LásKKKa!

Inscenace, jenž se nese docela významně v tarantinovském duchu a při níž si nelze nevzpomenout na Nespoutaného Djanga. Jen bohužel zde se míchá více různých stylů a žánrů než by bylo ku prospěchu. Pro černou komedii mi zde schází více humoru a "ujetosti". Pro jakékoli vážnější uchopení je to naopak příliš odlehčené. Jsou zde krásné mysteriózní scény, které ale přináší jen další rozměr příběhu bez jasnějšího uchopení. Po herecké stránce rozhodně ale nijak nezklame. Výborná hlavně E. Leinweberová a vedle ní M. K. Hochman. Výsledkem je tedy celá řada zajímavých scén, kde ale v součtu není pořádně jasné co se to vlastně odehrálo. 55%

55% - Zvolna se rozvíjející příběh plný obskurních postaviček, jež se čtveřici herců daří efektně vykreslit, od začátku vyvolá očekávání stran toho, jak se vyvine návštěva novinářky v jedné z odnoží Ku-klux klanu. Všechny odporné myšlenky tohoto hnutí právě zde z velké části zakrývá nepřirozená laskavost a srdečnost - zejména k příchozí návštěvnici, ačkoli zcela jasně zaznívají. Konflikt se očekává od počátku, jenže když v závěru přichází, překlápí se inscenace z Lynchovské absurdity k bláznivému stylu Q. Tarantina a "je po očekáváních" - tento závěr konflikt v podstatě obchází. Zůstane jen pocit vcelku příjemné inscenace, která brzy zapadne.