Národní divadlo

Jevištní adaptace nejčtenější české klasiky, sbírky balad inspirované lidovými pověstmi a báchorkami. Její symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků...

Vrcholné dílo českého vesnického realismu, na které se tvůrci pokusí nahlédnout z trochu jiného úhlu. Maryša otráví Vávru jedem nasypaným do kávy. Nebude mnoho diváků, kteří by zasedli do hlediště, aniž by tušili, jak příběh dívky provdané proti její vůli a dohnané k zoufalému činu dopadne. Kdyby šlo o detektivku, byla by tato všeobecná znalost spíše na škodu. Naštěstí existují příběhy, které stojí za to vyprávět vždy znovu a znovu...

Jevištní verze jiskřivého, zábavného a působivého nejslavnějšího románu anglické spisovatelky. Příběh z venkova ironicky líčí rodinné vztahy a stejně úsměvně pojednává i ústřední problém, a to jak co nejrychleji a nejelegantněji provdat všechny dcery. Strnulou venkovskou atmosféru rozvíří pohledný pan Bingley, nápadník k pohledání, jehož jedinou charakterovou vadou je jeho přítel – zachmuřený, záhadný, štiplavý pan Darcy. Jestli se k Bingleymu nejlépe hodí překrásná Jane Bennetová – co se stane s druhou dcerou Elisabeth? Je možné zamilovat se proti své vůli...?

Klasický titul, který se na jeviště vrací s každou generací, fantastická přehlídka motivů, zápletek, záhad a tajemství. Hermie si má vzít Demetria, ale miluje Lysandra. Naplánují společný útěk, ale řeknou o něm Heleně, která miluje Demetria, jehož přesvědčí, aby je pronásledovali. Do všeho se zaplete Oberon, jemuž Puk obstará kouzelný květ vyvolávající v lidech lásku. Už tak dost chaotický příběh se odehrává v noci, kdy každé usnutí může přinést nový sen. Jenže kde takové sny končí – a co si z nich vlastně pamatujeme? Když se svět kolem nás roztočí, těžko říct, kde jsou jeho hranice...

Dnes již klasické veršované drama Vítězslava Nezvala. Jeden z nejvýraznějších příběhů lásky nevěrné a přitom oddané, plný napínavých zvratů a okouzlujícího rytířského světa.

Jevištní adaptace románu Jáchyma Topola „Noční práce“, v níž se zvláštním způsobem protíná historie a bezčasí ve znepokojivém, nervy drásajícím tanci. Přízračný svět české pohraniční vesnice v čase přelomové dějinné události – okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy. Bratři Ondra a Kamil jsou sem „uklizeni“ svým otcem, který má blíže neurčené tajné poslání a nemůže se o kluky starat. Ti se tak stávají jakýmsi majetkem vesnice a zároveň kanálem, jímž protéká zjitřená kolektivní paměť. Na ploše několika srpnových dnů jako bychom se ocitli v sousedství všeho podstatného, čím mohla typická česká vesnice projít – válka, odsun, kolektivizace, ale také hony na čarodějnice, pogromy, masopustní orgie...

Adaptace mistrovského románu rakouského prozaika a esejisty, založený na pronikavém popisu psychologie lidského jednání v konkrétních životních situacích. Poručík Anton Hofmiller je v ospalém městečku v předvečer 1. světové války pozván na slavnostní recepci do domu pána z Kekesfalvy, místní honorace. Na této večeři vyzve k tanci jeho dceru, aniž tuší, že Edita je na nohou zmrzačena a téměř neschopna chůze. Hofmiller z domu zbaběle uteče, ale hned na druhý den se pokusí tuto více trapnou než skandální epizodu napravit. Postupně se tak zaplétá do pasti svých „soucitných gest“, až v dívce vzbudí lásku...

Současná britská politická hra na současné téma, ale s antickými figurami. V jednom textu se potkává dnešní Evropa a antické Řecko. Ironický přístup k minulosti i současnosti se týká nás všech: všichni přece věříme, že politická změna je možná. Zdevastované Théby se pokouší na nohy pozvednout prezidentka Eurydika. Ženu v čele státu přichází „poučit“ athénský vládce Théseus. Věštec Teiresiás však připomíná, že se i Athény stanou obětí vlastní chamtivosti...

Nejobtížnější, nehratelná a komplikovaná hra, navíc ve dvou dílech. Hra jako maximální výzva, kterou před nás položil nejen Goethe, ale kterou nám klade také inscenační tradice a řada různých zpracování tohoto mýtu o překračování hranic člověka. Ptáme se, v čem je Faust naším současníkem, jakým pokušením by byl vystaven dnes a kolik z někdejšího klasicistního opusu můžeme přenést na jeviště na začátku jedenadvacátého století. Zcela nová úprava, zcela nový Faust...

Hořká komedie z té části Velké Británie, která tak nebezpečně připomíná náš domov. Byl jeden otec, ten měl tři dcery a jednu tchyni. Manželku už ne, ta mu utekla do Londýna. Tchyně je sprostá jak dlaždič, ale neskutečně spontánní. Jedna dcera neví, co se sebou, druhá chodí s marxistou a třetí se zamiluje do herce, který sem přijel natáčet film o básníku Yeatesovi. Taková normální britská rodinka, v jejímž osudu (tragickém a komickém zároveň) není tak těžké poznat obraz sebe sama...

Drama, ve kterém se folklór mísí s avantgardou, tradiční svět svateb a nedotknutelných obřadů s vášnivostí okamžiku a nezachytitelnou láskou. Nevěsta ví, koho si má vzít, a Ženich se na svatbu připravuje se vší vážností. Do jejich osudu však vstupuje Leonard a představy všech příbuzných se rozsypou jako domeček z karet...

Adaptace známé novely Ladislava Fukse, proslavené volným filmovým zpracováním Juraje Herze. Příběh o někdejším vojákovi z 1. světové války, teď zaměstnanci krematoria a vzorném manželovi a otci Karlu Kopfrkinglovi, je nejen hororem ze spalovny lidí, ale také groteskním obrazem rozkladu lidské osobnosti...

Nejznámější text vlámského symbolisty, nositele Nobelovy ceny, jedna z nejpůsobivějších alegorií světové literatury. Modrý pták jako touha po prchavém, neuchopitelném štěstí. Dobrodružná cesta za duší věcí a tvorů kolem nás, která sama o sobě je cílem. Jen na cestě může ústřední dvojice pochopit, že mezilidské vztahy a vzájemný soucit jsou tím, co nám přinese onoho „modrého ptáka“...

Hra o každodenní politice a politicích obecně, „pohádka“ o monarchii v moderním světě, ve které se autor pokouší konfrontovat politiku se všemi svými záludnostmi s jistým nadčasovým archaickým principem kontroly demokratické vlády. Její Veličenstvo Alžběta II., královna Spojeného království a dalších dominií britské koruny, vždy jeden den v týdnu přijímá své premiéry ke konzultacím...

Divadelní inscenace jako pocta velkému duchu Karla Hugo Hilara, osobě výrazné, umělci, který posunul české umění o míle vpřed a jehož slova jsou dnes vzrušující stejně jako před sto lety. Dramatik, dramaturg, režisér, kritik, esejista, který proměnil zdejší divadlo. Pokus o živý dialog s těmi, kdo zakládali českou divadelní tradici. Zkusíme si představit, jaké to mohlo být v kůži K. H. Hilara...

Magická taneční inscenace Laterny magiky pro celou rodinu. Autorský tanečně vizuální projekt volně inspirovaný „Zahradou“ Jiřího Trnky a vzpomínkami inscenačního týmu a tanečníků na zahradu jejich dětství.

Divadelní debut současného úspěšného českého prozaika. Čtyři muži, dávní přátelé, pořádají večírek. Řeší se záležitosti osobní i dějinné, dávno dané a nezvratné, vedou se řeči o zániku lidstva, geopolitických eskapádách světových velmocí i prohnilosti českých elit. A hodiny pomalu odpočítávají čas...

Hrdinská legionářská hra v současném zpracování, které čerpá z multimediálního a také dokumentárního divadla, přibližuje nejen osud hrdiny, ale i osud hry. Ta se totiž svého času stala předmětem bouřlivé polemiky a boje doslova politického. Před diváky tak ožijí nejen dějiny legií, které měly zásadní podíl na vzniku republiky v roce 1918, ale i nejrůznější možné scénáře dalšího historického vývoje. A bude to oživování oslavné, varovné i ironické…

Autorská inscenace o českých nepravostech. „Že vám jméno titulního hrdiny nic neříká? Není možná! Nebo patříte k těm, kteří dvě stě let od chvíle, co pro nás Rukopisy objevily naše národní hrdiny, stále nevědí, kdo to byl Záboj, Vlaslav, Lubor, Liduše? Považujete Šťáhlava za značku smoothie makeru a Čestmír je pro vás leda ten otylý létající chlapec? Je načase napravit to! Poznej své hrdiny. Poznej Zbyhoně!“

Zamyšlení nad stavem České republiky uprostřed turbulencí současného světa, které vychází z nejrůznějších dokumentárních materiálů. Doba, která zažívá tolik otřesů jako ta dnešní, zároveň vybízí k fantazírování o lepším společenském řádu. Každý žije ve své vlastní utopii. Jeden ovšem nerozumí druhému. Jazyky finančních magnátů, expertů, inženýrů, humanistů či vlastenců se navzájem míjejí. Ztratili jsme schopnost rozumět touhám, obavám a pocitům druhých – a žádná nová společná vysněná Atlantida se na obzoru nerýsuje...

Hra, ve které se autor s překvapivým efektem pokusil o otočení zdánlivých stereotypů. Vysmívá se nejen homofobii, ale i současné rozmlžené sexuální identitě či úchylné oblibě (některých žen) – „tvoření z čehokoliv“, tzv. permanentní domácí recyklaci. Co vlastně je a co už není normální? A máme vůbec právo to soudit? Nejsme jen obětí vlastních předsudků...?

Inscenace kombinující činohru a pohybové divadlo. Žena jako objekt, žena jako téma, žena jako žena. Z mnoha různých možností se vydáváme cestou zkoumání „situace ženy“ v běhu času a v divadle...

Inscenace inspirovaná původními inscenacemi Laterny magiky. Tentokrát s využitím současného filmového mappingu z několika různě umístněných projektorů. Výtvarná kompozice vychází z motivu kostky – „cube“, ve všech možných variantách, které nás obklopují...

Zpracování kultovní knížky oblíbené mezi dětmi i dospělými. Inscenace kombinující scénografii na principu polyekranu s činohrou, tancem, hudbou, zpěvem a filmovými projekcemi. Prostý příběh a podobenství, které konfrontuje dnešní svět (řízený snahou o ovládání přírody, dominancí techniky, materialismem a egoistickými činy) s čistým pohledem dětského hrdiny. Ten nachází smysl v jiných věcech, v přátelství a lásce, což nachází při svém putování po sedmi planetách, při němž se střetává dětský svět se světem „dospěláků“...

Vizuálně pohybová inscenace se zabývá příbehem světově známého a pro vývoj fotografie a filmu velmi významného fotografa Eadweardem Muybridgem, který vynalezl chronofotografii, rychlou závěrku, zoopraxiskop.

Inscenace postavená na půdorysu stand-up comedy a oscilující mezi humorem a palčivými otázkami, které míří do nitra těch, kdo stojí na jevišti a snaží se rozesmát publikum. Performance na jevišti jako forma psychoterapie nebo vykrádání sebe sama a zrada na vlastních emocích...?

Nová rodinná inscenace Laterny Magiky, kombinující prvky činohry, baletu a filmu. Příběh holčičky Agátky, která od narození nevidí, a tak svět kolem sebe objevuje především hmatem a sluchem...

Netradiční zpracování stěžejního díla tuzemského romantismu v autorské inscenaci, která kombinuje činohru, tanec a zpěv.