Misantrop

Moderní úprava a důraz na ni a aktualizaci, včetně všech k tomu využitých interaktivních prvků, převažují nad samotnou myšlenkou hry, která ustupuje do pozadí společně s mnoha motivy, konflikty a situacemi. Dokonalým příkladem toho je samotný závěr a pointa hry, která se ztrácí.

--- Prášky pro všechny --- (více v článku na blogu)

65%. Místo ludvíkovské Francie je hra zasazena do současných kulis, do jakéhosi módního společenského sálu, který dobře demonstruje dnešní závislost na moderních technologiích. Moderní rámování tvoří především připsané scény vyprázdněných rozhovorů na současná témata, z nichž dominuje klimatická změna. Moliérův text je značně proškrtán, což vytváří problémy s vedlejšími postavami, jejichž jednání často schází srozumitelná motivace. Zdařilý výkon předvádí V.Javorský, který Alcesta nehraje jako exhibicionistu, ale proroka, jež by chtěl dosebezahleděné společnosti otevřít oči. (více v článku na blogu)

Líbilo se. Modernější pojetí a zasazení do současnosti mi zde vůbec nevadilo a naopak přišlo velmi dobře zakomponované. Pokrytectví a přetvářka nikdy nezmizí a zde se ho povedlo vcelku trefně zobrazit na aktuálních trendech a prvcích současné společnosti. Z hlediska scénického hodnotím velmi povedeně též využití projekcí videí z mobilních telefonů. Na druhou stranu souhlasím, že některé pasáže by si zasloužily větší prostor a i celkové vyznění na mě nemělo bohužel až tak silný dopad. Nicméně pozitivní dojem převládá, za což patří i nemalý dík výtečnému herectví V. Javorského a K. Winterové. Má to co sdělit.

Alcest se ocitá v době technologické. Skrze klasickou hru je popsán sebevzhlíživý svět. Anebo hipsterská žvanírna. Další substituční přístup v činohře ND. Oslabit hru o motivické vazby, vyčistit prostor razantním škrty a dosadit ústřední aktualizační prvek, který se bezprostředně váže k současnosti, a něco se připíše… Skrze klasickou hru jsou tak nacházeny jisté souvislosti. Je zřejmé, že tento přístup vyžaduje aktivního diváka, kterého ovšem neodradí evidentní schválnosti. Herci přitom jsou mimořádně disponovaní pro práci s veršem a Vladimír Javorský je schopen vykreslit Alcesta přes jeho zhnusené nitro.

65%. Umělecké prostředí není vzhledem k jeho specifikům nejvýstižnějším reprezentantem společnosti, ale J. Frič se svým týmem situování a smysl výrazné úpravy obhájil. Jde spíše o jemnější provokaci, šokujících výjevů se diváci nedočkají. Připsaný epilog je trefným završením. Podařily se též výklady Alcesta (V. Javorský) a Celimeny (K. Winterová), ve vedlejších rolích herci dokázali vystačit i s prostorem omezeným škrty. Výprava s dominantním videem naopak kladla diváckému vnímání překážky, našly se i méně záživné pasáže. Je záslužné, že se v ND snaží interpretovat klasiku touto formou.