Rozhovor

…ptal se Jiří Landa…

Ve Vršovickém divadle MANA bude mít 5. února premiéru hra Karla Čapka Matka, kde se v hlavní roli představí herečka Jitka Smutná. Slavné drama se tak po letech vrací na pražská jeviště. O novince jsme hovořili přímo s režisérem Peterem Gáborem.

Čím je pro vás Čapkova Matka přitažlivá?
Především skvěle vystavěnými dramatickými situacemi. Postavy nejsou nijak ploché, mají co hrát. Za vyhrocených okolností jsou schopny obětovat vlastní život a mrtví se s námi dělí o svoje poslední chvíle před smrtí… To všechno považuji za silnou inspiraci pro režiséra i herce. Rozehrávání složitých stavů lidské psychiky ve spojení s emocemi je na zkoušení vždycky právě to, co mě baví a vzrušuje. Matka je pro mě modelovou situací, která nám klade otázky, a nutí nás zamyslet se nad hodnotami života.

Právě tato Čapkova hra se již dlouhá léta na českých jevištích neobjevila. Čím si to vysvětlujete?
Neumím si to moc vysvětlit. Možná je to tou silnou ponurostí příběhu, koncentrací lidského utrpení, neštěstí a tolika bolestných emocí…? Ale i to všechno přece může být součástí života…

Jaké téma v ní v současné době podle vás nejvíc rezonuje?
Matku inscenuji jako výsostně rodinné drama. Bez falešného patosu. Za postavami hledám živé lidi s jejich ambicemi, výhrami, ale i neúspěchy. Hru skvěle doplní i konflikt mužského a ženského pohledu na životní hodnoty, mezi něž patří hrdinství, čest, spravedlnost a pravda. Atmosféra úzkosti a strachu před cynickým a postupně se blížícím vojenským ničením je velmi nosná dramatické linie… To všechno jsou hodně živá témata. Záběry zničených a vybombardovaných měst a umírající děti v ruinách, co denně vidíme ve zprávách, jsou bohužel realitou dnešního světa…

Režíroval jste už před tím nějakou Čapkovu hru?
Jde o moje první střetnutí s touto velkou ikonou první republiky a s výjimečnou literární osobností.

Museli jste do textu hodně dramaturgicky zasáhnout?
Text jsme výrazně seškrtali. Pro dnešní komunikaci je typická stručnost. Metaforičnost Čapkova jazyka doplní scénografické gesto a samozřejmě hudba.

Jaká by měla být matka Jitky Smutné?
Především by mělo jít o přesvědčivou a silnou ženu plnou lásky a bolesti.

Vybral jste si text na inscenování sám, nebo jste byl divadlem osloven?
Oslovilo mě Vršovické divadlo MANA. Komorní prostor je pro Matku jako stvořený. Dramaturgie tohoto divadla mi jeho hodně blízká, proto MANĚ přeju hodně spokojených diváků.

Co vás po pracovní stránce čeká v příštích měsících?
V Těšínském divadle nastuduji muzikál Šakalí léta a s mými třeťáky, studenty ostravské Janáčkovy konzervatoře, kde učím, se taktéž vrhneme na další zkoušení.
.