Národní divadlo

Koprodukční česko-polský projekt. Středoevropská politická fikce. Mix polského dramatismu a českého humoru v boji proti strachu z třetí světové války. Rok 2034. Rusko obsadilo Ukrajinu a pobaltské státy. Maďaři a Slováci vystoupili z EU a dobrovolně se připojili k Ruské federaci. Ze všech středoevropských národů stráží evropské hodnoty už jen Češi a Poláci. A proto, tváří v tvář hrozbě rozpadu rozhádané EU, vzniká myšlenka spojit tyto země smlouvou o společné unii. Je ale třeba jednat rychle, protože Rusové hrozí válkou. Musí se vytvořit narativ, který posílí historické vazby Polska a Čech, dokázat, že ve skutečnosti šlo vždy o bratrské národy, vlastně o jeden národ. Problém tkví v tom, že ani politici, ani vojáci takový narativ vytvořit nedokáží, natož ho s úspěchem prodat. Důkazu existence Polsko-České unie se proto musí ujmout osobnosti ze světa kultury...

Melancholická Shakespearova komedie, která otevírá prostor pro vesele karnevalovou a zároveň krutou hru zdání a skutečnosti, klamu a pravdy, posedlosti a lásky a ukazuje nám, že světlo vždy zvítězí, vlastní temnotě navzdory. V tajemné Ilýrii se dějí věci! Vévoda Orsino miluje hudbu a trápí se nešťastnou láskou ke krásné hraběnce Olívii. Ta ale vyhlašuje smutek kvůli smrti svého bratra a odmítá se po sedm let zamilovat. Její dvůr zatím ovládá veselá kumpanie. Rozbouřené moře ale jednoho dne vyplaví na břeh krásnou trosečnici Violu, která zde začne svůj nový život v převleku za chlapce Cesaria. Věci se tak dají do pohybu nečekaným směrem a brzy se roztočí kolotoč bláznivé hry s identitami a záměnami, ve které se ukazuje, že lásce se meze nekladou za žádných okolností, i když je velmi jednoduché beznadějně se zamilovat do zcela nesprávného člověka...

Proslulé drama o ženské síle i temnotě. Heda, hrdá dcera generála Gablera, miluje jízdu na koni, hru na klavír a střelbu z pistole. Nedostupná krasavice s ocelovýma očima se k překvapení všech náhle provdá za ctižádostivého historika a brzy snad i profesora. Manželé se nyní vrací z dlouhé svatební cesty a stěhují se do honosné vily, přesně podle Hedina přání. Objeví se však přízraky minulosti. Do města přijíždí jejich společná známá a především Eilert, Hedina dávná láska. Hedě se její představa o budoucím životě rozpadá pod rukama a probouzí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterou je připravena zúčtovat se světem kolem sebe...

Jevištní báseň o nevyzpytatelné hravosti bohů. Apollón a Dafné, Bakchos, Teiresiás, Perseus, Filoméla či ikonická Médeia. Římský básník Publius Ovidius Naso učinil ve 2. roce n. l. něco neobyčejně impozantního: shromáždil klíčová mytologická vyprávění pozvolna končící antické epochy a seřadil je do jednoho chronologického celku. Cyklus notoricky známých příběhů má jednoho pozoruhodného společného jmenovatele – motiv proměny. V Ovidiově nesmrtelném veršovaném eposu se nám vyjevují skrze poetická, avšak velmi konkrétní a srozumitelná podobenství proměny fyzické i metafyzické, nepatrné i zdrcující, intimní i celospolečenské a apelují na naše vnímání evropských tradic, ale i obecných způsobů hledání pravdy, vyvíjejících se v průběhu času, či zákoutí vlastní duše...