co člověka napadne. Využívají Teslu velice dobrým způsobem. Nostalgie tím pumpuje od začátku do konce. Teď je ale otázka nakolik to má být pro děti či dospělé. V tomhle se dílo trochu hledá.

Jasně, je to klasicky trochu náročné až surreální, ale zase docela zřetelné, k něčemu to poukazuje a má to sílu i v tom, že to ukazuje filosofii i toho rozkladu. Opět trochu modernější divadlo, ale rozhodně ne mimo či únavné.

Nutno říci, že jsem přítelem jednoho z herců. Ale to, myslím, i ve vší objektivitě říkám, že právě ona komornost inscenace, kouzlo, kdy se stírá pomalu počátek hry s běžnou hospodskou konverzací, je skvělá. Výkony jsou autentické a promyšlené. Nápad je skvělý. Poezie mě vtahuje každým veršem a hudební doprovod byl nečekaný a skvělý. Kvůli takovýmto inscenacím je radost chodit do divadla.

Jako určitě propracované a silné. Super propojování i audiovizuální stránky. Konec nicméně trochu klišé a kýč. ZAJÍMAVOST: Krobotová a Zborníková jsou jediní, kdo hrají jen jednu roli.

Mně asi někde unikla pointa, jaký je smysl atd. Prostě mě to absolutně minulo a přišlo mi to jako chaotické střípky.

Skvělá inscenace. Oproti Národnímu více konkrétní, ale o to vlastní a osobitější. Herecké výkony skvělé až na pár neprocítěných linek a přílišné zasekávání, které ale chápu. Obecně vzato dobrý zážitek.

Viděl jsem už před nějakou dobou, ale za mě svižné, hezké, vtipné a herecké výkony překvapivě skvělé.

Docela zdlouhavé. Dlouhé samo o sobě. Sice docela zajímavé a silné. Taková ta typická ruská bída a osudovost. Proč ne, ale na zadek si nesedám.

Byl jsem dost zvědavý, jak to bude po nedočtení první knihy. Byly tam náznaky toho, co mě na jedničce iritovalo, ale kdyby se Zábradlí rozhodlo zinscenovat každý díl, nezlobil bych se. Mělo to sílu, lehkost a autenticitu. Zároveň i dobrou scénu a herecké výkony. Prostě super.

Určitě zajímavá hra. Dokázala mě držet až nečekaně silně. Nicméně si nejsem jistý, jestli finální pointa nějak vyplynula nebo měla pro mě nějakou sílu. I když určitě měla mít. (Oukej, v rychlosti jsem se podíval na konec ještě jednou přes ČT): Jasně, dobře sílu to mělo, i když lehce mlhavou, ale chápu pointu. A proč ne... Možná jen škoda, že to dělalo dojem jakési vyhrocenosti a drsné komedie, ale že by ta show byla nějak šokující, to úplně ne.

Za mě příjemná podívaná. Docela vtipná, zároveň s pointou. Zajímavé, že recenze jsou stejné jako na ČSFD, i když atmoška v divadle byla dobrá.

Musím říct, že po dlouhé době jsem byl v divadle a bavil se od začátku do konce. Je mi jasné, že to je zcela jiný druh divadla, ale za mě něco, co mě přimělo se v divadle po dlouhé době nenudit.

ČT ART: Až mě překvapilo, jak mě to nevzalo. Kytici zbožňuji a inscenace mi přišla jaksi táhlá a vleklá, ale já nejsem kritériem.

Dokázal bych si představit jiné hry od DD, na které bych šel, ale nikdy nebyla možnost. Nakonec jsem nelitoval. Stále zjišťuji, že v Čechovovi je něco až nadpozemského a skvělého. Za mě dokonalé hraní, u kterého jsem byl přesvědčení, že herci jsou tací i v reálném životě. Škoda, že záznamy nebudou k dostání.

Já nechci být nijak krutý. Film jsem viděl několikrát s tím, že mi jeho pointy občas zůstávají skryty a knihu jsem nedočetl. Nejsem expert. Ale toto divadlo se zdá jako pouhá vulgarizace, která sice drží pointy, ale v něčem je jen nástřel děje. Vtipy se zdají být na sílu, při nejlepším jsou herci pro jistotu až vysvětlovány. O přestávce jsem bohužel odešel.

Hezky vymyšleno a dáno dohromady. Já podruhé Na Zábradlí a podruhé dopisy. A vždy to funguje. I když tady už jsme o level výš.