Odvolání

Další z řady komorních dramat stojících na silném textu a přesvědčivých hereckých výkonech, jež z Řeznické v posledních letech dělají scénu, kam se vyplatí vracet. Konflikt neústupně dravého mládí a usedlého stáří, proměna ideálů v rutinu, hledání odvahy dát v sázku dosažené pro správnou věc, to jsou univerzální témata přesahující prostředí katolické církve, v němž se hra odehrává. A proto se vyplatí na inscenaci zajít.

Odvolání ke své působivosti nepotřebuje žádné vnějškové prostředky, přesto může vnímavému divákovi přinést zážitek z precizního herectví (zvlášť Táborský přesně vystihuje vnitřní proměnu postavy) a chytrých dialogů. Hra se odehrává v prostředí katolické církve, může tak na první pohled působit odtažitě. Není ale nudnou disputací, ale živou a vtipnou konfrontací mezi dvěma životními postoji. Bude tudíž blízká většině diváků. Více viz blog (více v článku na blogu)

--- Kolik váží vlastní pohodlí? --- (více v článku na blogu)

Zajímavé téma, moc dobrá hra a skvělé výkony.

85% Inteligentní hra pečlivě dávkující příjemný humor, za nímž se však neztrácejí důležitá témata, o která v ní jde především. Probírají se zde nejen otázky pravdy a lži a hodně křehké hranice mezi nimi, ale autor docela podrobně zkoumá charaktery obou mužů stojících na opačných stranách „barikád“ a životních zkušeností. M. Táborský a F. Cíl těmto mužům vtiskli autentické tváře a dokázali tak poselství textu divákům maximálně věrohodně zprostředkovat. Silný zážitek. Divadlo v Řeznické nyní prožívá hodně dobré divadelní časy!

Hra se prostřednictvím jiskrných dialogů mladého katolického seminaristy a zkušenostmi protřelého faráře dotýká spousty nelehkých, ale důležitých životních otázek. Mezi nejpůsobivější patří pasáže reflektující jednu z nejsložitějších lidských disciplín – umění říkat a především přijímat pravdu. Hlavní devízou inscenace je mimořádně šťastné propojení inteligentního humoru se závažností sdělení a také bezchybné herecké výkony Miroslava Táborského a Filipa Cíle. Víte, proč Ježíš posílal apoštoly na cesty vždy ve dvou? Neváhejte si do Divadla v Řeznické přijít pro odpověď a silný divácký zážitek.

Dobře napsaná hra, která má jedno dosti jasné a silné téma, jenž dokáže správně umocnit a srozumitelnou formou předat k zamyšlení. Od začátku do konce pěkně vystavěné, bez slabších míst a s poutavým dialogem, který spolehlivě udrží diváckou pozornost. Po herecké stránce skvělé výkony od obou protagonistů, kteří na sebe slyší a společně jim to funguje více než dobře. Nelze jinak než doporučit, další kousek v Řeznické co stojí za vidění.

Režisér a herec M. Táborský se soustředil na výklad obou charakterů, propracovaných do nejmenších detailů. Obdivuhodně autentický a přirozený F. Cíl. Vedle něho Táborský, kterému jeho postava umožnila použít nadhled a jemnou nadsázku. Odlišný přístup herců sice stoprocentně nesouzněl, ale přesto se dobře doplňovali. Je skoro zarážející, že se povedená (vtipná i smutná) hra na české jeviště dostala až 35 let po svém vzniku. DvŘ si zaslouží pochvalu za její volbu, zvlášť v dnešní době, kdy se lidé stále více starají především o sebe a potížemi druhých si nechtějí komplikovat život.