Profil uživatele

Ivo Železný

Místo emajlové adresy jen jméno Ivo Železný.
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 17 % (71)
Jan Pařízek: 18 % (53)
Jiří Koula: 18 % (63)
Michal Novák: 18 % (38)
Jiří Landa: 19 % (95)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 22.7.2021)
Tragikomedie. Do přestávky spíš tragi, po přestávce spíš komedie. Oproti Líbánkám na Jadranu, které držely pohromadě, měly divadelní logiku a jasně směřovaly odněkud někam, toto je sled izolovaných scének. Vrcholem je samoúčelný "grandiózní" vstup Romana Štabrňáka na jeviště v první pro děj zcela zbytečné roli: psa. A o něco později v osvědčeném žertovném ženském převleku. To už je čistokrevná zájezdová řachanda. To výborná Anna Šišková nemohla zachránit. Škoda.
(zadáno: 20.7.2021)
Jednoduchá vyprávěnka s jedinou záhadou: Proč? Kouř byl. Proč?
(zadáno: 15.7.2021)
Tak tohle se nepovedlo. Tak šílený propadák jako přede dvěma lety v Divadle Bez zábradlí to nebyl, ale utkvívá otázka: Proč, proboha, inscenovat prvoplánovou frašku bez jediného komediálního herce? Celé představení jsem se nemohl zbavit dojmu, že narežírovaně se pitvořící herci, jindy a jinde vynikající, se museli těmi dvěma hodinami vyloženě protrpět.
3 (23.)
(zadáno: 15.7.2021)
Dobrá, moc dobrá komedie. Ze života. A jak to u dobrých komedií je pravidlem, komedie i na vážnou notečku. Jako bonus záskok autora/režiséra v roli Vaška/Štěpána. Záskok, ale nebylo to znát.
Z fleku by na jevišti mohl pokračovat.
(zadáno: 8.7.2021)
Další ztracený večer. Velmi podřadný text, no, abych vynechal kaši, hloupý. Tuctová "komedie", jakých se po našich scénách potácí hafo. Režisér ho upravil a snažil se ho vylepšit tím, že z něj udělal zájezdovou řachandu. No, dal tomu korunu. Výsledný dojem je, že hraje podřadná šmíra. Michal Dlouhý to víceméně ustál, protože z přehrávání si udělal značku a většinou ke svému i k diváckému prospěchu. Ovšem líto mi bylo Simony Stašové. A hodně. Ta šmíra je na ní. Většina amatérských divadel, která jsem viděl poslední roky, podala mnohem lepší výkony.
(zadáno: 5.7.2021)
Režisérovo těžké nepochopení originálu a divákovo těžké zklamání. Toto je čtvrté představení, kdy jsem na jevišti vědomě zažil Michala Dlouhého. V prvních třech jeho přehrávání zapadlo do charakteru inscenace. Tady je to katastrofa. Ingmar Bergman je krystalicky humoruprostý. Michaela Badinková se role zhostila adekvátně a výborně a tradičně. Michal Dlouhý se dopustil parodie. Celou dobu jsem čekal, že se obrátí k publiku a zařve: Apríl! Nejhorší výsledek režisérova i hercova snažení je, když je postava totálně nevěrohodná.
(zadáno: 5.7.2021)
Příběh tří lúzrů a milující ženy a matky. Po patnácti minutách je z 99 % jasno. O všem. Následuje sto minut drobně varírovaných příběhů, které ilustrují stále znovu a znovu, že to fakt byli lúzři. Dišputát. I dnes se najdou čtenáři Jiráskových tlustospisů. Proti Williamsovi byl ovšem Shakespeare prudce moderní autor.
(zadáno: 30.6.2021)
Radost. Výtečný hutný a lidský text, perfektně interpretovaný. Pro mě včetně sentimentu. Ten nemám rád. A zastával jsem pověru, že ho umějí na úrovni jen američtí herci. Eliška Balzerová je podle tohoto představení naprosto vynikající i americká herečka. Ale vynikající a rovnocenné byly i Iva Pazderková a Marika Šoposká. Radost. Další tutovka na hezkých pár sezón.
(zadáno: 30.6.2021)
Klasická vata jen aby se hrálo. Z 95 minut přerecitovaných pár notoricky známých fakt o Teslovi tak na patnáct dvacet minut, přivážení, odvážení a přesouvání rekvizit tak na půl hodiny, zbytek nesmyslné přecházení herců po jevišti a plkání o předváděných pouťových atrakcích, tedy experimentech.
(zadáno: 26.6.2021)
Sto minut nesmyslné trapnosti nebo trapné nesmyslnosti. Ve všech ohledech. V americké literární kritice existuje pojem idiot plot - debilní zápletka, definovaná tak, že děj se může rozvíjet jen za podmínky, že všechny postavy se od začátku do konce chovají jako debilové. Toto byla perfektní ilustrace.
První neotrlí diváci to vzdávali po hodině. Kouř byl.
(zadáno: 25.6.2021)
One woman show pro Elišku Balzerovou přes dvě hodiny na jevišti. Na nudu nebylo místo, smích častý, úžasná energie. Klobouk. I text byl výborný.
Závěrečný velmi zasloužený potlesk vestoje. Jedno z výjimečných představení až do alchajmra.
(zadáno: 25.6.2021)
"Výpovědi její pedagogické konkurentky, uklízečky, společnice a komorné jsou svědectvím nejen o úspěších a pádech Emy Destinnové, ale především o závisti a malosti, které jako důvěrné známé provázejí i naše životy."
Tradičně dobré dívadlo, standardně výtečně odehrané.
(zadáno: 25.6.2021)
Hodně dobré dívadlo. Ale komedie? Byť černá? Možná komedie mravů v archaickém významu. Mnohokrát zpracované téma: zarytý idealista proti grázlům. Pamatuji švédský film z doby kolem 1970, který skončil realisticky tím, že idealistického učitele jeho grázlíci žáci nakonec utopili.
Ale zpracování tématu je na mnohem vyšší úrovni, herci hráli s viditelnou chutí. Pro protagonisty to vypadalo jako až na další životní role. Velmi nápaditá scéna i režie. Bude se to líbit. Z dobrých důvodů.
(zadáno: 21.6.2021)
Divadelní spolek Jedl v Divadle X10 - Lucie Trmíková na motivy textů Ingmara Bergmana - Soukromé rozhovory. Bergmanovská variace pro tři hlasy a trubku
Konečně další hutný text, který má smysl. Inu Bergman. Něco jsem se jeho filmů natlumočil. A dívadlo, které má kvůli tomu smysl. Zčásti potlesk vestoje, zčásti dobové halekání.
(zadáno: 20.6.2021)
Devadesát minut slovního prejtu. Kouř byl. Holé řiti byly. I opačné strany.
(zadáno: 19.6.2021)
Nezaujalo. V paměti se neuložilo nic.
(zadáno: 19.6.2021)
Silný text. Jevištní provedení... Koupil jsem husu. Chápu proč. Nesedí mi jak. Většinou. Určitě lepší než dva (tři) herci sedící dvě hodiny na židli vedle sebe a odříkávající text. A o to tu šlo. Aby se to nějak hýbalo a udrželo pozornost. Větší kumšt bych v tom nehledal. Ani nenašel.
(zadáno: 19.6.2021)
Fantasy čili pohádky pro dospělé fakt nemusím. Především mladí herci hráli jako o život, ale mně příliš vadí nelogičnosti, se kterými se v pohádkách počítá, ale reálný svět, kam je fantasy zasazena, bourají k totální nedůvěryhodnosti.
Navíc pan režisér nechá negramotně jednu z postav opakovaně vyslovovat běžné švédské jméno H?kan, českou výslovností /hókan/, jako /hakan/. To hází inscenaci do hlubokého sociku bez internetu. Dnes je to otázka vteřin: https://forvo.com/word/h%C3%A5kan/ Prostě šlendrián. A ten fakt nemám rád. Kouř byl. Hódně kouře.
(zadáno: 5.6.2021)
Československý prezident pro dobrotu na žebrotu. Když se obětoval, všichni v čele s Benešem ho velebili, a později všichni v čele s Benešem proti němu šířili nenávist. V rámci možností dobře zpracované, ale možností moc nebylo.
(zadáno: 5.6.2021)
První výjimečné představení této sezóny. Šílená hra o šílenství. Šíleně dobře napsaná, přeložená, režírovaná, zahraná. Ondřej Rychlý a Pavel Kikinčuk špička. Taková dívadla pro připomenutí hodnotím sedmi body z pěti. Menšina tradicionalistů tleskala vestoje. Většina novodobě do potlesku halekala.
(zadáno: 5.6.2021)
Dva herci, každý v pěti rolích. Závratně rychlé střídání kostýmů přímo inženýrsky zorganizované. Tuším, že to bývala cirkusová disciplína mistr převleků. Klobouk dolů před výkony Lucie Štěpánkové a Ladislava Hampla.
Mě osobně velmi rušil silný ruský přízvuk postavy kameramana. Teprve z oslovení Gunnare vyplynulo, že to má být Švéd. Ale třeba to bude vadit jen mně. Nebo si režisér všimne.
Bude to sukces.
(zadáno: 11.10.2020)
Smutek. Amatérsky naivní škobrtavá hra s nesmyslně přidanými zpěvy, kterou svému stařičkému principálu pro radost secvičili zbývající ochotníci. A náhodní kolemjdoucí, kteří se nechali přemluvit.
(zadáno: 8.10.2020)
Komedie. No komedie. Humorné pojednání vážných témat, při kterém se diváci hodně smějí. Hra o přátelství tří mužů středního věku.
Opět kompletní sbírka pé. Od výborného textu, přes samozřejmě výborný překlad Pavla Dominika, režii, herce, prostě všechno.
Potlesk vestoje. A během děkovačky, žel, v dnešní trudné době už tradiční smutnoveselé poděkování Martina Písaříka divákům, že jsme přišli. A naděje, že se budeme v dívadle potkávat zas, i když to možná bude až na letní scéně.
(zadáno: 7.10.2020)
Příjemné překvapení. Absurdní dívadlo okořeněné velkou dávkou humoru. Moc dobrý text. Funguje to. Kouř byl.
(zadáno: 29.9.2020)
Velmi solidní, prostě zatraceně dobrá americká dramatika s vyváženým humorem i sentimentem. Povýšená herectvím především Vandy Hybnerové i Davida Novotného. Kus, který neleze z hlavy ani v noci po návratu z dívadla. A helemese, Covid Necovid, mé letošní jubilejní 50. dívadlo. No, snad aspoň tu stovku, Covid dá-li, letos doplním.
Poděkování Vandy Hybnerové při děkovačce, že jsme přišli. Inu doba je taková.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>