Rozhovor

Umělecké šéf činohry Slezského divadla Opava Jiří Seydler mi v rozhovoru prozradil, jaké, a to nejen koronavirové peripetie provázely zkoušení jeho inscenace Edmond. Prozradil také, s jakými tituly počítá pro příští měsíce a proč byl přesvědčen, že dojde k druhé uzavírce divadel. A navíc ještě jedno jeho upozornění. V odpovědích jsou užity prvky ironie a sarkasmu!


Jak se díváte uplynulý pandemický divadelní rok?
Divadlo bez diváků. Nikdo se nedívá ani nediví! Ztrácí se smysl. Po prvním uzavření bylo jasné, že to není na čtrnáct dní a po prvním otevření bylo jasné, že to není naposledy… Věděl jsem, že v termínu prvních chřipkových onemocnění, tedy v říjnu a listopadu, se náš koronavirus rychle vrátí v plné síle. A s naším letním tancem na vítězné palubě se vrátí ve dvojnásobné síle. Rozhodně jsem si tedy neužíval žádnou vítěznou chvíli. Bylo zřejmé, že jde jenom o malý odklad.

V jaké fázi pandemie přerušila zkoušení vaší inscenace Edmond ?
Zkoušení pandemie přerušila několikrát. Premiéra Edmonda měla být koncem května 2020, potom v říjnu, a pak prostě žádná nebyla. Ale inscenaci jsme dozkoušeli a na začátku února jsme ji i natočili na čtyři kamery a sestříhali. Bohužel ji nemůžeme uvést pro veřejnost, protože z nepochopitelných důvodů naše jednání o právech k uvedení byla zamítnuta, což v téhle celoevropské situaci považuji za úplně zbytečné a nesmyslné. Přenos divadelní inscenace nikdy nebude konkurovat stejnojmennému filmu. Nota bene filmu, který ani není u nás v distribuci. Prostě to beru jako hozený klacek pod nohy! Francouzští filmoví producenti nám asi závidí našeho opavského Edmonda.

Slezské divadlo Opava - Edmond (foto: Radovan Šťastný)

Na co se diváci opavského divadla mohou po skončení pandemie těšit?
Na divadlo! Vše ostatní je ve hvězdách. Ale co bych rád: Opravdovou premiéru Edmonda s hledištěm plným diváků, kteří se nemusí krčit ob sedadlo, ob řadu, v atomoblecích a plynových maskách! Také na premiéru pokračování Edmonda – Cyrana uvedenou v pod širým nebem v Hradci nad Moravicí. A dále už na úplně normální, obyčejnou sezónu! Že budu o „obyčejné“ sezóně snít, je příznak koronaviru!

Jak se snažíte během posledních šesti měsíců bez diváků motivovat k další práci?
Motivace práce divadelníka je divák. A toho jsme si zakázali. Jediná možná motivace je, že to SNAD NĚKDY skončí! I když, jak sleduji průběh našeho očkování, myslím, že se opravdu spíš dříve promoříme!

Nazkoušeli jste ještě nějaké inscenace do šuplíku?
Divadlo není skladiště inscenací. Nedokáže příliš dobře a hlavně dlouho uchovávat u ledu svá představení. Ta je třeba představovat! Takže v lednici máme jenom Edmonda. Zvolili jsme jiný přístup – s našimi diváky mluvíme přes kameru. Natáčel jsem seriál o zkoušení Edmonda, teď medailonky s herci ze souboru. Natočili jsme ve spolupráci s naší operou melodram O slůněti Bebarovi. Připravujeme s celým divadlem na příští týden živou produkci na náměstí „za výlohou“. Teď zkoušíme Broučky, které natočíme také na čtyři kamery, takže s jistou vyšší kvalitou. Stejně tak pořídíme záznam Kytice. Prostě divadlo hrajeme divákům přes obrazovku! Tak jsme dopadli. Ale aspoň něco.

Slezské divadlo Opava - Broučci (foto: archiv divadla)

Rozhodli jste se nějaké inscenace z původního plánu zcela zrušit?
Ne, náš dramaturgický plán se pouze stále odsouvá. Zatím se mi podařilo udržet i inscenační týmy spojenými s jednotlivými tituly.

S jakými verzemi obnovení provozu pracujete?
To je spíše otázka pro našeho ředitele, případně ekonomického šéfa. Já bych byl ochoten hrát pro 50% publikum. V létě uvažujeme o hraní již zmíněného Cyrana na zámku v Hradci nad Moravicí. Myslel jsem na toto uvedení i bez naší covidové pohromy, Cyrano se na starý přemyslovský hrad prostě hodí.

Dá se v současné situaci plánovat následující sezóna?
Plánovat se dá vždy! Jen abychom u plánování nezůstali. Po Edmondovi Alexise Michalika a Cyranovi Edmonda Rostanda, SNAD uvedeme Assousova Mého nejlepšího kamaráda v režii Michala Spišiaka, pak MOŽNÁ hru Jako břitva Lenky Lagronové v režii Petera Gábora, potom ASI Fosterův text Za dveřmi kanceláří v mojí režii, následovat by MĚLA hra Revizor režírovaná Michalem Zetelem.

Slezské divadlo Opava - Kytice (foto: Radovan Šťastný)

Jak se k současné situaci divadla staví váš zřizovatel?
Myslím, že krize hrozí nám všem. Zdravotní, ekonomická, politická, společenská…. Divadla nesmí zůstat pozadu!

Jaký je váš názor: Myslíte si, že se lidé vrátí do divadel ihned, jak to bude možné, nebo bude potřeba o jejich návrat bojovat?
Bojím se, že po krátké vlnce společného nadšení ovládne lidi strach ze zdravotní a potom ekonomické krize. Prostě se budou bát a budou mít jinou starost – prázdné peněženky. A z toho vznikne ta společenská krize. Ale nebojte, divadlo přežilo i horší strasti, přežije i tuhle! A já mám maringotky rád!
.