Redakce

Jiří Landa

redakční zkratka: jl

souhrnná stránka redakceVolby

Blogy

Pietní (nemyšleno pejorativně) nastudování, které kladlo důraz zejména na hereckou stránku inscenace a na co nejvěrohodnější vykreslení situací, které jednotlivé hrdiny dovedou k osudovým poznáním a činům. Dramaturgická úprava s výrazným krácením textu sledovala příběh Maryši nekompromisně, bez zbytečných odboček. Nejzajímavějším vývojem si v inscenaci M. Schejbala prošel Lízal v podání T. Töpfera, který tuto figuru ...
21.11.2018
Hra H. Galron je dobrá. Toť prostý fakt. Podobně dobrá je ovšem i režie P. Mikesky, která dokázala vybudovat nejen atmosféru nám téměř neznámého prostředí a kultury, ale i pracovat se všemi herečkami, jež se režii i divákům odvděčily vytvořením několika nezapomenutelných charakterů. Nejvíce obstála I. Nováčková v roli emocemi zmítané týrané Chedvy (výtečně pracovala hlavně s nonverbálními projevy), S. Milková coby za...
19.10.2015
75% Velkou roli v inscenaci sehrála sice úsporná, nicméně všeříkající scénografie K. Holkové, která děj situovala do fotoateliéru. Rozvěšené fotografie tak byly symbolickými nositeli dávných vzpomínek, ať už hezkých, nebo těch méně šťastných. Jenže někdy mohou také lhát, poněvadž ne každý člověk se před objektivem fotoaparátu dokáže tvářit přirozeně. A přesně takový pohled na postavy v dramatu H. Ibsena vystihl preci...
29.7.2015
75% Dle mého názoru vůbec jedna z nejlepších her, která za poslední roky na česko-slovenském území vznikla. Bez sebemenších náznaků jakéhokoli názorového hodnocení totiž formou televizní talkshow pohlíží na činy jedné z nejrozporuplnějších postav světové kinematografie Leni R., což dává navíc do souvislosti s prací moderátora ovlivňujícího prostřednictvím vysoce sledovaného pořadu široké masy lidí. Režisér V. Polesný...
12.5.2015
Na Krobotově inscenoaci Audience oceňuji intenzivní gradaci napětí mezi oběma postavami. Zvlášť A. Texel dokázal v roli Vaňka precizně propracovanou mimikou odvést skvělou práci. Vaňkova závěrečná touha být z dohledu sládka co nejdál (umocňovaná zcela odlišnými životními i osobnostními postoji obou mužů), měla patřičnou sílu. J. Kolařík sládka sice vybavil adekvátní opileckou šablonou (nemyšleno pejorativně), na jako...
7.5.2015
Příjemná muzikálová komedie mající dar diváka nabít pozitivní energií. Málokdy se stane, aby v jukebox muzikálu do (pro tyto účely napsaného) příběhu zapadly léty prověřené hity daného interpreta takhle přirozeně. Jednoduchý příběh, jehož autorem je režisér inscenace R. Balaš, má spoustu vtipně vygradovaných, ale i dojemných scén, na než se i při opakovaném zhlédnutí prostě těšíte. Prostým a umírněným civilním projev...
7.5.2015
45% Chybné obsazení B. Šimonové, která se pro roli spisovatelky Margot typově vůbec nehodí. Přestože se ji snažila podat co nejvěrohodněji, výsledek působil značně rozpačitě, což přičítám na vrub zejména dramaturgii a režii. Ačkoli nejsem přesvědčen o kvalitách zbytečně upovídaného textu, myslím, že by se z něj dala udělat celkem zábavná komedie, což se však v nastudování J. Kališové nestalo. Pro vyznění situací by b...
28.4.2015
Strhující podívaná. Jedna z nejzásadnějších režií M. Františáka, která se spolehla na nejjistější základní stavební kámen v podobě nadstandardního herectví souboru, jemuž v tomto případě vévodila dvojice L. Melník (jeho postupná přeměna osobnosti byla ztvárněna nadmíru sugestivně) a S. Krupanská coby Stěpka mísící v sobě dvě polohy – romantickou dívku toužící po pevném a láskyplném partnerském vztahu a silné osobnost...
24.1.2015
Hlavní devízou plzeňských Koček je fakt, že mají duši. Jejich osudy dokáží zasáhnout, poněvadž každý z herců své mňaudámě dokázal poskytnout to nejlepší ze svého umu. Ať už se jednalo o M. Grisu v krásně postavené figuře starého divadelního kocoura Múz, J. Čiernika coby Starobyla Vznešeného, J. Hruškociho jako Rambajz-tága, nebo S. Topinkovou Fořtovou, jež se v úloze Grizabelly velmi solidně postavila nelehkému úkolu...
7.1.2015
Pohádku o Sněhové královně jsem jako malý kluk nikdy neměl rád, působila na mě velmi depresivně. Chtě nechtě ve mně tento pocit zůstal až do dospělosti. I proto jsem byl rád, že se tvůrci pokusili tento depresivní příběh "proslunit" a s původním textem naložili řekněme "volně". Velkou zásluhu na výsledku s převažujícími kladnými pocity má zejména L. Olšovský, jemuž se na jevišti podařilo (za velkého přispění světelné...
10.10.2014
Modelový typ hry ukazující na konkrétním dospívajícím jedinci, jak lidé dokáží i jakékoli „vznešenější“ myšlenky přizpůsobit k obrazu svému. Režie M. Tyce se soustředila zejména na co nejvěrohodnější zpracování tragikomických situací, do nichž se hlavní hrdina Benjamin dostává díky svému dogmatickému výkladu slova Božího. Inscenace se nesnaží rozkrývat příčiny proč a do jaké míry je chlapcovo chování poznamenáno fana...
25.9.2014
Hra naprosto přesně vystihující stav současné děsivé situace na trhu práce často nutící lidi rezignovat na svoji hrdost a vzít za vděk i velmi podprůměrnými projekty. A nemusí se zrovna jednat jen o herectví, podobné situace, do nichž se dostávají hrdinové Říše zvířat, se totiž dotýkají víceméně všech profesí. Finanční situace a nedostatek příležitostí totiž také v mnoha případech nutí zaměstnance ohnout hřbet i před...
24.9.2014
Pokus režisérky K. Schmitt, která je i autorkou adaptace Mannovy novely, propojit literární dílo a operu R. Wagnera Valkýra, byť je tento opus s tématem incestního vztahu dvojčat Siegmunda a Sieglindy hlavním východiskem románu německého autora, nevyšel. Obě díla tak na jevišti stojí samy za sebe, k jejich vzájemnému protnutí totiž nakonec nedojde. Na inscenaci je nejzajímavější scéna (dlouhý stůl potažený kožešinou,...
23.9.2014
Zhlédnutou reprízu muzikálu Evita (21.9.) poznamenaly problémy s nazvučením už i tak, aspoň co se zvuku týče, značně problematického divadelního sálu J. Myrona. V mnoha scénách bylo patrné, že se účinkující asi vzájemně zcela neslyší, takže jejich zpěv v duetech či ve sborech nebyl zcela kompaktní. V druhé části navíc chvílemi vypadávaly i mikroporty. Moderní inscenaci P. Gazdíka by neškodila větší „akčnost“, zvlášť ...
23.9.2014
Divadelní adaptace filmu Unaveni sluncem se v Plzni poměrně vydařila. První část N. Deáková zpracovala v ryze čechovovském duchu, přičemž k zásadnějšímu momentu, od něhož se postupně začne stupňovat napětí, dojde až těsně před pauzou. Část druhou režisérka s přehledem vygradovala, výborně uchopila především nelítostný duel mezi Kotovem (P. Nečas) a Míťou (P. Konáš). Herci vytvořili výrazné postavy, jež v sobě nesou c...
19.9.2014
Inscenaci neprospělo, že se režie snažila některé pasáže hry parodovat a shazovat, jiné byly naopak hrány na vážno jako klasická detektivka, některé zase působily ironicky. S podobným uchopením hry Agathy Christie Deset malých černoušků se Marián Amsler představil již před lety v HaDivadle, tehdy však ještě výsledek nepůsobil tolik rozpačitě, což bylo ovšem dáno zejména samotným titulem, jenž podobný postup přece jen...
18.9.2014
Bulgakova komedie Zojčin byt patří (aspoň v Čechách) mezi zřídka uváděné hry (v archivu Divadelního ústavu je zmínka pouze o šesti inscenacích). Naposledy se hrála v libereckém Divadle F. X. Šaldy, kde měla premiéru v roce 2002, jejíž zdařilou inscenaci Věry Herajtové jsem měl možnost zhlédnout. Samotný text je dle mého názoru cenný, vyjma zajímavých hereckých příležitostí, hned z několika důvodů. Především nám přibl...
18.9.2014
Poměrně vydařená adaptace postihující víceméně všechny zásadní momenty Ecova románu. Režisér P. Kracik se soustředil na vytvoření tajemné atmosféry středověkého kláštera, kterou se mu podařilo zpracovat opravdu sugestivně. Po celou dobu představení tím dokázal udržet určitý stupeň všudypřítomného napětí, k čemuž hodně napomáhala i výpravná scéna z dílny J. Milfajta. Co se týče hereckých výkonů, v uvedené repríze půso...
18.9.2014
Herci a v tomto případě především režisérovi J. Š. Hájkovi se podařilo v české premiéře nastudovat inscenaci hitu současné divadelní scény, jež je zdatným konkurentem Špinarovy oceňované verze, v níž na scéně Divadla P. Bezruče září zejména T. Vilišová. Jestliže v Ostravě T. Vilišová mírně zastiňuje svého kolegu O. Bretta, v Brně je tahounem inscenace právě představitel Toma, kterého v mém případě alternoval již zmín...
27.8.2014
Spíš 55%. Přestože se i tato inscenace Cirku La Putyka vyznačovala vysokým profesionálním nasazením všech performerů (skvěle byly zpracovány zejména akrobatické kousky), ale vlastně i skoro všech tvůrců (výborná hudba, kostýmy, light design), v mnohých aspektech jen shrnovala vše, co již bylo nejen v produkci La Putyky někdy k vidění. Scénografie například připomínala některé Cpinovy práce, choreografie se zase často...
26.8.2014
Hra vybízející k mnohavrstevnatému čtení zůstala v Zetelově inscenaci především realistickým příběhem o muži, který za pomoci „Boha“ přežije teroristický útok. Je určitě možné hru uchopit i takto obligátně (nemyšleno pejorativně), skýtá totiž velkou příležitost pro herce v hlavní roli, nicméně škoda absence nadstavby, jež by z klasického příběhu učinila podívanou s jistým přesahem. Před časem se to podařilo M. Glaser...
12.8.2014
Nevyvážená dramatizace, která je rozčleněna do několika dialogů, jeden monolog a jeden trialog. Především první část během sedmdesáti minut nepřináší významnější posun v dění, neustále se probírá jedno a to samé, až některé pasáže vysloveně nudí. V části po pauze dochází k evidelntnímu zlepšení, což je dáno nejen lehčím vedením tužky autora adaptace, ale i větší dramatičností situací a zejména pak přiléhavým uchopení...
28.7.2014
Inscenaci vnímám ve dvou základních liniích. První vypráví o lidech, pro něž je adrenalinová zábava smyslem života, nebezpečí vyhledávají – i proto se sdružují v terapeutické skupině, která by jim s jejich „problémem“ měla poradit (dění je protkáno akrobatickými výkony z jejich umění, z nichž nejvíce zaujmou skoky na trampolínách, házení šipek na živý terč či točení se v kruzích). Druhou linii spatřuji v angažování v...
28.7.2014
Dva provázané monology dvou zralých žen - matky a dcery, jež se v dospělosti nikdy nemohly setkat (Milena zemřela v koncentračním táboře, když dceři Honze bylo jedenáct let). Autorky jejich fiktivní dialog umístily do kuchyně, která je snad v každé domácnosti styčným bodem setkávání všech rodinných příslušníků a kde se probírají problémy všeho druhu. Režie navíc tímto scénickým postupem a celkovou koncepcí vychází z ...
18.7.2014
Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že byla studentům nadcházejícího absolventského ročníku vybrána těžká látka, po zhlédnutí inscenace lze s klidem říci, že jejich síly byly odhadnuty správně. Nejprve však musím vyzdvihnout precizní režii, která se spolu s velmi dobrým hudebním doprovodem postarala o solidní základ, na němž mohli studenti stavět a zároveň se o něj i opřít. L. Olšovskému se podařilo přesně vysti...
10.7.2014
Další Morávkova opulentní podívaná - režisér paralelně rozehrává několik dění na různých místech jeviště i hlediště, prostě kde jen je to aspoň trochu možné, přičemž na divákovo vnímání „útočí“ všemi možnými způsoby. V notoricky známém duelu Salieri-Mozart poměřili své síly otec a syn Donutilové. A výsledek? Čestná remíza. V obou případech se jednalo o vyloženě milé překvapení. Martin Donutil se zhostil nelehkého úko...
10.7.2014
Možná se mělo jednat o sondu do života současných mladých lidí žijících v Berlíně, inscenace na mě však působila pouze jako romantická lovestory o dvou lidech, kteří se na začátku příběhu setkávají, prožijí milostný románek, poté se odloučí, aby se v závěru opět potkali a pohlédli na to, kam je osud zavál a jak si s jejich osudy pohrál. Délka inscenace neodpovídá síle sdělení, text nepřináší nic moc objevného. Největ...
9.7.2014
Komedie z divadelního prostředí jsou vděčnou studnicí potenciálních vtipů a bláznivých situací, proto se k nim dramatici tak rádi vracejí. Jednu takovou hříčku uvedlo do svého repertoáru Divadlo Palace a při výběru textu, který inscenátoři přesadili do českého prostředí, mělo šťastnou ruku. Jedná se věru o zábavnou podívanou, kdy v první části sledujeme zkoušky stupidní bulvární komedie, jejíž premiéra je pak uvedena...
9.7.2014
Klimáčkova hra v sobě opět mísí vážnější téma (zde shánění zaměstnání absolventů bez patřičné praxe) s humorem. V tomto případě však toho bizarního vtipu bylo na úkor vážnější látky možná až příliš, což však považuji spíš za problém režie. I proto inscenace jako celek vyzněla tak trochu do ztracena, i když by stačilo tak málo – prostě jen udržet její rovnováhu. Herecky jsou přesvědčivé jak E. Josefíková, tak J. Goetz...
9.7.2014
V Novotného inscenaci muzikálu měla jasnější převahu dámská část souboru. Herecky i pěvecky se své úlohy nejpřesvědčivěji zhostila D. Novotná, v tandemu s ní pak J. Kalužný viditelně ztrácel dech, na uvedené repríze měl navíc značné potíže se zpěvem. Na malém prostoru dokázala zaujmout jako vždy herecky přesná P. Janečková a výhrady nemám ani k M. Sikorové. Nelehkou roli světem protřelé mladé ženy a posléze milující ...
7.7.2014
Nastudování M. Pecka na mě působilo jako zjevení především z jednoho prostého důvodu: podařilo se mu totiž výstupy řemeslníků zpracovat nápaditě a bez pitvořivě nesmyslných přídavků. Po mnoha letech (viděl jsem osmnáct nastudování) jsem se tak konečně při těchto scénách dokonce i bavil. Herecky vyrovnané, snad by bylo záhodno zmínit aspoň J. Konečného v roli Puka a T. Novotného coby Mikuláše Klubka – i on je jistě je...
7.7.2014
Inscenace M. Taranta se rozjíždí velice pomalu, navíc notnou chvíli trvá, než se divák v mumraji nejrůznějších postav pořádně zorientuje. Chaotičtější úvod však po chvíli vystřídá důkladně inscenačně zpracované drama o životě jednoho z nejznámějších zbojníků, které více než v jiných verzích akcentuje nejen romantickou ústřední dějovou linku, ale také osud Derbaka a téma těžké postižitelnosti morálních prohřešků, na n...
7.7.2014
75% První ze čtyř dosavadních Balašových nastudování muzikálu (premiéra v roce 2005, až poté následovaly další jeho verze v Divadle na Vinohradech, Příbrami a v Mostě), které prověřilo vysoký standard souboru i v této nelehké disciplíně. Zároveň oceňuji, že i po více než devítiletém uvádění má inscenace stále sevřený tvar, působí velice kompaktně a především z jeviště do hlediště proudí kus pořádné energie (aniž by s...
2.7.2014
V inscenaci jsou k vidění hned tři výrazné herecké výkony, jež si zaslouží pozornost. T. Šulaj výtečně vystihl vnitřní rozervanost ztrápeného Bricka snažícího se své pochybnosti a životní prohry utopit v alkoholu. Zetelova režie si spolu s hercem skvěle pohrávala jak s možnou nepřiznanou Brickovou homosexualitou, tak s pocitem viny ze smrti přítele, který se postava o to víc snaží projikovat do manželky Maggie, s níž...
2.7.2014
Mikuláškovo poetické ztvárnění posledních měsíců života F. Kafky, v nichž mu byla velkou oporou jeho partnerka Dora Diamantová, kterou potkal pouhých jedenáct měsíců před svojí smrtí, ozvláštnilo repertoár Dejvického divadla. Setkání dvou různých poetik (na jedné straně svébytného režijního stylu a na straně druhé zavedeného souboru s vysokým uměleckým renomé) se ukázalo jako šťastné, objevilo totiž nečekané přístupy...
26.6.2014
55% V momentě, kdy jsem přistoupil na nedokonalost textu, který místy opravdu nepůsobí věrohodně (stěží se dá uvěřit, že by se mladý pár, který spolu žije pouhých šest měsíců a vidí se kvůli pracovnímu vytížení jen zřídka, k sobě choval jako po desetiletém manželství, nebo že by po jednom společně prožitém nedělním dopoledni dospěl k takovému rozhodnutí jako ve hře – a podobných velmi hraničních momentů bylo v příběh...
20.6.2014
65% Po zhlédnutí nového českého muzikálu je zřejmé, že si s ním dal tvůrčí tým práci a nevznikl tak prapodivný paskvil, jak tomu většinou bývá o kousek dál – tedy v Divadle Broadway. Kromě již zesnulých autorů J. Hubače a P. Vrby, kteří libreto respektive písňové texty původně tvořili pro K. Svobodu, je nutné zmínit především J. Škorpíka, jenž složil ne sice zcela originální, nicméně velmi vkusnou a dobře poslouchate...
19.6.2014
75% Komedie Je úchvatná! klade značné nároky, zejména co se zpěvu týče, na představitelku hlavní role. Není proto divu, že si na ni divadla netroufají. JD je však výjimkou, poněvadž tamní soubor disponuje všestranně nadanou herečkou zralého věku. D. Bambasová dle očekávání roli zpěvem nechvalně proslulé operní pěvkyně Jenkinsové vystřihla suverénně a bez sebemenšího zaváhání. Kupříkladu herečkou interpretované falešn...
16.5.2014
S. Moša na Hudební scéně vytvořil velkolepou podívanou a to nejen co se týče scénického řešení - hraje se na obrovské kovové konstrukci, jejíž základy stojí „na vodě“. Na vodě tak vlastně stojí nejen samotné Benátky, ale i vztahy mezi některými postavami... Na tomto živlu ovšem závisí především život benátského kupce Antonia, kolem jehož nešťastně „prohrané“ libry masa se dění točí. Inscenaci je možno nazvat v tom ne...
14.4.2014
J. Korčák na jevišti mosteckého divadla předvedl doslova mravenčí práci s hereckým souborem. Z inscenace bylo zřetelné, že se snažil zpracovat figury dle autorových představ, jak jsou popsány v samotné hře, což se mu podařilo na výbornou. Nejvíce vynikly vedlejší postavy, ať už se jednalo o poštmistra T. Vacka, Bobčinského a Dobčinského S. Oubrama respektive O. Lišky či J. Domkáře jako lékaře. Snad jen M. Rošetzký zů...
27.2.2014
Z inscenace není zřetelné, proč se objevila v dramaturgickém plánu divadla. Režie J. Novotného se totiž spokojila pouze s klasickým, byť s poměrně dost zkráceným, přečtením textu. To by samo o sobě ještě nebylo na překážku, jenže když se režisér na minimalistické scéně čítající pouze dva stoly a několik židlí pustí do rozehrávání situací, projeví se zásadní potíž v plném světle. Chtě nechtě nutno konstatovat, že nyně...
11.12.2013
45% Problematický text A. Goldflama, který se tváří být něčím víc, než doopravdy je. Jestliže měl autor snahu o zobrazení postavení žen ve společnosti, které připodobnil ke křehkým panenkám (verze V. Čermákové a kostýmní výtvarnice J. Preková z nich učinily pohádkové bytosti), vlastně tím jen podtrhl své genderové uvažování na pozadí notoricky opakovaných pravd. Nic na výsledku nemění ani fakt, že herečky dokázaly po...
2.12.2013
Původně jsem k hodnocení chtěl napsat pouze jediné slovo TRAPAS, nicméně aspoň některé výjevy z novinkového muzikálu stojí za připomenutí. Vyjma dvou songů (Vždy je pár důvodů a Čest) se jedná o hudebně nevýrazný dýchánek z legendárních čajů o páté, který dnes už nemá možnost zaujmout. Textová složka je sice o něco lepší než básnické skvosty Lou Fanánka Hagena z Davidových opusů, nicméně doteď mi v hlavě zní rýmy „od...
30.5.2013