Divadlo D21
<< Pěna dní | Tartuffláž >>
Ladislav Fuks, Kateřina Menclerová
Spalovač mrtvol
Premiéra: 17.9.2021
premiéra bez diváků v listopadu 2020
premiéra bez diváků v listopadu 2020
Adaptace kultovního románu. Groteska z krematoria, oportunismus konce 30. let versus oportunismus dneška. Ctihodný pan Kopfrkingl uvěří ve své vyvolení a neváhá pro svůj společenský vzestup obětovat vše. Včetně své rodiny, přátel i národnosti a jazyka...
14! Termíny představení
Volby
Hodnocení (13)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 70 %
11.3.2024 | 2000 hodnocení
+ souhlasím
Původně příliš rozsáhlá dramatizace K. Menclerové, prvně uvedená v Ostravě, byla pro pražskou inscenaci zkrácena, což pozitivně ovlivnilo dynamiku. Povedená scénografie umožňuje rychlé změny prostředí, vhodný výběr klasické hudby přispívá k náladě jednotlivých scén. Pod vlivem slavného filmu lze mít jiný názor na některá řešení v režijní koncepci, inscenace J. Šmída je však konzistentní, vyvážené je míšení humoru s hororovými prvky. Kopfrkinglova proměna by snad snesla výraznější odlišení, hlavní představitel P. Pochop však filmový předobraz dobře nasměroval na vlastní cestu a podává soustředěný výkon.
Lukáš Holubec 50 %
25.12.2021 | 735 hodnocení
+ souhlasím
--- Hluboké učení o spontánním vysvobození --- (více v článku na blogu)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Gimli35 80 %
27.9.2022 | 247 hodnocení
+ souhlasím
75 %. K Fuksově předloze byl režisér Šmíd tentokrát až překvapivě uctivý, i tak se ale nebál přidat nemálo osvěžujících vtípků (zejména scéna v nevěstinci a narážka na Ano, šéfe! je v tomto směru zdařilá). Inscenace i přes svou délku běží ve své propracovnosti kupředu velmi svižně, o to větší je škoda poněkud zašumlovaného konce, v němž například téměř zaniká vražda syna Miliho. Herecky opět výtečné, byť na stylizace M. Zemana (Mili, Dvořák) jsem si musel chvíli zvykat.
Ba-jo 80 %
18.9.2021 | 241 hodnocení
+ souhlasím
Musím zde s radostí oznámit, že mi bylo potěšením se konečně dočkat vkusného divadelního provedení Spalovače mrtvol. Nikoliv vidět kopii filmové předlohy nebo nabubřelé scénografické podívané, jaké jsem viděl u Bezručů nebo v Národním. V D21 je vše pojato komorně, intenzivně, ale i s douškou nadsázky a humoru. Střídání scén pomocí několika vrstev opon funguje skvěle a ve svěžím tempu. A uhrát v pěti hercích 22 postav je obdivuhodná záležitost! Dodat ještě rozhodně musím poklonu pro titulního Petra Pochopa.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.