Rozhovor

Snažím se udržovat dobrou náladu a naději
vydáno: 19.4.2021, Jiří Landa, foto: Martina Root (profilové foto)

Umělecká šéfová Činohry Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Apolena Veldová v rozhovoru prozrazuje, jakými (nejen) pandemickými úskalími si během uplynulého roku soubor prošel. A také vysvětluje, proč se letos nechystají na letní hraní a které inscenace se po pandemii na repertoár už nevrátí.


Co je pro uměleckou šéfovou v současné době nenáročnější?
Nepodlehnout skepsi. Udržet si naději a dobrou náladu. A mít jí dostatek i pro ostatní.

Jaké inscenace jste během nouzového stavu nazkoušeli?
Několik inscenací jsme zkoušeli „přískokem vpřed“. Začalo to Soumrakem bohů, který byl přerušen na začátku generálkového týdne v březnu 2020. Nakonec se přesunul až na srpen, kdy se dokonce podařilo uvést premiéru, ale po pár reprízách se v říjnu inscenace uložila do šuplíku. Dalším postiženým tvůrčím dítětem je komedie Španělská muška, která měla mít původně premiéru v červnu roku 2020, ale ani do této chvíle jsme ji nedovedli ke generálkám. Může za to nejen covid, ale i zlomená noha, těhotenství a v současné době i hledání obživy jedné z hereček daleko za oceánem. Můžeme jen doufat, že se dočkáme premiéry, která je nyní naplánována na září 2021. Odloženou premiéru s jednou reprízu měla i autorská inscenace Kryštofa Pavelky Dortel. Dále jsme nazkoušeli „do šuplíku“ Postřižiny, českou premiéru dramatu Králičí nora a v současné době máme na dvě časová období rozdělené zkoušení Steigerwaldovy Neapolské choroby. Některé dokončené inscenace se snažíme „oprašovat“ hraním „do zdi“, ale i tato fáze se stává pro zúčastněné psychicky náročnou.

Budete všechny inscenace „resuscitovat“, nebo už některé neobnovíte?
Všechny inscenace, které vznikly v roce 2020, budeme „resuscitovat“. Ale pokusíme se udržet i některé nevyhrané inscenace z roku 2019. Vzhledem k tomu, že jsme čtyřsouborové divadlo, každý soubor musel v roce 2020 škrtnout ze svého dramaturgického plánu jeden i více titulů. Jinak bychom v srpnu 2020, kdy jsme začali hrát už během prázdnin, nedali dohromady provoz a nemohli bychom nabídnout našim předplatitelům alespoň částečný počet repríz již zakoupených představení. Tato snaha o návrat k normálnímu divadelnímu režimu nám vydržela do října, kdy se stroj opět zasekl. A samozřejmě jsme se museli rozloučit s některými inscenacemi, které se nedočkaly řádné derniéry, což je příklad Antigony nebo Zácpy.

Divadlo J. K. Tyla - Soumrak bohů (foto: Irena Šterbová)
Divadlo J. K. Tyla - Soumrak bohů (foto: Irena Šterbová)


Říkáte, že jste museli některé premiéry zcela zrušit…
Ano. Zrušilo se několik naplánovaných premiér v roce 2020 i 2021, část se přesunula na rok 2022, některé se zrušily úplně. Ale i s tím je spojena následná logistika. Jednotlivé kontrakty s režiséry a tvůrčími týmy se domlouvají několik let dopředu, všem se nyní harmonogramy změnily a je těžké plánovat na nejbližší měsíce. Je to hledání časových průsečíků. Z některých dohodnutých závazků sešlo, ať z naší strany, tak ze strany tvůrců. Zatím jsou všichni solidární, chápaví, ale tato situace nemůže trvat dlouho. Všichni jsme totiž závislí na nabídce a poptávce.

vizuál k inscenaci Španělská muška (foto: Martina Root)
vizuál k inscenaci Španělská muška (foto: Martina Root)


Jak jste vnímala situaci druhého uzavření divadel?
Které to bylo? (usmívá se) Myslíte říjen 2020? Abych řekla pravdu, už si na své pocity nevzpomínám úplně přesně. Jak se situace neustále měnila a mění, téměř ze dne na den, tím, že jsme v divadle za tu dobu vypracovali nejméně osm variant hracího harmonogramu, abychom vždy následující den nebo týden zjistili, že se nařízení změnila a my zase musíme škrtat, rušit, předělávat... se pocity postupem času ustálily na prahu beznaděje. A ta se jen prohlubuje. Především proto, že neznáme východisko, cíl, že jsme ponecháni na pospas dohadům, dezinformacím a urážkám. Sama u sebe jsem velký propad zažila až letos na začátku března, kdy jsme byli nachystáni na základě vládního rozvolnění pro kulturu otevřít divadlo i pro malý počet diváků. Na pravidelné středeční poradě vedení divadla bylo dohodnuto, kdy a která představení nabídneme divákům, za jakých hygienických podmínek, abychom se ani ne za 48 hodin dozvěděli, že se naopak ještě více omezuje pohyb obyvatel, začíná striktnější uzavírání obchodů a služeb… O kultuře se ale nikdo ani nezmínil. Jakoby si již nikdo z vládních činitelů nepamatoval, co vyhlásili a k čemu vybízeli ještě před pár dny. Vysvětlení? Omluva? To bych asi od naší vlády čekala mnoho. To jsou ty viditelnější propady. Ale vedle toho vznikají i méně viditelné. Snažíte se naplánovat mimorepertoárovou činnost, kterou chcete nahradit zrušené inscenace, oslovíte kolegy, zajistíte zkušební prostory, licence… přijde nečekaná změna a veškeré plánování se sesype jako domeček z karet. A začínáte znovu, protože plánovat musíte, snažíte se hercům, kolegům hledat drobné herecké úkoly, aby se udržovali v kondici, trénovali paměť, necítili se zbyteční…

Kdy a za jakých okolností jste schopni a ochotni obnovit provoz?
Už jsem se o tom zmínila. Naše divadlo bylo ochotno a nachystáno hrát i pro omezený počet diváků při dodržení komplikovaných hygienických podmínek. Měli jsme rozdělené sektory, plán prodeje vstupenek a jejich případné přesouvání dle epidemiologické situace. Měli jsme vytvořeny hrací plány s možným přesouváním již prodaných repríz na náhradní vyblokované termíny… A ze dne na den se vše stalo utopií, zbytečným vydáním energie a času. Teď jsme tedy ve fázi opatrného vyčkávání a díváním se dopředu na nejbližších pár dnů. A vzhledem k tomu, že nemáme žádné relevantní informace z Ministerstva kultury, nejsme schopni dohlédnout dál.

Plánujete letní hraní?
Ne. Vloni jsme si vyzkoušeli, jaké to je, hrát během prázdnin. Sezónu jsme totiž otevřeli již na začátku srpna, ale naši diváci nejsou zvyklí navštěvovat divadlo o prázdninách. A letní scénu nemáme.

Divadlo J. K. Tyla - Králičí nora (foto: Irena Šterbová)
Divadlo J. K. Tyla - Králičí nora (foto: Irena Šterbová)


S jakými verzemi následující sezóny pracujete?
Vzhledem k tomu, že v divadle se plánuje na několik let dopředu, je obtížné měnit repertoár tzv. za pochodu. Tím, že jsme museli zrušit nebo odsunout některé tituly ze sezóny minulé, dramaturgický plán se jen mírně „šoupnul“. V některých případech to ale nešlo, vzhledem k dalším závazkům hostujících režisérů. Ale jsem ráda, že hned v první polovině následující sezóny jsou naplánovány dvě nové autorské inscenace – vlastně dvě světové premiéry. Pro plzeňskou činohru a kmenovou režisérku Natálii Deákovou napsali autoři Jaroslav Rudiš a Petr Pýcha novou komedii o stárnoucích rockerech Vánoce na poušti, jejíž premiéra se – snad – uskuteční koncem října 2021. A v prosinci téhož roku chystáme hru o plzeňském rodákovi Gottfriedu Lindauerovi, který se stal zakladatelem výtvarného umění Nového Zélandu a tamním významným malířem maorských šamanů a válečníků. Autorsky ji připravuje Renata Putzlacher za režijního dohledu Radovana Lipuse. Rádi bychom touto inscenací také zahájili uměleckou spolupráci se Západočeskou galerií. Ale všechno je ještě jen ve fázi příprav a nadějí. Snad se tyto inscenace již odehrají v řádném, naplánovaném termínu a z hlediště se bude ozývat smích a potlesk přítomných diváků.

Jaký je váš názor na návrat diváků do divadel?
Nikdo neví, jaká situace bude. Nevíme, kdy se divadla otevřou, za jakých podmínek, co všechno tomu divadla, zaměstnanci, herci, ale i diváci budou muset přizpůsobit. Některé mé kolegyně před časem obvolávaly naše předplatitele a vysvětlovaly jim, proč a za jakých podmínek se zrušilo předplatné, jaká je v divadle situace apod. Všechny se setkaly s otázkou, kdy už začneme hrát. Mluvíte-li s některým z pravidelných diváků, máte opravdu dojem, že se jim po divadle stýská. Naposledy jsme to zažili při činoherní on-line večeři s diváky, kterou jsme pořádali přes aplikaci ZOOM na počest Mezinárodního dne divadla. Bylo potěšující slyšet, že se po nás někomu stýská a někdo nás i potřebuje. Naše divadlo je připraveno hrát pro všechny diváky, kteří do divadla přijdou, bez ohledu na jejich počet. Chystáme pro ně vyvážený repertoár i netradiční projekty, které by je mohly zaujmout formou i obsahem. Ale zřejmě budeme pokračovat i v některých již rozjetých projektech na sociálních sítích, protože i tady je možné sledovat naši tvorbu.

Divadlo J. K. Tyla - Postřižiny (foto: Irena Šterbová)
Divadlo J. K. Tyla - Postřižiny (foto: Irena Šterbová)


Dozvěděla jste se díky pandemii o sobě a o souboru činohry něco nového?
Myslím, že mě osobně pandemie zastihla v již dost komplikované situaci. V roli šéfky jsem byla půl roku, během kterého jsem se snažila v této pozici zaučit a prozkoumat, co pro mne spojení funkce a vlastní herecké tvorby znamená. S novou sezónou se nám podařilo nastartovat nové projekty, otevřít Divadelní dramatickou dílnu pro děti a mládež od 7-20 let, angažovali jsme nového dramaturga, doplnili jsme zásadně herecký soubor, všichni jsme se pomalu společně poznávali, sžívali s náročným divadelním provozem – a v tu chvíli přišla pandemie. Bylo to, jako když se někdo utrhne na startu a všichni se musí vrátit do bloků. No, a z těch jsme ještě pořád nevyběhli, jen poskakujeme kolem nich, zahříváme se, rozcvičujeme, abychom se udrželi v kondici, až startovní pistole vystřelí. V každém případě jsem zjistila, že náš soubor nemá jen talentované herce, ale také zdatné elektrikáře, IT specialisty, truhláře, zahradníky, švadleny, skladatele a telefonisty. Ale především obětavé kolegy, kteří šli každému nápadu naproti. Ovšem jistým způsobem se na souboru pandemie podepsala. Dvě herečky otěhotněly, jedna hostující herečka nevydržela čekání na stále se odkládající premiéru a odjela za moře a já jsem si pořídila Facebook.

Přemýšlela jste už nad tím, který titul nasadíte jako první po skončení uzavírky?
Pokud jde o první titul sezóny, je to již výše zmíněná novinka Jaroslava Rudiše a Petra Pýchy, která byla psána plzeňským hercům „na tělo“. Ráda bych prozradila kterým, ale ještě nevisí obsazení. Musím jen doufat, že to tak bude, protože původní termín premiéry byl plánován již na červen 2021. Já v tuto chvíli přemýšlím, který titul nasadíme v únoru 2023. To je mimochodem hlavně informace pro vládní představitele, kteří zřejmě netuší, v jakém časovém horizontu se plánuje v uměleckých institucích…
.

Další rozhovory

V létě se vrátíme do jihlavské ZOO
(rozhovor s: Michal Skočovský, 4.5.2021)
Vstoupit dvakrát do téže řeky není možné
(rozhovor s: Lenka Zbranková, 29.4.2021)
Právě končící sezóna bude nezapomenutelná…
(rozhovor s: Milan Schejbal, 27.4.2021)
Náš Revizor mluví současnou řečí
(rozhovor s: Jana Paulová, 24.4.2021)
Budu si vážit toho, až se vše navrátí do normálu
(rozhovor s: Petr Mikeska, 23.4.2021)
Smutek je podceňované téma
(rozhovor s: Matěj Samec, 22.4.2021)