Rozhovor

Broadwayské nastudování Cabaretu jsem viděl několikrát
vydáno: 2.9.2021, Jiří Landa

V muzikálu Cabaret, který má dnes premiéru v Divadle Bez zábradlí, Jan Fanta ztvární hlavní postavu mladého amerického spisovatele Cliffa. Hovořili jsme nejen o tomto broadwayském hitu, který dobyl divadelní sály doslova celého světa, ale třeba i o jeho vztahu k herečce a zpěvačce Jitce Molavcové.


Tuším správně, že je role spisovatele Cliffa zatím vaší největší?
Cliffa určitě považuji za svou největší muzikálovou roli. V minulosti jsem dostal řadu nádherných příležitostí, nejvíce v plzeňském divadle J. K. Tyla, kde jsem v letech 2014-2017 působil coby stálý host muzikálového souboru. Bylo to opravdu krásné období. Měl jsem například možnost zahrát si jednu z hlavních rolí v muzikálu Kočky, což byl v Plzni můj úplně první úkol. V porovnání s Cliffordem se jednalo o roli velmi náročnou po taneční a pěvecké stránce. V Cabaretu si bohužel moc nezatančím. Z toho jsem smutněl, ale choreografka Jana Burkiewiczová mi nakonec malinko tance přece jen „vyrobila“. Cliff je role spíše činoherní, stejně jako byl, taktéž v Plzni, Barnabáš Tucker v muzikálu Hello, Dolly!, Georg v Probuzení Jara nebo v Divadle Na Fidlovačce postava Johana v monodramatu Po Fredrikovi. V Cabaretu mám textu opravdu požehnaně.

Zkoušení Cabaretu poznamenal nejen covid, ale také výměna režisérů, což jistě není komfortní. Jak jste se s těmito situacemi vyrovnával?
Covid znepříjemnil životy nám všem, to je věc jasná. Bylo to nekonečné. Volný čas jsem využil například k samostudiu Cabaretu, jehož premiéra se musela odložit. Navíc jsem si urovnal spoustu myšlenek. Hodně jsem zpíval. A taky jsem viděl spoustu super filmů a seriálů. Původně měl Cabaret režírovat Radek Balaš, se kterým jsem již v minulosti spolupracoval. A pracovalo se mi s ním moc hezky. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsem do Cabaretu chtěl. Nakonec se ale situace změnila a novým režisérem muzikálu se stal Adam Skala. Tato změna mě velmi mrzela. Nicméně si myslím, že jsme na novou vizi divadla přistoupili velmi dobře a doufám, že to celé bude ku prospěchu věci. Snad se Cabaret stane oblíbeným titulem a diváci nás budou opakovaně navštěvovat.

Divadlo Bez zábradlí - Cabaret
Divadlo Bez zábradlí - Cabaret


Viděl jste nějaké nastudování Cabaretu?
U nás v Čechách jsem zatím žádné divadelní provedení Cabaretu bohužel neviděl. Zato jsem nesčetněkrát viděl broadwayské nastudování v režii Sama Mendese. A samozřejmě film, který znám zpaměti a který jsem viděl poprvé ve druhém ročníku na konzervatoři. Pro mě je kultovní. Ze všeho nejvíc mě uchvátila hudba a taneční čísla. Stejně tak na mě zapůsobila Liza Minnella, kterou si pod tímto titulem všichni vybaví a dále pak kabaretiér Joela Greye. Toho bych si jednou moc rád zahrál.

Zmínil jste monodrama Po Fredrikovi, které se hrálo v Divadle Na Fidlovačce.
Role Johana byla doposud mojí největší a pro mě v jistých ohledech přelomová. Byla to moje úplně první činoherní zkušenost v životě, navíc jsem byl na jevišti sám celé dvě hodiny. Zpočátku jsem si myslel, že je nereálné dostat do hlavy téměř šedesát stran textu, ale v průběhu zkoušení jsem tomu propadnul a šlo to jedna báseň. Text mě oslovil hlavně tématem HIV. Většinou se o tom totiž lidé bojí diskutovat. Přitom je to stále velmi aktuální téma. To byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl nabídku přijmout. Nabourat sociální stigma. A dále to bylo téma LGBT, co mě na hře zaujalo a které není na divadle nejobvyklejší. Navíc jsem pracoval se skvělým režisérem Lukášem Pečenkou, který mi roli nabídnul a měl absolutně jasnou představu, jak by inscenace měla vypadat. To je pak radost. Zkoušeli jsme asi tři a půl měsíce. Na premiéru přijal pozvání a přijel ze Švédska sám autor této hry Mattias Brunn. Byla to pro mě čest, určitě jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě. Proběhlo i mnoho besed, většinou se základními nebo středními školami. Byly to krásné chvíle.

Divadlo Na Fidlovačce - Po Fredrikovi
Divadlo Na Fidlovačce - Po Fredrikovi


Vzpomenete si, jak jste prožíval svoje první zkoušení na profesionální scéně?
První zkoušení na profi scéně si pamatuji velmi dobře. Šlo o muzikál Sněhurka a sedm závodníků v Divadle Hybernia, který režíroval Libor Vaculík. Tehdy jsem byl asi ve druháku na konzervatoři a Libor si mě vybral na základě předzpívání přímo ve škole. Hrál jsem Brumlu. Koho jiného taky. Prakticky jsem nemusel nic hrát, role mi byla šitá na míru. (směje se) Čarodějnici tehdy hrála Hanka Seidlová, se kterou se téměř po deseti letech budu vídat právě v Cabaretu.

A co vaše nejintenzivnější vzpomínka na hostování v Divadle Semafor?
Příležitost zahrát si v Semaforu beru jako velký dar. Byl to pro mě splněný sen. Jirka Suchý si mě vybral na základě předzpívání. Bylo to představení Zlomené srdce lady Pamely. Jitka s Jirkou jsou mými vzory už od malička. Není tedy žádný velký div, že jsem ze začátku snad ani nedýchal. Mám na toto zkoušení vtipnou vzpomínku. Šlo o dobovou hru a já v ní hrál sňatkového podvodníka. Ve scénáři bylo psáno „Vilibald vstoupí na jeviště s monoklem na oku“. Bylo mi sice divné, že bych na svůj první výstup přišel s podlitinou, když to ještě ke všemu nebylo v textu ani rozvedeno. Nicméně jsem si na generálku namaloval monokl okolo oka a vstoupil na jeviště. Jirka se začal na plné kolo smát, až nemohl popadnout dech. Pak mi to bylo vysvětleno. Monoklem byl myšlený typ brýlí. Takže asi tak… V té době jsem zrovna absolvoval a téma mé absolventské práce bylo „Jitka Molavcová“. Několikrát do týdne jsme se s Jitkou v divadle po zkoušce potkali, abychom si o ní povídali. To bylo tak krásný. Byla neskutečně zlatá. A už jenom to, že mi vyhověla a investovala do mě svůj volný čas. TOHLE je asi můj nejintenzivnější zážitek ze Semaforu. Několikrát mě naše sezení rozplakala. Štěstím. Díky Jitce. A napsal jsem to i do své práce: „Jitka je chodící štěstí“.

na zkoušce inscenace Cabaret
na zkoušce inscenace Cabaret


Co vás čeká po premiéře muzikálu Cabaret?
Premiéra muzikálu We Will Rock You, ve kterém bych měl ztvárnit roli Britneyho v alternaci s Petrem Pechou a Petrem Kutheilem, je dle poslední informace odložena na rok 2023. Inscenace byla téměř nazkoušena, plánovanou premiéru nám však na jaře 2020 zhatil covid. Bylo by opravdu skvělé, kdyby se muzikál povedlo uvést. Nezbývá tedy, než věřit! Krátce po premiéře Cabaretu odjíždím do zahraničí. Napůl pracovně, napůl rekreačně. Také na chvíli pojedu na Moravu za svou rodinou a v plánu je mám též začít pracovat na své debutové desce.
.

Další rozhovory

Instinkt je nejen o problémech rodinných a intimních
(rozhovor s: Gabriela Pyšná, Petr Štindl, 4.9.2021)
Cabaret jsem měl na listu přání
(rozhovor s: Adam Skala, 30.8.2021)
Motivů k odchodu z Violy bylo víc
(rozhovor s: Robert Tamchyna, 5.8.2021)
Ungelt mi pomohl v hereckém sebevědomí
(rozhovor s: Lucie Štěpánková, 27.7.2021)
Uvědomil jsem si, že má život i další hodnoty
(rozhovor s: Pavel Kikinčuk, 28.6.2021)
Přežili jsme díky věrným divákům
(rozhovor s: Michal Hrubý, 31.5.2021)
Když se lidé nedomluví, proti viru nic nezmohou
(rozhovor s: Petr Michálek, 20.5.2021)