Rozhovor

Ondřej Volejník: Komedie potřebuje maximální koncentraci
vydáno: 28.1.2019
...ptal se Jiří Landa...

Diváci se mohli s hercem Ondřejem Volejníkem léta setkávat v Jihočeském divadle České Budějovice, posléze byl členem Divadla pod Palmovkou. Nyní je na volné noze a po patnácti letech se pohostinsky vrátil do Městského divadla Kladno, kde bude mít na začátku února premiéru v inscenaci komedie Hra, která se zvrtla.

Jaký vítr vás zavál do Městského divadla Kladno?
Nabídku na práci v Městském divadle v Kladně jsem dostal na začátku této sezony. Moc mě to potěšilo, a to z několika důvodů. Prvním bylo to, že jsem ve Středočeském divadle před patnácti lety hostoval a na to období moc rád vzpomínám. Krom jiného jsme tu v rámci Hereckého studia tehdy uváděli Ohlédni se v hněvu Johna Osborna. A konečně, dalším důvodem byla hra samotná, dostala mě na první přečtení.

Čím vás Hra, která se zvrtla, nejvíce zaujala?
Je to neskutečně zábavný text, dokonalá studie katastrofického vývoje jedné divadelní premiéry. Tohle téma je samozřejmě nesmírně blízké nám divadelníkům, protože všechny problémy, kterým amatérský soubor ve hře čelí, velmi dobře známe, ovšem naštěstí ne v takové koncentraci. (usmívá se)

V jaké roli vás diváci uvidí?
Karel je režisér inscenace "Vražda na Havershamském panství" a novopečený principál souboru. Je to jeho první režie a v inscenaci navíc vystupuje i v roli inspektora Cartera.

Co vás na postavě Karla nejvíc baví?
Jako režisér nese za průběh představení zvláštní zodpovědnost. Všechny ty zádrhele a katastrofy, ke kterým dochází, ovšem musí sledovat přímo na scéně v kostýmu jedné z postav, a trpí jako zvíře. Zpočátku se vše snaží korigovat nenápadně, velmi záhy mu však začnou selhávat nervy.

foto: Tomáš Glasberger
foto: Tomáš Glasberger


Jaký máte k profesi režiséra vztah?
Asi jako každý herec. Tím nejdůležitějším faktorem je v tomhle vztahu důvěra. Může to znít jako klišé, ale já jsem si jako herec vždycky vědom toho, že nejsem schopen vidět kus, na kterém pracujeme, v celé šíři. Co vnímám jako důležité pro svou postavu, nemusí být důležité pro celou hru a naopak. Já tuhle profesi obdivuju a myslím, že bych si asi nikdy sám režírovat netroufl.

Jaké scény jsou pro vás během tohoto zkoušení nejnáročnější?
Popravdě asi všechny. Jsou místa, která jsou náročnější fyzicky, ale vzhledem k tomu, že hrajeme nejen postavy samotné detektivky, ale zároveň i jejich interprety, mozek jede na plné obrátky. Mám také spoustu rekvizit, které musí být vždycky ve správnou chvíli na přesně určeném místě. Chce to mimořádnou koncentraci.

Hra je kombinací frašky a detektivky. Máte tyhle žánry rád jako divák?
Moc. Pokud jsou chytře napsané, tak je miluju jako divák i jako herec.

Znáte i jiné komedie napsané na toto téma Bez roucha nebo Divadelní komedie? V čem je tento text jiný?
Znám dobře Bez roucha. Tahle hra je samozřejmě v mnohém podobná. V naší Hře sice nenahlížíme přímo do zákulisí jako v Bez roucha, o to víc se toho myslím odehrává přímo na jevišti, a to včetně projevů vzájemných vztahů členů souboru.

Novinku zkoušíte jako host. Budete s Městským divadlem Kladno spolupracovat dlouhodoběji?
To se uvidí. Já se tu cítím moc dobře. Pokud se mnou budou spokojení a měli by zájem o nějakou další spolupráci, budu rád.

Několik let jste po příchodu z Jihočeského divadla strávil v angažmá v Divadle pod Palmovkou. Proč jste se ho rozhodl opustit?
Já jsem z Jihočeského divadla původně odcházel do Prahy na volnou nohu. V Praze jsem se narodil a většinu života i žil. Chtěl jsem se po těch letech zase vrátit domů. Pár týdnů před mým plánovaným odchodem jsem dostal od Michala Langa nabídku na angažmá v Libni, tak jsem toho využil. S Michalem jsme se v té době už poměrně dlouho znali, hrál jsem v několika jeho inscenacích. Pod Palmovkou jsem si zahrál pár hezkých rolí. Poslední dobou jsem ale začal mít pocit, že o mou práci už jaksi není takový zájem. Myslím, že herec potřebuje v první řadě pracovat na nových úkolech, aby neustrnul. Nejde o to, jestli je role velká, ale kolik se toho na ní můžete naučit. Mně zkrátka tyhle výzvy na Palmovce už nějakou dobu chyběly. Tohle se ale u divadla prostě stává, a pak je potřeba jít dál. Já se jen vrátil ke svému původnímu plánu a šel jsem na volnou nohu.

Budete tam nějaké inscenace dohrávat?
Dohrávat budu jen Fuk, mé role v ostatních kusech převzali jiní herci.

Co vás v této sezóně ještě čeká a na co byste diváky rád pozval?
Hned po kladenské premiéře začínám zkoušet ve spolupráci s Agenturou Familie a 3D Company hru Fantastická žena v režii Martina Vokouna. Rád bych všechny pozval také na Dokonalou svatbu, tuto komedii uvádí Indigo Company v Praze právě na scéně Divadla pod Palmovkou.
.