Zaostřeno na ...
Divadlo Ungelt

Milan Hein: Čekáme na večer, kdy už budeme moci hrát
[19.4.2020]
Místo toho, aby se Divadlo Ungelt chystalo na oslavy pětadvacátých narozenin, musí kvůli koronavirové pandemiii čelit existenční nejistotě. Přesto Milan Hein říká: „Své divadlo jsem si otevíral s vědomím, že mě a všechny, kteří v něm budou pracovat, musí uživit. Nikdo mě přece neoslovil, abych si otevřel divadlo. To byl můj nápad, sen, který jsem si splnil. A totéž si myslím i dnes. Proto se pomalu smiřuji s tím, že Divadlo Ungelt může i skončit.“ Věřme, že se tento scénář neuskuteční…

…ptal se Jiří Landa…

Napadlo vás kolem 11. března, že divadelní sezóna možná skončí takto předčasně?
To nenapadlo asi nikoho. Zavření divadel jsme vnímali jako nezbytné dočasné opatření. A já pořád doufám, že 8. června začneme hrát.

Do konce sezóny jste měli naplánované premiéry her Vejšlap a Dovolená paní Josefy. V jaké fázi příprav je zastihlo uzavření divadel?
Zkoušení Vejšlapu jsme museli přerušit těsně před generálkovým týdnem. Inscenace je ale postavená a připravená k tomu, abychom ji rychle oživili. Neměl by to být problém, neboť se celý inscenační tým udržuje v kondici pomocí občasných on-line zkoušek. Dovolenou paní Josefy s Jitkou Smutnou v titulní roli jsme sice zkoušet podle plánu nezačali, ale věříme, že v nadcházejících dnech to napravíme. Ani o jednu z našich novinek diváci nepřijdou.

Co momentálně v Ungeltu nejintenzivněji řešíte?
Hlavně pořád čekáme na večer, kdy budeme moci hrát. Ten vše odstartuje. Ano, zkoušet se začne Josefa a finálně dozkoušíme Vejšlap. S rouškami. O herce, kteří u nás hrají, se nebojím. To jsou převážně hvězdy, o které se budou jistě i nadále prát všechny televize, film atd. Bojím se o osud lidí, kteří Ungeltu oddaně slouží spoustu let a jsou na něm finančně závislí. O naše jevištní techniky, garderobiérky, asistentku režie, pokladní atd. Slíbil jsem jim, že dokud bude Ungelt existovat, o práci v něm nepřijdou. Ale pokud Ungelt skončí, tak už jim nepomůžu…

Jistě máte představu, do jakého počtu diváků by se vám vyplatilo Letní scénu spustit …
Nezačne-li se v červnu alespoň pro těch 50 lidí hrát a hlavně, nebude-li letos možné hrát na Letní scéně, bude to pro nás, obávám se, už nezvratně likvidační.

Jaká opatření města či Ministerstva kultury by vám coby divadelnímu podnikateli pomohlo?
Své divadlo jsem si otevíral s vědomím, že mě a všechny, kteří v něm budou pracovat, musí uživit. Od nikoho jsem nic nečekal. Nikdo mě přece neoslovil, abych si otevřel divadlo. To byl můj nápad, sen, který jsem si splnil. A totéž si myslím i dnes. Proto se pomalu smiřuji s tím, že Divadlo Ungelt může i skončit. Ministerstvo kultury je zřizovatelem velkých divadelních domů po celé republice, o které se musí postarat, a magistrát má na starost několik svých divadel v Praze. Není jejich povinností zajistit další existenci soukromým divadlům. Pokud se tak stane, budu jen příjemně překvapen. A pokud by Ungeltu pomohl osvícený mecenáš, tak mu s pokorou a vděkem poděkuji.

Jakým způsobem jste v kontaktu se svými diváky?
Prostřednictvím internetu. Na Facebooku Divadla Ungelt jsme odvysílali do této chvíle už devět přímých přenosů. První čtyři večery jsem četl z knihy Co za to stálo…, kterou jsem napsal s Milošem Kopeckým, poté jsme odvysílali filmovou podobu našeho muzikálu Touha jménem Einodis s Martou Kubišovou a Anetou Langerovou. A nyní vysíláme každé úterý a čtvrtek ve 20 hodin mou talk show Než budeme zase hrát, do které zvu pokaždé dva hosty. Dvojici tvoří vždy herecká hvězda Ungeltu, např. Hana Maciuchová, Táňa Dyková, Richard Krajčo, Jirka Langmajer či Pavel Liška, a osobnost, která do našeho hlediště pravidelně usedá coby divák, např. profesoři Pafko, Neužil, Höschl či Petr Weiss. Dosavadních devět přenosů vidělo více diváků, než kolik nás navštíví na kamenné a Letní scéně za celý rok. Moc mě těší, že spousta diváků nám pomáhá i finančně. Jsou to sice převážně stokoruny, ale to je pro nás velká vzpruha, citové povzbuzení. Dojal mě Richard Krajčo, který nás se svou manželkou rovněž finančně podpořil.

Ovlivní současná situace nějak nadcházející sezóny spojené s oslavami 25. výročí založení Divadla Ungelt? Jak se chystáte narozeniny Ungeltu oslavit?
Dožije-li se Divadlo Ungelt 2. října, kdy uplyne 25 let od okamžiku, kdy ho Miloš Kopecký slavnostně otevřel, je jasné, že to ve velkém oslaví. Ten večer se sejdou hvězdy divadla, členové Klubu přátel Divadla Ungelt a naši příznivci. A k pětadvacátému výročí, bude-li, vyjde i kniha Moje čtvrtstoletí s Divadlem Ungelt, kterou dopisuji, a kalendář portrétů dvanácti nejvýraznějších jevištních osobností divadla, které fotografuje Jan Malíř. A Česká televize o nás hodlá natočit dokument.

Na jaké tituly a obsazení se diváci v nadcházející sezóně mohou těšit?
Za předpokladu, že do sezóny 2020/2021 vstoupíme, nabídneme našim divákům čtyři krásné premiéry. Když jsem v roce 1995 Ungelt otevřel, první text, který se v něm hrál, byla slavná americká hra Marshy Norman Dobrou noc, mami. V režii Ladislava Smočka v ní excelovaly Květa Fialová a Jana Brejchová. Při příležitosti jubilejních oslav Ungeltu jsme se rozhodli tuto hru, oceněnou Pulitzerovou cenou, nastudovat znovu. Noční duel matky a dcery je totiž pro Ungelt jako dělaný. Zvláště když ho budou hrát takové herečky jako Táňa Medvecká a Lucie Štěpánková. Režírovat je bude Vít Vencl. Hned poté se do Ungeltu jako režisér vrátí Marek Němec. S Radkem Holubem, Jiřím Hánou a Monikou Zoubkovou začnou zkoušet jedno z nejzásadnějších děl moderní irské dramatiky. Drama Zpívat jako Gigli od Toma Murphyho bude mít u nás českou premiéru. Sezóna ve znamení velkých komorních dramat velkých světových dramatiků bude pokračovat ještě dvěma českými premiérami. Hru Daytona u nás zatím zcela neznámého britského dramatika a herce Olivera Cottona jsme nechali přeložit pro Hanu Maciuchovou a pozdní vrcholné dílo Sama Sheparda Jak starý je měsíc jsme zase nechali přeložit pro režiséra Janusze Klimszu.
.