Profil uživatele

TerJan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Kateřina Jírová: 7 % (6)
Pavla Haflantová: 7 % (6)
Iva Bryndová: 8 % (33)
Jan Pařízek: 11 % (28)
Jiří Koula: 11 % (9)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 16.5.2024)
Jak jsem se tohoto představení bála (ať už kvůli délce nebo obavám z adaptace složité knihy), tak jsem byla spokojená. Výsledek je totiž úplná esence Dlouhé posledních let. Hravé pojetí, výpravné scény, soulad mezi všemi na jevišti se musí přenést i na diváka. Stopáž navíc pomáhají zvládnout dvě přestávky. Určitě stojí za vidění. /na základě představení 18.4.2024/
(zadáno: 16.5.2024)
(zadáno: 16.5.2024)
Kdyby autoři adaptace sáhli čistě k příběhu Kareninových, mohli dostat na jeviště hutný psychologický příběh se stopáží pod dvě hodiny, ze kterého by diváci ani nedýchali. Herecký potenciál k tomu ve Švanďáku mají. Rovina Levinových může fungovat v knize, ve hře ale byla rozvleklá a z mého pohledu zbytečně nabobtnala na 3 hodiny plus. Projevem zaujal nejvíc David Punčochář. /na základě představení 17.4.2024/
(zadáno: 16.5.2024)
Taková pěkná kravinka, u které se baví o něco víc herci než publikum, ale nakonec nás to spojilo (doslova). /na základě představení 3.5.2024/
(zadáno: 16.5.2024)
Zaujala mě práce s prostorem, s rekvizitami, a obě představitelky jsou moc šikovné a je vidět, že se jim spolu hraje dobře. /viděno 15.5.2024/
(zadáno: 9.5.2024)
Činohra, zpěv, tanečky, prostě všechno, co má absolventská práce na KČD mít. A nad to hlavně sehraná, šlapající parta a překvapivě už vyhraný projev. Těším se na ně v jejich další práci a doufám, že u divadla vydrží. /na základě představení 8.5.2024/
(zadáno: 9.5.2024)
"Kvůli tomu, že jeden král přišel o svou královnu, přišly všechny ženy o své muže." Hra má spoustu podnětů k přemýšlení a Marie Štípková v ní dokazuje, že je silná herečka. Chápu, proč je zdejší hodnocení tak vysoké, ale mně se to pod kůži nedostalo.
(zadáno: 2.4.2024)
Hezký odpočinkový kousek, který chytře propojuje činohru a pohybové divadlo, které je v LCC jako doma. Klišé a zlozvyky našich každodenních životů vtipně propojená do jednoduchého příběhu. Nečekejte žádné velké umění - ale najdete tu hru, na kterou můžete bez obav vzít děti i prarodiče, aniž byste se museli stydět (za obsah nebo kvalitu).
(zadáno: 28.3.2024)
Vůbec mě nerušilo, že dějová linka není nijak souvislá. Naopak to, že jsme zmatení jako hrdinka a neorientujeme se, jen posiluje napětí. Tenhle kousek je za mě must see hlavně kvůli oběma hercům, kteří 90 minut nevydechnou předvádí stejně silné výkony. /viděno 15.3.2024/
(zadáno: 28.3.2024)
Tady se s hodnocením potácím mezi - "samotná hra je nezábavná a o ničem" a "je silně vidět, jak to herce baví, že si takhle zablbli". Marek Holý a Jana Kotrbatá jsou na sebe napojení a jejich energie je to jediné, co představení táhne. /viděno 7.3.2024/
(zadáno: 28.3.2024)
Konverzačka s rozumnou stopáží, neurazí, nenadchne. /na základě představení 27.3.2024/
(zadáno: 22.2.2024)
Zveličení sebestřednosti a ufňukanosti Petronela z něj udělalo pro mě nesympatickou postavu, které nemám důvod fandit. Zvýraznění čertoviny u čerta dává větší smysl. Téma má potenciál, ale úplně zapomenutelná, zaměnitelná hudba nepřidává nic nového k původnímu a 3hodinová stopáž tomu nepřidává. Herecky vyčnívali jen Uriáš Honzy Sklenáře a Anička Fialová jako panna klíčnice. Nejsem úplně cílová skupina muzikálů a zřejmě potřebuji ke spokojenosti víc než jen známá jména a velikou barevnou výpravu, ale standing ovation plného divadla se mnou nesouhlasí.
(zadáno: 22.2.2024)
(zadáno: 22.2.2024)
(zadáno: 22.2.2024)
Hra samotná mě v určitých místech mátla a nebylo snadné ji sledovat. Rozhodně ale představení stojí za vidění kvůli ansámblu - tento ročník DAMU mi přijde silný, hlavně Kateřina Hrdinová a Karolína Knězů, ale dost mě bavil i Erik Zabrucký. /na základě představení 9.2.2024/
(zadáno: 22.2.2024)
Vtipná chytrá komedie s hlubokým přesahem - definuje obličej, kdo jsme? Odsýpající text, svižné změny místa i osob, co vyžadují diváckou pozornost a nedají vám to jen tak zadarmo. Herci jsou na sebe dobře napojeni a šlape jim to, v prostoru fungují s lehkostí. /na základě představení 21.2.2024/
(zadáno: 19.2.2024)
(zadáno: 13.2.2024)
Intenzivní, hutné, místy tíživé. Skvělá příležitost pro Evu Hacurovou, která táhne tuhle nelehkou roli se vší parádou. /na základě představení 12.2.2024/
(zadáno: 9.2.2024)
Chápu, co se mi představení snažilo říct, ale nepovedlo se mu to předat. A při vší úctě ke všem účastněným, tři nominace na Thálii jsou moc. /na základě představení z 9.1.2024/
(zadáno: 18.1.2024)
Popelka nazaretská je silná už svým vznikem - Václav Renč příběh vytvořil ve vězení, kde jako katolický spisovatel neměl ani tužku, a tak si ji "zapisoval" jen do paměti. Přednes Mileny Steinmasslové a Aleše Petráše je procítěný a jemný a svíčky a vůně svařáku už jen doplňují báječnou adventní atmosféru. (na základě představení 22.12.2023, viděno podruhé)
(zadáno: 18.1.2024)
Klasická anglická chytrá komedie, ze které je vidět, že tahle práce všechny na jevišti baví. /viděno 20.12.2023/
(zadáno: 18.1.2024)
Naprostá klasika, adventní tradice. My už si doma taky všichni říkáme zlá-tó. :)
(zadáno: 18.1.2024)
Tohle představení mě vtáhlo. Civilní herectví, takže máte pocit, že se čtveřicí opravdu sedíte v obýváku. Má to spád a má to nápad. Rozhodně doporučuji.