Matka

100% pro Jitku Smutnou.

65 %. MANA 14.11.2025, 105 min vcetne 20 min zbytne pauzy, 1 rada
Capek 1938. Protivalecna klasika ve vrsovickem divadle MANA, ktere ma nadhernou atmosferu 30 let. Matka / J. Smutna nejprve prisla o manzela Richarda / D. Sitek ktery zemrel v boji ve valce, pote zemrel nejstarsi syn Ondrej / I. Korecek jako lekar v Africe, Jiri / J. Blazek pri testovani vojenskeho letadla, dvojcata Kornel / Z. Barinka a Petr / L.D.Stirsky zemreli v obcanske valce na opacnych stranach, tak ze nakonec nazivu zustava pouze nejmladsi syn Tony / V. Zavadil. A matka hovorici s mrtvymi kteri jsou bosi, odmita prijit i o posledniho. A je presvedciva

To ty nechapes

Velmi dobrá inscenace Karla Čapka v režii Petera Gábora; herecký koncert Jitky Smutné doplňující Dušanem Sitkem. Rozhodně zajít.

Velmi působivá hra, která je za mě skutečně stále aktuální. Neumím si v roli matky představit nikoho vhodnějšího než J.Smutná. Divadlo bylo plné - hrála se 50.repríza a většinu obecenstva tvořily děti školou povinné. Tleskaly, pískaly, byly nadšené. Při odchodu z divadla jsem zaslechla komentář jednoho z chlapců, který mě pohladil po duši: "Ty jo, kámo, to byl fakt bengr. Nejlepší, co jsem kdy viděl."

Nadčasová hra a aktuálně stále živá inscenace. Divadlo Mana prostě Čapka správně cítí a na jevišti skvěle zvládá.

Skvělá Jitka Smutná.

Velice silný divadelní zážitek, zejména díky vynikající Jitky Smutné.
Tohle bylo opravdu pravé divadlo.
Náročné téma, ale hra ve spádu a plná skvělých dialogů i monologů.

nádhera

Neuvěřitelný herecký koncert paní Smutné, ze které nelze odtrhnout zrak, a i přestávka v té chvíli ruší. Bohužel na znovu aktuální téma. Hru jsem viděl po premiéře ve 2020 a znovu v dubnu 2022. Rozdíl v atmosféře je jen těžko popsatelný. Kdyby se Matka hrála v ukrajinštině, musela by si paní Smutná otevřít květinářství.

Takové ticho o přestávce jsem ještě nikde nezažil - všichni zpracovávali onen zážitek.
Celé představení stojí na fantastickém, úžasném, naprosto uvěřitelném hereckém výkonu Jitky Smutné - musí pro ní být neuvěřitelně těžké roli matky, která přijde o manžela a syny hrát, ale ona je v tom opravdu fantastická do posledního mimického detailu.
U ostatních jsem měl právě s uvěřitelností problém - zejména u A. Bílíka.

Inscenace kolísá mezi profesionálními a amatérskými výkony - s tím si Peter Gábor bohužel poradit nedokázal. Nejraje se často, takže herci lapají po textu a skáčou si do řeči. Nešťastné je také neustálé a zcela bezúčelné přenášení prádla či rozehrané šachové partie z místa na místo.
Nicméně díky Jitce Smutné ožívá Čapkův text z roku 1938 důstojně a naléhavě.

Pane bože! Pamatuji si jako včera, když jsem na Silvestra 2019 poprvé slyšela pana Sitka hovořit o Matce. Hned jsem věděla, že tuhle hru musím vidět. Pak přišel covid v plné síle, trvalo to, ale nelituji. Paní J. Smutná je v roli matky skvělá, pan Sitek zůstává svým archetypem Wericha v mém srdéčku a "děti" budiž. Určitě mohu doporučit.

Velmi povedená adaptace Čapkovy klasiky. Matka Jitky Smutné je civilní, lidská a  velmi uvěřitelná. Do role dává maximum ze svého hereckého umu. Během hry je cítit soulad mezi všemi postavami - postupně se zouvající synové jsou v dialozích s matkou, mrtvým otcem i sami mezi sebou dobře sehraní. Kvalitně zpracovaná hra, která nemůže urazit žádného diváka. Určitě doporučuji.

Maminky věší košile a mrtví chodí naboso
Jsem zapřísáhlým bojovníkem proti patosu na divadle. Vadí mi přebujelost a velká gesta. Takže Matka, hra plničká patosu až po okraj a přímo vycpaná gesty, byla s trochou obav. Ale naštěstí...vážně dobrý!
Nejenže je zvládnutá režijně, ale šťastně spojila i herce. Jitka Smutná jako maminka bojuje všemi zbraněmi (i nečestnými), Dušan Sitek jako netypický voják-tatínek Richard opatruje své mrtvé syny a benjamínek "křehký a neduživý" Tony Aleš Bílík se mamince vážně povedl.
A nakonec, maminky dělají to, co je nejlepší, i bez patosu. Jsou to prostě mámy...

Vynikající. Některé drobné chyby, které jsou zde zmiňovány jsme mohli zaznamenat. Žádná z nich ale nevzala dojem absolutního nadšení ze zpracování tohoto díla. Moc díky za ně.

Vynikající. Některé drobné chyby, které jsou zde zmiňovány jsme mohli zaznamenat. Žádná z nich ale nevzala dojem absolutního nadšení ze zpracování tohoto díla. Moc díky za ně.

100% pro Jitku Smutnou.

65 %. MANA 14.11.2025, 105 min vcetne 20 min zbytne pauzy, 1 rada
Capek 1938. Protivalecna klasika ve vrsovickem divadle MANA, ktere ma nadhernou atmosferu 30 let. Matka / J. Smutna nejprve prisla o manzela Richarda / D. Sitek ktery zemrel v boji ve valce, pote zemrel nejstarsi syn Ondrej / I. Korecek jako lekar v Africe, Jiri / J. Blazek pri testovani vojenskeho letadla, dvojcata Kornel / Z. Barinka a Petr / L.D.Stirsky zemreli v obcanske valce na opacnych stranach, tak ze nakonec nazivu zustava pouze nejmladsi syn Tony / V. Zavadil. A matka hovorici s mrtvymi kteri jsou bosi, odmita prijit i o posledniho. A je presvedciva

To ty nechapes

Velmi dobrá inscenace Karla Čapka v režii Petera Gábora; herecký koncert Jitky Smutné doplňující Dušanem Sitkem. Rozhodně zajít.

Velmi působivá hra, která je za mě skutečně stále aktuální. Neumím si v roli matky představit nikoho vhodnějšího než J.Smutná. Divadlo bylo plné - hrála se 50.repríza a většinu obecenstva tvořily děti školou povinné. Tleskaly, pískaly, byly nadšené. Při odchodu z divadla jsem zaslechla komentář jednoho z chlapců, který mě pohladil po duši: "Ty jo, kámo, to byl fakt bengr. Nejlepší, co jsem kdy viděl."

Nadčasová hra a aktuálně stále živá inscenace. Divadlo Mana prostě Čapka správně cítí a na jevišti skvěle zvládá.

Skvělá Jitka Smutná.

Velice silný divadelní zážitek, zejména díky vynikající Jitky Smutné.
Tohle bylo opravdu pravé divadlo.
Náročné téma, ale hra ve spádu a plná skvělých dialogů i monologů.

nádhera

Neuvěřitelný herecký koncert paní Smutné, ze které nelze odtrhnout zrak, a i přestávka v té chvíli ruší. Bohužel na znovu aktuální téma. Hru jsem viděl po premiéře ve 2020 a znovu v dubnu 2022. Rozdíl v atmosféře je jen těžko popsatelný. Kdyby se Matka hrála v ukrajinštině, musela by si paní Smutná otevřít květinářství.

Takové ticho o přestávce jsem ještě nikde nezažil - všichni zpracovávali onen zážitek.
Celé představení stojí na fantastickém, úžasném, naprosto uvěřitelném hereckém výkonu Jitky Smutné - musí pro ní být neuvěřitelně těžké roli matky, která přijde o manžela a syny hrát, ale ona je v tom opravdu fantastická do posledního mimického detailu.
U ostatních jsem měl právě s uvěřitelností problém - zejména u A. Bílíka.

Inscenace kolísá mezi profesionálními a amatérskými výkony - s tím si Peter Gábor bohužel poradit nedokázal. Nejraje se často, takže herci lapají po textu a skáčou si do řeči. Nešťastné je také neustálé a zcela bezúčelné přenášení prádla či rozehrané šachové partie z místa na místo.
Nicméně díky Jitce Smutné ožívá Čapkův text z roku 1938 důstojně a naléhavě.

Pane bože! Pamatuji si jako včera, když jsem na Silvestra 2019 poprvé slyšela pana Sitka hovořit o Matce. Hned jsem věděla, že tuhle hru musím vidět. Pak přišel covid v plné síle, trvalo to, ale nelituji. Paní J. Smutná je v roli matky skvělá, pan Sitek zůstává svým archetypem Wericha v mém srdéčku a "děti" budiž. Určitě mohu doporučit.

Velmi povedená adaptace Čapkovy klasiky. Matka Jitky Smutné je civilní, lidská a  velmi uvěřitelná. Do role dává maximum ze svého hereckého umu. Během hry je cítit soulad mezi všemi postavami - postupně se zouvající synové jsou v dialozích s matkou, mrtvým otcem i sami mezi sebou dobře sehraní. Kvalitně zpracovaná hra, která nemůže urazit žádného diváka. Určitě doporučuji.

Maminky věší košile a mrtví chodí naboso
Jsem zapřísáhlým bojovníkem proti patosu na divadle. Vadí mi přebujelost a velká gesta. Takže Matka, hra plničká patosu až po okraj a přímo vycpaná gesty, byla s trochou obav. Ale naštěstí...vážně dobrý!
Nejenže je zvládnutá režijně, ale šťastně spojila i herce. Jitka Smutná jako maminka bojuje všemi zbraněmi (i nečestnými), Dušan Sitek jako netypický voják-tatínek Richard opatruje své mrtvé syny a benjamínek "křehký a neduživý" Tony Aleš Bílík se mamince vážně povedl.
A nakonec, maminky dělají to, co je nejlepší, i bez patosu. Jsou to prostě mámy...

Velice silný divadelní zážitek, zejména díky vynikající Jitky Smutné.
Tohle bylo opravdu pravé divadlo.
Náročné téma, ale hra ve spádu a plná skvělých dialogů i monologů.

Inscenace kolísá mezi profesionálními a amatérskými výkony - s tím si Peter Gábor bohužel poradit nedokázal. Nejraje se často, takže herci lapají po textu a skáčou si do řeči. Nešťastné je také neustálé a zcela bezúčelné přenášení prádla či rozehrané šachové partie z místa na místo.
Nicméně díky Jitce Smutné ožívá Čapkův text z roku 1938 důstojně a naléhavě.

Maminky věší košile a mrtví chodí naboso
Jsem zapřísáhlým bojovníkem proti patosu na divadle. Vadí mi přebujelost a velká gesta. Takže Matka, hra plničká patosu až po okraj a přímo vycpaná gesty, byla s trochou obav. Ale naštěstí...vážně dobrý!
Nejenže je zvládnutá režijně, ale šťastně spojila i herce. Jitka Smutná jako maminka bojuje všemi zbraněmi (i nečestnými), Dušan Sitek jako netypický voják-tatínek Richard opatruje své mrtvé syny a benjamínek "křehký a neduživý" Tony Aleš Bílík se mamince vážně povedl.
A nakonec, maminky dělají to, co je nejlepší, i bez patosu. Jsou to prostě mámy...

Takové ticho o přestávce jsem ještě nikde nezažil - všichni zpracovávali onen zážitek.
Celé představení stojí na fantastickém, úžasném, naprosto uvěřitelném hereckém výkonu Jitky Smutné - musí pro ní být neuvěřitelně těžké roli matky, která přijde o manžela a syny hrát, ale ona je v tom opravdu fantastická do posledního mimického detailu.
U ostatních jsem měl právě s uvěřitelností problém - zejména u A. Bílíka.

nádhera

65 %. MANA 14.11.2025, 105 min vcetne 20 min zbytne pauzy, 1 rada
Capek 1938. Protivalecna klasika ve vrsovickem divadle MANA, ktere ma nadhernou atmosferu 30 let. Matka / J. Smutna nejprve prisla o manzela Richarda / D. Sitek ktery zemrel v boji ve valce, pote zemrel nejstarsi syn Ondrej / I. Korecek jako lekar v Africe, Jiri / J. Blazek pri testovani vojenskeho letadla, dvojcata Kornel / Z. Barinka a Petr / L.D.Stirsky zemreli v obcanske valce na opacnych stranach, tak ze nakonec nazivu zustava pouze nejmladsi syn Tony / V. Zavadil. A matka hovorici s mrtvymi kteri jsou bosi, odmita prijit i o posledniho. A je presvedciva

To ty nechapes

Pane bože! Pamatuji si jako včera, když jsem na Silvestra 2019 poprvé slyšela pana Sitka hovořit o Matce. Hned jsem věděla, že tuhle hru musím vidět. Pak přišel covid v plné síle, trvalo to, ale nelituji. Paní J. Smutná je v roli matky skvělá, pan Sitek zůstává svým archetypem Wericha v mém srdéčku a "děti" budiž. Určitě mohu doporučit.

Velmi povedená adaptace Čapkovy klasiky. Matka Jitky Smutné je civilní, lidská a  velmi uvěřitelná. Do role dává maximum ze svého hereckého umu. Během hry je cítit soulad mezi všemi postavami - postupně se zouvající synové jsou v dialozích s matkou, mrtvým otcem i sami mezi sebou dobře sehraní. Kvalitně zpracovaná hra, která nemůže urazit žádného diváka. Určitě doporučuji.

Nadčasová hra a aktuálně stále živá inscenace. Divadlo Mana prostě Čapka správně cítí a na jevišti skvěle zvládá.

Velmi dobrá inscenace Karla Čapka v režii Petera Gábora; herecký koncert Jitky Smutné doplňující Dušanem Sitkem. Rozhodně zajít.

100% pro Jitku Smutnou.

Velmi působivá hra, která je za mě skutečně stále aktuální. Neumím si v roli matky představit nikoho vhodnějšího než J.Smutná. Divadlo bylo plné - hrála se 50.repríza a většinu obecenstva tvořily děti školou povinné. Tleskaly, pískaly, byly nadšené. Při odchodu z divadla jsem zaslechla komentář jednoho z chlapců, který mě pohladil po duši: "Ty jo, kámo, to byl fakt bengr. Nejlepší, co jsem kdy viděl."

Skvělá Jitka Smutná.

Neuvěřitelný herecký koncert paní Smutné, ze které nelze odtrhnout zrak, a i přestávka v té chvíli ruší. Bohužel na znovu aktuální téma. Hru jsem viděl po premiéře ve 2020 a znovu v dubnu 2022. Rozdíl v atmosféře je jen těžko popsatelný. Kdyby se Matka hrála v ukrajinštině, musela by si paní Smutná otevřít květinářství.

Vynikající. Některé drobné chyby, které jsou zde zmiňovány jsme mohli zaznamenat. Žádná z nich ale nevzala dojem absolutního nadšení ze zpracování tohoto díla. Moc díky za ně.