Zaostřeno na ...
Divadlo Bez zábradlí: Po konci světa

Tomáš Mašín: Divadelní momentum je úžasné
[7.6.2019]
...ptal se Jiří Landa...

V Divadle Bez zábradlí měla premiéru inscenace hry Dennise Kellyho Po konci světa. Coby divadelní režisér debutant se v ní představil Tomáš Mašín, který je podepsán například pod filmy 3 sezóny v pekle, Wilsonov nebo také pod úspěšným seriálem Profesor T.

Co vás přimělo vstoupit do divadelních vod?
Přímá nabídka na divadelní režii od Sarah Haváčové a Karla Heřmánka ml., kterých si vážím a se kterými jsem již spolupracoval. Současně mne lákala možnost intenzivního režisérského dialogu s herci. A měl jsem čas i chuť.

režisér Tomáš Mašín
režisér Tomáš Mašín


Rozhodoval jste se dlouho, zda do divadelního projektu jít?
Po iniciační schůzce s herci, shodě nad hrou, kterou chceme inscenovat, to byla otázka dní. Líbilo se mi, že Po konci světa nabízí silnou psychologickou, chcete-li i patologickou, rovinu výkladu postav.

Jaké to je v 53 letech debutovat coby divadelní režisér?
Myslím, že snazší než debutovat v třiadvaceti. Zkušenosti s filmovou a televizní produkcí se počítají. Měl jsem a mám respekt, divadelní režie je specifická disciplína, ale věděl jsem, že se mohu opřít o kvalitní herce a zkušenou dramaturgyni Národního divadla Ilonu Smejkalovou.

V čem zásadním se práce televizního, filmového a divadelního režiséra liší?
Jsem v divadelní režii debutantem, tak nemusí být můj popis přesný, ale myslím, že neřeknu nic nového. Zásadní rozdíl je ve vědomí, že to, co se děje na jevišti, je tady a teď a nemůžete to vzít zpátky. To momentum je úžasné, adrenalinové a velmi zavazující. Úžasné je také to, kolik máte v divadle času na důslednou práci a dialog s herci. Obrovský rozdíl je i v práci s detaily. Ve filmu vyprávění na detailech tváře, gest a rekvizit stojí, zatímco v divadle je podstatnější aranžmá, důraz na dikci, jdete v textu po významech a jejich přesném sdělení. V divadle je potřeba najít základní herecké gesto, herecký koncept – ten musí být a je v divadle kompaktní, postavu formujete v tahu, zatímco u filmu je práce s postavou fragmentovaná s důrazem na práci s detailem tváře. Divadelní herectví je jednoznačně více expresivní, stylizované, nerealistické, ale na druhou stranu opravdu hluboce prožité. Při práci s hercem na filmu, či televizním seriálu režisér kontroluje a souběžně pracuje na více věcech najednou – od komunikace s rozličnými profesemi ve štábu, přes práci s herci, řešení kamerových úhlů, často čelí stresu s nepřízní počasí, nebo se selháním lidského faktoru, protože denním chlebem práce filmového režiséra je stres. Ten jsem při zkoušení na Po konci světa nezažil. Snad jen před veřejnou generálkou a premiérou.


na zkoušce
při zkouškách


A jak byste tedy popsal vaše pocity po prvním představení s diváky?
Částečné uklidnění, že myšlenka i interpretace jsou funkční, že i konzervativnější publikum, které do Divadla Bez zábradlí chodí, naše pojetí vzalo. Že můj filmový styl a myšlení, co není kdovíjak výstřední nebo kontroverzní, ale současně klade důraz na expresi a výtvarnou stránku, funguje. Jistota, že jsme text nestavili kdovíjak na hlavu a že změny v něm pomohly.

Do jaké míry jste do textu zasahovali a čím vás hra nejvíc oslovila?
Zasahoval jsem poměrně výrazně. Někde jsem dopsal věci tak, aby byly více aktuální, někde upravoval, aby byly postavy více živé, srozumitelné, aby dialogy byly velmi intenzivní. Akcentujeme narůstající soupeření postav pohybujících se na malém prostoru a z toho vyplývající přetlak emocí.

Jak probíhala práce na scénografii?
Měl jsem od začátku vizi, že chci, aby scéna byla autonomně svícená, výtvarná, stylizovaná. Že žijeme v době, která je rychlejší a virtuálnější a vizuálnější. A to má scéna reflektovat. Snažil jsem se, aby divák viděl skutečně jen scénu, herce, a aby herci byli co nejblíže divákovi, proto jsem scénu vytáhl co nejvíce dopředu. Současně jsem chtěl, aby změny světla a světelná dramaturgie byly expresivní a v maximální míře dramatizovaly děj. Nechtěl jsem tradiční divadlo, ani jevištní realismus.

Jak probíhalo natáčení traileru k inscenaci?
V hektickém tempu, neb bylo málo času. Napsal jsem si bodový scénář, oslovil své filmové spolupracovníky, pomohla má domovská produkce Filmservice a za 4,5 hodiny jsme natočili 43 záběrů. Postprodukce, včetně střihu, titulků a mixu zvuku trvala čtyři dny. Chtěli jsme trailer vypustit co nejdříve před premiérou, ale současně jsme čekali, až bude plně hotová dekorace včetně svícení.

po premiéře... Karel Heřmánek ml., Tomáš Mašín, Sarah Haváčová, Ilona Smejkalová
po premiéře... Karel Heřmánek ml., Tomáš Mašín, Sarah Haváčová, Ilona Smejkalová


Zlákalo vás divadlo? Chtěl byste v této práci pokračovat?
To v první řadě záleží na tom, jaké budou recenze a zdali se jako divadelní režisér osvědčím. Osobně bych velmi rád pokračoval. Zasáhlo mne to silně.

Co vás čeká nového v následujících měsících?
Aktuálně pracuji na třech filmových projektech a jednom televizním seriálu. Horkou bramborou je projekt filmu o rodině a bratrech Mašínových.
.