Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Benátský kupec - Městské divadlo Brno
Jiří Landa, 14.4.2014

S. Moša na Hudební scéně vytvořil velkolepou podívanou a to nejen co se týče scénického řešení - hraje se na obrovské kovové konstrukci, jejíž základy stojí „na vodě“. Na vodě tak vlastně stojí nejen samotné Benátky, ale i vztahy mezi některými postavami... Na tomto živlu ovšem závisí především život benátského kupce Antonia, kolem jehož nešťastně „prohrané“ libry masa se dění točí. Inscenaci je možno nazvat v tom nejlepším smyslu slova jako moderní, režisér ji jemně aktualizuje, přičemž příběh vypráví vcelku pietně. Za pomoci výpravných kostýmů, jiskřivého překladu J. Joska (osobně je mi v tomto konkrétním případě bližší než M. Hilského) výtečné hudby Z. Merty, a zejména pak díky vyrovnaným hereckým výkonům, vznikla inscenace, která i přes svoji délku ani chvíli nenudí a nemá zbytečné prostoje.

B. Polívka se s postavou Šajloka setkal již podruhé (poprvé se s ním utkal v rámci LSS právě v Hilského překladu) a nutno podotknout, že se jednalo o více než zdařilý návrat. Jestliže v někdejší Polákově inscenaci byl jen podivně nenápadnou figurkou, v režii S. Moši tragičnost této postavy právě díky B. Polívkovi nabývá obrovských rozměrů. Herec v divákovi dokáže probudit celé spektrum pocitů od opovržení, přes jisté pochopení až k lítosti. Když pak v závěru dochází k Šajlokově ponížení, kdy musí přijmout křesťanství a odkázat majetek dceři, jedná se o velice silný moment, poněvadž režie navíc nechává herce oblečeného ponořit do ledové vody, čímž je ono ponížení mnohonásobně zvýrazněno. O tom, že režie k výkladu přistoupila s patřičnou invencí, svědčí například i scéna s námluvami Porcie. Tato „trojscéna“ většinou patří k nejnudnějším částem hry potažmo inscenace, v tomto případě bych však výstupy nápadníků zařadil k několika vrcholům novinky.

Menší výhrady mám k pojetí postav Aragonského prince, i když se jeho zženštilost podařilo udržet v mezích snesitelnosti, a komické dvojice Lancelota Gobbo a Starého Gobba v podání herců M. Isteníka a J. Mazáka (nutno však přiznat, že právě jejich výstupy patřily k divácky nejvděčnějším). Závěrem bych rád zmínil výbornou S. Janotovou v roli Porcie.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.