Ba-jo

Heeej rup! Herecky precizní, do detailů vypiplané a místy až nekompromisní divadelní provedení o jedné z velmi kontroverzně vnímaných postav našich dějin. Velmi a vřele doporučuju zejména pro vnímavé diváky, kteří se nebojí boření některých zažitých mýtů. Heeej rup!!

Má první návštěva Slováckého divadla (přeci jen to mám z ÚnL 400km daleko), můj druhý Jesus (první byl ten devadesátkový ve Spirále) a mé několikáté setkání s režií Dodo Gombára (ještě ve Švanďáku)...a páni! Představení předčilo všechna má očekávání i všemožné předsudky: divadlo z regionu? činoherci dělají muzikál? Všechny se mi ale už při prvních tónech rozplynuly a následovaly více jak dvě hodiny čiré radosti a místy i dojetí...a já se během představení modlil, ať ještě není konec! Skvěle odvedená práce, plno emocí, krásného zpěvu a živé hudby, choreografie, funkční scéna, nápady...nutno vidět znovu, těch 400km cesty za to stálo...amen!

Krásné a voňavé "multismyslové" představení, které pohladí zejména oči, uši i čichové buňky. Skvěle do češtiny přebásněné texty ve strhujícím podání Jany Zenáhlíkové mi zůstaly dlouho v paměti. Rád bych si je poslechl znovu, a proto pevně věřím, že budu mít v Kladně ještě mnoho příležitostí si tento komorně-velkolepý zážitek zopakovat.

Autorská inscenace Jiřího Ondry je postavená na historických zápisech ze soudu s Johankou pannou. Pannou trojjedinou, která od začátku vtáhne a nepustí. Povedené vizuálně, herecky i obsahově.

Představení ve mně vyvolalo spíše rozpaky než nadšení. Na jedné straně vkusná a funkčně postavená scéna a ve své roli přesvědčivá a s grácií hrající Jitka Schneiderová. Na straně druhé mnohem méně přesvědčivá (až pubertální) stylizace titulního Daniela Krejčíka a celkově slabá po-přestávková část, které místo gradace docházel až křečovitě dech. Srovnání s filmem se u filmové adaptace na divadelních prknech vyhnout nelze. Film pro mě zůstává nepřekonaný a má první návštěva v Divadle Na Fidlovačce to rozhodně nezvrátila.

Královsky jsem se bavil po celé představení. Škoda, že až na derniéře, protože bych přišel určitě znovu a sledoval co byla improvizace a co původní text.

Není moc co dodávat. Vynikající text, excelentní herecké výkony, nápaditě využité prostory Vily Štvanice, výborné tempo. Podáno bez zbytečného patosu. Paní Olga by myslím měla radost. Bravo!

Muzikál v MDMB? A v provedení činoherců? Ano a povedený! Muzikál jako žánr v Čechách zrovna nevyhledávám, ale toto provedení (i ve srovnání s filmovým zpracováním) mě velmi bavilo! Bravurně a kolektivně herecky zvládnuté, povedená a dobře vymyšlená scénografie, která se proměňovala ve vražedném tempu a režijně srozumitelně a žánrově vše dobře zastřešené. Rozhodně se vyplatí zajít se podívat a poslechnout na vlastní oči i uši!

Nemohl jsem se ubránit srovnání s legendární filmovou předlohou, která mě i přes veškerou inscenační snahu a vkusné provedení přeci jen více zasáhla a dojala...

Přiznávám, že jsem na představení šel (stejně jako většina diváků) nepolíben fakty o maďarském pianistu a skladateli Rezső Seressovi. Obvzlášť, když je už více jak padesát let po smrti. Hra je však vystavena tak, že to není potřeba. Tento životopisně, retrospektivně, dokumentární kabaret byl příjemnou podívanou, která nenásilně a bez křeče klouzala v dobrém tempu a provedla nás lehce a s nadsázkou životem jednoho neobyčejného života v nelehkých dobách první poloviny 20. století. Krásná a neoposlouchaná hudba. Krásné herecko-pěvecké výkony titulního Z. Kaliny a jeho múzy v podání K.Bohatové!

Musím zde s radostí oznámit, že mi bylo potěšením se konečně dočkat vkusného divadelního provedení Spalovače mrtvol. Nikoliv vidět kopii filmové předlohy nebo nabubřelé scénografické podívané, jaké jsem viděl u Bezručů nebo v Národním. V D21 je vše pojato komorně, intenzivně, ale i s douškou nadsázky a humoru. Střídání scén pomocí několika vrstev opon funguje skvěle a ve svěžím tempu. A uhrát v pěti hercích 22 postav je obdivuhodná záležitost! Dodat ještě rozhodně musím poklonu pro titulního Petra Pochopa.

Přiznám se, že jsem měl z celého projektu tak trochu strach. Vyžaduje totiž divákovu aktivní interakci a to já v divadle běžně rád nemám. Zde to ale bylo úplně jiné, nechal jsem se lehce a brzy vtáhnout do příběhu, který spoluutváříte s profiherci a dokonce i s dalšími diváky. Zvolený příběh, téma, jeho provedení i prostředí na mě hluboce a intenzivně zapůsobilo. Kloubouk dolů před skvěle zvládnutou a pečlivě propracovanou organizací a před výkony herců. I vzhledem k tomu, že jsem mohl "prožít" pouze jeden ze tří příběhů, se musím a chci k představení vrátit. Zahrát, zažít, poznat...