Karel Toman

Kniha je rozhodně lepší než tato okleštěná inscenace. Dianiškova režijní metoda, kde se tluče humor s trapným patosem, je už vyčerpaná a ne moc intelektuálně uspokojivá. A rozhodně to Dianiška neumí s herci z Dlouhé.

Starý dobrý Činoherák... Tedy konverzačka s naoko aktuálním tématem a s neatraktivní až směšnou scénou. Dobří herci (Ondřej Rychlý a Marta Dancingerová) a průměrní herci (ostatní), kteří nějak po svém naplňují text, přesně tak, jak to umí z nekonečných televizních seriálů. Proč ale chodit do divadla? Rozhodně doporučuji peníze dát do prasátka a pustit si televizi.

Estráda s pitvořivými herci, prvoplánově agitačním textem, nevkusnou scénografií. Silně to připomíná povinné televizní vysílání školám z dob hluboké totality. Hlavně ať se to nehraje pro školy, tohle je přesně ten typ divadla, které děti nadobro a nezvratně od umění odradí...

Naštěstí dnešní Národní divadlo nejsou jen inscenace Hordubal a Naši furianti. Moderní, plná režie, skvělá a nápaditá scénografie, herci, kteří hrají rádi a ví co. Katarzní divadlo, i když divák ani neví proč.

Aktuální, angažovaný i poetický text. Nejedná se o žádnou bezduchou adaptaci filmu. Díkybohu. Vtipná Míčová, hudebně nadaná Goetzová. Objevem je pro mě Dan Kranich v roli Jacka. Možná ale až moc režijních a hudebních kudrlinek. Zbytečné "zdobné" kostýmy... Ale pořád to byl divadelní zážitek.

Klasika staře, nekreativně, neaktuálně. Národní divadlo, které by mělo smysl tak možná v předminulém století... Herecké výkony slušné, ale bez citu, bez nadšení, bez emocí. Dramaturgická bezradnost. Stačil nudný Hordubal.

Velice dlouhá a nudná inscenace. Nemyslím si, že je to skvělá dramaturgická volba, román je starý třicet let a opravdu není nadčasový, inscenátoři se "tváří", že znají ruskou a ukrajinskou duši, opak je pravdou, vytvářejí trapnost a karikatury. Režisér Dušan D. Pařízek se dokonce pokusil být vtipný, ale nebyl. Herci se plácají a přehrávají v otřesných kostýmech (opět asi humor, tentokrát Polívkové) v rozkouskovaném textu (o kterém si někdo může myslet, že je dramatizací románu).

Dejvické divadlo někdy také šlápne vedle... Zelenkův text je dost banální, ne příliš vtipný, z poněkud staré doby. Ivan Trojan samozřejmě excelentní, ale posun ke dnešku by už DD opravdu slušel.

Divadlo jako terapie? Chudák Rusalka kýčovitá, sebestředná...

Velice špatná dramatizace, dramaturgyně vytvořila z novely slabou detektivku pro starší a pokročilé, řečené se opakuje několikrát, není tam žádné napětí, žádná psychologie. Vše se odehrává v jednom prostředí (opravdu měli takové sokolovny na Podkapartské Rusi?). Neúnosná délka, průměrné herectví.

Co dodat? Inscenace bez vkusu i humoru.

Mikuláškova metoda posté. Některé scénky jsou přesto stálé vtipné, je jich ale poskrovnu, herci přesní. Mám smíšené pocity, Zábradlí už asi nepřekvapí.

Tomáš Petřík solidní, jeho monolog na začátku zábavný, lynchovská scéna fajn. Ale po úvodní čtvrt hodině nic objevného, překvapivého, nosného.

Použití kýče a popiny, které se trochu vymklo kontrole. K výročí si mohli Geissleři nadělit víc.

Rozhodně není třeba chodit na toto představení. Mohli byste umřít nudou.

Lukáš Brutovský si toho vzal na sebe trochu moc. A vytvořil moc dobrý text, nadprůměrnou režii a příšernou hudbu... Herci výborní, sochař na scéně zbytečný. Celkově ale doporučuji.

David Drábek jako dramatik a režisér padá na samotné dno. Tentokrát už ale bude cesta na vrchol téměř nemožná. Hloupý text, podbízivá režie.

herectví 0%
režie 0%
scéna a efekty 70%
úprava Londona a humor -20%

Čirá radost z divadla! Hravá, vtipná, inteligentní inscenace a přesní herci...

Andrea Berecková je opravdu výborná herečka a především díky jejímu výkonu je tato inscenace docela fajn. Ke konci se přece jen už diváci mají tendenci podívat na hodinky a atmosféra se vytrácí. Není to ovšem vinou režie Tomáše Loužného, možná spíš jeho dramatizace, částečně i předlohy, kterou také nedočte každý. Rozhodně tuto inscenaci procítí každý jinak.

Nejedná se o pouhou dramatizaci sarkastického románu o marnosti lidského rodu, připsané postavy Darwina a Vonneguta inscenaci dodávají filozofický rozměr a ukazují, že je to nadčasová próza. Nadchla mě pohybová práce s talířem/satelitem i bohatá hudební stránka. Ke konci toho ale bylo už moc, divák by měl občas vydechnout a zpracovat řečené. Skvělí byli Míčová a Gottwald. Karin Bílíková dobře zpívá!

Velice dobrý koncept inscenace (ať už se to týká formy, hudby nebo scénografického vtipu), ale text je opravdu složitý a časem divák neudrží pozornost.

Zdeněk Adamec za 50 (hlavně kvůli banálnímu, pseudoangažovanému vyznění body strhávám, herci jsou perfektní), Sebeobviňování za 25 (tohle už není ani pseudointelektuální nuda, spíš promrhaný čas herců i diváků).

Nerozumím humoru režisérky, její pokusy o zobrazení drsnosti velkoměsta se také příliš nevydařily, byly zbytečně popisné a plné klišé. Možná by bylo dobré si uvědomit, že ne všichni herci jsou také tanečníky... Příšerná a nesrozumitelná, jako z jiné operetky, byla scéna z hospody s velkými loutkami/maskami. Tohle bylo velké sousto, které se inscenátorům nepodařilo přežvýkat.

Plytké texty, trapný humor a nudná hudba. Kýčovitý muzikál, který nepatří do městem dotovaného divadla.