Rozhovor

S ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou jsem naposledy hovořil přesně před rokem. Ohlédli jsme se proto nejen za dvanáctiměsíční pandemickou cestou této scény, ale nahlédli jsme i do dalších plánů, které budou samozřejmě záviset na protiepidemických opatřeních.

Jak se za dobu dvanácti měsíců proměnil váš pohled na dění kolem koronavirové pandemie?
Před rokem jsem se domníval, že se pandemie koronaviru přes náš svět přežene podobně jako například chřipková epidemie. To, co následovalo, překonalo veškerá má nejhorší očekávání. Musím však říct, že jsem nesmírně pyšný na všechny kolegy z Městského divadla Brno, totéž však platí, jak vím, i o dalších divadlech v České republice, že jsme neztratili soudnost, trpělivost a víru v to, že se nakonec dočkáme návratu k normálu. Děláme všechno pro to, abychom byli připraveni. Zkoušíme, byť v pomalejším režimu než obvykle, nové inscenace. A abychom je, stejně jako umělecké soubory, včetně technického zabezpečení, udrželi v kondici, tak je zhusta opakujeme. Frustrující však je očividná nekoncepčnost těch, kteří rozhodují o různých omezujících opatřeních. Nad některými zůstává, nejenom selský, rozum stát. V tomto kontextu jsme vydali Velikonoční výzvu Asociace profesionálních divadel, která na tento tristní stav reaguje otevřeným dopisem premiérovi ČR (výzvu si můžete přečíst zde).

Jak tento rok poznamenal Městské divadlo Brno?
Z důvodu, že jsme se nemohli setkávat s naším obecenstvem při divadelních představeních, jsme přesunuli naše aktivity do online prostoru. Jedním z online projektů je talk show MdB Klub, kterou připravuje režisér Petr Gazdík se svým realizačním týmem. Tento pořad historicky navazuje na genius loci našeho Divadelního klubu, v němž se setkávali umělci a významné osobnosti města Brna. Petr Gazdík se svými spolupracovníky přišli s nápadem na onen zvyk navázat právě formou diskusně-zábavného pořadu vysílaného z Divadelního klubu našeho divadla, kde se pravidelně schází zajímavé osobnosti města Brna napříč všemi odvětvími našich životů. Hned jeden z prvních dílů pořadu, který se od 7. listopadu 2020 vysílá pravidelně každou sobotu, si prozatím pustilo 19 005 diváků. Další jedinečnou příležitost ke shledání s tvůrci a herci našeho divadla nabízí MdB Podcast, jehož vysílání jsme spustili 4. února 2021. Díky audio ukázkám z představení i rozhovorům s vybranými hosty se v nich posluchači dozví zajímavé detaily a informace o jednotlivých titulech našeho repertoáru. Pro přehlednost jsou pořady rozděleny do tří tematických kategorií – Dramatizace, Zlatý fond a Původní tvorba. Kromě podcastů zaměřených na odtajňování příběhů jednotlivých inscenací připravujeme i Pohádky předčítané našimi herci. Další novinkou na poli internetu je pak improvizační divadelní reality show AktrŠéf MdB v režii Stanislava Slováka. Porota v ní už 11. dubna 2021 zvolí vítěze, jenž vzejde z klání celkem čtrnácti soutěžících z řad našeho hereckého souboru. První díl, který byl v premiéře odvysílán 28. února 2021, prozatím vidělo 10 217 diváků a z jejich rychlých a nadšených reakcí vyplývá, že jsou touto parodií na známou televizní soutěž nesmírně potěšeni. Kromě pravidelných pořadů jsme pro všechny příznivce našeho divadla připravili i jedinečný online Vánoční koncert v režii Igora Ondříčka. O jeho úspěšnosti svědčí jak nádherné děkovné dopisy, tak i samotná sledovanost koncertu, který od 22. prosince 2020 až doposud zaznamenal 16 438 zhlédnutí, a to z různých koutů světa. Další vlna nadšených diváckých ohlasů se zvedla i po odvysílání slavnostního večera Křídla, opět v režii Igora Ondříčka, jenž od jeho online premiéry 23. ledna 2020 doposud zhlédlo 9 682 diváků.

probíhá zkouška inscenace První rande (foto: Tino Kratochvil)

Jak řešíte výrazný finanční propad na tržbách z nerealizovaných představení?
V tomto ohledu jsme přivítali pomoc Ministerstva kultury ČR, respektive Poslanecké sněmovny, která významným způsobem navýšila Program podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Bez této pomoci si neumím představit, jak by se vše vyvíjelo dál… To, co mě nesmírně mile překvapilo, až dojalo, byla věrnost našich předplatitelů, kteří s úžasnou trpělivostí společně s námi čekají, až se divadla znovu otevřou.

Přesto všechno jste do svého plánu jednu inscenaci přidali, a to nastudování hry Bernharda Setzweina Hrabal a muž u okna.
Upřesnil bych vás. Nedošlo k přidání inscenace, ale v dramaturgickém plánu k nahrazení historického dramatu Georga Büchnera Dantonova smrt hned dvěma inscenacemi – černou komedií Bernharda Setzweina Hrabal a muž okna a muzikálovou komedií o krizi mezilidských vztahů První rande autorů Alana Zacharyho, Michaela Weinera a Austina Winsberga. Büchnerovy Dantonovy smrti se naši diváci dočkají v budoucnu.

Radka Coufalová a Jan Mazák na zkoušce inscenace Hrabal a muž u okna (foto: Tino Kratochvil)

Čím si vás hra získala?
Pro hru Hrabal a muž u okna jsem si našel osobní motto: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“ Na jedné straně geniální světový literát proslulý nádhernou poetickou formou psaní, plně odevzdaný své tvorbě, a v kontrastu k němu jeho osobní špicl, agent StB, který rovněž, a to dokonce na stejném typu psacího stroje, píše a píše jedno hlášení za druhým o Bohumilu Hrabalovi a posílá je „na okres“, přičemž se jedná o naprosto marnou práci, která je zhola k ničemu. Autor této hry navíc naprosto úžasně vystihl specifický Hrabalův literární jazyk a dokonce jím „infikoval“ i onoho smutně klaunského tajného policajta. Celé je to tak nádherně absurdně pábitelské, jak si Bohumil Hrabal zasluhuje.

Setkal jste se s Bohumilem Hrabalem osobně?
Měl jsem to štěstí, že jsem Bohumila Hrabala párkrát potkal v Pivnici U Kocoura, kam jsem při své roční vojenské službě v pražském armádním uměleckém souboru často docházel. Nikdy mi však ostych nedovolil, abych ho jakkoli oslovil. Ale rád jsem ho pozoroval, jak si tam v koutku, obklopený vždy nadšenou a velkou společností, pokuřuje, naslouchá i vypráví, a to celé prolévá výbornou plzní. S velkým potěšením rovněž vzpomínám na inscenaci Něžného barbara, kterou jsem režíroval v našem divadle v roce 1986. Všichni zúčastnění jsme si ji s nadšením užívali – těch kouzelných setkání „svaté trojice“ Egona Bondyho, Vladimíra Boudníka a Bohumila Hrabala. Jejich přemýšlení o životě, o světě, o tvorbě, ať už na ulicích či v hospodě Automat Svět ve mně dodnes proznívají.

Eliška Skálová, Daniel Rymeš a další na zkoušce inscenace První rande (foto: Nikol Wetterová)

První rande je název muzikálu, který bude uváděn v jednom večeru právě s Hrabalem. Co mají oba tituly společného, že došlo takto k jejich propojení?
V obou případech se jedná o naprosto báječnou příležitost užít si výjimečných divadelních zázraků. U obou se jedná o komorní formu: v Hrabalovi účinkují pouze tři herci, v Prvním rande sedm, inscenace Hrabala trvá něco málo přes hodinu a inscenace muzikálu První rande něco málo přes hodinu a půl. Samostatně bychom je nikdy nemohli uvést, i když připouštím, že je budeme například na zájezdech hrát odděleně. Vůbec v ničem se nepodobají a já se ohromně těším na šok, který našim diváků připravíme tím, že dvě tak rozdílná díla uvidí v jednom večeru. To jediné, co je spojuje, je fakt, že se v obou případech jedná o zcela mimořádně provokativní divadlo.

Na premiéru už dlouho čeká také muzikál Pretty Woman…
Zkoušení muzikálu Pretty Woman jsme v jeho závěrečné fázi rozvolnili a místo uvedení 31. října jsme uzavřenou premiéru zrealizovali až 10. prosince roku 2020. Kolegové z divadla, kteří ji ze studijních důvodů mohli zhlédnout, byli naprosto nadšeni a předpovídají inscenaci dlouhý a úspěšný život. Co měsíc a půl si ji opakujeme, vždy ve třech dnech, kdy dopoledne probíhají separátní zkoušky a večer pak kompletní zkoušky generální.

4x z inscenace Pretty Woman, premiéra bez diváků proběhla v prosinci 2020 (foto: Tino Kratochvil)

Které z chystaných premiér nakonec nenastudujete, a zmizí některé inscenace z repertoáru bez derniéry?
Všechny premiéry, které jsme si naplánovali, postupně uvedeme, avšak, bohužel, logicky v jiných termínech. Sezóna 2020/2021 se převádí do sezóny 2021/2022. O inscenacích, se kterými se budeme muset rozloučit bez derniéry, jsem ještě zatím nerozhodl.

Za jakých podmínek byste byli ochotni pozvat do hlediště první diváky?
Když jsme mohli v období od 8. června do 5., respektive 12. října roku 2020 pro naše diváky hrát, ukázalo se, a to v celé České republice, že divadelní sály, které všude disponují hypermoderní vzduchotechnikou, jsou prostředí mimořádně bezpečná. Diváci seděli vedle sebe s rouškami, spolu nekomunikovali, a tak pouze pět z celkového počtu 400 000 diváků za dané období v divadlech sdružených v Asociaci profesionálních divadel označilo návštěvu divadla za možný zdroj svého nakažení koronavirem. Doufám, že podmínky, o kterých marně (!) jednáme s Ministerstvem zdravotnictví, budou takové, aby mělo vůbec smysl divadla otevřít.

Počítáte s rozšířenějším letním hraním?
Na Biskupském dvoře se oproti roku 2020 odehraje o osm představení víc. Premiéra historické fresky Napoleon aneb Alchymie štěstí má být uvedena 29. května a já stále věřím, že tomu tak bude. Stejně tak věřím, že společně s umožněním venkovního hraní budeme moci otevřít i divadelní budovy.

Spousta diváků volá po návratu muzikálu Mary Poppins. Nebylo by znovuuvedení tohoto rodinného pohádkového muzikálu bylo po odeznění pandemie příhodné?
Mary Poppins se jistě jednou znovu na repertoár našeho divadla vrátí. Dekorace je bezpečně uložena ve skladech našeho divadla… Příletu kouzelné chůvy Mary Poppins se naši diváci určitě dočkají.

osobní fotografie pana S. Moši, na níž je grafika Bohumila Hrabala

.