Lidé, místa a věci

Lidé, místa a věci se dostávají pod kůži a začnou spolehlivě hlodat v hlavě. D. Macmillan neskládá jen příběh o závislostech, ale o osobnosti, která už pod náporem útěků neví, kde končí role a začíná pravda. J. Lipková text režíruje s velkou imaginací a přesností – dlouho jsem neviděla tak originální a odvážné režijní uchopení, které by mě dokázalo průběžně překvapovat. Povedeným tahem je i ztvárnění Emmy třemi herečkami propojenými jediným kostýmem, jako by se před divákem tříštila jedna identita na několik verzí sebe sama. Celku výrazně prospívá i light design a blízkost rozmístěných židlí, díky nimž léčebna působí až znepokojivě skutečně.

"Svět je bezúčelnej chaos."
Důvtipnou, vícevrstevnatou hru D. Macmillana se mladým tvůrcům podařilo uchopit více než zdařile, s důrazem na tragikomickou podstatu sdělení. Prostřednictvím příběhu mladé herečky, procházející si detoxifikační terapií, interpretuje autor drogovou a alkoholovou závislost jako projev nemoci unavené duše, hledající únik z reality zmatečné, zběsilé doby. Režie promyšleně buduje atmosféru a osobnostní rozklad za pomoci jednoduchých, ale účinných scénických efektů, herci jsou autentičtí a kolektivně empaticky partneří. Tohle zakódované pozastavení se nad stavem světa v podání M.B.A. Company stojí za návštěvu. 75 %.