Rozhovor

V Horáckém divadle Jihlava po první uzavírce divadel nastudovali hned dvě verze úspěšné inscenace Kniha džunglí. Ta první se hrála uvnitř divadla, druhá v jihlavské ZOO. Jejím režisérem byl umělecký šéf Michal Skočovský, který v krátkém rozhovoru prozradil zajímavosti nejen ze zkoušení této inscenace, jež se po roce vrátí do tamní ZOO, ale zamyslel se i nad současnou funkcí divadla. A poodhalil též plány jihlavské scény na nadcházející léto.

Jak byste v několika zásadních bodech charakterizoval pandemický rok Horáckého divadla?
Byl to rok velmi náročný, ale o tom vědí čtenáři jistě své. Proto jen v krátkosti zmíním, že mne tento rok donutil nad divadlem přemýšlet ve zcela novém rámci. Položil jsem si mnoho zásadních otázek, na které si v budoucnu budu skrze svoji práci odpovídat. Nechci se uchylovat k jednoduchým tvrzením typu „divadlo přežilo vše, přežije i coronavirus“ a tak podobně. Důležité je zamyslet se, jakým způsobem může divadlo fungovat v hraničních nebo chcete-li v kritických situacích. Jak se dá dělat divadlo ve vojnou zasažených oblastech? Co vše se dá považovat za divadlo? Je divadlo závislé na budově? Otázek je mnoho, odpovědí poskrovnu…

Horácké divadlo Jihlava - Kniha džunglí (foto: Petr Chodura)

Po první uzavírce divadel jste uvedli vaši inscenaci Knihy džunglí ve dvou verzích…
Kniha džunglí byla od začátku koncipována pro dvojí uvedení, a to na velké scéně a v zoologické zahradě. Scénář pro hraní ve vnitřních prostorech je pevný, zatímco scénosled venkovní podoby počítá do velké míry s hereckou improvizací. Jsou to dvě naprosto rozdílné inscenace. Jedna je tedy pevná a komplexnější, druhá, tedy ta venkovní, je založena na interakci s diváky. Vnitřní provedení je obsáhlejší a strukturou i prostředky výpravnější. Venkovní čerpá hlavně z prostředí. Navíc zaměstnanci jihlavské ZOO k nám byli velmi vstřícní a nás proto velmi těší, že v této spolupráci můžeme pokračovat. Samozřejmostí pro nás byla ohleduplnost k chovaným zvířatům. Díky tomu, že je naše venkovní Kniha džunglí velmi volná a nezávislá na prostoru, jsme byli schopni hledat v zoologické zahradě místa, která nám v ten daný okamžik vyhovovala. Pro letošní uvedení budeme hledat místa nová a neokoukaná.

Horácké divadlo Jihlava - Osudy dobrého vojáka Švejka (foto: Igor Stančík)

Jak se přistupuje k tak známé látce jako jsou Osudy dobrého vojáka Švejka, kterého jste hráli během loňského léta pod širým nebem?
Osudy dobrého vojáka Švejka jsme původně připravovali pouze pro vnitřní uvedení. Hledání režijně dramaturgického uchopení v mnohém souviselo s čtením „opravdového“ Švejka. Satirické a velmi kritické Haškovo dílo poukazující na archetyp českého „hrdiny“ pro nás bylo stěžejní a v souznění s Romanem Sikorou jsme se pokusili nahlédnout pod pokličku tohoto románu. Až v druhé fázi přišlo vyrovnávání se s romantizovanou představou o Švejkovi. Věděli jsme, že budeme vždy stavěni a srovnáváni se ztvárněním Rudolfa Hrušínského, tak jak si ho diváci pamatují. Nesnažili jsme se za každou cenu vymezit vůči filmovému zpracování. Hledali jsme jedinečný pohled na českou kanonickou literaturu. Stylizace a možnost hrát i venkovní variantu na hradě Rotštejn přišla až v poslední fázi.

Budete opakovat loňské letní hraní, případně, se kterými inscenacemi?
Ano, v tuto chvíli připravujeme hrací plány. Snad nám bude počasí přát. Vloni jsme museli například právě Švejka kvůli dešti několikrát rušit. Jak jsem se již zmínil, diváci se mohou těšit na naši Knihu Džunglí v jihlavské ZOO, opět na Osudy dobrého vojáka Švejka, a pokud nám to časový rozvrh dovolí, tak i na další inscenace z našeho repertoáru.

na zkoušce (foto: Igor Stančík)

Museli jste některé původně ohlášené inscenace zrušit a zmizí některé inscenace z repertoáru bez derniéry?
Prozatím jsme několik inscenací přesunuli na neurčito, ale zatím není nic pevné a neměnné. Spíš bych řekl, že se snažíme situaci vybalancovat.

Během lockdownu jste v Divadle Šumperk nastudoval komedii Už je tady zas. Dali jste zkoušení „na první dobrou“?
Měli jsme velké štěstí. Jednak, že se nám inscenaci podařilo bez narušení dozkoušet, a také protože jsem se potkal s kolegy, kteří si nenechali zkoušení zkazit situací a užili jsme si ho.

Jaké téma jste z dramatizace Matěje Balcara akcentoval?
Jednoznačně kontrast postavy Hitlera, které se ujal Petr Komínek, na pozadí současnosti. Jakkoli banálně to zní, jde o středobod celé hry.

Horácké divadlo Jihlava - Kniha džunglí, venkovní verze (foto: Aleš Kauer)

.