Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Misantrop mezi hipstery
Lukáš Dubský, 20.9.2019

Misantrop v režii Jana Friče není ve Stavovském divadle vcelku očekávaně žádnou uctivou klasikou. Místo ludvíkovské Francie je hra zasazena do současných kulis, do jakéhosi módního společenského sálu, který dobře demonstruje dnešní závislost na moderních technologiích. Všude se nachází širokoúhlé obrazovky, na něž je často promítáno dění na jevišti, stejně jako si postavy až s obsedantní pečlivostí dokumentují svůj život pomocí selfie a videí.

Současné kostýmy a scéna nejsou jediným posunem. Moderní rámování tvoří především připsané scény vyprázdněných rozhovorů na současná témata, z nichž dominuje klimatická změna. Snobské žvanění sociální bubliny, do které spadají hipstersky pojaté postavy inscenace, je poněkud neucelené. Vyznívá z něj kritika pokrytectví společnosti, která vše skrývá za displej chytrého telefonu, skrz nějž filtruje realitu, která k ní přichází.

Moliérův text je značně proškrtán, což vytváří problémy s vedlejšími postavami, jejichž jednání často schází srozumitelná motivace. Působí tak spíš jako uniformní dav, jehož úkolem ve hře jsou právě jen ony hlubokomyslné debaty...

Vladimír Javorský je asketickým Alcestem, který se od okolní společnosti na první pohled liší. Už jen oblečením s nezbytnou ledvinkou, jež ho posouvá někam do 90. let minulého století. Alcest není žádný exhibicionista, jeho znechucení se zdá opravdové. Rád by byl prorokem, který dosebezahleděné společnosti otevře oči. I tak lze číst jeho finální obětování, kdy se stává jen další z ingrediencí na rautovém stole, což v silném finále umocňuje píseň Nothing Compares 2U zpívaná Celimenou (Kateřina Winterová) napůl estrádně a napůl s citem a účastí.

Frič v inscenaci hojně využívá dostupnou moderní techniku, především projekce. I když je tento zvyk v poslední době často nadužívaný, v Misantropovi dává smysl, jelikož bezmyšlenkovité využívání technologií inscenace přímo tematizuje. První repríza po divadelních prázdninách se však neobešla bez drobných problémů s technikou (nefunkční mikrofon při Orontově rapové vložce, obrazovka omylem rozbitá kopnutím).

Je to trochu pesimistický pohled na dnešní svět, ale ve skutečnosti vycházející z Moliéra, který nebyl aktualizován nijak násilně. Vztah zásadového (až trochu bezohledného) jedince a pokrytecké společnosti je základem už v původním textu.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.