Karel Toman

Čirá radost z divadla! Hravá, vtipná, inteligentní inscenace a přesní herci...

Divadlo po všech stránkách dokonalé. Perfektní a hluboká souhra. Nic negativního nelze napsat. Děkuji.

Hravá, vtipná, invenční inscenace a sympatičtí herci! Tesla je tady zpracován spíš jako encyklopedické heslo, ale to nevadí, je to předvedené opravdu hodně bohatě a dokonce se tu potkáte i s viditelnou elektřinou...

Skvělé! Na Zábradlí se konečně opět urodila dobrá inscenace, vtipná, hororová, palčivá... S pořádnou atmosférou...

Aktuální, angažovaný i poetický text. Nejedná se o žádnou bezduchou adaptaci filmu. Díkybohu. Vtipná Míčová, hudebně nadaná Goetzová. Objevem je pro mě Dan Kranich v roli Jacka. Možná ale až moc režijních a hudebních kudrlinek. Zbytečné "zdobné" kostýmy... Ale pořád to byl divadelní zážitek.

Naštěstí dnešní Národní divadlo nejsou jen inscenace Hordubal a Naši furianti. Moderní, plná režie, skvělá a nápaditá scénografie, herci, kteří hrají rádi a ví co. Katarzní divadlo, i když divák ani neví proč.

Skvělá hudba!

Výtečná divadelní zkratka, vynalézavá forma. Vtipné i depresivní. Skvělí a neokoukaní herci. Stigmata do Komedie patří.

Velice dobrý koncept inscenace (ať už se to týká formy, hudby nebo scénografického vtipu), ale text je opravdu složitý a časem divák neudrží pozornost.

Lukáš Brutovský si toho vzal na sebe trochu moc. A vytvořil moc dobrý text, nadprůměrnou režii a příšernou hudbu... Herci výborní, sochař na scéně zbytečný. Celkově ale doporučuji.

To, že tuto společensky angažovanou inscenaci v Komedii uvedli, považuji za významný krok. Text byl vybrán dobře, zapojení Pinkbusu byl dobrý nápad, scéna je funkční, hudba dodává atmosféru. Martina Jindrová rozhodně má charisma, umí skvěle hrát. Ale režisérka Alžběta Vrzgula to moc neukočírovala, inscenace není tak radikální, jak by se slušelo, a místy se trochu rozpadá, je bez srozumitelného rytmu.

Velice slušné představení pro děti, pro dospělé trochu méně, přece jen text a hříčky jsou trochu prvoplánové (projdete se z Ameriky do Zámku). Oceňuji ale "kafkovskou" atmosféru. Rozhodně se nejedná a žádný podbízivý a barevný kýč. Herecky a hudebně kvalitní výkony sester Kubátových a Lucie Flemrové.

Koncept Jiřího Havelky mi je velice sympatický, úprava Dory Štědroňové také má smysl. Grotesknost a nemožnost nalézt společnou řeč jsou podstatná vodítka. Jen tato inscenace Racka není bez chyb, nekontaktnost naráží na své limity. Ale herectví je na špičkové úrovni, tak jak je na Zábradlí dobrým zvykem. Není to inscenace roku, ale velmi solidní a originální kus.

Inscenace Jedlu se trochu moc podobají jedna druhé, Trmíková je ale pořád dobrá!

Manýristická inscenace, jakoby se režisér staral víc o vnějškovost.

Andrea Berecková je opravdu výborná herečka a především díky jejímu výkonu je tato inscenace docela fajn. Ke konci se přece jen už diváci mají tendenci podívat na hodinky a atmosféra se vytrácí. Není to ovšem vinou režie Tomáše Loužného, možná spíš jeho dramatizace, částečně i předlohy, kterou také nedočte každý. Rozhodně tuto inscenaci procítí každý jinak.

Určitě je to jedna z povedenějších inscenací v Rokoku. Ale... Je dlouhá a zdlouhavá. Chybí silnější hudba. Je téměř bez tolik nezbytného černého humoru, ve kterém je McDonagh mistr, takže v inscenací vyniká především hrůza a násilí. Retrospektivy jsou zobrazeny (nezáměrně) trapně. Herci jsou dobří, ale každý hraje něco jiného. Nejlepší a nejpřesnější je asi Tomáš Havlínek, naopak Aleš Bílík je se svou psychologickou a prožívací polohou dost mimo žánr.

Otvírání takových témat je záslužné, jen by to potřebovalo větší péči. Textová koláž je málo radikální, některé linie úplně zapadají, působí to neuspořádaně, literárně. Režie Barbary Herz je těkavá, naplněná lepšími a horšími vtípky, ale bez hloubky. Všichni tři herci slušní.

Morávek už moc v kondici není. A inscenace ze Semaforu by měly asi zůstat v Semaforu.

Nepřipadalo mi to moc vtipné, ani dobře zahrané, mnohem lepší byla Dianiškova inscenace na podobné téma - Zvrhlá Margaret v A Studiu Rubín.

Hájek je dobrý, ale inscenace trochu obstarožní.

Jak už tady padlo, taky se mi vybavil Špinarův Hamlet s Patrikem Děrgelem. A tento Dočekalův s Tomášem Havlínkem rozhodně tak bravurní není, protože je pouze naplněn vnějškovými nápady, které nefungují (meloun!), a snaží se být hodně aktuální a mladý. Není... Jen klouže po povrchu, herecky slušný Havlínek i Kaňoková a Konáš, ovšem Uhlířová a Milostný jsou neuvěřitelní, spíš karikatury.