Národní divadlo

Antická tragédie zpracovávající starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny. Příběh vladaře, jenž musí nastolit řád i za cenu sebezničení. Králi Oidipovi mohl dlouho leckdo závidět jeho štěstí – rozluštil hádanku Sfingy, stal se respektovaným vládcem Théb a založil velkou rodinu. Zkrátka miláček bohů! Pak ale přišel strmý pád. Poznávaná minulost je totiž vždycky součástí přítomnosti a hodnotit dary Osudu můžeme pouze zpětně...

Jevištní adaptace nejčtenější české klasiky, sbírky balad inspirované lidovými pověstmi a báchorkami. Její symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků...

Vrcholné dílo českého vesnického realismu, na které se tvůrci pokusí nahlédnout z trochu jiného úhlu. Maryša otráví Vávru jedem nasypaným do kávy. Nebude mnoho diváků, kteří by zasedli do hlediště, aniž by tušili, jak příběh dívky provdané proti její vůli a dohnané k zoufalému činu dopadne. Kdyby šlo o detektivku, byla by tato všeobecná znalost spíše na škodu. Naštěstí existují příběhy, které stojí za to vyprávět vždy znovu a znovu...

Jevištní verze jiskřivého, zábavného a působivého nejslavnějšího románu anglické spisovatelky. Příběh z venkova ironicky líčí rodinné vztahy a stejně úsměvně pojednává i ústřední problém, a to jak co nejrychleji a nejelegantněji provdat všechny dcery. Strnulou venkovskou atmosféru rozvíří pohledný pan Bingley, nápadník k pohledání, jehož jedinou charakterovou vadou je jeho přítel – zachmuřený, záhadný, štiplavý pan Darcy. Jestli se k Bingleymu nejlépe hodí překrásná Jane Bennetová – co se stane s druhou dcerou Elisabeth? Je možné zamilovat se proti své vůli...?

Klasický titul, který se na jeviště vrací s každou generací, fantastická přehlídka motivů, zápletek, záhad a tajemství. Hermie si má vzít Demetria, ale miluje Lysandra. Naplánují společný útěk, ale řeknou o něm Heleně, která miluje Demetria, jehož přesvědčí, aby je pronásledovali. Do všeho se zaplete Oberon, jemuž Puk obstará kouzelný květ vyvolávající v lidech lásku. Už tak dost chaotický příběh se odehrává v noci, kdy každé usnutí může přinést nový sen. Jenže kde takové sny končí – a co si z nich vlastně pamatujeme? Když se svět kolem nás roztočí, těžko říct, kde jsou jeho hranice...

Dnes již klasické veršované drama Vítězslava Nezvala. Jeden z nejvýraznějších příběhů lásky nevěrné a přitom oddané, plný napínavých zvratů a okouzlujícího rytířského světa.

Silná psychologická hra pro tři mimořádné herce. Tři sourozenci jako esence celého světa: drobná soukromá pekla, dávné křivdy, výčitky, stíny mrtvých předků...

Dráždivá interpretace slavné hořké komedie génia francouzského klasicismu. Misantrop nenávidí lidi, ale je tomu v této hře skutečně tak? Jistě, Alcest pohrdá pokryteckou společností, v níž lichotky střídají pomluvy a každý sleduje jen vlastní prospěch. Na druhou stranu Alcest miluje Celimenu, která je přímo zosobněním mravů, které nesnáší. Je možné, ba dokonce žádoucí říkat pouze pravdu? Nepřeroste někdy upřímnost v neomalenost? A dokáže Alcest v této své pravdě vůbec žít...?

Jevištní adaptace románu Jáchyma Topola „Noční práce“, v níž se zvláštním způsobem protíná historie a bezčasí ve znepokojivém, nervy drásajícím tanci. Přízračný svět české pohraniční vesnice v čase přelomové dějinné události – okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy. Bratři Ondra a Kamil jsou sem „uklizeni“ svým otcem, který má blíže neurčené tajné poslání a nemůže se o kluky starat. Ti se tak stávají jakýmsi majetkem vesnice a zároveň kanálem, jímž protéká zjitřená kolektivní paměť. Na ploše několika srpnových dnů jako bychom se ocitli v sousedství všeho podstatného, čím mohla typická česká vesnice projít – válka, odsun, kolektivizace, ale také hony na čarodějnice, pogromy, masopustní orgie...

Adaptace mistrovského románu rakouského prozaika a esejisty, založený na pronikavém popisu psychologie lidského jednání v konkrétních životních situacích. Poručík Anton Hofmiller je v ospalém městečku v předvečer 1. světové války pozván na slavnostní recepci do domu pána z Kekesfalvy, místní honorace. Na této večeři vyzve k tanci jeho dceru, aniž tuší, že Edita je na nohou zmrzačena a téměř neschopna chůze. Hofmiller z domu zbaběle uteče, ale hned na druhý den se pokusí tuto více trapnou než skandální epizodu napravit. Postupně se tak zaplétá do pasti svých „soucitných gest“, až v dívce vzbudí lásku...

Nejobtížnější, nehratelná a komplikovaná hra, navíc ve dvou dílech. Hra jako maximální výzva, kterou před nás položil nejen Goethe, ale kterou nám klade také inscenační tradice a řada různých zpracování tohoto mýtu o překračování hranic člověka. Ptáme se, v čem je Faust naším současníkem, jakým pokušením by byl vystaven dnes a kolik z někdejšího klasicistního opusu můžeme přenést na jeviště na začátku jedenadvacátého století. Zcela nová úprava, zcela nový Faust...

Hořká komedie z té části Velké Británie, která tak nebezpečně připomíná náš domov. Byl jeden otec, ten měl tři dcery a jednu tchyni. Manželku už ne, ta mu utekla do Londýna. Tchyně je sprostá jak dlaždič, ale neskutečně spontánní. Jedna dcera neví, co se sebou, druhá chodí s marxistou a třetí se zamiluje do herce, který sem přijel natáčet film o básníku Yeatesovi. Taková normální britská rodinka, v jejímž osudu (tragickém a komickém zároveň) není tak těžké poznat obraz sebe sama...

Nejznámější text vlámského symbolisty, nositele Nobelovy ceny, jedna z nejpůsobivějších alegorií světové literatury. Modrý pták jako touha po prchavém, neuchopitelném štěstí. Dobrodružná cesta za duší věcí a tvorů kolem nás, která sama o sobě je cílem. Jen na cestě může ústřední dvojice pochopit, že mezilidské vztahy a vzájemný soucit jsou tím, co nám přinese onoho „modrého ptáka“...

Hra o každodenní politice a politicích obecně, „pohádka“ o monarchii v moderním světě, ve které se autor pokouší konfrontovat politiku se všemi svými záludnostmi s jistým nadčasovým archaickým principem kontroly demokratické vlády. Její Veličenstvo Alžběta II., královna Spojeného království a dalších dominií britské koruny, vždy jeden den v týdnu přijímá své premiéry ke konzultacím...

„Podle mnoha filozofií a náboženských směrů není smrt konečnou stanicí. Spíše jakýmsi přechodem. Zajímavou inspiraci na toto téma představují práce některých současných myslitelů tzv. spekulativního realismu, kteří se dívají na celý Vesmír jako na zvláštní entitu, jejíž jednotlivé procesy (včetně pozemského organického života) jsou jen částečkou složitého a podmanivě krásného celku...“

Adaptace románu oceněného nominací autora na Nobelovu cenu. Hlavní hrdina utíká z domova do zakopanského letoviska, opouští známý svět ukotvený v kosmu souborem soudů a názorů na skutečnost a objevuje svět nový, zaplněný prapodivnými věcmi. Vytvořit z nich nový, logicky uspořádaný systém však může být nad jeho síly...

Svébytná variace textů italského spisovatele, dramatika, režiséra a herce. Jeho divadlo je divadlem slova, vyprávění, hry s jazykem a jeho významy. Jeho texty si vtipným, provokujícím, ale často také dojemným a burcujícím způsobem berou na mušku současný svět, jeho rozpory a neviditelná zákoutí – ať už je jimi sociální nerovnost, dětská práce, hrozící ekologická katastrofa nebo korupce ve vládě...

Divadelní inscenace jako pocta velkému duchu Karla Hugo Hilara, osobě výrazné, umělci, který posunul české umění o míle vpřed a jehož slova jsou dnes vzrušující stejně jako před sto lety. Dramatik, dramaturg, režisér, kritik, esejista, který proměnil zdejší divadlo. Pokus o živý dialog s těmi, kdo zakládali českou divadelní tradici. Zkusíme si představit, jaké to mohlo být v kůži K. H. Hilara...

Magická taneční inscenace Laterny magiky pro celou rodinu. Autorský tanečně vizuální projekt volně inspirovaný „Zahradou“ Jiřího Trnky a vzpomínkami inscenačního týmu a tanečníků na zahradu jejich dětství.

Divadelní debut současného úspěšného českého prozaika. Čtyři muži, dávní přátelé, pořádají večírek. Řeší se záležitosti osobní i dějinné, dávno dané a nezvratné, vedou se řeči o zániku lidstva, geopolitických eskapádách světových velmocí i prohnilosti českých elit. A hodiny pomalu odpočítávají čas...

Hrdinská legionářská hra v současném zpracování, které čerpá z multimediálního a také dokumentárního divadla, přibližuje nejen osud hrdiny, ale i osud hry. Ta se totiž svého času stala předmětem bouřlivé polemiky a boje doslova politického. Před diváky tak ožijí nejen dějiny legií, které měly zásadní podíl na vzniku republiky v roce 1918, ale i nejrůznější možné scénáře dalšího historického vývoje. A bude to oživování oslavné, varovné i ironické…

Hra, ve které se autor s překvapivým efektem pokusil o otočení zdánlivých stereotypů. Vysmívá se nejen homofobii, ale i současné rozmlžené sexuální identitě či úchylné oblibě (některých žen) – „tvoření z čehokoliv“, tzv. permanentní domácí recyklaci. Co vlastně je a co už není normální? A máme vůbec právo to soudit? Nejsme jen obětí vlastních předsudků...?

Inscenace kombinující činohru a pohybové divadlo. Žena jako objekt, žena jako téma, žena jako žena. Z mnoha různých možností se vydáváme cestou zkoumání „situace ženy“ v běhu času a v divadle...

Inscenace inspirovaná původními inscenacemi Laterny magiky. Tentokrát s využitím současného filmového mappingu z několika různě umístněných projektorů. Výtvarná kompozice vychází z motivu kostky – „cube“, ve všech možných variantách, které nás obklopují...

Zpracování kultovní knížky oblíbené mezi dětmi i dospělými. Inscenace kombinující scénografii na principu polyekranu s činohrou, tancem, hudbou, zpěvem a filmovými projekcemi. Prostý příběh a podobenství, které konfrontuje dnešní svět (řízený snahou o ovládání přírody, dominancí techniky, materialismem a egoistickými činy) s čistým pohledem dětského hrdiny. Ten nachází smysl v jiných věcech, v přátelství a lásce, což nachází při svém putování po sedmi planetách, při němž se střetává dětský svět se světem „dospěláků“...

Vizuálně pohybová inscenace se zabývá příbehem světově známého a pro vývoj fotografie a filmu velmi významného fotografa Eadweardem Muybridgem, který vynalezl chronofotografii, rychlou závěrku, zoopraxiskop.

Nová rodinná inscenace Laterny Magiky, kombinující prvky činohry, baletu a filmu. Příběh holčičky Agátky, která od narození nevidí, a tak svět kolem sebe objevuje především hmatem a sluchem...

Netradiční zpracování stěžejního díla tuzemského romantismu v autorské inscenaci, která kombinuje činohru, tanec a zpěv.